Skip to main content

CHAPITRE HUIT

Kapitola osmá

La perfection du yoga

Dokonalost jógy

NOUS AVONS VU qu’au courant de l’évolution de l’être vivant vers la perfection du yoga, le fait de voir le jour dans une famille de yogīs ou de bhaktas représente une bénédiction incomparable, en raison de l’élan spirituel qui en résulte.

Když se živá bytost může narodit v rodině jogína nebo oddaného, je to pro její duchovní pokrok velkým přínosem, protože toto zrození s sebou přináší zvláštní výhody.

prayatnād yatamānas tu
yogī saṁśuddha-kilbiṣaḥ
aneka-janma-saṁsiddhas
tato yāti parāṁ gatim
prayatnād yatamānas tu
yogī saṁśuddha-kilbiṣaḥ
aneka-janma-saṁsiddhas
tato yāti parāṁ gatim

« Et quand, purifié de toute contamination, le yogī s’efforce sincèrement de progresser sur la voie de la réalisation spirituelle et atteint la perfection après de nombreuses vies de pratique, il accède finalement au but suprême. » (Gītā 6.45) Lorsqu’on se purifie enfin de toute souillure, on atteint la perfection ultime du yoga – la conscience de Kṛṣṇa. Ainsi que le confirme Kṛṣṇa Lui-même, on accède en effet au stade de la perfection dès lors qu’on s’absorbe pleinement en Lui :

„A jogín, který se usilovně snaží o další pokrok a který se zdokonalil po mnoha a mnoha zrozeních, je očištěn ode vší poskvrny a nakonec dosáhne nejvyššího cíle.“ (Bg. 6.45) Když je člověk úplně oproštěný od všech znečištění, dosáhne nejvyšší dokonalosti jógového systému – vědomí Kršny. Neustále myslet na Kršnu je dokonalostí a samotný Kršna to potvrzuje:

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ
bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

« Après de nombreuses morts et renaissances, l’homme au vrai savoir s’abandonne à Moi, parce qu’il sait que Je suis la cause de toutes les causes et tout ce qui est. Une si grande âme est infiniment rare. » (Gītā 7.19) Après de nombreuses vies à agir dans la vertu, donc, lorsque l’on s’affranchit de toutes les souillures issues de la dualité illusoire, on se voue au service transcendantal du Seigneur. Śrī Kṛṣṇa conclut Son exposé sur la question en disant :

„Po mnoha zrozeních a smrtích se člověk, jenž je vpravdě obdařen poznáním, odevzdá Mně, věda, že Já jsem příčinou všech příčin a všeho, co existuje. Taková duše je velmi vzácná.“ (Bg. 7.19) Člověk se tedy po mnoha životech naplněných zbožnými činy zbaví všech nečistot pocházejících z iluzorních dualit a zaměstná se v transcendentální službě Bohu. Šrí Kršna to uzavírá těmito slovy:

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ

« Et de tous les yogīs, celui qui, avec une foi totale, demeure toujours en Moi et médite sur Moi en Me servant avec amour, celui-là est le plus grand et M’est le plus intimement lié. Tel est Mon avis. » (Gītā 6.47)

„Za nejvyššího ze všech jogínů považuji toho, který je se Mnou nejdůvěrněji spojen, neustále na Mne myslí a oddaně a láskyplně Mi slouží.“ (Bg. 6.47)

