Skip to main content

55. VERS

TEXT 55

Szöveg

Verš

mat-karma-kṛn mat-paramo
mad-bhaktaḥ saṅga-varjitaḥ
nirvairaḥ sarva-bhūteṣu
yaḥ sa mām eti pāṇḍava
mat-karma-kṛn mat-paramo
mad-bhaktaḥ saṅga-varjitaḥ
nirvairaḥ sarva-bhūteṣu
yaḥ sa mām eti pāṇḍava

Szó szerinti jelentés

Synonyma

mat-karma-kṛt – Nekem dolgozva; mat-paramaḥ – Engem a Legfelsőbbnek tekintve; mat-bhaktaḥ – az Én odaadó szolgálatomat végezve; saṅga-varjitaḥ – mentesen a gyümölcsöző tettek és az elmebeli spekuláció szennyeződésétől; nirvairaḥ – ellenség nélküliként; sarva-bhūteṣu – az élőlények között; yaḥ – aki; saḥ – ő; mām – Hozzám; eti – jön; pāṇḍava – ó, Pāṇḍu fia.

mat-karma-kṛt — kdo pracuje pro Mne; mat-paramaḥ — považující Mě za Nejvyššího; mat-bhaktaḥ — prokazující Mi oddanou službu; saṅga-varjitaḥ — neznečištěn plodonosnou prací a myšlenkovou spekulací; nirvairaḥ — bez nepřátel; sarva-bhūteṣu — mezi všemi živými bytostmi; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on; mām — ke Mně; eti — přichází; pāṇḍava — ó synu Pāṇḍua.

Fordítás

Překlad

Kedves Arjunám, aki tiszta odaadó szolgálatomat végzi, s mentes a gyümölcsöző tettek és az elmebeli spekuláció szennyétől, aki Értem dolgozik, és Engem tesz élete végső céljává, valamint barátja minden élőlénynek, az biztosan eljut Hozzám.

Ó synu Pāṇḍua, ten, kdo Mi prokazuje čistou oddanou službu, bez znečištění plodonosnými činnostmi a myšlenkovou spekulací, kdo pracuje pro Mě, činí Mě nejvyšším cílem svého života a je přátelský ke všem živým bytostem, zaručeně dospěje ke Mně.

Magyarázat

Význam

Aki el akar jutni a lelki világba, Kṛṣṇalokára, hogy ott meghitt kapcsolatban éljen Kṛṣṇával, az Istenség Személyiségeinek legfelsőbbjével, annak követnie kell ezt a folyamatot, melyet maga a Legfelsőbb ajánl. Ezt a verset emiatt a Bhagavad-gītā lényegének tekintik. Ez a könyv a feltételekhez kötött lelkekhez szól, akik azzal a céllal élnek az anyagi világban, hogy urai legyenek a természetnek, és mit sem tudnak az igazi, lelki életről. A Bhagavad-gītā szándéka megmutatni, hogyan értheti meg az ember lelki létét és a legfelsőbb lelki személyiséghez fűződő örökkévaló kapcsolatát, valamint megtanítani, hogyan térjen haza, vissza Istenhez. Ez az a vers, amely félreérthetetlenül megmagyarázza, hogy a lelki életben egyedül az odaadó szolgálat folyamatával lehet sikert elérni.

Každý, kdo se chce setkat s Kṛṣṇou, nejvyšší ze všech Osobností Božství, na planetě Kṛṣṇaloce v duchovním nebi a být s Ním důvěrně spojen, musí přijmout za svůj zde uvedený návod, jak jej přednesl sám Nejvyšší. Tento verš je proto považován za esenci Bhagavad-gīty. Bhagavad-gītā je kniha určená podmíněným duším, které jednají v hmotném světě s cílem ovládat přírodu a neznají pravý, duchovní život. Má jim ukázat, jak mohou poznat svou duchovní existenci a svůj věčný vztah s nejvyšší duchovní osobností, a poučit je, jak se vrátit domů, zpátky k Bohu. Tento verš jasně udává proces, kterým lze dosáhnout úspěchu v duchovní činnosti — oddanou službu.

