Avant-propos
Předmluva
bhavauṣadhāc chrotra-mano-’bhirāmāt
ka uttamaśloka-guṇānuvādāt
pumān virajyeta vinā paśu-ghnāt
bhavauṣadhāc chrotra-mano-’bhirāmāt
ka uttamaśloka-guṇānuvādāt
pumān virajyeta vinā paśu-ghnāt
(Śrīmad-Bhāgavatam, 10.1.4)
(Śrīmad-Bhāgavatam 10.1.4)
Devant un ouvrage tel que Le Livre de Kṛṣṇa, l’immédiate réaction d’un occidental sera de demander : « Qui est Kṛṣṇa ? Et cette jeune fille à Ses côtés ?… »
Když někdo v západních zemích vidí obal takové knihy, jako je Krišna, hned se ptá: “Kdo je to Krišna? Kdo je ta dívka s Krišnou?” a podobně.
La réponse : Kṛṣṇa est Dieu, la Personne Suprême. Et comment peut-on l’affirmer ? C’est que le moindre détail de la Personne de Kṛṣṇa correspond à ce que l’on a décrit de l’Être suprême, de Dieu. En d’autres mots, Kṛṣṇa est Dieu parce qu’Il est infiniment fascinant. S’il ne contient pas ce caractère d’un être infiniment fascinant, le mot Dieu perd tout sens. Et qu’est-ce qui provoque en un être la fascination infinie ? Mentionnons en premier la richesse ; une grande fortune attire toujours. De même, lorsque d’importance, la puissance, la célébrité, la beauté, la sagesse, le détachement de tout. Ils rendent celui qui les possède fascinant. Ainsi, notre propre expérience nous dit que la fascination vient de 1) la richesse, 2) la puissance, 3) la renommée, 4) la beauté, 5) la sagesse et 6) le renoncement. Celui qui possède ensemble toutes ces six excellences, qui les possède à un degré sans fin, celui-là, on le tient pour Dieu, la Personne Suprême, infiniment fascinante. Parāśara Muni, grande autorité en matière de connaissance védique, décrit ces excellences dans ses enseignements.
Okamžitá odpověď zní, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. Jak to? Protože do nejmenších podrobností odpovídá popisu Nejvyšší Bytosti, Boha. Krišna je Bůh, protože je dokonale přitažlivý. Slovo Bůh by nemělo význam, kdyby nezahrnovalo princip dokonalé přitažlivosti. A jak může být někdo dokonale přitažlivý? V prvé řadě je pro lidi všeobecně přitažlivý ten, kdo je hodně bohatý a má spoustu majetku. Dále je přitažlivý ten, kdo je hodně mocný, ten, kdo je slavný, a také ten, kdo je krásný či moudrý nebo nepřipoutaný k vlastnictví všeho druhu. Takže z praktické zkušenosti vidíme, že člověka činí přitažlivým (1) bohatství, (2) moc, (3) sláva, (4) krása, (5) moudrost a (6) odříkání. Ten, kdo projevuje všech těchto šest vznešených atributů zároveň a v neomezené míře, je považován za Nejvyšší Osobnost Božství. Tyto znaky Boha popsal Parášara Muni, velká védská autorita.
Nous avons connu nombre d’hommes riches, puissants, célèbres, beaux, érudits ou détachés des possessions matérielles (sannyāsīs). Mais jamais, dans l’histoire des hommes, nous n’avons entendu parler de quelqu’un qui soit à la fois infiniment riche, puissant, célèbre, beau, sage et détaché, comme l’est Kṛṣṇa. Kṛṣṇa, Dieu, la Personne Suprême, est un personnage historique, apparu sur Terre voilà 5000 ans. Il demeura 125 ans sur la planète et joua le rôle exact d’un être humain, mais Ses Actes n’ont pas d’égal. De l’instant même de Son Apparition jusqu’à celui de Sa Disparition, chacun de Ses Actes fut unique dans l’histoire du monde ; aussi, quiconque saisit ce que nous entendons par le mot Dieu acceptera Kṛṣṇa comme la Personne Suprême, Dieu Lui-même. Nul n’égale Dieu et nul ne Lui est supérieur. Telle est la portée du verbe fameux : « Dieu est grand. »
Známe mnoho bohatých či mocných osobností, mnoho slavných i krásných osob, mnoho vzdělanců a učenců i mnichy ve stavu odříkání, nepřipoutané k hmotnému vlastnictví. Ale nikdy jsme se v dějinách lidstva nesetkali s někým, kdo je v neomezené míře bohatý, mocný, slavný, krásný, moudrý a současně nepřipoutaný tak jako Krišna. Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, se jako historická postava zjevil se na této Zemi před 5 000 lety. Pobyl zde 125 let a vystupoval jako lidská bytost, ale Jeho činnosti neměly obdoby. Hned od okamžiku svého příchodu na tento svět až po okamžik, kdy jej opustil, jednal neustále způsobem, který ve světových dějinách nemá obdoby, a proto každý, kdo ví, co míníme slovem Bůh, přijme Krišnu za Nejvyšší Osobnost Božství. Nikdo se Bohu nevyrovná a nikdo Ho nepředčí. To je smysl známého rčení, že “Bůh je velký”.
