TEXT 22

Texte

Verš

puruṣaḥ sa paraḥ pārtha
bhaktyā labhyas tv ananyayā
yasyāntaḥ-sthāni bhūtāni
yena sarvam idaṁ tatam

Synonyms

Synonyma

puruṣaḥ: la Personne Suprême; saḥ: Lui; paraḥ: l’Être Suprême, à qui personne n’est supérieur; pārtha: ô fils de Pṛthā; bhaktyā: par le service de dévotion; labhyaḥ: peut être obtenu; tu: mais; ananyayā: sans mélange, sans déviation; yasya: qui; antaḥ-sthāni: dans; bhūtāni: toute la manifestation matérielle; yena: par qui; sarvam: tout; idam: quoi que l’on voie; tatam: est pénétré.

puruṣaḥ — Nejvyšší Osobnost; saḥ — On; paraḥ — Nejvyšší, jehož nikdo nepřevyšuje; pārtha — ó synu Pṛthy; bhaktyā — oddanou službou; labhyaḥ — dosažitelný; tu — ale; ananyayā — čistou, bez odchýlení; yasya — Jeho; antaḥ-sthāni — uvnitř; bhūtāni — celý tento hmotný projev; yena — jímž; sarvam — vše; idam — co vidíme; tatam — je prostoupeno.

Translation

Překlad

La dévotion pure permet d’atteindre Dieu, la Personne Suprême, Lequel est supérieur à tous, ô fils de Pṛthā. Bien qu’Il vive toujours en Son royaume, Il pénètre en toute chose, et en Lui tout repose.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž převyšuje všechny, je dosažitelný čistou oddaností. Třebaže je ve svém sídle, prostupuje vším a vše spočívá v Něm, synu Pṛthy.

Purport

Význam

Ce verset dit nettement que la destination ultime, le lieu d’où l’on ne revient pas, est la demeure de Kṛṣṇa, la Personne Suprême. Lieu, ajoute la Brahma-saṁhitā, où tout est félicité spirituelle (ānanda-cinmaya-rasa). Les formes variées qu’on y trouve sont constituées de félicité spirituelle – rien n’y est matériel. Cette diversité est une émanation du Seigneur Suprême, car, comme l’enseignait le septième chapitre, tout y est fait d’énergie spirituelle. C’est là que réside éternellement le Seigneur, bien qu’Il soit également omniprésent dans notre univers à travers Son énergie matérielle. Il est donc partout simultanément, tant dans les univers matériel que spirituel, par le biais de Ses deux énergies. Yasyāntaḥ-sthāni signifie que tout est en lui, en Son énergie matérielle ou spirituelle.

Zde je jasně řečeno, že nejvyšším cílem a místem, odkud se již nikdo nevrací, je sídlo Kṛṣṇy, Nejvyšší Osoby. Brahma-saṁhitā líčí toto svrchované sídlo slovy ānanda-cinmaya-rasa — jako místo, kde vše oplývá duchovní blažeností. Veškerou rozmanitost, která se tam projevuje, charakterizuje duchovní blaženost; nic tam není hmotné. Tato rozmanitost je duchovní expanzí samotného Nejvyššího Pána, neboť—jak bylo vysvětleno v sedmé kapitole — vše je tam projevem duchovní energie. Co se týče hmotného světa, je skutečností, že Pán nikdy neopouští své svrchované sídlo, a přesto zde zároveň vše prostupuje hmotnou energií. Svou duchovní a hmotnou energií je tedy přítomen všude—v hmotných vesmírech i v duchovním světě. Yasyāntaḥ-sthāni znamená, že vše je udržováno v Něm; buď v Jeho duchovní, nebo hmotné energii. Prostřednictvím těchto dvou energií je Pán všeprostupující.

Ce verset rappelle en outre avec le mot bhaktyā que seule la bhakti, le service de dévotion, peut donner accès aux planètes Vaikuṇṭhas ou à la demeure suprême du Seigneur. Dans la Gopāla-tāpanī Upaniṣad (3.1.21) les Védas décrivent la Personne Divine et Son séjour suprême: eko vaśī sarva-gaḥ kṛṣṇaḥ. Dans le royaume spirituel, il n’existe qu’un seul et unique Dieu, Divinité miséricordieuse suprême, dont le nom est Kṛṣṇa. Mais pour régner sur chacune de ces planètes Il S’est multiplié en des milliards de manifestations plénières, toutes dotées de quatre bras et portant différents noms: Puruṣottama, Trivikrama, Keśava, Mādhava, Aniruddha, Hṛṣīkeśa, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna, Śrīdhara, Vāsudeva, Dāmodara, Janārdana, Nārāyaṇa, Vāmana, Padmanābha, etc. Les Védas comparent le Seigneur à un arbre portant toute une variété de fruits, de fleurs et de feuilles.

Dostat se do Kṛṣṇova svrchovaného sídla či na nesčetné vaikunthské planety je možné jedině díky bhakti, oddané službě, což je zde jasně naznačeno slovem bhaktyā. Žádný jiný proces nepomůže živé bytosti onoho cíle dosáhnout. Vedy (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 3.2) rovněž popisují svrchované sídlo a Nejvyšší Osobnost Božství. Eko vaśī sarva-gaḥ kṛṣṇaḥ — v tomto sídle je jeden jediný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jehož jméno je Kṛṣṇa. Je nejmilostivějším Božstvem, a přestože je jeden, expanduje se do miliónů úplných expanzí. Vedy Ho přirovnávají ke stromu, jenž stojí tiše a bez hnutí, a přesto dává mnoho různých plodů a květů a mění listí. Úplné expanze Pána, vládnoucí na vaikunthských planetách, jsou čtyřruké a známé pod různými jmény — Puruṣottama, Trivikrama, Keśava, Mādhava, Aniruddha, Hṛṣīkeśa, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna, Śrīdhara, Vāsudeva, Dāmodara, Janārdana, Nārāyaṇa, Vāmana, Padmanābha a tak dále.

La Brahma-saṁhitā (5.37) confirme elle aussi que tout en résidant dans Sa demeure suprême, Goloka Vṛndāvana, le Seigneur est partout présent pour veiller à la bonne marche de l’univers entier (goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ). Comme l’indiquent les Védas (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8): parāsya śaktir vividhaiva śrūyate/svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca – bien que le Seigneur soit très loin, en raison de leur extraordinaire omniprésence, Ses énergies régissent de façon systématique et sans la moindre erreur l’entière manifestation cosmique.

Brahma-saṁhitā (5.37) rovněž dokládá, že i když je Pán stále ve svém svrchovaném sídle Goloce Vṛndāvaně, prostupuje vším, aby vše probíhalo tak, jak má (goloka eva nivasaty akhilātma-bhūtaḥ). Ve Vedách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8) stojí: parāsya śaktir vividhaiva śrūyate / svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca — Jeho energie se tak rozpínají, že bezchybně a systematicky řídí vše ve vesmírném projevu, přestože samotný Nejvyšší Pán je nesmírně daleko.