Ami a munkát illeti, minden energiánkkal Kṛṣṇa-tudatú tetteket kell végeznünk. A Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.255) így ír:

Pokud jde o práci, je třeba všechnu svou energii přeorientovat na jednání spojené s vědomím Kṛṣṇy. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.255) stojí:

anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate
anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate

Senki ne végezzen olyan munkát, ami nem áll kapcsolatban Kṛṣṇával. Ezt nevezik kṛṣṇa-karmának. Az ember számtalanféle tettet végrehajthat, de nem szabad vonzódnia munkája eredményéhez; az kizárólag Kṛṣṇát illeti. Vegyünk például egy üzletembert: hogy a tetteit Kṛṣṇa-tudatúvá tegye, az Ő javára kell vállalkozásait lebonyolítania. Ha Kṛṣṇa a tulajdonos, akkor Neki kell élveznie a vállalkozásból származó hasznot is. Ha az üzletembernek sok ezer dollárja van, s ezt mind Kṛṣṇának akarja adni, megteheti. Ez jelenti a Kṛṣṇának végzett munka. Ahelyett, hogy az érzékei kielégítése végett egy felhőkarcolót emelne, az ember építhet egy szép templomot Kṛṣṇának, ahol felállíthatja az Ő mūrtiját, s az odaadó szolgálatról szóló hiteles könyvek leírása alapján gondoskodhat szolgálatáról. Ez mind kṛṣṇa-karma. Az embernek nem szabad ragaszkodnia munkája eredményéhez, hanem Kṛṣṇának kell felajánlania azt, s a Kṛṣṇának tett felajánlás maradékait kell elfogadnia mint prasādát. Ha valaki egy hatalmas épületet épít Kṛṣṇának, s felállítja ott Kṛṣṇa mūrtiját, akkor nem tilos ott élnie, de tudnia kell, hogy az épület tulajdonosa Kṛṣṇa. Ezt hívják Kṛṣṇa-tudatnak. Ám ha valakinek nem áll módjában templomot emelnie Kṛṣṇának, akkor úgy is végezhet kṛṣṇa-karmát, hogy a templomát tisztítja. Az ember kertészkedhet is. Akiknek van egy kis földjük – és Indiában még a legszegényebbeknek is van –, arra használhatják birtokukat, hogy virágot ültessenek rajta, amit aztán felajánlhatnak Kṛṣṇának. A Bhagavad-gītāban Kṛṣṇa a tulasī növény ültetését ajánlja, mert a tulasī levelei nagyon fontosak. Patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam. Kṛṣṇa azt akarja, hogy ajánljunk fel Neki egy levelet, egy virágot, egy gyümölcsöt vagy egy kevés vizet, s Ő elégedett lesz. A levél főleg a tulasī levelére utal. Ültethetünk tehát tulasīt, s öntözhetjük – így még a legszegényebb ember is szolgálhatja Kṛṣṇát. Ez csupán néhány példa arra, hogyan dolgozhat az ember Kṛṣṇának.

Nikdo by neměl konat jinou práci než takovou, která je ve vztahu ke Kṛṣṇovi. Té se říká kṛṣṇa-karma. Je možné být zaměstnán různými činnostmi, ale nemá se lpět na jejich výsledku. Někdo například může obchodovat, ale aby tuto činnost změnil v jednání s vědomím Kṛṣṇy, musí obchodovat pro Kṛṣṇu. Je-li Kṛṣṇa majitelem obchodu, má mít požitek ze zisku On. Pokud obchodník vlastní tisíce dolarů a všechny je má obětovat Kṛṣṇovi, může to udělat. Tak vypadá práce pro Kṛṣṇu. Místo stavění velké budovy určené k vlastnímu požitku smyslů může postavit pěkný chrám pro Kṛṣṇu, uvést do něj Božstvo Kṛṣṇy a postarat se o to, aby se Božstvu sloužilo, jak se uvádí v autorizovaných knihách o oddané službě. To vše je kṛṣṇa-karma. Člověk nemá ulpívat na výsledku své práce. Má ho obětovat Kṛṣṇovi a přijmout zbytky po oběti jako prasādam. Když pro Kṛṣṇu postaví velkou budovu a uvede do ní Božstvo Kṛṣṇy, neznamená to, že v ní nemůže bydlet; musí si ale uvědomovat, že jejím majitelem je Kṛṣṇa. To se nazývá vědomí Kṛṣṇy. Pokud někdo není schopen postavit Kṛṣṇovi chrám, může chrám uklízet. To je také kṛṣṇa-karma. Nebo se může starat o zahradu. Každý, kdo vlastní půdu — alespoň v Indii má i chudý člověk nějaký pozemek — ji může použít pro Kṛṣṇu tak, že na ní bude pěstovat květiny, které pak Kṛṣṇovi obětuje. Může zasít semena keříků tulasī, protože jejich lístky jsou velice důležité a Kṛṣṇa to doporučuje v Bhagavad-gītě. Patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam — Kṛṣṇa chce, aby jsme Mu obětovali lístek, květ, ovoce nebo vodu. Taková oběť Ho uspokojí. A lístkem se zvláště myslí lístek tulasī. Můžeme tedy zasít tulasī a zalévat ji — tak může i ten nejchudší člověk sloužit Kṛṣṇovi. To jsou některé příklady práce pro Kṛṣṇu.