Diverses sortes d’hommes parlent de Dieu dans le monde, et de différentes manières, mais selon les Écrits védiques, selon les grands ācāryas de tous les âges, les êtres versés dans la connaissance de Dieu et reconnus autorités en la matière, tel Śaṅkara, Rāmānuja, Madhva, Viṣṇu Svāmī, Śrī Caitanya Mahāprabhu et les maîtres de leurs lignées, c’est Kṛṣṇa qui est Dieu, la Personne Suprême. Quant à nous, qui suivons la civilisation védique, nous acceptons l’Histoire que donnent de l’univers tout entier les Écrits védiques, univers qui consiste en différents systèmes de planètes : supérieurs, du nom de Svargalokas, intermédiaires, ou Martyalokas, et inférieurs, ou Pātālalokas. Les savants actuels ne peuvent présenter aucune preuve historique d’événements vieux de plus de 5000 ans, et les anthropologues avancent qu’il y a 40 000 ans, l’homo sapiens n’était pas encore apparu sur notre planète, celle-ci n’ayant pas encore atteint un degré d’évolution suffisant. Mais l’Histoire védique, telle que l’énoncent les Purāṇas et le Mahābhārata, relate des faits humains remontant à des millions et des milliards d’années.
Na světě žijí různé skupiny lidí, které o Bohu říkají různé jiné věci, ale všechna védská písma a velcí áčárjové, autorizovaní učitelé poznání o Bohu všech dob, jako Šankara, Rámánudža, Madhva, Višnu Svámí, Pán Čaitanja i všichni jejich následovníci v učednických posloupnostech, se jednomyslně shodují, že Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství. My jakožto následovníci védské civilizace uznáváme védský popis dějin celého vesmíru, který se skládá z různých planetárních soustav: Svargalóky tvoří vyšší, Martjalóky střední a Pátálalóky nižší planetární systém. Moderní historici, zkoumající dějiny Země, nejsou schopni podat historické důkazy ani pro události, které se odehrály před 5 000 lety, a antropologové tvrdí, že před 40 000 lety se Homo sapiens na této planetě vůbec nevyskytoval, protože evoluce ještě nedospěla do příslušného stádia. Védské historické knihy, jako jsou Purány a Mahābhārata, však líčí dějiny lidstva sahající milióny a miliardy let do minulosti.
Ces Écrits narrent également l’histoire d’Apparitions et de Disparitions de Kṛṣṇa voici des millions et des milliards d’années. Au quatrième chapitre de la Bhagavad-gītā, Kṛṣṇa apprend à Arjuna que tous deux connurent, dans le passé, de nombreuses existences, dont Lui peut Se souvenir, mais non Arjuna. Telle est la différence entre le savoir de Kṛṣṇa et celui d’Arjuna, lequel était bien un très grand guerrier, un membre cultivé de la dynastie Kuru, mais, somme toute, ne demeurait qu’un être humain, tandis que Kṛṣṇa, Dieu, la Personne Suprême, possède de tous temps un savoir infini. Et parce que Son savoir ne connaît pas de limite, Sa mémoire est également sans mesure.
Z těchto spisů se můžeme také mimo jiné dozvědět, jak sem před milióny a miliardami let Krišna přicházel a jak odsud odcházel. Ve čtvrté kapitole Bhagavad-gīty říká Krišna Ardžunovi, že On i Ardžuna se již narodili mnohokrát předtím a On si všechny tyto životy pamatuje, kdežto Ardžuna ne. To ukazuje rozdíl mezi Krišnovým a Ardžunovým poznáním. Ardžuna byl sice velký válečník a vzdělaný člen kuruovské dynastie, ale přesto byl jen obyčejnou lidskou bytostí, zatímco Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, je vlastníkem neomezeného poznání, a díky tomu Jeho paměť nemá hranic.
