Skip to main content

15. VERS

TEXT 15

Szöveg

Verš

yuñjann evaṁ sadātmānaṁ
yogī niyata-mānasaḥ
śāntiṁ nirvāṇa-paramāṁ
mat-saṁsthām adhigacchati
yuñjann evaṁ sadātmānaṁ
yogī niyata-mānasaḥ
śāntiṁ nirvāṇa-paramāṁ
mat-saṁsthām adhigacchati

Szó szerinti jelentés

Synonyma

yuñjan – így gyakorolva; evam – az előzőekben említettek szerint; sadā – állandóan; ātmānam – testet, elmét és lelket; yogī – a misztikus transzcendentalista; niyata-mānasaḥ – szabályozott elmével; śāntim – békét; nirvāṇa-paramām – az anyagi lét megszűnését; mat-saṁsthām – a lelki világot (Isten birodalmát); adhigacchati – eléri.

yuñjan — praktikující; evam — jak bylo uvedeno výše; sadā — neustále; ātmānam — tělo, mysl a duši; yogī — transcendentalista-mystik; niyata-mānasaḥ — s ovládnutou myslí; śāntim — klid a mír; nirvāṇa-paramām — ukončení hmotné existence; mat-saṁsthām — duchovního nebe (království Boha); adhigacchati — dosáhne.

Fordítás

Překlad

A test, az elme és a tettek állandó irányítását gyakorló misztikus transzcendentalista szabályozott elméjével, az anyagi létezést megszüntetve eljut Isten birodalmába [Kṛṣṇa hajlékára].

Mystik, který má takto neustále pod kontrolou tělo, mysl a své jednání, ukončí s ovládnutou myslí hmotnou existenci a tak dosáhne Božího království (Kṛṣṇova sídla).

Magyarázat

Význam

Ez a vers érthetően elmagyarázza a yoga gyakorlásának végső célját. A yoga nem arra való, hogy általa az ember anyagi kényelemhez jusson, hanem hogy elősegítse az anyagi lét teljes megszüntetését. A Bhagavad-gītā szerint aki a yogától azt várja, hogy javuljon az egészsége, vagy hogy valamiféle anyagi képességre tegyen szert, az nem yogī. Az anyagi lét megszüntetése sem a „semmibe” olvadást jelenti – az csak képzelgés. Az Úr teremtésén belül nincs üresség. Az anyagi lét felszámolása azt teszi lehetővé az ember számára, hogy eljusson a lelki világba, az Úr hajlékára. A Bhagavad-gītā részletes leírást közöl az Úr hajlékáról, s elmondja, hogy ott nincs szükség sem napra, sem holdra, sem elektromosságra. A lelki világban minden bolygó önragyogó, az anyagi világ napjához hasonlóan. Valójában minden Isten birodalma, de a lelki világot és azok bolygóit paraṁ dhāmának, felsőbb hajléknak nevezik.

Nyní je jasně popsán konečný cíl provádění yogy. Yoga není určena k dosažení hmotných možností jakéhokoliv druhu—má umožnit ukončení hmotné existence. Ten, kdo chce yogou zlepšit zdraví nebo usiluje o hmotnou dokonalost, není podle Bhagavad-gīty yogī. Ukončení hmotné existence také neznamená, že živá bytost vstoupí do “prázdnoty”. Prázdnota je pouhý mýtus; nic takového ve stvoření Pána neexistuje. Ukončením hmotného bytí se ve skutečnosti rozumí, že každý se může dostat do duchovního nebe, Pánova sídla. Sídlo Pána je také jasně popsáno v Bhagavad-gītě — jako místo, kde není zapotřebí Slunce, Měsíce či elektřiny. Všechny planety v duchovním království září a osvětlují se samy, stejně jako Slunce v hmotném vesmíru. Boží království je všude, ale duchovní nebe a planety v něm jsou paraṁ dhāma, svrchovaná sídla.

Maga az Úr Kṛṣṇa világosan kijelenti itt (mat-cittaḥ, mat-paraḥ, mat-saṁsthām), hogy csak a tökéletes yogī, aki Őt teljesen megérti, képes igazi békét elérni, s eljutni végül az Ő legfelsőbb hajlékára, Kṛṣṇalokára, amit Goloka-Vṛndāvanának is neveznek. A Brahma-saṁhitā (5.37) egyértelműen kijelenti: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ – noha az Úr mindig Goloka nevű lakhelyén tartózkodik, legfelsőbb lelki energiái révén Ő a mindent átható Brahman és a helyhez kötött Paramātmā is. A lelki világba (Vaikuṇṭhára) vagy az Úr örök hajlékára (Goloka Vṛṇdāvanába) senki sem juthat el, ha nem rendelkezik megfelelő tudással Kṛṣṇáról és az Ő teljes Viṣṇu-kiterjedéséről. A Kṛṣṇa-tudatban tevékenykedő ember tökéletes yogī, mert elméje mindig Kṛṣṇa tetteiben merül el (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). A Védákból (Śvetāśvatara-upaniṣad 3.8) szintén megtudhatjuk: tam eva viditvāti mṛtyum eti. „Az ember csak az Istenség Legfelsőbb Személyisége, Kṛṣṇa megismerésével győzheti le az ismétlődő születés és halál körforgását.” Más szóval tehát a yoga-folyamat tökéletessége az, ha az ember megszabadul az anyagi léttől, s nem az, hogy holmi mágikus bűvészkedéssel vagy akrobatamutatványokkal becsapja az ártatlanokat.

Yogī, který zná vlastní já a dokonale poznal Pána Kṛṣṇu — jak zde sám Pán jasně říká (mat-cittaḥ, mat-paraḥ, mat-saṁsthām) — může dosáhnout skutečného klidu a nakonec dospět do Jeho nejvyššího sídla, na Kṛṣṇaloku, zvanou též Goloka Vṛndāvana. V Brahma-saṁhitě (5.37) je jasně řečeno: goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ — přestože se Pán neustále zdržuje ve svém sídle jménem Goloka, je prostřednictvím svých vyšších duchovních energií zároveň všeprostupujícím Brahmanem a lokalizovanou Paramātmou. Nikdo nemůže dosáhnout duchovního nebe (Vaikuṇṭhy) či proniknout do Pánova věčného sídla (na Goloku Vṛndāvanu) bez náležitého poznání Kṛṣṇy a Jeho úplné expanze, Viṣṇua. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je tedy dokonalým yogīnem, neboť jeho mysl je vždy pohroužená do Kṛṣṇových činností (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ). Také z Ved (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.8) se dozvídáme: tam eva viditvāti mṛtyum eti — “Živá bytost může zdolat zrození a smrt jedině poznáním Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy.” Dokonalostí yogy je tedy osvobození od hmotné existence; ne nějaká kouzla nebo gymnastické kousky používané ke klamání nevinných lidí.