A mat-paramaḥ szó arra utal, aki azt tekinti az élet legfőbb tökéletességének, ha Kṛṣṇa társaságában lehet az Ő legfelső hajlékán. Az ilyen ember nem akar a felsőbb anyagi bolygókra eljutni, például a Holdra, a Napra vagy a mennyei bolygókra, de még az univerzum legfelsőbb bolygójára, a Brahmalokára sem. Nem vágyik egyikre sem. Őt egyedül az érdekli, hogy eljusson a lelki világba, s ott sem a sugárzó brahmajyoti ragyogásába kíván beleolvadni, hanem a legfelsőbb lelki bolygóra, Kṛṣṇalokára, Goloka-Vṛndāvanára akar menni. Tökéletesen ismeri azt a helyet, ezért semmi más nem érdekli. A mad-bhaktaḥ szó arra utal, hogy teljesen elmerül az odaadó szolgálatban, annak kilenc folyamatát végezve: hall és énekel az Úrról, emlékezik Rá, imádja Őt, lótuszlábát szolgálja, imákat ajánl fel Neki, végrehajtja a parancsait, barátkozik Vele, s végül mindenét átadva Neki meghódol. Az ember végezheti e kilenc folyamat mindegyikét, végezhet csak nyolcat közülük vagy hetet, de végezzen legalább egyet – s akkor kétségtelenül tökéletessé válik.

Slovo mat-paramaḥ poukazuje na toho, pro koho je nejvyšší dokonalostí života mít Kṛṣṇovu společnost v Jeho svrchovaném sídle. Nechce dosáhnout vyšších planet, jako je Měsíc a Slunce či nebeské planety, a dokonce ani Brahmaloky, která je v tomto vesmíru nejvýše. Nijak ho to nepřitahuje; láká ho jedině duchovní nebe. A ani tam se nespokojí s pouhým splynutím se září brahmajyoti, jelikož se chce dostat na nejvýše ležící duchovní planetu — Kṛṣṇaloku neboli Goloku Vṛndāvanu. Ví o ní vše, a žádná jiná planeta ho proto nezajímá. Slovo mad-bhaktaḥ vyjadřuje, že se plně věnuje oddané službě, konkrétně jejím devíti procesům: naslouchání, opěvování, vzpomínání, uctívání, sloužení Pánovým lotosovým nohám, nabízení modliteb, plnění Pánových pokynů, jednání jako Jeho přítel a odevzdání Mu všeho. Je možné se zaměstnávat všemi devíti způsoby oddané služby, osmi, sedmi nebo i jedním z nich, což každého zaručeně dovede k dokonalosti.

A saṅga-varjitaḥ kifejezés nagyon fontos. Az embernek nem szabad olyan emberekkel barátkoznia, akik Kṛṣṇa ellen vannak. Ez alatt nemcsak azokat értjük, akik ateisták, hanem azokat is, akik vonzódnak a gyümölcsöző cselekedetekhez és az elmebeli spekulációhoz. A tiszta odaadó szolgálatot a Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11) a következőképpen határozza meg:

Velice důležitý je výraz saṅga-varjitaḥ. Je třeba se vyvarovat společnosti osob, jež se staví proti Kṛṣṇovi. To se netýká pouze ateistů, ale i těch, které přitahuje plodonosná práce a myšlenková spekulace. Čistá podoba oddané služby je popsána v Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11):

