Skip to main content

TEXT 28

TEXT 28

Texte

Verš

tattva-vit tu mahā-bāho
guṇa-karma-vibhāgayoḥ
guṇā guṇeṣu vartanta
iti matvā na sajjate
tattva-vit tu mahā-bāho
guṇa-karma-vibhāgayoḥ
guṇā guṇeṣu vartanta
iti matvā na sajjate

Synonyms

Synonyma

tattva-vit: celui qui connaît la Vérité Absolue; tu: mais; mahā-bāho: ô Arjuna aux bras puissants; guṇa-karma: d’actes accomplis sous l’influence de la matière; vibhāgayoḥ: les différences; guṇāḥ: les sens; guṇeṣu: au plaisir des sens; vartante: sont engagés; iti: ainsi; matvā: en pensant; na: jamais; sajjate: ne s’attache.

tattva-vit — znalec Absolutní Pravdy; tu — ale; mahā-bāho — ó ty, který máš mocné paže; guṇa-karma — jednání pod hmotným vlivem; vibhāgayoḥ — rozdílů; guṇāḥ — smysly; guṇeṣu — získáváním smyslového požitku; vartante — zaměstnané; iti — takto; matvā — uvažující; na — nikdy; sajjate — ulpí.

Translation

Překlad

Ô Arjuna aux bras puissants, celui qui a connaissance de la Vérité Absolue ne se rend pas esclave des sens et du plaisir, car il connaît bien la différence entre l’acte intéressé et l’acte dévotionnel.

Ó muži mocných paží! Ten, kdo zná Absolutní Pravdu, se neoddává smyslům a smyslovému požitku, jelikož dobře zná rozdíly mezi jednáním s oddaností a jednáním s touhou po jeho plodech.

Purport

Význam

Qui connaît la Vérité Absolue se rend parfaitement compte qu’il occupe une position inconfortable à cause de son contact avec la nature matérielle. Il sait qu’il fait partie intégrante de Kṛṣṇa, le Seigneur Suprême qui est connaissance et félicité éternelles, et réalise que sa condition naturelle n’est pas de vivre dans le monde matériel. Il comprend que pour une raison ou pour une autre, il est maintenant prisonnier de son concept matériel de l’existence. La vocation de son existence, dans son état pur, étant de dédier ses activités au service dévotionnel de la Personne Suprême, il agit dans la conscience de Kṛṣṇa et se détache par là tout naturellement des actions liées aux plaisirs des sens, contingentes et éphémères.

Il sait que ses conditions de vie dépendent du Seigneur Suprême. Il n’est donc pas troublé par les diverses circonstances de la vie et les voit d’ailleurs comme autant de manifestations de la grâce divine. Selon le Śrīmad-Bhāgavatam, celui qui connaît les trois aspects de la Vérité Absolue – le Brahman, le Paramātmā et Bhagavān, la Personne Suprême – est tattva-vit, car il connaît également sa propre position par rapport à l’Absolu.

Znalec Absolutní Pravdy je dokonale přesvědčen, že jeho postavení ve styku s hmotou je zcela nepřirozené. Ví, že je nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, nikoliv částí hmotného stvoření. Zná svou pravou totožnost nedílné části Nejvyššího, jenž je podobou věčné blaženosti a poznání, a uvědomuje si, že se nějak ocitl v pasti hmotného pojetí života. Ve svém čistém stavu bytí má své činnosti zapojovat do oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi. Z toho důvodu se věnuje činnostem spojeným s vědomím Kṛṣṇy a přirozeně se tak odpoutá od činností hmotných smyslů, které jsou podružné a chvilkové. Ví, že jeho hmotné životní podmínky jsou pod svrchovanou kontrolou Pána, a proto ho neznepokojují žádné hmotné reakce — ty považuje za projevy Pánovy milosti. Śrīmad-Bhāgavatam učí, že ten, kdo zná Absolutní Pravdu ve třech různých aspektech — jimiž jsou Brahman, Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství — je nazýván tattva-vit, neboť zná i své skutečné postavení ve vztahu s Nejvyšším.