Skip to main content

TEXT 47

TEXT 47

Texte

Verš

karmaṇy evādhikāras te
mā phaleṣu kadācana
mā karma-phala-hetur bhūr
mā te saṅgo ’stv akarmaṇi
karmaṇy evādhikāras te
mā phaleṣu kadācana
mā karma-phala-hetur bhūr
mā te saṅgo ’stv akarmaṇi

Synonyms

Synonyma

karmaṇi: les devoirs prescrits; eva: certes; adhikāraḥ: le droit; te: de toi; mā: jamais; phaleṣu: les fruits; kadācana: à aucun moment; mā: jamais; karma-phala: du résultat de l’action; hetuḥ: la cause; bhūḥ: ne devient; mā: jamais; te: de toi; saṅgaḥ: l’attachement; astu: il ne devrait y avoir; akarmaṇi: à ne pas faire tes devoirs prescrits.

karmaṇi — v předepsaných povinnostech; eva — jistě; adhikāraḥ — výsadní právo; te — tebe; — nikdy; phaleṣu — na plody; kadācana — kdykoliv; — nikdy; karma-phala — výsledku práce; hetuḥ — příčina; bhūḥ — staň se; — nikdy; te — tebe; saṅgaḥ — připoutanost; astu — má být; akarmaṇi — v neplnění předepsaných povinností.

Translation

Překlad

Tu as le droit d’accomplir le devoir qui t’échoit, mais pas de disposer des fruits de l’acte. Jamais ne crois être la cause des suites de l’action, et à aucun moment ne rejette ton devoir.

Máš právo plnit svou předepsanou povinnost, ale nemáš nárok na plody svého jednání. Nikdy se nepovažuj za příčinu výsledků svých činů a nikdy nelpi na tom, že bys nekonal svou povinnost.

Purport

Význam

Nous devons ici considérer trois facteurs: le devoir prescrit, l’action indépendante et l’inaction. Les devoirs prescrits sont les activités déterminées pour chacun en fonction des guṇas qui influent sur lui; les actions indépendantes, celles qu’on accomplit sans l’accord d’aucune autorité, et l’inaction, le refus du devoir. Le Seigneur conseille à Arjuna de ne pas emprunter la voie de l’inaction, mais bien plutôt de remplir son devoir, sans s’attacher aux résultats. Car celui qui s’attache aux fruits de l’action prend sur lui la responsabilité de ses actes, et doit donc jouir ou souffrir de leurs conséquences.

Zde jsou brány v úvahu tři věci: předepsané povinnosti, náladové jednání a nečinnost. Předepsané povinnosti jsou činnosti přiřčené každému podle kvalit hmotné přírody, které jsou spojené s jeho tělem. Náladovými činy se rozumí jednání bez souhlasu autority a nečinností se myslí neplnění svých předepsaných povinností. Pán radil Arjunovi, aby nebyl nečinný a raději plnil svou předepsanou povinnost bez ulpívání na výsledku. Ten, kdo lpí na plodech své práce, je také příčinou jednání; pak si jeho výsledků užívá, nebo jimi trpí.

Les devoirs prescrits peuvent être de trois ordres: les devoirs de routine, les devoirs d’urgence et les occupations librement choisies. Les devoirs de routine sont les devoirs imposés, accomplis selon les Écritures et sans attachement aux fruits qui en résultent. Ils relèvent du mode d’influence de la vertu. L’action que motive le résultat engendre au contraire l’asservissement, aussi est-elle de mauvais augure. Chacun peut accomplir son devoir en toute légitimité, mais doit agir sans attachement aux résultats. S’acquitter de ses obligations dans un esprit de détachement, c’est avancer d’un pas sûr vers la libération.

Předepsané povinnosti lze rozdělit do tří skupin: na běžné, naléhavé a žádoucí činnosti. Běžná práce, která je v souladu s pokyny písem konána jako závazná povinnost, bez touhy po výsledcích, je jednáním na úrovni kvality dobra. Plodonosná práce poutá, a proto je nepříznivá. Každý má výsadní právo plnit své předepsané povinnosti, ale musí jednat bez ulpívání na výsledku. Takové nezištné plnění závazných povinností nepochybně vede na cestu osvobození.

Le Seigneur conseille donc à Arjuna de combattre par devoir, sans s’attacher au résultat. Ne pas vouloir engager le combat, c’est encore faire montre d’une autre forme d’attachement. Bons ou mauvais, les attachements matériels sont toujours cause de servitude et ne peuvent en aucun cas nous aider à nous libérer de la matière. L’inaction, par ailleurs, est condamnable. La seule voie de salut est donc pour Arjuna de combattre comme son devoir l’exige.

Pán tedy Arjunovi radil, aby bojoval z povinnosti a nelpěl na výsledku. Arjunova touha nezúčastnit se bitvy je jen rubem připoutanosti, která na cestu osvobození nikdy nevede. Jakákoliv připoutanost — ať pozitivní či negativní — je příčinou spoutanosti a nečinnost je hříšná. Boj z povinnosti byl tedy pro Arjunu jedinou příznivou cestou k osvobození.