TEXT 15

Texte

Verš

mām upetya punar janma
duḥkhālayam aśāśvatam
nāpnuvanti mahātmānaḥ
saṁsiddhiṁ paramāṁ gatāḥ

Synonyms

Synonyma

mām: Moi; upetya: atteignant; punaḥ: encore; janma: naissance; duḥkha-ālayam: au lieu de souffrance; aśāśvatam: transitoire; na: jamais; āpnuvanti: ne vont; mahā-ātmānaḥ: les grandes âmes; saṁsiddhim: la perfection; paramām: ultime; gatāḥ: ayant atteint.

mām — Mne; upetya — dosahující; punaḥ — znovu; janma — zrození; duḥkha-ālayam — místo plné utrpení; aśāśvatam — dočasné; na — ne; āpnuvanti — dostávají se; mahā-ātmānaḥ — velké duše; saṁsiddhim — dokonalosti; paramām — konečné; gatāḥ — když dosáhli.

Translation

Překlad

Quand ces grandes âmes, les bhakti-yogīs, M’ont atteint, jamais plus elles ne reviennent en ce monde transitoire où règne la souffrance, car elles sont parvenues à la plus haute perfection.

Velké duše, oddaní yogīni, kteří Mne dosáhli, se nikdy nevracejí do tohoto dočasného světa plného utrpení, neboť dospěli k nejvyšší dokonalosti.

Purport

Význam

L’univers matériel est un lieu de souffrance, où il faut endurer la naissance, la maladie, la vieillesse et la mort. Aussi, les âmes qui obtiennent l’ultime perfection et atteignent la planète spirituelle suprême, Kṛṣṇaloka, ou Goloka Vṛndāvana, n’ont-elles aucun désir d’y retourner. Kṛṣṇaloka, disent les Écritures védiques, est avyakta, akṣara et paramā gati. C’est-à-dire qu’elle est au-delà de notre vision matérielle, inconcevable, mais qu’y parvenir constitue le but ultime, la destination des mahātmās (grandes âmes). Ceux-ci reçoivent le message transcendantal de dévots réalisés et développent ainsi graduellement leur dévotion et leur attitude de service dans la conscience de Kṛṣṇa. Ils deviennent tellement pris par ce service transcendantal qu’ils n’éprouvent plus le moindre attrait pour les planètes édéniques, et renoncent même au désir d’être promus aux planètes spirituelles. Leur seul et unique souhait est de pouvoir toujours vivre en compagnie de Kṛṣṇa. Ce verset parle spécifiquement des personnalistes, des dévots du Seigneur Suprême; ils atteignent la plus haute perfection de l’existence, et ce sont les âmes les plus élevées.

Tento dočasný hmotný svět je plný utrpení v podobě zrození, stáří, nemoci a smrti, a proto se ten, kdo dosáhne nejvyšší dokonalosti a dospěje na svrchovanou planetu, Kṛṣṇaloku neboli Goloku Vṛndāvanu, do něho přirozeně nechce vrátit. Svrchovaná planeta je ve védské literatuře popisována slovy avyakta, akṣara a paramā gati — je mimo dosah našeho hmotného zraku a pro nás nevysvětlitelná, ale je nejvyšším cílem, místem určení mahātmů (velkých duší). Mahātmové získávají transcendentální poselství od realizovaných oddaných. Tak postupně pozvedají na vyšší úroveň transcendentální oddanou službu s vědomím Kṛṣṇy, do níž se natolik pohrouží, že si již nepřejí dosáhnout žádné hmotné a dokonce ani duchovní planety. Chtějí jen Kṛṣṇu a Kṛṣṇovu společnost, nic jiného. To je nejvyšší dokonalost, kterou život nabízí. V tomto verši se výslovně hovoří o oddaných Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy — o personalistech. Tito oddaní vědomí si Kṛṣṇy dosahují nejvyšší dokonalosti života; jinými slovy, jsou to největší duše.