Le savoir de Kṛṣṇa est d’une perfection telle qu’Il Se souvient des détails de Ses Apparitions voilà des millions, des milliards d’années, mais la mémoire et le savoir d’Arjuna, humains, sont limités par le temps et l’espace. Le quatrième chapitre de la Bhagavad-gītā enseigne par ailleurs que Kṛṣṇa peut Se souvenir des temps où Il instruisait Vivasvān, le deva du soleil, dans la science de la Bhagavad-gītā, quelques millions d’années auparavant.
Krišnovo poznání je tak dokonalé, že si pamatuje všechny události spojené s Jeho příchody na tento svět před milióny a miliardami let, ale Ardžuna má paměť a poznání omezené časem a prostorem, protože je obyčejný člověk. Ve čtvrté kapitole Krišna říká, že si pamatuje, jak o několik miliónů let dříve vykládal Bhagavad-gītu bohu Slunce Vivasvánovi.
Il est de mode, aujourd’hui, parmi les athées, de vouloir s’identifier à Dieu en s’adonnant à quelque mystique. En général, ces prétentions se basent sur des travaux imaginaires ou des prouesses dans le domaine de la méditation. Mais Kṛṣṇa n’est pas un Dieu de cette sorte. Il ne « devient » pas Dieu en inventant quelque méthode de méditation, ou en supportant les sévères austérités qu’impliquent les exercices du yoga physique. À proprement parler, Il ne devient jamais Dieu, puisqu’en toutes circonstances Il est et demeure Dieu.
V současné době je mezi ateisty v módě snaha stát se Bohem pomocí nějakého mystického procesu. Obyčejně tvrdí, že se stali Bohem díky své představivosti nebo svým meditativním schopnostem. Krišna není takovýto Bůh. Nestává se Bohem tak, že by si vymyslel nějaký mystický proces meditace, ani tak, že by podstupoval přísnou askezi spojenou s mystickými jógovými cviky. Přesněji řečeno, nikdy se Bohem nestává, protože On je Bohem za všech okolností.
Dans la prison de Kaṁsa, Son oncle maternel, où Son père et Sa mère étaient retenus captifs, Kṛṣṇa, sortant du sein maternel, Se manifesta dans la Forme de Viṣṇu-Nārāyaṇa, à quatre bras. Puis Il Se transforma en nourrisson et demanda que Son père Le porte jusqu’à la maison de Nanda Mahārāja et de son épouse, Yaśodā. Kṛṣṇa n’était qu’un petit enfant quand la monstrueuse Pūtanā tenta de Le tuer, mais tétant son sein, Il aspira son souffle vital. Telle est la différence entre le véritable Dieu et un Dieu créé de toutes pièces dans l’usine du mysticisme. Kṛṣṇa n’avait certes pas encore eu le loisir de pratiquer quelque yoga qu’Il manifestait déjà tous les traits de Dieu, la Personne Suprême ; de même, à chaque étape de Son séjour sur Terre, du nourrisson à l’enfant, de l’enfant à l’adolescent, de l’adolescent au jeune homme. Le Livre de Kṛṣṇa se propose de décrire tous les Divertissements qu’Il dévoila dans Son rôle d’être humain. Car Kṛṣṇa Se divertit comme un humain, mais Il demeure toujours Dieu, la Personne Suprême.
Ve vězení Kansy, Jeho strýce z matčiny strany, kde byli Jeho otec a matka zavřeni, se Krišna zjevil vně matčina těla jako čtyřruký Višnu-Nárájan. Potom se proměnil v novorozeně a řekl svému otci, aby Ho odnesl do domu Nandy Mahárádže a jeho ženy Jašódy. Když byl Krišna ještě malé dítě, pokusila se Ho zabít obrovská démonice Pútaná, ale když sál mléko z jejího prsu, vysál z ní i její život. To je rozdíl mezi skutečným Bohem a nějakým Bohem vyrobeným v mystické továrně. Krišna neměl ani možnost praktikovat mystickou jógu, ale přesto se v každém okamžiku projevoval jako Nejvyšší Osobnost Božství—jako kojenec, dítě, chlapec až po dosažení mladistvého věku. V této knize jsou popsány všechny Jeho činnosti v lidské podobě. Krišna vystupuje jako lidská bytost, ale přitom si neustále uchovává svou totožnost Nejvyšší Osobnosti Božství.
