TEXT 6

Texte

Verš

na caitad vidmaḥ kataran no garīyo
yad vā jayema yadi vā no jayeyuḥ
yān eva hatvā na jijīviṣāmas
te ’vasthitāḥ pramukhe dhārtarāṣṭrāḥ

Synonyms

Synonyma

na: non plus; ca: aussi; etat: ce; vidmaḥ: nous savons; katarat: qui; naḥ: pour nous; garīyaḥ: mieux; yat vā: soit que; jayema: nous vainquions; yadi: si; vā: ou; naḥ: nous; jayeyuḥ: ils vainquent; yān: ceux qui; eva: certes; hatvā: en tuant; na: jamais; jijīviṣāmaḥ: nous ne voudrions vivre; te: eux tous; avasthitāḥ: sont situés; pramukhe: sur le front; dhārtarāṣṭrāḥ: les fils de Dhṛtarāṣṭra.

na — ani; ca — také; etat — toto; vidmaḥ — víme; katarat — co; naḥ — pro nás; garīyaḥ — lepší; yat vā — zdali; jayema — můžeme zvítězit; yadi — jestli; vā — nebo; naḥ — nás; jayeyuḥ — oni porazí; yān — ty, které; eva — zajisté; hatvā — zabitím; na — nikdy; jijīviṣāmaḥ — chtěli bychom žít; te — ti všichni; avasthitāḥ — nacházejí se; pramukhe — před; dhārtarāṣṭrāḥ — Dhṛtarāṣṭrovi synové.

Translation

Překlad

J’ignore s’il vaut mieux les vaincre ou être par eux vaincu. En tuant les fils de Dhṛtarāṣṭra, je perdrai le goût de vivre; et pourtant, les voici maintenant alignés devant nous sur ce champ de bataille.

Ani nevíme, co je lepší — zvítězit, nebo být poraženi. Kdybychom Dhṛtarāṣṭrovy syny zabili, neměli bychom usilovat o to, abychom déle žili. Přesto před námi nyní stojí na bitevním poli.

Purport

Význam

Bien que le devoir du kṣatriya lui commande de se battre, Arjuna ne sait s’il faut risquer d’inutiles violences ou, au contraire, s’abstenir de lutter et vivre de mendicité – car à moins de vaincre ses ennemis, il n’aura aucun autre moyen de subsistance. Le succès n’est d’ailleurs pas acquis, puisque l’un et l’autre camp sont en mesure de l’emporter. Et même si la victoire attend ceux dont la cause est juste, quelle douleur de vivre sans les fils de Dhṛtarāṣṭra, morts au combat. La victoire ne serait finalement qu’une sorte de défaite. Ces réflexions d’Arjuna prouvent qu’il est non seulement un très grand dévot du Seigneur, mais encore quelqu’un de profondément éclairé et de parfaitement maître de son mental et de ses sens. Son désir de vivre de mendicité, alors qu’il est de sang royal, est une autre marque de son détachement. L’authenticité de sa vertu est bien réelle. Toutes ces qualités, jointes à sa foi dans les enseignements du Seigneur (son maître spirituel), le prouvent. Arjuna est donc parfaitement digne de la libération. À moins de se rendre maître des sens, on n’a aucune chance de s’élever au niveau de la connaissance; et sans connaissance et dévotion, il est impossible d’accéder à la libération. Or, outre ses mérites exceptionnels en ce qui concerne ses relations matérielles, Arjuna possède toutes ces qualités spirituelles.

Přestože je boj pro kṣatriyu povinností, Arjuna nevěděl, zda má bojovat a riskovat zbytečné násilí, nebo zda má od boje upustit a živit se žebráním. Kdyby nepřítele neporazil, jediným způsobem obživy by pro něj pak byla žebrota. A vítězství nebylo jisté — zvítězit mohla kterákoliv strana. Ale i kdyby je čekalo vítězství (a právo bylo na jejich straně), bylo by pro ně velice obtížné žít v nepřítomnosti Dhṛtarāṣṭrových synů, kteří by zemřeli v boji. To by pro ně znamenalo jen jiný druh porážky. Všechny tyto úvahy dokazují, že Arjuna byl nejen velký oddaný Pána, ale také velmi osvícená osobnost, dokonale ovládající mysl a smysly. Jeho přání živit se žebráním, přestože se narodil v královské rodině, je také známkou odpoutanosti. Tyto vlastnosti společně s jeho vírou v pokyny Śrī Kṛṣṇy (jeho duchovního učitele) svědčí o jeho skutečně ctnostné povaze. Lze říci, že Arjuna byl způsobilý k osvobození. S neovládnutými smysly nikdo nedosáhne úrovně poznání a bez poznání a oddanosti nelze dosáhnout osvobození. Arjuna byl způsobilý po všech těchto stránkách, nehledě také na jeho vznešené hmotné vztahy s blízkými.