TEXT 26

Texte

Verš

śrotrādīnīndriyāṇy anye
saṁyamāgniṣu juhvati
śabdādīn viṣayān anya
indriyāgniṣu juhvati

Synonyms

Synonyma

śrotra-ādīni: comme l’audition; indriyāṇi: les sens; anye: d’autres; saṁyama: de la restriction; agniṣu: dans le feu; juhvati: offrent; śabda-ādīn: la vibration sonore, etc; viṣayān: les objets de plaisir pour les sens; anye: d’autres; indriya: des organes des sens; agniṣu: dans le feu; juhvati: sacrifient.

śrotra-ādīni — jako například proces naslouchání; indriyāṇi — smysly; anye — jiní; saṁyama — ovládání; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují; śabda-ādīn — zvukovou vibraci a tak dále; viṣayān — objekty smyslového požitku; anye — jiní; indriya — smyslových orgánů; agniṣu — v ohních; juhvati — obětují.

Translation

Překlad

Certains [les purs brahmacārīs] sacrifient l’audition et les autres sens dans le feu du mental maîtrisé, d’autres [les chefs de famille menant une vie réglée], les objets des sens dans le feu des organes des sens.

Někteří (bezúhonní brahmacārīni) obětují naslouchání a smysly do ohně ovládání mysli a někteří (hospodáři žijící usměrněným životem) obětují smyslové objekty do ohně smyslů.

Purport

Význam

Les membres des quatre divisions de la société humaine, le brahmacārī, le gṛhastha, le vānaprastha et le sannyāsī sont destinés à devenir de parfaits yogīs, ou spiritualistes. La vie humaine, contrairement à la vie animale où tout gravite autour de la satisfaction des sens, a pour but la perfection spirituelle, perfection que les quatre ordres de la société permettent graduellement d’atteindre.

Les brahmacārīs, les étudiants qui ont été confiés à un maître spirituel authentique, apprennent à maîtriser leur mental en s’abstenant de tout plaisir matériel. Ils n’écoutent rien d’autre que ce qui a trait à la conscience de Kṛṣṇa. L’écoute étant à la base de toute compréhension, le pur brahmacārī s’adonne entièrement à l’exercice du harer nāmānukīrtanam – chanter et écouter les gloires du Seigneur. Il s’abstient volontairement de prêter l’oreille aux sons matériels et se concentre sur la vibration sonore et transcendantale du mantra Hare Kṛṣṇa.

Quant au gṛhastha, le mariage et la vie familiale lui donnent droit à certains plaisirs matériels, mais il n’en use que de façon très restreinte. L’homme est en général attiré par les plaisirs charnels, l’intoxication et la consommation de chair animale, mais le chef de famille menant une vie réglée ne se livre pas sans restriction à ces plaisirs, qu’ils soient sexuels ou autres. Le mariage fondé sur les principes religieux est le propre de toute société civilisée, car il constitue le moyen de restreindre les activités sexuelles. Cette maîtrise de soi est une autre forme de yajña, car le gṛhastha sacrifie ainsi sa tendance à jouir des sens pour la cause d’une vie plus élevée, une vie spirituelle.

Všichni členové čtyř stavů lidského života — brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsī — se mají stát dokonalými yogīny či transcendentalisty. Jelikož lidský život není k tomu, abychom uspokojovali smysly jako zvířata, jsou jeho čtyři stádia uspořádána tak, aby člověk nakonec dospěl k duchovní dokonalosti. Brahmacārīni neboli žáci v péči pravého duchovního učitele ovládají mysl tím, že se zdržují smyslového požitku. Brahmacārī naslouchá pouze slovům týkajícím se vědomí Kṛṣṇy; naslouchání je základním předpokladem pro porozumění, a bezúhonný brahmacārī se proto plně věnuje opěvování Pánovy slávy a naslouchání o ní (harer nāmānukīrtanam). Vyhýbá se poslouchání hmotných zvukových vibrací a jeho sluch se zaměřuje na transcendentální zvukovou vibraci Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa. A hospodáři, kteří mají do určité míry povoleno uspokojovat smysly, tak zase činí s velkou zdrženlivostí. Pohlavní život, požívání omamných látek a jedení masa jsou běžné sklony lidské společnosti — hospodář žijící usměrněným životem však neomezenému pohlavnímu styku a dalším smyslovým požitkům neholduje. V celém civilizovaném světě proto existuje manželství založené na zásadách náboženství, jelikož umožňuje pohlavní život, který je omezený a prostý ulpění. Ten je také určitým druhem yajñi, neboť hospodář obětuje svůj sklon ke smyslovému požitku zájmu vyššího, transcendentálního života.