Puisque Kṛṣṇa est infiniment fascinant, chacun doit avoir conscience de la nécessité d’orienter vers Lui tous ses désirs. La Bhagavad-gītā nous apprend que l’individu est le maître, le possesseur, de son propre corps, mais que Kṛṣṇa, lequel n’est autre que l’Âme Suprême sise dans le cœur de chacun, représente le Maître et Possesseur suprême de tous les corps. Ainsi, que nous dirigions vers Kṛṣṇa, et seulement vers Lui, notre tendance à aimer, et aussitôt s’établiront d’un coup l’amour universel, l’unité et la paix. Que l’on arrose la racine d’un arbre, et l’on nourrira du même coup les branches, les feuilles, les bourgeons et les fleurs. Que par la bouche on alimente l’estomac, et les différentes parties du corps seront également satisfaites.
Jelikož je Krišna dokonale přitažlivý, měli bychom vědět, že právě k Němu by měly směřovat všechny naše touhy. V Bhagavad-gītě je řečeno, že individuální osoba je vlastníkem či pánem svého těla, ale Krišna, který je Nadduší sídlící v srdcích všech bytostí, je svrchovaným vlastníkem a pánem všech individuálních těl. Soustředíme-li tedy své sklony milovat pouze na Krišnu, automaticky tím ihned dosáhneme všeobjímající lásky, jednoty a klidu. Když zaléváme kořen stromu, automaticky tím dodáme vláhu větvím, výhonkům, listům i květům, a když skrze ústa zásobíme jídlem žaludek, uspokojí to všechny části těla.
L’art de concentrer son attention sur l’Être Suprême et de Lui offrir son amour, on l’appelle la Conscience de Kṛṣṇa. Et nous avons formé le Mouvement pour la Conscience de Kṛṣṇa afin que chacun puisse, simplement en tournant son amour vers Kṛṣṇa, satisfaire sa tendance naturelle à aimer autrui. Le monde entier est tout impatient d’éveiller et de combler ce désir assoupi d’amour, mais les diverses méthodes créées à cette fin – le socialisme, le communisme, l’altruisme, la philanthropie, le nationalisme – s’avèrent toutes vaines et génératrices de frustration, car elles laissent l’homme ignorer tout de l’art d’aimer Kṛṣṇa. En règle générale, les gens croient qu’à servir la cause des principes moraux et des rites religieux, ils trouveront le bonheur. D’autres sont assurés que le bonheur dépend de l’acquisition de richesses, d’autres encore qu’il provient du plaisir des sens. Mais en vérité, nul ne peut être heureux autrement qu’en aimant Kṛṣṇa.
Umění zaměřovat pozornost na Nejvyššího a věnovat Jemu svou lásku se nazývá vědomí Krišny. Založili jsme hnutí pro vědomí Krišny, aby mohl každý uspokojit své sklony milovat druhé jednoduše tím, že bude svou lásku směřovat ke Krišnovi. Celý svět si přeje uspokojovat svou vnitřní potřebu milovat druhé, ale všechny vynalezené metody, jako je socialismus, komunismus, altruismus, humanismus, nacionalismus — a cokoliv dalšího, co se ještě dá vymyslet pro mír a blahobyt světa — jsou marné a přinášejí jen zklamání kvůli naší naprosté neznalosti umění milovat Krišnu. Lidé si obvykle myslí, že budou šťastní podporováním morálních zásad a náboženských obřadů. Jiní si možná myslí, že štěstí lze dosáhnout ekonomickým rozvojem, a další, že jim štěstí přinese pouhé uspokojování smyslů. Skutečností však je, že lidé mohou být šťastní jen tehdy, když budou milovat Krišnu.
Kṛṣṇa peut parfaitement rendre l’amour qu’on Lui porte, sous la forme de différents échanges appelés rasas, ou sentiments de douceur. On compte pour l’essentiel douze formes de ces échanges d’amour. On pourra aimer Kṛṣṇa en tant que l’Inconnu suprême, le Maître suprême, l’Ami suprême, l’Enfant suprême ou l’Amant suprême. Ce sont là les cinq rasas de base. On pourra également aimer Kṛṣṇa de façon indirecte, en sept différents échanges, qui apparemment diffèrent des cinq premiers. Quoi qu’il en soit, si un être simplement ranime pour Kṛṣṇa sa tendance à aimer assoupie, il verra son existence couronnée de succès. Il ne s’agit pas là d’une fiction ou d’un souhait, mais bien d’une réalité vérifiable grâce à une application pratique. Chacun peut directement percevoir les effets de l’amour de Kṛṣṇa sur sa propre vie.
