Skip to main content

13 – 14. VERS

TEXTS 13-14

Szöveg

Verš

samaṁ kāya-śiro-grīvaṁ
dhārayann acalaṁ sthiraḥ
samprekṣya nāsikāgraṁ svaṁ
diśaś cānavalokayan
samaṁ kāya-śiro-grīvaṁ
dhārayann acalaṁ sthiraḥ
samprekṣya nāsikāgraṁ svaṁ
diśaś cānavalokayan
praśāntātmā vigata-bhīr
brahmacāri-vrate sthitaḥ
manaḥ saṁyamya mac-citto
yukta āsīta mat-paraḥ
praśāntātmā vigata-bhīr
brahmacāri-vrate sthitaḥ
manaḥ saṁyamya mac-citto
yukta āsīta mat-paraḥ

Szó szerinti jelentés

Synonyma

samam – egyenesen; kāya – testet; śiraḥ – fejet; grīvam – és nyakat; dhārayan – tartva; acalam – mozdulatlanul; sthiraḥ – nyugodtan; samprekṣya – nézve; nāsikā – az orrnak; agram – a hegyét; svam – maga mellett; diśaḥ – minden oldalra; ca – és; anavalokayan – nem nézve; praśānta – háborítatlan; ātmā – elmével; vigata-bhīḥ – félelemtől mentesen; brahmacāri-vrate – a cölibátus fogadalmában; sthitaḥ – van; manaḥ – elmét; saṁyamya – teljesen legyőzve; mat – Rám (Kṛṣṇára); cittaḥ – összpontosítva az elmét; yuktaḥ – a valódi yogī; āsīta – üljön; mat – Engem; paraḥ – a végső cél.

samam — zpříma; kāya — tělo; śiraḥ — hlavu; grīvam — šíji; dhārayan — držící; acalam — nehybný; sthiraḥ — stálý; samprekṣya — hledící; nāsikā — nosu; agram — na špičku; svam — svou; diśaḥ — na všechny strany; ca — také; anavalokayan — nedívá se; praśānta — nevzrušená; ātmā — mysl; vigata-bhīḥ — prostý strachu; brahmacāri-vrate — při dodržování slibu celibátu; sthitaḥ — setrvávající; manaḥ — mysl; saṁyamya — zcela ovládající; mat — na Mě (Kṛṣṇu); cittaḥ — soustřeďující mysl; yuktaḥ — pravý yogī; āsīta — má sedět; mat — Mě; paraḥ — vrcholný cíl.

Fordítás

Překlad

Testét, nyakát és fejét tartsa egyenes vonalban, és szemét rendületlenül szögezze az orrhegyére. Így – nyugodt és legyőzött elmével, a félelemtől megszabadulva, a nemi élvezetről teljesen lemondva – szívében Rajtam meditáljon, s Engem tegyen élete végső céljának.

Yogī má držet tělo, šíji a hlavu vzpřímeně a neustále upřeně hledět na špičku nosu. S nevzrušenou, ovládnutou myslí, beze strachu a za dodržování slibu naprostého celibátu má v srdci meditovat o Mně a učinit Mě vrcholným cílem svého života.

Magyarázat

Význam

Az élet célja Kṛṣṇa megismerése, aki Paramātmāként, vagyis négykarú Viṣṇu alakjában mindenki szívében jelen van. A yoga gyakorlásának egyedüli célja Viṣṇu e helyhez kötött formájának felfedezése és megpillantása. Az élőlények szívében lakozó, helyhez kötött viṣṇu-mūrti Kṛṣṇa teljes képviselője. Akinek nem áll szándékában megpillantani ezt a viṣṇu-mūrtit, az teljesen hiábavalóan csak nevetséges módon utánozza a yogát, s az idejét vesztegeti. Kṛṣṇa az élet végső célja, s a yoga gyakorlása a szívben élő viṣṇu-mūrtira irányul. Ennek megvalósításához arra van szükség, hogy az ember teljesen felhagyjon a nemi élettel. Éppen ezért el kell hagynia otthonát, s egy magányos helyen, egyedül kell élnie, az említett módon mozdulatlanul ülve. Az ember nem válhat yogīvá azzal, hogy úgynevezett jógatanfolyamokra jár, miközben otthon vagy máshol nap mint nap a nemi élet élvezetébe merül. Gyakorolnia kell az elme szabályozását, s el kell kerülnie mindenféle érzékkielégítést, melyek közül a szexuális élvezet a legerősebb. Yājñavalkya, a nagy bölcs így ír a cölibátus törvényéről:

Cílem života je znát Kṛṣṇu, jenž dlí v srdci každé živé bytosti ve čtyřruké podobě Viṣṇua, Paramātmy. Proces yogy se podstupuje pouze proto, aby yogī tuto lokalizovanou podobu Viṣṇua mohl objevit a vidět. Lokalizovaná viṣṇu-mūrti je úplným zastoupením Kṛṣṇy v našem srdci. Takzvaný yogī, jehož zájmem není poznat tuto podobu, jen zbytečně napodobuje yogu a ztrácí čas. Kṛṣṇa je vrcholným cílem života a viṣṇu-mūrti v srdcích všech je cílem yogy. Aby někdo mohl vnímat tuto viṣṇu-mūrti v srdci, musí se zcela zdržet pohlavního života; proto musí odejít z domova do ústraní, kde má žít sám a sedět podle výše uvedeného popisu. Není možné, aby se každý den doma nebo někde jinde oddával sexu, přitom navštěvoval takzvané kurzy yogy a tak se stal yogīnem. Musí se učit ovládat mysl a vyhýbat se všem druhům smyslového požitku, z nichž je sex tím hlavním. V pravidlech celibátu, které sepsal velký mudrc Yājñavalkya, stojí:

karmaṇā manasā vācā
sarvāvasthāsu sarvadā
sarvatra maithuna-tyāgo
brahmacaryaṁ pracakṣate
karmaṇā manasā vācā
sarvāvasthāsu sarvadā
sarvatra maithuna-tyāgo
brahmacaryaṁ pracakṣate

