Skip to main content

Avant-propos

Předmluva

Dans tous nos ouvrages – Śrīmad-Bhāgavatam, Śrī Īśopaniṣad, etc. – le verset sanskrit original est suivi de sa translittération, de sa traduction accompagnée des équivalences de chaque mot, puis d’une exégèse détaillée. Ainsi, non seulement l’Écrit garde-t-il son authenticité et son haut niveau d’érudition, mais encore la teneur du savoir étendu qu’il renferme devient-elle évidente et aisément accessible.

Nombre d’érudits et de dévots ayant émis le souhait de nous voir présenter ainsi la Bhagavad-gītā en une édition complète, nous nous efforçons aujourd’hui de répondre à leur requête en leur offrant ce grand livre qui contient l’essence du savoir et des commentaires en tous points conformes à la paramparā, donnant au Mouvement pour la Conscience de Kṛṣṇa de solides assises.

Původně jsem napsal Bhagavad-gītu takovou, jaká je, v podobě, ve které ji předkládáme nyní. Pro první vydání byl rukopis bohužel zkrácen na necelých čtyři sta stránek, bez ilustrací a bez vysvětlujících komentářů k většině původních veršů. V ostatních knížkách — Śrīmad-Bhāgavatamu, Śrī Īśopaniṣadě atd. — uvádím nejprve původní verš, jeho přepis do latinky, překlady jednotlivých sanskrtských slov, poté překlad celého verše a nakonec jeho výklad. Tak je text autentický a vědecký a má zcela jasný smysl. Proto jsem nebyl příliš nadšený, když jsem musel svůj rukopis zkrátit. Později však po Bhagavad-gītě takové, jaká je, značně vzrostla poptávka a mnoho učenců i oddaných mě požádalo, abych knihu vydal v její původní podobě. Nyní se tedy pokoušíme předložit původní rukopis této velké knihy poznání s úplným vysvětlením předávaným posloupností duchovních učitelů (paramparā), abychom dali hnutí pro vědomí Kṛṣṇy pevnější základ pro jeho existenci a rozvoj.

Ce mouvement est parfaitement authentique, historiquement bien ancré, naturel à l’âme et totalement spirituel car il s’appuie sur la Bhagavad-gītā telle qu’elle est. Il est en train de devenir très populaire dans le monde entier, notamment chez les jeunes, mais les générations plus anciennes commencent également à s’y intéresser. Ainsi, les parents et les grands-parents de nos disciples nous encouragent en devenant membres. Nombre de pères et de mères sont venus m’exprimer leur gratitude pour avoir répandu ce mouvement à travers le monde. Certains d’entre eux estiment même que c’est une grande chance pour l’Occident. Mais en vérité, la paternité de ce mouvement revient au Seigneur Lui-même, Kṛṣṇa, car c’est Lui qui le créa au début des temps et le fit parvenir jusqu’à nous grâce à une succession de maîtres. Si quelque mérite nous est attribué pour la fondation et la conduite de ce mouvement, il revient en fait à notre maître spirituel éternel, Oṁ Viṣṇupāda Paramahaṁsa Parivrājakācārya 108 Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Mahārāja Prabhupāda.

Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je pravé, historicky autorizované, přirozené a transcendentální, jelikož se opírá o Bhagavad-gītu takovou, jaká je. Postupně se stává nejpopulárnějším hnutím na světě, zvláště mezi mladými lidmi. Stále větší zájem však projevuje i starší generace, a to do té míry, že otcové a dědové mých žáků se stávají čestnými životními členy naší velké Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy. To je velice povzbudivé. V Los Angeles mi mnoho rodičů přicházelo vyslovit svůj vděk za to, že vedu hnutí pro vědomí Kṛṣṇy na celém světě. Někteří z nich se vyjádřili, že Američané mají velké štěstí, že jsem hnutí založil právě v Americe. Původním otcem našeho hnutí je však samotný Pán Kṛṣṇa, neboť bylo založeno již nesmírně dávno a do lidské společnosti sestupuje učednickou posloupností. Připadají-li mi v této souvislosti nějaké zásluhy, pak nepatří mé osobě, ale mému věčnému duchovnímu učiteli, kterým je Jeho Božská Milost Oṁ Viṣṇupāda Paramahaṁsa Parivṛājakācārya 108 Śrī Śrīmad Bhaktisiddhānta Sarasvatī Gosvāmī Mahārāja Prabhupāda.