Krišna dokáže dokonale opětovat naši lásku v různých vztazích, jež se nazývají rasa. V podstatě existuje dvanáct láskyplných vztahů. Krišnu lze milovat jako nejvyššího neznámého, jako nejvyššího pána, nejlepšího přítele, dokonalé dítě či nejlepšího milence. To je pět základních vztahů. Můžeme také milovat Krišnu nepřímo v sedmi dalších vztazích, které se od pěti základních navenek liší. Může to být jakkoliv, ale důležité je, abychom svůj vnitřní sklon milovat zasvětili Krišnovi — pak bude náš život úspěšný. To není výmysl, ale skutečnost, kterou si můžeme ověřit tím, že to prakticky vyzkoušíme. Můžeme sami pozorovat, jaké účinky má láska ke Krišnovi na náš život.
Dans le neuvième chapitre de la Bhagavad-gītā, la science de la Conscience de Kṛṣṇa est appelée le roi du savoir, le secret d’entre les secrets et la science souveraine de réalisation spirituelle. Cependant, nous pouvons de façon directe en expérimenter, en goûter les fruits, car elle est d’application fort aisée et joyeuse. Quelle que soit l’étendue des actes que nous vouons à la Conscience de Kṛṣṇa, ils deviennent un éternel atout dans notre existence, car de tels actes ne périssent en aucune circonstance. La preuve en a bel et bien été donnée par le fait que la jeune génération, confuse et frustrée, des pays occidentaux a pu directement sentir les résultats qu’apporte l’acte d’orienter son penchant d’amour vers Kṛṣṇa, et vers Kṛṣṇa seul.
V deváté kapitole Bhagavad-gīty je tato věda o vědomí Krišny nazvána královským poznáním, královským tajemstvím a nejvyšší vědou zabývající se transcendentální realizací. Přesto můžeme výsledky této vědy přímo pocítit, neboť ji lze velmi snadno praktikovat a je to velice příjemné. Každé procento vědomí Krišny, které jsme schopni uvést do svého života, přispěje k našemu věčnému dobru, protože vědomí Krišny nezaniká za žádných okolností. Nyní se již prakticky ukazuje, jak dnešní zmatená a zklamaná mladší generace v západních zemích může bezprostředně na sobě vnímat účinky toho, když zaměří své sklony milovat výhradně na Krišnu.
Si un homme pratique des austérités et des pénitences sévères, accomplit nombre de sacrifices, mais manque d’éveiller son amour assoupi pour Kṛṣṇa, il est dit de ses ascèses qu’elles sont vaines. Et d’autre part, pourquoi celui qui a éveillé cet amour se livrerait-il à de vaines austérités ?
Je řečeno, že pokud člověk provádí ve svém životě přísnou askezi, pokání a oběti, ale nepodaří se mu probudit svou spící lásku ke Krišnovi, má být veškerá jeho askeze považována za zbytečnou. Když na druhou stranu někdo již probudil svou spící lásku ke Krišnovi, k čemu by mu potom ještě bylo zbytečné podstupování askeze?
Le Mouvement pour la Conscience de Kṛṣṇa est le don merveilleux de Śrī Caitanya Mahāprabhu aux âmes déchues de notre âge. Il s’agit d’une méthode très simple, introduite en Occident ces dernières années, et dont les résultats ne laissent pas l’ombre d’un doute : ce Mouvement est en mesure de satisfaire la tendance à aimer de tous les hommes. Le présent Livre de Kṛṣṇa a pour but d’appuyer le Mouvement pour la Conscience de Kṛṣṇa en Occident. Il se présente en deux volumes richement illustrés. Les gens aiment passer le temps et dépenser leurs énergies à lire diverses sortes d’ouvrages de fiction. Avec le présent ouvrage, cette tendance peut être dirigée vers Kṛṣṇa. Et le résultat en sera l’immuable satisfaction de l’âme, au niveau individuel aussi bien que collectif.