Il s’ensuit donc que toutes les formes de yoga culminent dans le bhakti-yoga, qui consiste à servir Kṛṣṇa avec amour et dévotion. En fin de compte, toutes les formes de yoga décrites dans la Bhagavad-gītā convergent vers ce point, car Kṛṣṇa représente le but ultime de tous les yogas. Entre les premiers échelons du karma-yoga et les derniers du bhakti-yoga, la voie de la réalisation spirituelle est fort longue. Le karma-yoga, pratiqué dans le détachement des fruits de l’action, marque le début de ce cheminement. Lorsque le karma-yoga s’enrichit de la connaissance et du renoncement, il devient ce qu’on appelle le jñāna-yoga, ou le yoga du savoir. Lorsque à son tour le jñāna-yoga s’enrichit de la méditation sur l’Âme Suprême par le biais de divers exercices physiques, il prend le nom d’aṣṭāṅga-yoga. Et lorsque, surpassant l’aṣṭāṅga-yoga, on en vient à adorer Dieu, la Personne Suprême, Śrī Kṛṣṇa, on atteint le sommet, c’est-à-dire le bhakti-yoga. De fait, le bhakti-yoga représente le but ultime, mais pour pouvoir l’analyser en profondeur, il faut être familier avec les autres formes de yoga. Le yogī qui progresse ainsi marche donc véritablement vers son éternelle bonne fortune. Celui qui interrompt son progrès en se fixant à une étape donnée est identifié au système de yoga auquel il s’arrête, et porte le nom de karma-yogī, jñāna-yogī, dhyāna-yogī, rāja-yogī, haṭha-yogī, etc. ; mais celui qui a le bonheur d’accéder au bhakti-yoga, à la conscience de Kṛṣṇa, surpasse d’emblée toutes les autres formes de yoga.

Z toho vyplývá, že vyvrcholením všech jóg je bhakti-jóga, oddaná služba Kršnovi. Ve skutečnosti všechny jógy popsané v Bhagavad-gítě směřují k tomuto cíli, neboť dosáhnout Kršny je dokonalostí všech jógových systémů. Od začátku, od karma-jógy, až ke konci, k bhakti-józe, vede dlouhá cesta seberealizace. Na počátku je karma-jóga, práce bez očekávání výsledků. Když se karma-jóga spojí s poznáním a odříkáním, dospějeme k dalšímu stupni, k džňána-józe neboli józe poznání. Když džňána-jóga přeroste v meditaci o Nadduši a pomocí různých fyzických metod se mysl upře na Nadduši, říká se tomu aštánga-jóga. A když aštánga-jóga přejde k uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství, Kršny, je to vrcholná jóga, bhakti-jóga. Bhakti-jóga je skutečně nejvyšším cílem, ale chceme-li analyzovat bhakti-jógu podrobně, musíme pochopit i další metody. Jogín, který dělá pokroky, je tedy na pravé cestě k věčnému štěstí. Ten, kdo se zastavil v nějakém bodě a nedělá další pokrok, se nazývá karma-jogín, džňána-jogín, dhjána-jogín, rádža-jogín, hatha-jogín atd., ale ten, kdo má takové štěstí, že se dostal na úroveň bhakti-jógy neboli vědomí Kršny, již překonal všechny ostatní jógové systémy.

La conscience de Kṛṣṇa représente l’ultime maillon de la chaîne des yogas, le lien même qui nous unit à la Personne Suprême, Śrī Kṛṣṇa. Sans ce maillon final, la chaîne tout entière devient pratiquement inutile. Ceux qui s’intéressent réellement à la perfection du yoga doivent donc immédiatement adopter la conscience de Kṛṣṇa en chantant le mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, en s’efforçant de comprendre la Bhagavad-gītā, et en servant Kṛṣṇa par l’intermédiaire du Mouvement International pour la Conscience de Kṛṣṇa. Ainsi pourront-ils surpasser toutes les autres formes de yoga, et atteindre le but ultime du yoga – l’amour de Kṛṣṇa.

Vědomí Kršny je posledním článkem jógového řetězce, článkem, který nás spojuje s Nejvyšší Osobou, Pánem Šrí Kršnou. Bez tohoto posledního článku je celý řetěz takřka zbytečný. Ti, kteří se opravdu zajímají o dokonalost jógy, by měli okamžitě začít rozvíjet své vědomí Kršny zpíváním Hare Kršna, čtením Bhagavad-gíty a zaměstnáváním se v oddané službě Kršnovi ve společnosti pro vědomí Kršny a tím překonat všechny ostatní jógové systémy a dosáhnout konečného cíle všech jóg – lásky ke Kršnovi.