Notre seul mérite personnel est d’avoir essayé de présenter la Bhagavad-gītā telle quelle, sans l’altérer. Car la presque totalité des éditions qui précédèrent la nôtre furent introduites en Occident sur la base de quelque ambition personnelle. En ce qui nous concerne, nous avons tenté, en présentant la Bhagavad-gītā telle qu’elle est, de transmettre le message de Kṛṣṇa, de Dieu, la Personne Suprême. Nous n’avons d’autre dessein que de faire connaître la volonté de Kṛṣṇa, plutôt que les spéculations de politiciens, savants ou philosophes, qui, en dépit d’un vaste savoir, n’ont guère connaissance de Kṛṣṇa. Lorsque dans la Bhagavad-gītā, Kṛṣṇa dit : man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru, nous ne prétendons pas, à l’instar des pseudo-érudits, que s’exprime ici l’Esprit universel qui réside en Kṛṣṇa et non Kṛṣṇa Lui-même. Kṛṣṇa étant absolu, il n’existe aucune différence entre Son nom, Sa forme, Ses attributs, Ses divertissements et Sa personne. Pour autant, cette nature absolue de Kṛṣṇa est très difficile à appréhender pour qui n’est pas Son dévot et n’appartient pas à la paramparā (succession disciplique de maîtres).

En général, les prétendus érudits, philosophes et svāmīs, ou même politiciens, qui commentent la Bhagavad-gītā ont une maigre compréhension de Kṛṣṇa et tentent de L’écarter ou de L’occulter. Śrī Caitanya nous met en garde contre ces commentaires non autorisés, connus en Inde sous le nom de māyāvāda-bhāṣya. Il explique clairement que quiconque essaie de comprendre la Bhagavad-gītā en se référant à la pensée māyāvādī commet une grossière erreur. Ainsi égaré, l’étudiant finit par se détourner de la voie spirituelle et n’est plus en mesure de retourner à Dieu, en son éternelle demeure.

Pokud jsem sám udělal něco záslužného, bylo to jedině to, že jsem se snažil představit Bhagavad-gītu tak, jak je — bez jakýchkoliv změn. Téměř všechna anglická vydání Gīty, která předcházela mé Bhagavad-gītě takové, jaká je, byla uveřejněna s cílem uspokojit něčí osobní ambice. My se však pokoušíme představit poselství Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy. Naším cílem je předložit vůli Kṛṣṇy, ne vůli nějakého světského spekulanta z řad politiků, filozofů, či vědců, kteří sice mohou mít rozsáhlé znalosti v různých jiných oblastech, ale o Kṛṣṇovi toho vědí velice málo. Když Kṛṣṇa prohlašuje: man-manā bhava mad-bhakto mad yājī māṁ namaskuru atd., neříkáme na rozdíl od takzvaných učenců, že Kṛṣṇa a Jeho duchovní nitro se od sebe liší. Kṛṣṇa je absolutní a mezi Kṛṣṇovým jménem, podobou, vlastnostmi, zábavami apod. není žádný rozdíl. Pro každého, kdo není oddaným Kṛṣṇy v systému učednické posloupnosti (paramparā), je toto Kṛṣṇovo absolutní postavení velmi těžko pochopitelné. Takzvaní učenci, politici, filozofové a svāmī, kterým chybí dokonalé poznání o Kṛṣṇovi, se ve svých komentářích k Bhagavad-gītě obvykle snaží Kṛṣṇu odstranit ze scény či zabít. Takové neautorizované komentáře k Bhagavad-gītě se nazývají māyāvāda-bhāṣya a Pán Caitanya nás před jejich samozvanými autory varuje. Jasně říká, že každý, kdo se snaží pochopit Bhagavad-gītu z māyāvādského hlediska, se dopouští hrubé chyby. Kvůli této chybě bude pomýlený student Bhagavad-gīty uveden na nesprávnou cestu co se týče duchovního vedení a nebude se moci vrátit domů, zpátky k Bohu.

