Skip to main content

14. VERS

TEXT 14

Szöveg

Verš

tataḥ sa vismayāviṣṭo
hṛṣṭa-romā dhanañ-jayaḥ
praṇamya śirasā devaṁ
kṛtāñjalir abhāṣata
tataḥ sa vismayāviṣṭo
hṛṣṭa-romā dhanañ-jayaḥ
praṇamya śirasā devaṁ
kṛtāñjalir abhāṣata

Szó szerinti jelentés

Synonyma

tataḥ – ezután; saḥ – ő; vismaya-āviṣṭaḥ – csodálattól lenyűgözve; hṛṣṭa-romā – a nagy eksztázis következtében egész testében borzongva; dhanañjayaḥ – Arjuna; praṇamya – hódolatát ajánlva; śirasā – fejével; devam – az Istenség Legfelsőbb Személyiségének; kṛta-añjaliḥ – összetett kézzel; abhāṣata – mondani kezdte.

tataḥ — poté; saḥ — on; vismaya-āviṣṭaḥ — naplněn úžasem; hṛṣṭa-romā — s chlupy zježenými nesmírnou extází; dhanañjayaḥ — Arjuna; praṇamya — klaněl se; śirasā — hlavou; devam — Nejvyšší Osobnosti Božství; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama; abhāṣata — začal hovořit.

Fordítás

Překlad

Arjuna zavarodottan, döbbenettel hajtotta meg fejét, hogy hódolatát ajánlja, s testét borzongás járta át. Aztán összetett kézzel imádkozni kezdett a Legfelsőbb Úrhoz.

Zmatený a užaslý Arjuna, jemuž se extází ježily chlupy, se pak Nejvyššímu Pánu poklonil a se sepjatýma rukama se k Němu začal modlit.

Magyarázat

Význam

Amikor az isteni látvány feltárult Arjuna előtt, Kṛṣṇa és Arjuna viszonya azonnal megváltozott. Kapcsolatuk korábban a barátságon alapult, de most, a kinyilatkoztatás után Arjuna nagy tisztelettel ajánlja hódolatát, s a kozmikus formát magasztalva összetett kézzel imádkozik Kṛṣṇához. Arjuna barátsága tehát csodáló imádattá alakult át. A nagy bhakták Kṛṣṇát a különféle kapcsolatok tárházának látják. Az írások tizenkét fő kapcsolatról tesznek említést, melyek mindegyike jelen van Kṛṣṇában. Úgy is nevezik Őt, mint minden olyan kapcsolat óceánja, amely két élőlény között, az istenek között vagy a Legfelsőbb Úr és a bhaktái között fennállhat.

Jakmile Arjuna spatřil božský výjev, jeho vztah s Kṛṣṇou se rázem mění. Předtím se k sobě chovali jako přátelé, ale po tomto zjevení se Arjuna Kṛṣṇovi s úctou klaní a se sepjatýma rukama se k Němu modlí. Velebí vesmírnou podobu a jeho přátelský vztah se mění ve vztah založený na úžasu. Velcí oddaní vidí Kṛṣṇu jako studnici všech vztahů. V písmech se píše o dvanácti základních druzích vztahů a ty všechny má Kṛṣṇa. Uvádí se o Něm, že je oceánem všech vztahů mezi dvěma živými bytostmi, mezi polobohy i mezi Nejvyšším Pánem a Jeho oddanými.

Arjunát megihlette ez a csodálattal teli kapcsolat, és noha nagyon józan, nyugodt és csendes természetű volt, hirtelen eksztázis töltötte el, testét borzongás járta át, s összetett kézzel tiszteletét ajánlotta a Legfelsőbb Úrnak. Természetesen azonban mindezt nem félelemből tette, hanem a Legfelsőbb Úr iránti csodálatból. A látvány ámulattal töltötte el, s ez felülkerekedett a természetes, szeretetteljes baráti viszonyon.

Arjuna byl podnícen vztahem úžasu, a tak navzdory své rozvážné, klidné a tiché povaze propadl extázi, chlupy se mu zježily a začal se Nejvyššímu Pánu klanět se sepjatýma rukama. Pochopitelně se nebál; pouze byl zasažen divy, které Nejvyšší Pán předvedl. Tomu bezprostředně následoval úžas, který převládl nad jeho přirozeným láskyplným vztahem přátelství. Proto reagoval tímto způsobem.