Skip to main content

1. VERS

TEXT 1

Szöveg

Verš

arjuna uvāca
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana
arjuna uvāca
sannyāsasya mahā-bāho
tattvam icchāmi veditum
tyāgasya ca hṛṣīkeśa
pṛthak keśi-niṣūdana

Szó szerinti jelentés

Synonyma

arjunaḥ uvāca – Arjuna mondta; sannyāsasya – a lemondásnak; mahā-bāho – ó, erős karú; tattvam – az igazságát; icchāmi – kívánom; veditum – megérteni; tyāgasya – a lemondásnak; ca – szintén; hṛṣīkeśa – ó, érzékek Ura; pṛthak – különbözően; keśi-niṣūdana – ó, Keśī démon elpusztítója.

arjunaḥ uvāca — Arjuna pravil; sannyāsasya — odříkání; mahā-bāho — ó Pane mocných paží; tattvam — pravdu; icchāmi — přeji si; veditum — znát; tyāgasya — zříkání se; ca — také; hṛṣīkeśa — ó Pane smyslů; pṛthak — jinak; keśi-niṣūdana — ó hubiteli démona Keśīho.

Fordítás

Překlad

Arjuna így szólt: Ó, erős karú, ó, Keśī démon legyőzője, érzékek Ura, szeretném megérteni a lemondás [tyāga] és a lemondott életrend [sannyāsa] célját!

Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).

Magyarázat

Význam

A Bhagavad-gītā valójában tizenhét fejezetből áll, s a tizennyolcadik a korábbi fejezetek kiegészítő összegzése. Az Úr Kṛṣṇa a Bhagavad-gītā mindegyik fejezetében kihangsúlyozza, hogy az élet végső célja az Istenség Legfelsőbb Személyiségének odaadó szolgálata. Ugyanezt foglalja össze a tizennyolcadik fejezet is, s a tudás legbizalmasabb útjának nevezi ezt. Az első hat fejezet az odaadó szolgálat jelentőségét hangsúlyozta: yoginām api sarveṣām... „Minden yogī és transzcendentalista közül az a legkiválóbb, aki magában mindig Rám gondol.” A következő hat fejezet a tiszta odaadó szolgálatot, annak természetét és tetteit tárgyalta. Az utolsó hat fejezet a tudásról, a lemondásról, az anyagi és a transzcendentális természet működéséről, valamint az odaadó szolgálatról szólt. Eljutottunk arra a végkövetkeztetésre, hogy minden tettet úgy kell végrehajtani , hogy az kapcsolatban legyen a Legfelsőbb Úrral, akit az oṁ tat sat szavak képviselnek, amelyek Viṣṇut, a Legfelsőbb Személyt jelölik. A Bhagavad-gītā harmadik része bebizonyította, hogy az élet végső célja egyedül az odaadó szolgálat. Ezt a korábbi ācāryákat és a Brahma-sūtrát, azaz a Vedānta-sūtrát idézve támasztotta alá. Egyes imperszonalisták úgy tekintenek magukra, mint a Vedānta-sūtra bölcseletének kizárólagos ismerőire, ám a Vedānta-sūtra valójában az odaadó szolgálat megértését segíti elő, mivel maga az Úr a Vedānta-sūtra szerkesztője és ismerője, ahogyan azt a tizenötödik fejezet elmondta. Minden szentírásnak, minden Védának az odaadó szolgálat a célja. Erről beszél a Bhagavad-gītā.