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

E versben Śrīla Rūpa Gosvāmī egyértelműen kijelenti, hogy aki vegyítetlen odaadó szolgálatot akar végezni, annak mentesnek kell lennie minden anyagi szennyeződéstől, valamint kerülnie kell az olyan emberek társaságát, akik a gyümölcsöző tettek és az elmebeli spekuláció rabjai. Tiszta odaadó szolgálatról tehát akkor beszélhetünk, ha az ember megszabadult az ilyen nemkívánatos társaságtól és az anyagi vágyak szennyeződésétől, továbbá megfelelő hozzáállással tanulmányozza a Kṛṣṇáról szóló tudományt. Ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam (Hari-bhakti-vilāsa 11.676). Az embernek nem ellenségesen, hanem jó szándékkal kell Kṛṣṇára gondolnia, s úgy kell Érte cselekednie. Kaṁsa Kṛṣṇa ellensége volt, s attól a pillanattól kezdve, hogy Kṛṣṇa megszületett, folyton azt tervezgette, hogyan ölje meg Őt, s mivel terve mindig kudarcot vallott, örökké Kṛṣṇára gondolt. Így aztán minden tekintetben, örökké Kṛṣṇa-tudatos volt: bármit csinált, ha evett vagy ha aludt, mindig Rá gondolt – ám mindezt nem szeretettel tette. Ezért Kaṁsa – annak ellenére, hogy elméjében a nap huszonnégy órájában örökké Kṛṣṇa járt – démonnak számított, így az Úr végül megölte. Természetesen akit Kṛṣṇa megöl, az azon nyomban felszabadul, de a tiszta bhaktának nem ez a célja. Ő még a felszabadulásra vagy a legfelsőbb lelki bolygó, Goloka-Vṛndāvana elérésére sem vágyik. Bárhol legyen, Kṛṣṇa szolgálata az egyetlen célja.

V tomto verši Śrīla Rūpa Gosvāmī dává jasně najevo, že chce-li někdo konat čistou oddanou službu, musí být oproštěn od veškerého hmotného znečištění. Nesmí být ve styku s těmi, kteří propadli plodonosným činnostem a myšlenkové spekulaci. Když takto prostý nežádoucí společnosti a znečištění hmotnými touhami rozvíjí příznivým způsobem poznání o Kṛṣṇovi, nazývá se to čistá oddaná služba. Ānukūlyasya saṅkalpaḥ prātikūlyasya varjanam (Hari-bhakti-vilāsa 11.676) — je třeba myslet na Kṛṣṇu a jednat pro Kṛṣṇu s příznivým, nikoliv s nepříznivým postojem. Kaṁsa byl nepřítel Kṛṣṇy a od chvíle Kṛṣṇova narození neustále různě plánoval, jak Ho zabít. A jelikož se mu to nikdy nepodařilo, bez ustání na Něho myslel. Při práci, při jídle i ve spánku si byl vždy v každém ohledu vědom Kṛṣṇy, ale toto vědomí Kṛṣṇy nebylo pozitivní. Přestože tedy na Kṛṣṇu myslel dvacet čtyři hodin denně, byl to démon a Kṛṣṇa ho nakonec zabil. Každý, koho Kṛṣṇa zabije, samozřejmě ihned dosáhne osvobození, ale to není cíl čistého oddaného. Ten netouží ani po osvobození, ani se nechce dostat na svrchovanou planetu Goloku Vṛndāvanu. Jeho jediným cílem je sloužit Kṛṣṇovi, ať je to kdekoliv.

Kṛṣṇa hívei mindenkivel barátságosak, s ezért mondja ez a vers, hogy egy bhaktának nincsen ellensége (nirvairaḥ). Hogyan lehetséges ez? A Kṛṣṇa-tudatban élő bhakta tudja, hogy csupán a Kṛṣṇának végzett odaadó szolgálat szabadíthatja meg az embert az élet minden problémájától. Személyesen tapasztalta ezt, ezért azon fáradozik, hogy megismertesse a Kṛṣṇa-tudatot az emberi társadalommal. A történelem számtalan példával szolgál az Úrnak azokról a híveiről, akik az életük kockáztatása árán is hirdették az Isten-tudatot. A legjobb példa erre az Úr Jézus Krisztus. A hitetlenek keresztre feszítették, de életét az Isten-tudat terjesztésének szentelte. Természetesen csak a felületesen gondolkodó vélheti úgy, hogy elpusztították őt. Indiában is sok hasonló eset történt, például Haridāsa Ṭhākurával és Prahlāda Mahārājával. Miért vállaltak ilyen veszélyt? Mert az Isten-tudatot akarták terjeszteni – s ez rendkívül nehéz. Aki Kṛṣṇa-tudatú, az tisztában van azzal, hogy az ember szenvedése annak köszönhető, hogy megfeledkezett Kṛṣṇához fűződő örök kapcsolatáról. Éppen ezért azzal teheti a legnagyobb szolgálatot a társadalomnak, ha megszabadítja embertársait az anyagi létezés minden gondjától. Így szolgálja egy tiszta bhakta az Urat. Képzeljük csak el, mennyire kegyes Kṛṣṇa ahhoz, aki az Ő szolgálatában él, s az Ő kedvéért minden veszélyt vállal! Az ilyen ember teste elhagyása után kétségtelenül a legfelsőbb bolygóra kerül.

