TEXT 3
TEXT 3
Texte
Verš
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ
Synonyms
Synonyma
manuṣyāṇām: d’hommes; sahasreṣu: parmi des milliers; kaścit: quelqu’un; yatati: s’efforce d’atteindre; siddhaye: la perfection; yatatām: parmi ceux qui s’efforcent; api: en vérité; siddhānām: parmi ceux qui sont parvenus à la perfection; kaścit: quelqu’un; mām: Moi; vetti: connaît; tattvataḥ: vraiment.
Translation
Překlad
Parmi des milliers d’hommes, un seul peut-être recherchera la perfection, et parmi ceux qui l’atteignent, rare celui qui parvient à Me connaître en vérité.
Z mnoha tisíců lidí možná jeden usiluje o dokonalost a z těch, kteří dokonalosti dosáhli, Mě stěží jeden zná v pravdě.
Purport
Význam
Il existe toutes sortes d’hommes, et parmi des milliers d’entre eux, un seul peut-être éprouvera suffisamment d’intérêt à l’égard de la réalisation spirituelle pour chercher à savoir ce que sont le corps, l’âme et la Vérité Absolue. D’ordinaire, l’homme se laisse conduire par ses tendances animales – manger, dormir, s’accoupler et se défendre – et rares sont ceux qui voient quelque intérêt à cultiver le savoir transcendantal. Les six premiers chapitres de la Bhagavad-gītā s’adressent à ceux qui veulent connaître la nature de l’âme distincte et de l’Âme Suprême, ainsi que les méthodes de réalisation spirituelle comme le jñāna-yoga, le dhyāna-yoga et le sāṅkhya-yoga (où l’on cherche à dissocier l’esprit de la matière). Toutefois, nous savons que seul le dévot est à même de connaître Kṛṣṇa. Les autres spiritualistes ne parviennent pas à dépasser le stade du Brahman impersonnel ou du Paramātmā, aspects plus accessibles de la Vérité Absolue. Kṛṣṇa est la Personne Suprême, située au-delà du Brahman et du Paramātmā. Dans leurs efforts pour comprendre, jñānīs et yogīs sont confondus. Bien que, dans son commentaire de la Gītā, le plus grand philosophe impersonnaliste, Śrīpāda Śaṅkarācārya, ait reconnu Kṛṣṇa comme étant Dieu, la Personne Suprême, ses disciples refusent de L’accepter comme tel. Ce qui montre bien qu’il est très difficile de connaître Kṛṣṇa, même pour ceux qui ont réalisé le Brahman impersonnel.
Lidé se liší svou úrovní a mezi mnoha tisíci se najde možná jeden, který se natolik zajímá o transcendentální realizaci, že se snaží poznat, co je vlastní já, co je tělo a co je Absolutní Pravda. Téměř všichni se věnují pouze uspokojování zvířecích tendencí — vyhledávají jídlo, spánek, obranu a sex — a sotva má kdo zájem o transcendentální poznání. Prvních šest kapitol Gīty je určeno těm, kteří se zajímají o transcendentální poznání týkající se poznání vlastního já, Nejvyššího Já a procesu realizace pomocí jñāna-yogy, dhyāna-yogy a rozlišování mezi vlastním já a hmotou. Kṛṣṇu však mohou znát jedině ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy. Jiní transcendentalisté mohou místo Kṛṣṇy poznat neosobní Brahman, to je mnohem snadnější. Kṛṣṇa je Nejvyšší Osoba, ale zároveň také přesahuje poznání Brahmanu a Paramātmy. Yogīni a jñānī jsou při svých pokusech poznat Kṛṣṇu zmateni. Přestože největší impersonalista Śrīpāda Śaṅkarācārya v komentáři ke Gītě uznal, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, jeho následovníci Kṛṣṇu jako takového nepřijímají — poznat Kṛṣṇu je totiž nesmírně obtížné, i pro toho, kdo dosáhl transcendentální realizace neosobního Brahmanu.
Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ/anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam – Kṛṣṇa est le Seigneur originel, Govinda, Dieu, la Personne Suprême, la cause de toutes les causes. Il est très difficile pour les non-dévots de Le connaître. Et bien qu’ils prétendent que la voie du bhakti-yoga est facile, ils ne peuvent la pratiquer. On pourrait se demander pourquoi ils optent précisément pour la voie difficile ? C’est qu’en réalité, la bhakti n’est aucunement une voie facile. Le pseudo-bhakti-yoga pratiqué par des personnes non autorisées qui ignorent tout de la vraie bhakti peut s’avérer aisé, mais il n’en est pas de même du véritable service de dévotion. Les érudits et les philosophes qui s’adonnent à la spéculation ne parviennent pas à le pratiquer tel qu’il est, selon les principes régulateurs donnés dans les Écritures. Śrīla Rūpa Gosvāmī écrit à ce sujet dans son Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101):
Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, příčina všech příčin, původní Pán Govinda (īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ / anādir ādir govindaḥ sarva-kāraṇa-kāraṇam). Pro neoddané je velice obtížné Ho poznat. Prohlašují sice, že cesta bhakti, oddané služby, je velmi snadná, ale přitom po ní nejsou schopni jít. Jestliže je tak snadná, jak tvrdí, proč se potom vydávají obtížnou cestou? Cesta bhakti ve skutečnosti není snadná. Takzvaná bhakti, jíž se věnují samozvanci, kteří o této cestě nic nevědí, může být snadná, ale když má být bhakti praktikována skutečně podle předepsaných pravidel, spekulující učenci a filozofové odpadnou. Śrīla Rūpa Gosvāmī píše ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.101):
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate
« La pratique du bhakti-yoga qui n’est pas conforme aux Écrits védiques faisant autorité en la matière, tels les Upaniṣads, les Purāṇas et le Nārada-Pañcarātra, ne fait que nuire à la société. »
“Oddaná služba Pánu, která opomíjí autorizovaná védská písma, jako jsou Upaniṣady, Purāṇy a Nārada-pañcarātra, je pouze zdrojem zbytečného nepokoje ve společnosti.”
Il est impossible aux impersonnalistes ou aux yogīs ayant réalisé le Brahman ou le Paramātmā de comprendre que Kṛṣṇa, la Personne Suprême, puisse apparaître sous la forme du fils de Yaśodā ou du conducteur du char d’Arjuna. Les grands devas eux-mêmes sont parfois troublés devant la personnalité de Kṛṣṇa (muhyanti yat sūrayaḥ). Leur perplexité confirme cette parole du Seigneur: māṁ tu veda na kaścana – « Nul ne Me connaît tel que Je suis. » Et pour celui qui vient malgré tout à Le connaître, Il ajoute: sa mahātmā su-durlabhaḥ – « Une si grande âme est infiniment rare. »
Sans le service de dévotion, on ne peut donc vraiment connaître Kṛṣṇa tel qu’Il est (tattvataḥ), fût-on un grand érudit ou un grand philosophe. Seuls les purs dévots peuvent savoir quelque chose de Ses attributs transcendantaux et inconcevables, de Sa beauté, Sa richesse, Sa renommée, Sa puissance, Sa sagesse et Son renoncement infinis, de Son omnipotence et de Sa magnificence, car Kṛṣṇa, la cause de toutes les causes, l’objet ultime de la réalisation du Brahman, est toujours favorablement disposé à leur égard. Ce que confirme le Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.234):
Impersonalista, jenž poznal Brahman, nebo yogī s realizací Paramātmy nejsou schopni porozumět Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, jako synovi matky Yaśody či jako Arjunovu vozatajovi. Dokonce i velcí polobozi jsou někdy z Kṛṣṇy zmateni (muhyanti yat sūrayaḥ). Pán říká: māṁ tu veda na kaścana — “Nikdo Mě nezná takového, jaký jsem.” A zná-li Ho někdo, pak platí: sa mahātmā su-durlabhaḥ — “Taková velká duše je nesmírně vzácná.” Neprokazuje-li někdo oddanou službu Pánu, pak i když je to velký učenec či filozof, nemůže znát Kṛṣṇu takového, jaký je (tattvataḥ). Pouze čistí oddaní mohou něco vědět o nepochopitelných transcendentálních vlastnostech Kṛṣṇy — Jeho aspektu příčiny všech příčin, Jeho všemocnosti a různých druzích bohatství, Jeho jmění, slávě, síle, kráse, poznání a odříkání — neboť svým oddaným je Kṛṣṇa mimořádně nakloněn. Je vrcholem v realizaci Brahmanu a jedině oddaní Ho mohou vnímat takového, jaký je. Proto je řečeno:
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
« Nul, par ses sens matériels émoussés, ne peut connaître Kṛṣṇa tel qu’Il est. Mais Il Se révèle à Ses dévots, satisfait de l’amour transcendantal qu’ils Lui montrent en Le servant. »
“Nikdo nemůže poznat Kṛṣṇu takového, jaký je, pomocí otupělých hmotných smyslů. Oddaným, kteří Ho potěší transcendentální láskyplnou službou, se však Kṛṣṇa osobně vyjeví.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.234)