Skip to main content

26. VERS

TEXT 26

Szöveg

Verš

atha cainaṁ nitya-jātaṁ
nityaṁ vā manyase mṛtam
tathāpi tvaṁ mahā-bāho
nainaṁ śocitum arhasi
atha cainaṁ nitya-jātaṁ
nityaṁ vā manyase mṛtam
tathāpi tvaṁ mahā-bāho
nainaṁ śocitum arhasi

Szó szerinti jelentés

Synonyma

atha – ha azonban; ca – szintén; enam – ezt a lelket; nitya-jātam – mindig megszületőnek; nityam – mindig; – vagy; manyase – hiszed; mṛtam – meghalónak; tathā api – mégis; tvam – te; mahā-bāho – ó, erős karú; na – soha; enam – a lelket; śocitum – siratni; arhasi – érdemes.

atha — jestliže ale; ca — také; enam — tuto duši; nitya-jātam — vždy se rodící; nityam — navěky; — nebo; manyase — považuješ za; mṛtam — mrtvou; tathā api — přesto; tvam — ty; mahā-bāho — ó ty, který máš mocné paže; na — nikdy; enam — pro duši; śocitum — bědovat; arhasi — měl bys.

Fordítás

Překlad

Még ha azt hiszed is, hogy a lélek [vagy az élet jele] szüntelenül megszületik és örökké meghal, akkor sincs okod a bánkódásra, ó, erős karú!

Jestliže si ovšem myslíš, že duše (či příznaky života) se vždy rodí a umírá navěky, ani pak nemáš důvod bědovat, válečníku mocných paží.

Magyarázat

Význam

A filozófusoknak mindig is létezett egy olyan rétege, mely a buddhistákhoz hasonlóan nem hisz abban, hogy a testen túl a lélek különállóan létezik. Láthatjuk, hogy ilyen filozófusok már akkor is voltak, amikor az Úr Kṛṣṇa elbeszélte a Bhagavad-gītāt. Lokāyatikáknak és vaibhāṣikáknak nevezték őket. Nézeteik szerint az életjelenségek akkor nyilvánulnak meg, amikor az anyag kombinációja egy bizonyos érettségi fokot elér. Napjaink materialista tudósai és filozófusai hasonlóképpen gondolkodnak. Szerintük a test az anyagi elemek kombinációja, s a fizikai és kémiai elemek kölcsönhatása következtében egy adott szinten megnyilvánulnak az életjelenségek. Az antropológia tudománya erre a filozófiára épül. Manapság számtalan álvallás – melyek egyre divatosabbá válnak Amerikában – vallja ezt a nézetet, a nihilista, minden odaadást mellőző buddhista vallásfelekezetekkel együtt.

Vždy najdeme třídu filozofů (velice blízkých budhistům), jež nevěří v oddělenou existenci duše mimo tělo. Je vidět, že žili i v době, kdy Pán Kṛṣṇa přednášel Bhagavad-gītu — tehdy byli známí pod jmény lokāyatikové a vaibhāṣikové. Tito filozofové tvrdí, že příznaky života se objevují v jistém zralém stádiu kombinace hmotných prvků. Moderní vědci studující hmotu a materialističtí filozofové uvažují podobně. Podle nich je tělo kombinací hmotných prvků a v jistém stavu se vzájemným působením těchto fyzických a chemických složek vyvíjejí příznaky života. Na tom se zakládá celá věda o antropologii. V současné době se k této filozofii — jakož i k nihilistickým budhistickým sektám neoddaných — hlásí také mnoho falešných náboženství, jež přicházejí do módy v Americe.

Arjunának még akkor sem lenne oka a búslakodásra, ha a vaibhāṣika filozófiának megfelelően nem hinne a lélek létezésében. Senki sem kesereg egy halom kémiai anyag elvesztésén, és senki sem hagyja abba emiatt előírt kötelessége végzését. A modern tudományban és a tudományos hadviselésben sok-sok tonna vegyszer vész kárba az ellenség legyőzése érdekében. A vaibhāṣika filozófia szerint az úgynevezett lélek vagy ātmā megsemmisül a test halálával. Így tehát akár elfogadja Arjuna a védikus következtetést, miszerint létezik egy atomnyi lélek, akár nem hisz a lélek létezésében, egyik esetben sincs oka szomorúságra. A fenti elmélet szerint semmi értelme a halál felett keseregni, hiszen számtalan élőlény keletkezik az anyagból és hal meg minden pillanatban. Ha a lélek nem születik újjá, akkor Arjunának nincs miért félnie a bűnös visszahatásoktól, melyek nagyatyja és tanára meggyilkolásából származnának. Kṛṣṇa természetesen nem fogadta el a védikus bölcseletet figyelmen kívül hagyó vaibhāṣikák filozófiáját, ezért gúnyosan mahā-bāhunak, erős karúnak szólítja Arjunát, aki kṣatriya volt, a védikus kultúra részese, így illő lett volna betartania a védikus elveket.

I kdyby Arjuna nevěřil v existenci duše — tak jako v ni nevěří stoupenci filozofie vaibhāṣika — přesto neměl důvod bědovat. Nikdo nenaříká nad ztrátou nějakého množství chemických látek a nepřestane kvůli ní konat svou předepsanou povinnost. Při rozvoji moderní vědy a vědeckém vedení války se v zájmu vítězství nad nepřítelem naopak plýtvá celými tunami chemických látek. Filozofie vaibhāṣika učí, že takzvaná duše, ātmā, zaniká spolu s tělem. Ať už tedy Arjuna souhlasil s védským závěrem, že existuje nepatrná duše, nebo v její existenci nevěřil, ani v jednom případě neměl důvod bědovat. Podle teorie vaibhāṣiků vzniká každým okamžikem z hmoty mnoho živých bytostí a stejně tak jich každým okamžikem mnoho zaniká — není tedy třeba se nad takovými událostmi rmoutit. Kdyby se duše již znovu nerodila, Arjuna neměl důvod se bát, že bude postižen reakcemi za zabití svého děda a učitele. Kṛṣṇa však zároveň Arjunu jízlivě oslovil mahā-bāho, “válečníku mocných paží”, protože On sám teorii vaibhāṣiků, která ignoruje védskou moudrost, neuznával. Arjuna jako kṣatriya náležel k védské kultuře, a patřilo se tedy, aby se i nadále držel jejích zásad.