Hnutí pro vědomí Krišny je jedinečný dar Pána Čaitanji pokleslým duším tohoto věku. Předkládá velice jednoduchou metodu, která je v průběhu posledních čtyř let prakticky uplatňována v západních zemích, a není pochyb o tom, že toto hnutí dokáže uspokojit vnitřní potřebu lidstva milovat. Kniha Krišna je dalším dílem, které má napomoci hnutí pro vědomí Krišny v západním světě. Vydáváme tento transcendentální text doplněný bohatou obrazovou přílohou. Lidé rádi využívají svého času a energie ke čtení různých příběhů a nyní lze tento sklon nasměrovat ke Krišnovi. Výsledkem bude nepomíjivé uspokojení duše, jak individuální, tak kolektivní.
La Bhagavad-gītā dit que le moindre pas effectué sur la voie de la Conscience de Kṛṣṇa peut sauver son auteur de la crainte la plus redoutable. On peut les citer par centaines et par milliers, les exemples d’êtres qu’un léger progrès dans la Conscience de Kṛṣṇa a sauvés des plus grands périls. C’est pourquoi nous demandons à tous de tirer profit de ce grand livre spirituel. Le lecteur découvrira, page après page, un fabuleux trésor d’art, de science, de littérature, de philosophie et de spiritualité, et enfin, par la simple lecture de cet ouvrage, Le Livre de Kṛṣṇa, s’épanouira en lui l’amour de Dieu.
V Bhagavad-gītě je řečeno, že dokonce i malé úsilí vynaložené na cestě vědomí Krišny může zachránit člověka před tím největším nebezpečím. Mohli bychom uvést stovky a tisíce příkladů lidí, kteří unikli největšímu nebezpečí díky nepatrnému rozvoji vědomí Krišny. Proto Vás všechny prosíme, abyste využili této vznešené transcendentální literatury. Zjistíte, že když budete číst stránku za stránkou, otevře se před vámi obrovská pokladnice poznání zahrnující umění, vědu, literaturu, filosofii i náboženství a nakonec Vám přečtení této jedné knihy přinese ovoce v podobě lásky k Bohu.
My grateful acknowledgment is due to Śrīmān George Harrison, now chanting Hare Kṛṣṇa, for his liberal contribution of $19,000 to meet the entire cost of printing this volume. May Kṛṣṇa bestow upon this nice boy further advancement in Kṛṣṇa consciousness.
Na tomto místě chci poděkovat Šrímánovi Georgi Harrisonovi — který nyní také zpívá Hare Krišna — za jeho velkorysý dar 19 000 dolarů, jimiž pokryl veškeré náklady na vytištění této knihy. Nechť Krišna požehná tomuto hodnému chlapci dalším pokrokem v rozvoji vědomí Krišny.
And at last my ever-willing blessings are bestowed upon Śrīmān Śyāmasundara dāsa Adhikārī, Śrīmān Brahmānanda dāsa Brahmacārī, Śrīmān Hayagrīva dāsa Adhikārī, Śrīmān Satsvarūpa dāsa Adhikārī, Śrīmatī Devahūti-devī dāsī, Śrīmatī Jadurāṇī-devī dāsī, Śrīmān Muralīdhara dāsa Brahmacārī, Śrīmān Bhāradvāja dāsa Adhikārī and Śrīmān Pradyumna dāsa Adhikārī, etc., for their hard labor in different ways to make this publication a great success.
Na závěr dávám s potěšením požehnání Šrímánovi Šjámasundarovi dásovi Adhikárímu, Šrímánovi Brahmánandovi dásovi Brahmačárímu, Šrímánovi Hajagrívovi dásovi Adhikárímu, Šrímánovi Satsvarúpovi dásovi Adhikárímu, Šrímatí Dévahúti-déví dásí, Šrímatí Jadurání-déví dásí, Šrímánovi Muralídharovi dásovi Brahmačárímu, Šrímánovi Bháradvádžovi dásovi Adhikárímu, Šrímánovi Pradjumnovi dásovi Adhikárímu a dalším, kteří svou obětavou prací různými způsoby přispěli k tomu, aby se podařilo tuto publikaci vydat.
Hare Kṛṣṇa.
Hare Krišna.
A. C. Bhaktivedanta Swami
A. C. Bhaktivedanta Swami
Le 26 février 1970,
jour anniversaire de l’apparition de
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī
ISKCON Headquarters
3764 Watseka Avenue, Los Angeles, California
26. února 1970,
u příležitosti dne zjevení
Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího
ISKCON, 3764 Watseka Avenue
Los Angeles, Kalifornie