TEXT 13

Texte

Verš

sarva-karmāṇi manasā
sannyasyāste sukhaṁ vaśī
nava-dvāre pure dehī
naiva kurvan na kārayan

Synonyms

Synonyma

sarva: toutes; karmāṇi: les activités; manasā: par le mental; sannyasya: renonçant à; āste: demeure; sukham: dans le bonheur; vaśī: celui qui est maître de soi; nava-dvāre: dans le lieu où il y a neuf portes; pure: dans la cité; dehī: l’âme incarnée; na: jamais; eva: certes; kurvan: faisant quoi que ce soit; na: ne pas; kārayan: faisant se produire.

sarva — všech; karmāṇi — činností; manasā — myslí; sannyasya — zříkající se; āste — setrvává; sukham — šťastně; vaśī — ten, kdo se ovládá; nava-dvāre — v místě s devíti branami; pure — ve městě; dehī — vtělená duše; na — nikdy; eva — jistě; kurvan — cokoliv koná; na — ne; kārayan — zapříčiňuje konání.

Translation

Překlad

Quand l’âme incarnée domine sa nature et, par la pensée, renonce à toute action, elle vit en paix dans la cité aux neuf portes [le corps]. Elle n’agit pas ni n’est cause d’aucun acte.

Když má vtělená živá bytost pod kontrolou svou povahu a v mysli se zříká všech činů, přebývá šťastně ve městě s devíti branami (hmotném těle); nic nekoná ani není příčinou konání nějaké práce.

Purport

Význam

L’âme incarnée vit dans une cité à neuf portes, le corps, dont les actions sont réglées de façon automatique par les trois modes d’influence de la nature. Bien que l’âme incarnée soit contrainte, par ses propres désirs, de subir le conditionnement d’un corps, elle peut, si elle le souhaite, s’en libérer. Ce n’est, en effet, que parce qu’elle a oublié sa nature supérieure qu’elle s’identifie au corps de matière et s’expose à la souffrance. La conscience de Kṛṣṇa lui permet de recouvrer sa position originelle et de sortir de sa prison de chair. Dès qu’on l’adopte, on transcende toute activité corporelle. Celui qui règle ainsi son existence, modifiant l’objet de ses préoccupations, vit heureux dans la cité aux neuf portes. Cette cité, la Śvetāśvatara Upaniṣad (3.18) la décrit ainsi:

Vtělená duše žije ve městě s devíti branami. Činnosti těla, či obrazného města v podobě těla, jsou automaticky řízeny příslušnými kvalitami přírody, které ho ovládají. Duše se podřizuje podmínkám těla, ale stejně tak je může překonat, jestliže si to přeje. Jedině následkem toho, že zapomněla na svou vyšší povahu, se s hmotným tělem ztotožňuje, a proto trpí. Vědomí Kṛṣṇy jí umožňuje obnovit její skutečné postavení a tak se zbavit podmínění, které tělo způsobuje. Jakmile tedy někdo začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, ihned se zcela odpoutá od činností na úrovni těla. Když žije takto usměrněným životem, který znamená pouze změnu myšlení, pobývá šťastně ve městě s devíti branami. Těchto devět bran je popisováno následovně:

nava-dvāre pure dehī
haṁso lelāyate bahiḥ
vaśī sarvasya lokasya
sthāvarasya carasya ca

« Le souverain de tous les êtres dans l’univers, Dieu, la Personne Suprême, réside dans le corps de chacun. Le corps comprend neuf portes [les deux yeux, les deux narines, les deux oreilles, la bouche, l’anus et les organes génitaux]. Tant qu’il demeure conditionné, l’être s’identifie à ce corps, mais dès qu’il retrouve son unité avec le Seigneur présent en son cœur, il devient, même en ce corps, tout aussi libre que Lui. »

“Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který žije v těle živé bytosti, je vládcem všech živých bytostí ve vesmíru. Tělo má devět bran (dvě oči, dvě nosní dírky, dvě uši, ústa, konečník a genitálie). Živá bytost se v podmíněném stavu ztotožňuje s tělem, ale když se začne ztotožňovat s Pánem dlícím v jejím nitru, bude i v těle stejně svobodná jako Pán.” (Śvetāśvatara Upaniṣad 3.18)

Le dévot n’est donc jamais affecté par les actes internes et externes du corps.

Osoba vědomá si Kṛṣṇy tedy není ovlivněna vnějšími ani vnitřními činnostmi hmotného těla.