En présentant la Bhagavad-gītā telle qu’elle est, nous n’avons pas d’autre motivation que d’offrir à l’étudiant encore conditionné une direction spirituelle qui le mènera au but que Kṛṣṇa propose aux êtres vivants, lorsqu’en chaque jour de Brahmā (c’est-à-dire chaque cycle de 8600000000 d’années) Il descend sur notre planète. Cette destinée est parfaitement décrite dans la Bhagavad-gītā et nous devons la reconnaître comme telle, faute de quoi, on s’évertuera en vain à essayer de comprendre l’ouvrage, tout comme on cherchera vainement à connaître Celui qui l’énonça, Kṛṣṇa. Il y a des centaines de millions d’années, le Seigneur enseigna en tout premier lieu la Bhagavad-gītā au deva du soleil. C’est un fait qu’il faut accepter pour comprendre la signification historique de celle-ci sans faussement l’interpréter, sur la base de l’autorité de Kṛṣṇa. Interpréter la Bhagavad-gītā sans se référer à la volonté du Seigneur, c’est commettre la plus grande des offenses. Aussi, afin de se garder d’un tel outrage, on doit, comme le fit directement Arjuna, Son premier disciple, comprendre que Kṛṣṇa est Dieu, la Personne Suprême. Saisir ainsi le sens de la Bhagavad-gītā constitue la voie authentique, dont on peut affirmer qu’elle est la plus propice au bien-être de la société, car elle permet à l’homme de s’acquitter de la mission qui lui est échue en tant qu’être humain.

Naším jediným záměrem je předložit tuto Bhagavad-gītu takovou, jaká je, s úmyslem vést jejího podmíněného studenta za stejným cílem, pro který Kṛṣṇa jednou za den Brahmy neboli jednou za 8 600 000 000 let sestupuje na tuto planetu. Tento cíl je v Bhagavad-gītě popsán a my ho musíme přijmout takový, jaký je. V jiném případě nemá snaha porozumět Bhagavad-gītě a jejímu mluvčímu, Pánu Kṛṣṇovi, žádný význam. Poprvé Pán Kṛṣṇa přednesl Bhagavad-gītu před více než stem miliónů let bohu Slunce. Tento fakt musíme uznat, a tak pochopit historický význam Bhagavad-gīty podle mínění samotného Kṛṣṇy, aniž bychom se uchylovali k mylným výkladům. Vykládat Bhagavad-gītu bez odkazu na Kṛṣṇovu vůli je ten největší přestupek. Abychom se ho vyvarovali, musíme poznat Pána jakožto Nejvyšší Osobnost Božství, tak jako Ho přímo poznal Arjuna, Kṛṣṇův první žák. Takové pochopení Bhagavad-gīty je skutečně prospěšné a má moc přinést dobro celé lidské společnosti, neboť člověku umožňuje naplnit jeho životní poslání.

La voie de la conscience de Kṛṣṇa est essentielle pour la société humaine car elle offre d’atteindre la perfection de l’existence. Comment ? C’est ce qu’explique dans tous les détails la Bhagavad-gītā. Malheureusement, certains ergoteurs matérialistes se sont servis de la Bhagavad-gītā pour légitimer leurs vues démoniaques et détourner les hommes du juste entendement des principes de base de la vie. Or, chacun est tenu de connaître la grandeur de Dieu, de Kṛṣṇa, de même que la véritable position de l’être vivant. Il convient de savoir que l’être doit éternellement servir quelqu’un, et qu’à moins de servir Kṛṣṇa, il lui faut servir l’illusion, sous les diverses formes qu’engendre la combinaison des trois modes d’influence de la nature matérielle, et ainsi errer perpétuellement, prisonnier du cycle des morts et des renaissances, auquel même le māyāvādī – soi-disant libéré – reste soumis. Ce savoir est une grande science, qu’il est dans l’intérêt de tout homme d’assimiler.

