Skip to main content

9. VERS

TEXT 9

Szöveg

Verš

kaviṁ purāṇam anuśāsitāram
aṇor aṇīyāṁsam anusmared yaḥ
sarvasya dhātāram acintya-rūpam
āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt
kaviṁ purāṇam anuśāsitāram
aṇor aṇīyāṁsam anusmared yaḥ
sarvasya dhātāram acintya-rūpam
āditya-varṇaṁ tamasaḥ parastāt

Szó szerinti jelentés

Synonyma

kavim – a mindent tudóra; purāṇam – a legidősebbre; anuśāsitāram – az irányítóra; aṇoḥ – az atomnál; aṇīyāṁsam – kisebbre; anusmaret – mindig Rám emlékezzen; yaḥ – aki; sarvasya – mindennek; dhātāram – fenntartójára; acintya – felfoghatatlan; rūpam – formájúra; āditya-varṇam – a napként ragyogóra; tamasaḥ – a sötétséghez képest; parastāt – transzcendentálisra.

kavim — ten, kdo ví vše; purāṇam — nejstarší; anuśāsitāram — vládce; aṇoḥ — než atom; aṇīyāṁsam — menší; anusmaret — vždy myslí na; yaḥ — ten, kdo; sarvasya — všeho; dhātāram — udržovatel; acintya — nepochopitelná; rūpam — jehož podoba; āditya-varṇam — zářící jako slunce; tamasaḥ — temnoty; parastāt — výše.

Fordítás

Překlad

Az ember úgy meditáljon a Legfelsőbb Személyen, mint olyanon, aki mindentudó, a legősibb, az irányító, kisebb a legkisebbnél, a fenntartója mindennek, minden anyagi érzékelés fölött áll, felfoghatatlan, s mindig személy. Ragyogó Ő, mint a nap, és transzcendentális – túl van ezen az anyagi természeten.

O Nejvyšší Osobě se má meditovat jako o tom, kdo zná vše, je nejstarší, je vládce, je menší než ta nejmenší věc, je udržovatelem všeho, je mimo veškeré hmotné pojetí, je nepochopitelný a je vždy osobou. Září jako slunce a je transcendentální, nad touto hmotnou přírodou.

Magyarázat

Význam

Ez a vers arról ír, hogyan gondoljunk a Legfelsőbbre. A legfontosabb, hogy Ő nem személyiség nélküli, s nem valamiféle üresség. Senki sem meditálhat valami személytelenen vagy a semmin – az efféle meditáció rendkívül nehéz. Kṛṣṇára gondolni azonban nagyon könnyű, s ez a vers is ezt ajánlja. Az Úr mindenekelőtt puruṣa, személy – gondolhatunk Rāma és Kṛṣṇa személyére. S akár Rāmára, akár Kṛṣṇára gondol valaki, a Bhagavad-gītānak ez a verse leírja, milyen Ő. Az Úr kavi, ami azt jelenti, hogy ismeri a múltat, a jelent és a jövőt, azaz mindentudó. Mint mindennek az eredete, Ő a legősibb személy; minden Belőle születik. Az univerzum legfelsőbb irányítója, valamint az emberiség fenntartója és tanítója is Ő, s kisebb a legkisebbnél. Az élőlény a haj keresztmetszete átmérőjének tízezred része, ám az Úr felfoghatatlanul olyan parányi, hogy még e kicsiny részecske szívébe is behatol. Ezért mondják Rá, hogy kisebb a legkisebbnél. Legfelsőbbként be tud hatolni az atomba és a legkisebb lény szívébe is, és mint Felsőlélek, irányítani képes őket. Parányi léte ellenére mégis mindent átható, és Ő tart fenn mindent, valamennyi bolygórendszerrel együtt. Gyakran elcsodálkozunk, hogyan lebegnek a hatalmas égitestek az űrben. Ez a vers elmondja, hogy a Legfelsőbb Úr felfoghatatlan energiája révén fenntartja a hatalmas bolygókat és galaxisokat. Ezzel kapcsolatban az acintya („felfoghatatlan”) szó nagyon fontos. Isten energiáját azért nevezik felfoghatatlannak (acintya), mert fölötte áll felfogó- és gondolkodóképességünknek. Ki tudná ezt cáfolni? Az Úr áthatja az egész anyagi világot, és mégis túl van azon. Hogyan foghatnánk fel a lelki világot, ha még az ahhoz képest elenyészően parányi anyagi világ nagyságát sem tudjuk elképzelni? Az acintya szó olyan valamire utal, ami az anyagi világon túl van, s amit érveléssel, logikával és filozófiai spekulációval nem érhetünk el, ami felfoghatatlan. Az okos embernek tehát el kell kerülnie a hiábavaló vitát és spekulációt, s ehelyett el kell fogadnia az olyan szentírásokat, mint a Védák, a Bhagavad-gītā és a Śrīmad-Bhāgavatam, s követnie kell a bennük lefektetett elveket. Ez elvezeti majd a megvilágosodáshoz.

V tomto verši je uveden způsob, jak myslet na Nejvyššího. V první řadě je řečeno, že Nejvyšší není neosobní nebo prázdnota. Živá bytost nemůže meditovat o něčem neosobním nebo prázdném. To je nesmírně obtížné. Myšlení na Kṛṣṇu je však snadné a je zde také konkrétně líčeno. Především je důležité, že Pán je puruṣa, osoba — myslíme na osobu Rāmu a osobu Kṛṣṇu. A ať už myslíme na Rāmu nebo na Kṛṣṇu, tento verš Bhagavad-gīty uvádí, jaké jsou Pánovy vlastnosti. Pán je kavi, což znamená, že zná minulost, přítomnost a budoucnost; ví tedy vše. Je nejstarší osobností, protože je původem všeho — vše pochází z Něho. Je také nejvyšším vládcem vesmíru a tím, kdo udržuje a učí celé lidstvo. Je menší než ta nejmenší věc. Živá bytost má rozměry jedné desetitisíciny konečku vlasu, ale Pán je tak nepředstavitelně malý, že vstupuje i do srdce této částečky. Proto se o Něm říká, že je menší než nejmenší věc. Je Svrchovaný, a tak může vstoupit do atomu či do srdce té nejmenší bytosti a řídit ji v podobě Nadduše. Přestože je tak malý, prostupuje vším a vše udržuje. Je oporou všech planetárních soustav. Často žasneme nad tím, jak se obrovské planety vznášejí ve vzduchu. Zde je uvedeno, že všechny tyto velké planety a galaxie drží v prostoru svou nepochopitelnou energií Nejvyšší Pán. Velice důležité je v této souvislosti slovo acintya, nepochopitelný. Energie Boha přesahuje naše pojetí, hranice našeho chápání, a proto se jí říká nepochopitelná. Kdo s tím může nesouhlasit? Pán proniká celým hmotným světem, a přesto je mimo něj. My nepostihneme rozumem ani tento hmotný svět, který je ve srovnání s duchovním světem nepatrný, jak bychom tedy mohli pochopit, co je za ním? Acintya označuje to, co přesahuje úroveň hmotného světa, co naše argumenty, logika a filozofická spekulace nemohou postihnout, co je nepochopitelné. Inteligentní lidé by se proto měli vyhnout zbytečnému argumentování a spekulaci, přijmout údaje písem, jako jsou Vedy, Bhagavad-gītā a Śrīmad-Bhāgavatam, a řídit se principy, které jsou v nich stanovené. To je dovede k poznání.