Bhagavad-gītā je v zásadě úplná v sedmnácti kapitolách. Osmnáctá kapitola je dodatek shrnující témata probraná dříve. V každé kapitole Gīty Pán Kṛṣṇa zdůrazňuje, že oddaná služba prokazovaná Jemu, Nejvyšší Osobnosti Božství, je konečným cílem života. Totéž je stručně a přehledně zopakováno v osmnácté kapitole jako nejdůvěrnější poznání. V prvních šesti kapitolách byla zdůrazňována oddaná služba: yoginām api sarveṣām... Pán Kṛṣṇa tím říká: “Ze všech yogīnů či transcendentalistů je nejlepší ten, který v nitru stále myslí na Mě.” Následujících šest kapitol pojednávalo o čisté oddané službě, její povaze a činnostech, které jsou s ní spojené. V posledních šesti kapitolách bylo popsáno poznání, odříkání, působení hmotné a transcendentální energie a oddaná služba. Závěr zněl, že vše je třeba dělat ve spojení s Nejvyšším Pánem, zastoupeným slovy oṁ tat sat, jež poukazují na Viṣṇua, Svrchovanou Osobu. Třetí část Bhagavad-gīty vyjevuje, že vrcholným cílem života není nic jiného než oddaná služba. To bylo dokázáno citováním dřívějších ācāryů a uváděním pasáží z Brahma-sūtry neboli Vedānta-sūtry. Jistí impersonalisté se domnívají, že mají na poznání Vedānta-sūtry monopol, ale ve skutečnosti má Vedānta-sūtra vést k poznání oddané služby, neboť Pán sám ji sestavil a je jejím znalcem. O tom se píše v patnácté kapitole. Bhagavad-gītā vysvětluje, že v každém písmu, každé Vedě, je cílem oddaná služba.

Ahogyan a második fejezet áttekintette az egész témát, hasonlóképpen a tizennyolcadik fejezet is az elhangzottakat összegzi. Az élet céljaként a lemondást és a természet három anyagi kötőerején túli transzcendentális állapot elérését jelöli meg. Arjuna tisztán szeretne látni két dolgot, amellyel a Bhagavad-gītā foglalkozik: a lemondást (a tyāgát) és az élet lemondott rendjét (a sannyāsát). Ezért kérdezi e két szó jelentését.

Tak jako byl shrnut celý obsah ve druhé kapitole, shrnuje veškeré učení i kapitola osmnáctá. Je vyjádřeno, že smyslem života je odříkání a dosažení transcendentální úrovně, nacházející se nad třemi kvalitami hmotné přírody. Arjuna chce vyjasnit dvě témata Bhagavad-gīty — zříkání se (tyāga) a stav odříkání (sannyās). Ptá se tedy na význam těchto dvou slov.

A versben nagyon fontosak a Hṛṣīkeśa és Keśi-niṣūdana szavak, melyekkel Arjuna a Legfelsőbb Urat szólítja meg. Hṛṣīkeśa maga Kṛṣṇa, az érzékek Ura, aki mindig segít bennünket lelki nyugalmunk elérésében. Arjuna arra kéri Őt, foglaljon össze mindent oly módon, hogy kiegyensúlyozott maradhasson. Még mindig vannak kétségei, s a kétségeket démonokhoz szokták hasonlítani. Ez az oka, hogy Kṛṣṇát Keśi-niṣūdanának szólítja. Keśī egy rettentő démon volt, akit az Úr ölt meg. Arjuna most azt reméli, hogy Kṛṣṇa az ő kételyének démonával is végezni fog.

Velmi důležitá jsou dvě slova, jimiž je v tomto verši nazván Nejvyšší Pán — Hṛṣīkeśa a Keśi-niṣūdana. Hṛṣīkeśa je Kṛṣṇa jakožto Pán smyslů, jenž nám kdykoliv může pomoci docílit mentální vyrovnanosti. Arjuna Ho žádá, aby vše shrnul způsobem, který mu umožní zůstat vyrovnaný. Má však ještě nějaké pochyby a ty bývají přirovnávány k démonům. Proto Kṛṣṇu oslovuje Keśi-niṣūdano. Keśī byl hrůzostrašný démon, jehož Pán zabil, a nyní Arjuna očekává, že Kṛṣṇa zabije démona v podobě pochybnosti.