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy má pro společnost zásadní význam, neboť nabízí nejvyšší dokonalost žití. Detailně je to vysvětleno v Bhagavad-gītě. Světští polemici však bohužel využívají Bhagavad-gīty k tomu, aby prosazovali své démonské sklony a klamali všechny lidi v otázce správného pochopení jednoduchých principů života. Každý by měl vědět, jak veliký je Bůh, Kṛṣṇa, a jaké je skutečné postavení živých bytostí. Je třeba vědět, že živá bytost je věčně služebníkem, a že pokud neslouží Kṛṣṇovi, musí sloužit iluzi v různých projevech tří kvalit hmotné přírody, a tak neustále putovat koloběhem rození a umírání. To musí podstoupit dokonce i takzvaně osvobozený māyāvādský spekulant. Toto poznání představuje velkou vědu a je v zájmu každé živé bytosti si ho vyslechnout.

En cet âge de Kali, la plupart des gens sont fascinés par l’énergie externe de Kṛṣṇa. Ils sont persuadés que s’ils parviennent à accroître les commodités matérielles de la vie, ils trouveront le bonheur. Ils mésestiment la puissante nature matérielle qui emprisonne les êtres dans ses lois rigoureuses. L’être vivant fait partie intégrante du Seigneur. C’est pourquoi il ne saurait trouver le bonheur autrement qu’en servant le Seigneur, autrement qu’en remplissant sa fonction originelle. Ensorcelé par l’illusion, il s’efforce pourtant d’accéder à ce bonheur en servant ses sens de diverses façons, et invariablement, il échoue car la plus haute perfection de l’existence consiste à servir les sens du Seigneur plutôt que les siens propres. Ce commandement du Seigneur est l’idée maîtresse de la Bhagavad-gītā. Il faut comprendre ce message essentiel que le Mouvement pour la Conscience de Kṛṣṇa s’efforce d’enseigner au monde. Du fait que nous n’altérons aucunement la Bhagavad-gītā, quiconque veut sincèrement tirer le meilleur parti de son étude doit recourir à notre mouvement. Alors parviendra-t-il, sous la conduite personnelle du Seigneur, à un entendement pratique des enseignements qu’elle contient. Nous souhaitons donc vivement que par l’étude du présent ouvrage, la Bhagavad-gītā telle qu’elle est, chacun puisse obtenir le plus grand des bienfaits. Même si un seul homme, grâce à elle, devient un pur dévot du Seigneur, nous considérerons que nos efforts ont été couronnés de succès.

Lidé, zvláště v tomto věku Kali, jsou okouzleni vnější energií Kṛṣṇy. Mylně se domnívají, že všichni budou šťastní, když budou mít zajištěné větší hmotné pohodlí. Nevědí, že hmotná, vnější příroda je velmi mocná — každý je pevně spoután jejími striktními zákony. Živá bytost je nedílnou částí Pána, a její přirozenou činností je tedy sloužit přímo Pánovi. V takovém postavení je šťastná. Pod vlivem iluze se však snaží být šťastná tím, že různými způsoby slouží různým podobám vlastního smyslového požitku, což jí štěstí nikdy nepřinese. Místo uspokojování svých hmotných smyslů musí uspokojovat smysly Pána — to je nejvyšší dokonalost života. Pán to chce a vyžaduje to; tuto hlavní myšlenku Bhagavad-gīty je třeba pochopit. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy o tom učí celý svět, a jelikož téma Bhagavad-gīty neznehodnocujeme, každý, kdo má vážný zájem o prospěch z jejího studia, musí přijmout pomoc od tohoto hnutí, aby mohl Gītě porozumět v praxi pod přímým vedením Pána. Doufáme tedy, že lidé získají z Bhagavad-gīty takové, jaká je — jak ji zde předkládáme — ten největší prospěch, a když se byť jen jeden člověk stane čistým oddaným Pána, budeme svou snahu považovat za úspěšnou.

A. C. Bhaktivedanta Swami
12 Mai 1971
Sydney, Australie

A.C. Bhaktivedanta Swami
12.května 1971
Sydney, Austrálie