Skip to main content

TEXT 5

TEXT 5

Texte

Verš

uddhared ātmanātmānaṁ
nātmānam avasādayet
ātmaiva hy ātmano bandhur
ātmaiva ripur ātmanaḥ
uddhared ātmanātmānaṁ
nātmānam avasādayet
ātmaiva hy ātmano bandhur
ātmaiva ripur ātmanaḥ

Synonyms

Synonyma

uddharet: l’on doit délivrer; ātmanā: par le mental; ātmānam: l’âme conditionnée; na: jamais; ātmānam: l’âme conditionnée; avasādayet: jetée dans la dégradation; ātmā: le mental; eva: certes; hi: en vérité; ātmanaḥ: de l’âme conditionnée; bandhuḥ: l’ami; ātmā: le mental; eva: certes; ripuḥ: l’ennemi; ātmanaḥ: de l’âme conditionnée.

uddharet — má osvobodit; ātmanā — myslí; ātmānam — podmíněnou duši; na — nikdy; ātmānam — podmíněnou duši; avasādayet — přivést k poklesnutí; ātmā — mysl; eva — jistě; hi — skutečně; ātmanaḥ — podmíněné duše; bandhuḥ — přítel; ātmā — mysl; eva — jistě; ripuḥ — nepřítel; ātmanaḥ — podmíněné duše.

Translation

Překlad

Le mental peut être l’ami de l’âme conditionnée, mais il peut aussi être son ennemi. L’homme doit s’en servir pour se libérer, non pour se dégrader.

Je třeba se pomocí své mysli osvobodit, nikoliv si způsobit vlastní poklesnutí. Mysl je jak přítelem, tak i nepřítelem podmíněné duše.

Purport

Význam

Le mot ātmā désigne selon les circonstances, l’âme, le mental ou le corps. Le système du yoga s’occupe particulièrement du mental et de l’âme conditionnée. Comme le mental est au centre de la pratique du yoga, le terme ātmā ne peut désigner ici que le mental. Le but du yoga sera donc de le dominer, de l’empêcher de s’attacher aux objets des sens. Comme notre verset le souligne, le yoga doit éduquer le mental de telle sorte qu’il puisse sortir l’âme conditionnée du bourbier de l’ignorance. Dans l’existence matérielle, tout le monde subit l’influence du mental et des sens. En fait, ce mental, par son contact avec le faux ego qui fait germer en nous le désir de dominer la nature matérielle, est à l’origine de l’emprisonnement de l’âme en cet univers.

Si le mental, donc, est dirigé de manière à ce qu’il ne puisse plus se laisser fasciner par l’éclat de la matière, l’âme échappera à son conditionnement. En aucun cas nous ne devons nous dégrader à cause de l’attrait que nous éprouvons pour les objets des sens, car ils nous enlisent toujours plus dans l’existence matérielle. Le meilleur moyen de nous en sortir est d’absorber constamment le mental dans la conscience de Kṛṣṇa. Le terme hi, dans ce verset, insiste sur l’idée que l’on doit agir ainsi. D’autres textes confirment ce point:

Slovo ātmā označuje tělo, mysl a duši — vždy podle okolností. V systému yogy se zvláště jedná o mysl a podmíněnou duši. Zde se ātmā vztahuje na mysl, jelikož ta je v yoze středem pozornosti. Účelem yogy je ovládnout mysl a odvrátit ji od ulpívání na smyslových objektech. V tomto verši je zdůrazněno, že mysl je třeba vycvičit tak, aby mohla vysvobodit podmíněnou duši z bažiny nevědomosti. V hmotné existenci podléhá živá bytost vlivu mysli a smyslů. Čistá duše je zapletená v hmotném světě ve skutečnosti proto, že mysl je ve styku s falešným egem, které chce ovládat hmotnou přírodu. Proto by měla být mysl vycvičena tak, aby ji lesk hmotné přírody nepřitahoval. To může podmíněnou duši zachránit. Neměla by podlehnout přitažlivosti smyslových objektů a způsobit si tím vlastní úpadek. Čím více ji smyslové objekty přitahují, tím více se zaplétá do hmotné existence. Nejlepším způsobem, jak se osvobodit, je stále zaměstnávat mysl na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Pro zdůraznění je použito slovo hi, což znamená, že se to musí dělat. V písmech také stojí:

mana eva manuṣyāṇāṁ
kāraṇaṁ bandha-mokṣayoḥ
bandhāya viṣayāsaṅgo
muktyai nirviṣayaṁ manaḥ
mana eva manuṣyāṇāṁ
kāraṇaṁ bandha-mokṣayoḥ
bandhāya viṣayāsaṅgo
muktyai nirviṣayaṁ manaḥ

« Le mental peut tout aussi bien être la cause de l’emprisonnement de l’homme dans la matière que l’artisan de sa libération. En s’absorbant dans les objets des sens, il emprisonne l’être, en s’en détachant, il le libère. » (Amṛta-bindu Upaniṣad 2) Fixer son mental sur Kṛṣṇa conduit par conséquent à la libération suprême.

“Mysl je pro člověka příčinou otroctví a také příčinou osvobození. Pokud je upoutána smyslovými objekty, přivede ho do otroctví, a pokud je od nich odpoutaná, přinese mu svobodu.” (Amṛta-bindu Upaniṣad 2) Mysl, která je vždy upoutána vědomím Kṛṣṇy, je tedy příčinou nejvyššího osvobození.