Oddaný Kṛṣṇy je ke všem přátelský. Z toho důvodu je zde uvedeno, že nemá nepřátele (nirvairaḥ). Jak je to možné? Oddaný, který si je vědom Kṛṣṇy, ví, že jedině oddaná služba Kṛṣṇovi může každého zbavit všech problémů. Zná to z vlastní zkušenosti, a proto chce tento systém jednání s vědomím Kṛṣṇy uvést do lidské společnosti. Dějiny zaznamenaly mnoho příkladů oddaných Pána, kteří pro šíření vědomí Boha riskovali svůj život. Známým vzorem je Pán Ježíš Kristus. Neoddaní ho ukřižovali, ale on svůj život obětoval tomu, aby šířil vědomí Boha. Bylo samozřejmě povrchní si myslet, že ho skutečně zabili. V Indii je také mnoho vzorů, jako Ṭhākura Haridāsa a Prahlāda Mahārāja. Proč tak riskovali? Protože chtěli rozšířit vědomí Kṛṣṇy, a to je obtížné. Osoba vědomá si Kṛṣṇy ví, že když někdo trpí, je to kvůli tomu, že zapomněl na svůj věčný vztah s Kṛṣṇou. Největším darem, který může člověk dát lidské společnosti, je tedy zbavit svého bližního všech hmotných problémů tak, že ho bude učit o Kṛṣṇovi. Tímto způsobem čistý oddaný slouží Pánu-jeho prostřednictvím je Kṛṣṇa tolik milostivý i k obyčejným lidem. Teď si můžeme představit, jak milostivý je Kṛṣṇa k těm, kteří Mu prokazují službu a riskují pro Něho všechno. Proto je jisté, že se po opuštění těla dostanou na svrchovanou planetu.

Összefoglalásként elmondhatjuk: Kṛṣṇa az, aki megmutatta kozmikus formáját (amely egy ideiglenes megnyilvánulás), aki kinyilvánította a mindent elpusztító idő formáját, sőt a négykarú Viṣṇu-alakot is. Kṛṣṇa tehát az eredete e megnyilvánulások mindegyikének. Helytelen az az elmélet, mely szerint Kṛṣṇa az eredeti viśva-rūpa, vagyis Viṣṇu megnyilvánulása. Ő minden forma eredete. Ezer és ezer Viṣṇu létezik, de egy bhakta számára Kṛṣṇa eredeti, kétkarú Śyāmasundara-formájánál egyetlen forma sem fontosabb. A Brahma-saṁhitā kijelenti, hogy aki szeretettel és odaadással Kṛṣṇa Śyāmasundara-formájához ragaszkodik, az mindig láthatja Őt a szívében, s Rajta kívül nem is lát mást. Meg kell értenünk tehát, hogy a tizenegyedik fejezet legfőbb mondanivalója az, hogy Kṛṣṇa formája a legfelsőbb és a legfontosabb.

Souhrnem lze říci, že Kṛṣṇa projevil dočasnou vesmírnou podobu, podobu času, který pohlcuje vše, i čtyřrukou podobu Viṣṇua. Kṛṣṇa je tedy zdrojem všech těchto projevů. Není to tak, že by Kṛṣṇa byl projevem původní viśva-rūpy či Viṣṇua. Kṛṣṇa je původem všech podob. Existují statisíce Viṣṇuů, ale oddaný se zaměřuje pouze na původní podobu Kṛṣṇy, dvourukého Śyāmasundaru. V Brahma-saṁhitě je uvedeno, že ti, kteří jsou láskou a oddaností poutáni k Śyāmasundarovi, Ho mohou neustále vidět ve svém srdci a nevidí nic jiného. Měli bychom tedy pochopit myšlenku jedenácté kapitoly, kterou je, že podoba Kṛṣṇy je stěžejní a svrchovaná.

Így végződnek a Bhaktivedanta-magyarázatok a Śrīmad Bhagavad-gītā tizenegyedik fejezetéhez, melynek címe: „A kozmikus forma”.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k jedenácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o vesmírné podobě.