„A brahmacarya fogadalma arra való, hogy segítsen az embernek teljesen megválnia a nemi élvezettől tetteiben, beszédében és gondolataiban egyaránt, minden időben, mindenhol, minden körülmények között.” Senki sem végezheti megfelelően a yoga-gyakorlatokat, ha közben a nemi élvezet rabja. A brahmacaryát ezért gyermekkortól kezdve oktatják, amikor az ember még nem tud a nemi életről. A gyermekeket ötéves korukban a guru-kulába, a lelki tanítómesterhez küldik, aki a fiatal fiúkat a brahmacārī élet szigorú elveire neveli. E szigorú gyakorlás nélkül senki sem fejlődhet a yoga egyetlen ágában sem, legyen az dhyāna-, jñāna- vagy bhakti-yoga. Azt, aki betartja a házasélet elveit és szabályait, és csak a feleségével van nemi kapcsolata (az is csak bizonyos előírások szerint), szintén brahmacārīnak hívják. Az ilyen önmegtartóztató, nős brahmacārīt a bhakti-iskola elfogadja, a jñāna- és a dhyāna-irányzat viszont nem ismeri el. Ezek az irányzatok teljes önmegtartóztatást követelnek meg, mindenféle engedmény nélkül. A bhakti-iskolában a családos brahmacārī számára engedélyezett a szabályozott nemi élet, mert a bhakti-yoga folyamatának hatása olyan erős, hogy az ember az Úr felsőbbrendű szolgálatának végzése által automatikusan elveszíti vonzódását a nemi élet iránt. A Bhagavad-gītāban (2.59) ez áll:

“Slib brahmacaryi má živé bytosti pomoci úplně se zdržet sexuálních projevů v činech, slovech a mysli — vždy, všude a za všech okolností.” Nikdo nemůže provádět pravou yogu tím, že se bude oddávat sexu. Brahmacarya se proto učí již od dětství, kdy ještě člověk o pohlavním životě nic neví. Chlapci jsou v pěti letech posíláni do gurukuly neboli místa, kde žije duchovní učitel, pod jehož vedením se učí přísné disciplíně života brahmacārīnů. Bez této průpravy nemůže nikdo dosáhnout pokroku v žádné yoze, ať je to dhyāna, jñāna nebo bhakti. Ten, kdo se však řídí védskými zásadami manželského života a má pohlavní styk pouze se svou ženou (a to usměrněný), je rovněž nazýván brahmacārī. Takový zdrženlivý hospodář-brahmacārī může být přijat do školy bhakti. Školy jñāny a dhyāny ovšem tyto brahmacārīny nepřijímají a vyžadují naprostou zdrženlivost, bez kompromisu. Škola bhakti dovoluje hospodáři-brahmacārīnovi usměrněný pohlavní život, protože bhakti-yoga má takovou moc, že oddaný zaměstnaný touto službou na vyšší úrovni, službou Pánu — přirozeně ztrácí zájem o sex. V Bhagavad-gītě (2.59) čteme:

viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate
viṣayā vinivartante
nirāhārasya dehinaḥ
rasa-varjaṁ raso ’py asya
paraṁ dṛṣṭvā nivartate

Míg másoknak erővel kell visszatartaniuk magukat az érzékkielégítéstől, az Úr bhaktája minden külön erőfeszítés nélkül mond le róla, mert egy felsőbbrendű ízt tapasztal meg. Ezt a felsőbbrendű ízt a bhaktán kívül senki sem ismeri.

Zatímco jiní se musí od smyslového požitku násilím odvracet, oddaný Pána od něho upouští přirozeně, jelikož poznal vyšší chuť. Nikdo jiný než oddaný o této vyšší chuti neví.

Vigata-bhīḥ: mindaddig nem lehet félelem nélküli az ember, amíg nem teljesen Kṛṣṇa-tudatú. A feltételekhez kötött lélek félelmét eltorzult emlékezete okozza, az, hogy megfeledkezett a Kṛṣṇával való örök kapcsolatáról. A Bhāgavatam (11.2.37) azt mondja: bhayam dvitīyābhiniveśataḥ syād īśād apetasya viparyayo 'smṛtiḥ. A félelem nélküli állapot alapja egyedül a Kṛṣṇa-tudat. Csakis az ilyen tudattal rendelkező ember számára válik lehetővé a tökéletes gyakorlás. A yoga végső célja a szívben lakozó Úr megpillantása, így valamennyi yogī közül a Kṛṣṇa-tudatú a legjobb. Az említett yoga-rendszer elvei különböznek a manapság népszerű, úgynevezett „jógát” gyakorló társaságok elveitől.

Vigata-bhīḥ — beze strachu můžeme být jedině tehdy, když jsme si plně vědomi Kṛṣṇy. Podmíněná duše se bojí proto, že má zvrácenou paměť neboli že zapomněla na svůj věčný vztah s Kṛṣṇou. V Bhāgavatamu (11.2.37) stojí: bhayaṁ dvitīyābhiniveśataḥ syād īśād apetasya viparyayo 'smṛtiḥ — vědomí Kṛṣṇy je jediným možným základem pro stav beze strachu. Dokonalého provádění yogy je proto schopný ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy. A jelikož je konečným cílem yogy vidět Pána ve svém nitru, je již nyní nejlepším ze všech yogínů. Zde uvedené zásady zmíněného systému yogy se viditelně liší od zásad takzvaných jógových spolků, které jsou dnes populární.