Skip to main content

TEXT 27

TEXT 27

Texte

Verš

jātasya hi dhruvo mṛtyur
dhruvaṁ janma mṛtasya ca
tasmād aparihārye ’rthe
na tvaṁ śocitum arhasi
jātasya hi dhruvo mṛtyur
dhruvaṁ janma mṛtasya ca
tasmād aparihārye ’rthe
na tvaṁ śocitum arhasi

Synonyms

Synonyma

jātasya: de celui qui a pris naissance; hi: certes; dhruvaḥ: un fait; mṛtyuḥ: la mort; dhruvam: c’est aussi un fait; janma: la naissance; mṛtasya: de celui qui est mort; ca: aussi; tasmāt: donc; aparihārye: ce qui est inévitable; arthe: en matière de; na: ne pas; tvam: toi; śocitum: te lamenter; arhasi: tu mérites.

jātasya — toho, kdo se narodil; hi — zajisté; dhruvaḥ — skutečnost; mṛtyuḥ — smrt; dhruvam — je také skutečností; janma — zrození; mṛtasya — zemřelého; ca — také; tasmāt — proto; aparihārye — toho, co je nevyhnutelné; arthe — ve věci; na — ne; tvam — ty; śocitum — bědovat; arhasi — měl bys.

Translation

Překlad

La mort est certaine pour qui naît, et certaine la naissance pour qui meurt. Aussi, puisque tu ne peux te soustraire à ton devoir, tu ne devrais pas t’affliger de la sorte.

Ten, kdo se narodil, nesporně zemře, a jakmile zemře, je jisté, že se znovu narodí. Proto bys neměl ohledně nevyhnutelného vykonání své povinnosti naříkat.

Purport

Význam

À la fin d’une vie, il nous faut mourir pour renaître, et ce sont les actes accomplis dans cette vie qui déterminent les conditions de notre renaissance. Ainsi la roue des morts et des renaissances tourne sans que nul n’y échappe. La loi des morts et des renaissances n’encourage toutefois pas les meurtres, les massacres et les guerres inutiles, même si parfois, afin de préserver la loi et l’ordre dans la société, l’homme doit faire usage de violence.

Každý se musí narodit podle toho, jak dříve jednal, a po skončení jednoho období svých činností musí zemřít a narodit se do dalšího. Takto živá bytost prochází jedním cyklem zrození a smrti za druhým, aniž by dosáhla osvobození. Existence tohoto koloběhu rození a umírání ovšem neopravňuje ke zbytečným vraždám, zabíjení zvířat a válkám. Násilí a válka jsou však zároveň nevyhnutelnými prostředky k udržení zákona a řádu v lidské společnosti.

La bataille de Kurukṣetra est inévitable, car elle est souhaitée par le Suprême; par ailleurs, le devoir du kṣatriya exige qu’il combatte pour une juste cause. Pourquoi donc Arjuna, en s’acquittant simplement de son devoir, devrait-il être effrayé ou chagriné à l’idée que la mort puisse frapper ses proches lors d’un tel combat ? Il ne mérite pas d’enfreindre le code des kṣatriyas et de s’exposer ainsi aux conséquences fâcheuses qu’il redoute tant. En manquant à son devoir, il ne pourrait, de toute manière, empêcher la mort des membres de sa famille, et connaîtrait de surcroît la déchéance pour avoir choisi la mauvaise voie.

Bitva na Kurukṣetře byla nevyhnutelná, protože si ji přál Nejvyšší, a bojovat za správnou věc je povinností kṣatriyi. Proč by se měl bát nebo rmoutit kvůli smrti svých příbuzných, když plnil svou povinnost? Nepříslušelo mu porušit zákon a vystavit se tak následkům hříšného jednání, čehož se tolik bál. Tím, že by odmítl plnit svou povinnost, by stejně nezabránil smrti svých příbuzných a sám by poklesl ze svého postavení kvůli tomu, že zvolil nesprávnou cestu.