Skip to main content

TEXT 14

TEXT 14

Texte

Verš

na māṁ karmāṇi limpanti
na me karma-phale spṛhā
iti māṁ yo ’bhijānāti
karmabhir na sa badhyate
na māṁ karmāṇi limpanti
na me karma-phale spṛhā
iti māṁ yo ’bhijānāti
karmabhir na sa badhyate

Synonyms

Synonyma

na: jamais; mām: Moi; karmāṇi: toutes sortes d’activités; limpanti: n’affectent; na: non plus; me: de Moi; karma-phale: à l’action intéressée; spṛhā: aspiration; iti: ainsi; mām: Me; yaḥ: celui qui; abhijānāti: connaît; karmabhiḥ: dans les conséquences de cette activité; na: jamais; saḥ: il; badhyate: ne s’enferre.

na — nikdy; mām — Mne; karmāṇi — nejrůznější práce; limpanti — ovlivňuje; na — ani; me — Moje; karma-phale — po jednání s vidinou jeho plodů; spṛhā — dychtění; iti — takto; mām — Mě; yaḥ — ten, kdo; abhijānāti — zná; karmabhiḥ — reakcí této práce; na — nikdy; saḥ — on; badhyate — bude zapleten.

Translation

Překlad

Nulle action ne M’affecte, et jamais Je n’aspire au fruit de l’acte. Celui qui Me connaît comme tel ne s’empêtre pas dans les conséquences de ses actes.

Není žádná práce, která by Mě ovlivňovala, a také nedychtím po plodech jednání. Ten, kdo zná tuto pravdu o Mně, se také nezaplete do reakcí práce.

Purport

Význam

Tout comme dans certaines constitutions le souverain est dit n’être sujet ni à l’erreur ni aux lois de l’État, le Seigneur n’est pas touché par les activités de ce monde, bien qu’Il en soit le créateur. Il crée mais reste au-delà de Sa création, tandis que les êtres vivants, qui sont toujours enclins à dominer le monde, sont liés aux conséquences de leurs activités matérielles. Dans une entreprise, ce sont les ouvriers qui sont responsables de leurs actes, bons ou mauvais, et non le directeur.

Dans l’univers matériel, chaque individu agit pour son propre profit, sans tenir compte des directives du Seigneur. Il travaille à accroître son plaisir sur terre et aspire au bonheur édénique après sa mort. Mais le Seigneur, qui trouve Sa plénitude en Lui-même, n’aspire évidemment pas au prétendu bonheur des planètes édéniques, dont les habitants, les devas, sont Ses serviteurs. Un supérieur n’est certes pas attiré par les menues satisfactions de ses subordonnés. Kṛṣṇa transcende l’action matérielle et n’est pas sujet à ses conséquences. Il est comme la pluie, qui, bien qu’elle ne soit pas responsable de la végétation, est nécessaire à la croissance des plantes. La smṛti védique le confirme:

Stejně jako jsou v hmotném světě ústavní zákony, které stanoví, že král se nemůže dopustit ničeho špatného neboli že nepodléhá státním zákonům, tak také Pán není ovlivněn hmotnými činnostmi, přestože je stvořitelem hmotného světa. Tvoří a zůstává stranou stvoření, zatímco živé bytosti jsou zapleteny s výsledky hmotných činností kvůli svému sklonu ovládat hmotné zdroje. Majitel podniku není zodpovědný za dobré a špatné jednání dělníků — dělníci za ně nesou zodpovědnost sami. Živé bytosti se věnují svým činnostem spojeným s uspokojováním smyslů, ale ty jim nenařizuje Pán. Aby dosáhly lepšího smyslového požitku, v tomto světě se zaměstnávají prací a ucházejí se o nebeské štěstí po smrti. Pána, jenž je sám v sobě naplněn, takzvané nebeské štěstí nepřitahuje. Nebeští polobozi jsou pouze služebníci zaměstnaní v Jeho službě. Majitel nikdy nechce podřadné štěstí, po kterém mohou toužit dělníci. Pán je povznesený nad hmotné akce a reakce. Za příklad může posloužit déšť — nenese zodpovědnost za různé druhy vegetace, které se na Zemi objevují, přestože bez něho by nemohlo nic růst. Védské smṛti tuto skutečnost dokládá takto:

nimitta-mātram evāsau
sṛjyānāṁ sarga-karmaṇi
pradhāna-kāraṇī-bhūtā
yato vai sṛjya-śaktayaḥ
nimitta-mātram evāsau
sṛjyānāṁ sarga-karmaṇi
pradhāna-kāraṇī-bhūtā
yato vai sṛjya-śaktayaḥ

« Le Seigneur est la cause ultime de tout ce qui est, alors que la cause immédiate en est l’énergie matérielle, par laquelle la manifestation cosmique est rendue visible. » Les êtres créés dans toute leur variété – devas, hommes, animaux – doivent subir les contrecoups de chacun de leurs actes, bons ou mauvais. Le Seigneur leur donne les conditions requises pour agir, ainsi que l’ordonnancement des modes d’influence de la nature, mais Il n’est pas plus responsable de leurs agissements passés que de leurs agissements présents.

Cette impartialité du Seigneur envers tous les êtres est décrite dans le Vedānta-sūtra (2.1.34): vaiṣamya-nairghṛṇye na sāpekṣatvāt – chacun est responsable de ses actes. Le Seigneur ne fait, à travers Son énergie externe (la nature matérielle), que rendre ces actes possibles. Quiconque connaît tous les secrets du karma, cette loi complexe qui régit toute action matérielle, n’est plus affecté par les suites de ses actes. L’être conscient de Kṛṣṇa n’est plus soumis à cette loi parce qu’il a réalisé la nature transcendantale du Seigneur. Par contre, celui qui ne connaît pas Sa nature transcendantale et qui croit que Ses actes sont intéressés comme ceux d’un homme ordinaire s’empêtre dans les rets de l’action matérielle. Qui connaît la Vérité Suprême est un être libéré, établi dans la conscience de Kṛṣṇa.

“V hmotných stvořeních je Pán pouze svrchovanou příčinou. Bezprostřední příčinou je hmotná příroda, která činí vesmírný projev viditelným.” Je mnoho druhů stvořených bytostí, jako například polobozi, lidé a zvířata, a ti všechni podléhají reakcím za své minulé dobré či špatné jednání. Pán jim k jejich činnostem pouze dává náležité prostředky a usměrnění co se týče kvalit přírody, ale nikdy za jejich minulé a současné jednání nenese zodpovědnost. Ve Vedānta-sūtře (2.1.34) je to doloženo slovy: vaiṣamya-nairghṛṇye na sāpekṣatvāt — Pán nikdy žádné živé bytosti nestraní. Živá bytost je sama zodpovědná za své činy. Pán jí pouze prostřednictvím své vnější energie, hmotné přírody, poskytuje možnosti. Ten, kdo je plně obeznámený se všemi spletitostmi tohoto zákona karmy neboli jednání s touhou po jeho plodech, není výsledky svých činností ovlivněn. Jinými slovy — člověk, který zná tuto transcendentální povahu Pána, je zkušenou osobou vědomou si Kṛṣṇy, a proto nikdy nepodléhá zákonům karmy. Ten, kdo transcendentální povahu Pána nezná a myslí si, že Pánovy činnosti jsou zaměřeny na jejich plody — tak, jako činnosti obyčejných živých bytostí — se jistě sám zaplétá do reakcí. Každý, kdo zná Nejvyšší Pravdu, je osvobozenou duší, která neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy.