TEXT 25

Texte

Verš

daivam evāpare yajñaṁ
yoginaḥ paryupāsate
brahmāgnāv apare yajñaṁ
yajñenaivopajuhvati

Synonyms

Synonyma

daivam: en adorant les devas; eva: comme cela; apare: quelques; yajñam: sacrifices; yoginaḥ: yogīs; paryupāsate: adorent parfaitement; brahma: de la Vérité Absolue; agnau: dans le feu; apare: d’autres; yajñam: sacrifient; yajñena: par le sacrifice; eva: ainsi; upajuhvati: offrent.

daivam — v uctívání polobohů; eva — takto; apare — někteří další; yajñam — oběti; yoginaḥ — mystikové; paryupāsate — dokonale uctívají; brahma — Absolutní Pravdy; agnau — v ohni; apare — jiní; yajñam — oběť; yajñena — obětí; eva — takto; upajuhvati — obětují.

Translation

Překlad

Certains yogīs rendent un culte parfait aux devas en offrant divers sacrifices, et d’autres en les offrant dans le feu du Brahman Suprême.

Někteří yogīni přinášením různých obětí dokonale uctívají polobohy a jiní přinášejí oběti do ohně Nejvyššího Brahmanu.

Purport

Význam

Comme nous l’avons vu plus haut, l’homme qui agit conformément aux principes de la conscience de Kṛṣṇa est le plus parfait des yogīs, des mystiques. Mais il y a des gens qui préfèrent faire une oblation aux devas, ou au Brahman Suprême, l’aspect impersonnel de Dieu. Selon la nature de leurs auteurs, ces sacrifices se présentent sous différentes formes, mais cette diversité est superficielle, car en réalité tout sacrifice est destiné à satisfaire le Seigneur Suprême, Viṣṇu, ou Yajña.

On peut regrouper les diverses formes de sacrifices en deux grandes catégories: le sacrifice des biens matériels et le sacrifice qui a pour objectif la connaissance spirituelle. Les dévots de Kṛṣṇa sacrifient tous leurs biens matériels pour satisfaire le Seigneur Suprême, quand d’autres sacrifient leurs possessions pour plaire aux devas (Indra, Vivasvān, etc.) et obtenir d’eux un bonheur matériel et éphémère. Les impersonnalistes, eux, sacrifient leur identité en fusionnant avec le Brahman impersonnel.

Les devas sont des êtres très puissants, à qui le Seigneur délègue l’administration de l’univers matériel: lumière, chaleur, pluie, etc. C’est donc à eux que les hommes avides de biens matériels rendent un culte selon les rites sacrificiels védiques. On appelle ces adorateurs des bahv-īśvara-vādīs, car ils croient en plusieurs dieux. Quant à ceux qui vénèrent l’aspect impersonnel de la Vérité Absolue et considèrent les devas comme des êtres éphémères, ils sacrifient leur individualité dans le feu suprême et mettent un terme à leur existence propre en se fondant dans l’Absolu. Ils passent leur temps en spéculations philosophiques à essayer de comprendre la nature transcendantale du Suprême.

En d’autres termes, l’homme avide du fruit de ses actes sacrifie ses biens afin d’accroître ses plaisirs matériels, tandis que l’impersonnaliste sacrifie, lui, son identité matérielle, afin de se fondre dans l’existence de l’Absolu. Pour ce dernier, le feu de l’autel du sacrifice est le Brahman Suprême, et l’offrande, le moi que consume le feu du Brahman. Le dévot de Kṛṣṇa, lui, a pour modèle Arjuna. Il sacrifie tout pour la satisfaction de Dieu, ses biens comme sa personne, et jamais ne perd son individualité. Il est le plus parfait des yogīs.

Již bylo řečeno, že toho, kdo koná povinnosti s vědomím Kṛṣṇy, lze rovněž nazývat dokonalým yogīnem či prvotřídním mystikem. Jsou však i jiní, kteří konají podobné oběti uctíváním polobohů, a ještě další, kteří obětují Nejvyššímu Brahmanu neboli neosobnímu rysu Nejvyššího Pána. Existují tedy různé druhy obětí podle různých úrovní konatelů. Tyto různé kategorie yajñi odpovídající různým konatelům jen povrchně vymezují rozmanitost oběti. Oběť ve skutečnosti znamená uspokojit Nejvyššího Pána, Viṣṇua, který má také jméno Yajña. Všechny druhy oběti lze rozdělit do dvou hlavních skupin — na oběti světského vlastnictví a oběti ve snaze získat transcendentální poznání. Ti, kdo mají vědomí Kṛṣṇy, obětují veškeré hmotné vlastnictví k uspokojení Nejvyššího Pána, zatímco jiní, kteří touží po nějakém dočasném hmotném štěstí, obětují své hmotné vlastnictví, aby uspokojili polobohy, jako je Indra, bůh Slunce a tak dále. A další, impersonalisté, obětují svou totožnost splynutím s bytím neosobního Brahmanu. Polobozi jsou mocné živé bytosti, které Nejvyšší Pán pověřil, aby udržovaly v chodu a kontrolovaly všechny hmotné děje ve vesmíru, například zásobování teplem, vodou a světlem. Ti, kdo mají zájem o hmotné výhody, uctívají polobohy různými obětními obřady podle védských pokynů. Jsou to bahv-īśvara-vādī, lidé věřící v mnoho bohů. Jiní, kteří uctívají neosobní rys Absolutní Pravdy a považují podoby polobohů za dočasné, však obětují samu individuální totožnost ve svrchovaném ohni a tak ukončují svou individuální existenci splynutím s bytím Nejvyššího. Tito impersonalisté obětují svůj čas filozofickým spekulacím s cílem pochopit transcendentální povahu Absolutní Pravdy. Jinými slovy — ploduchtivý konatel obětuje své hmotné vlastnictví, aby za to měl hmotný požitek, zatímco impersonalista obětuje svá hmotná označení s úmyslem splynout s bytím Nejvyššího. Pro impersonalistu je oltářem obětního ohně Nejvyšší Brahman a obětí je jeho vlastní já, pohlcené ohněm Brahmanu. Avšak ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy — jako Arjuna — obětuje vše k uspokojení Kṛṣṇy, a tak je jeho veškeré hmotné vlastnictví i vlastní já — vše — obětováno pro Kṛṣṇu. Je tak prvotřídním yogīnem, a neztrácí přitom svou individuální existenci.