DIX-HUITIÈME CHAPITRE
Kapitola osmnáctá
Conclusion, la perfection du renoncement
Závěr - dokonalost odříkání
- TEXT 1:
- Arjuna dit: Ô Toi dont les bras sont puissants, ô maître des sens, vainqueur du monstre Keśī, je souhaiterais connaître le but du renoncement [tyāga] ainsi que l’objet de l’ordre du renoncement [sannyāsa].
- TEXT 1:
- Arjuna řekl: Ó Pane mocných paží, vládce smyslů a hubiteli démona Keśīho! Přeji si vědět, jaký je smysl zříkání se (tyāgy) a stavu odříkání (sannyāsu).
- TEXT 2:
- Dieu, la Personne Suprême, dit: Les grands érudits expliquent que l’ordre du renoncement [sannyāsa] commande de rejeter les actes motivés par le désir matériel. Quant au renoncement [tyāga], disent les sages, il consiste à abandonner les fruits de ses actes.
- TEXT 2:
- Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vzdávání se činností, které se zakládají na hmotné touze, je tím, co velcí učenci nazývají stav odříkání (sannyās). A upouštění od výsledků všech činností je tím, co moudří nazývají zříkání se (tyāga).
- TEXT 3:
- Si certains sages affirment que toute action intéressée est mauvaise et doit être rejetée, d’autres soutiennent que les actes de sacrifice, de charité et de pénitence ne doivent jamais être délaissés.
- TEXT 3:
- Někteří učenci prohlašují, že nejrůznějších činností s vidinou jejich plodů se je třeba zříci jako špatnosti, zatímco jiní mudrci tvrdí, že od činů, jako je oběť, dávání milodarů a askeze, se nemá nikdy upustit.
- TEXT 5:
- On ne doit nullement renoncer aux actes de sacrifice, de charité et de pénitence. Il faut les accomplir car, en vérité, sacrifice, charité et pénitence purifient même les grandes âmes.
- TEXT 5:
- Činů, jako je konání obětí, dávání milodarů a podstupování askeze, se nikdo nemá zříkat — jsou nezbytné. Oběti, milodary a askeze jsou očistné i pro velké duše.
- TEXT 6:
- Mais toutes ces pratiques doivent être suivies sans attachement et sans en attendre aucun fruit, simplement par sens du devoir, ô fils de Pṛthā. C’est là Ma conclusion.
- TEXT 6:
- Všem těmto činnostem se je třeba věnovat bez připoutanosti či jakéhokoliv očekávání výsledku. Je nutné to vše konat jako povinnost, synu Pṛthy. To je Můj rozhodující úsudek.
- TEXT 8:
- Le renoncement de celui qui abandonne ses devoirs parce qu’il les trouve contraignants ou par crainte des désagréments qu’ils occasionnent, relève, lui, de la passion. Jamais un tel acte ne saurait conférer l’élévation qui résulte du renoncement.
- TEXT 8:
- Jestliže někdo upustí od plnění předepsaných povinností proto, že přinášejí potíže, či ze strachu před tělesným nepohodlím, patří jeho zříkání se kvalitě vášně. Takovým jednáním nemůže být zříkání se nikdy pozvednuto na vyšší úroveň.
- TEXT 9:
- Mais le renoncement de celui qui assume son devoir par simple obligation morale, sans aucun attachement pour leurs résultats et sans entretenir de contacts matériels, relève de la vertu, ô Arjuna.
- TEXT 9:
- Ó Arjuno, když někdo plní svou předepsanou povinnost jen proto, že je třeba ji plnit, a zříká se veškerého styku s hmotou a lpění na výsledku, patří jeho zříkání se ke kvalitě dobra.
- TEXT 10:
- L’homme intelligent dont le renoncement procède de la vertu, qui n’éprouve pour sa tâche ni attraction ni aversion, qu’elle soit plaisante ou déplaisante, sait pertinemment ce qu’est l’action.
- TEXT 10:
- Inteligentní zříkající se osoba, která setrvává na úrovni dobra a neprotiví si nepříznivou práci ani nelpí na příznivé, nemá o práci žádné pochyby.
- TEXT 11:
- Il est en effet impossible pour un être incarné d’abandonner toute activité. Aussi dira-t-on que celui qui renonce aux fruits de ses actes est le vrai renonçant.
- TEXT 11:
- Vtělená bytost nemůže nikdy zanechat všech činností. Avšak osoba zříkající se plodů jednání je tím, kdo se skutečně zříká.
- TEXT 12:
- Les trois sortes de fruits de l’acte – désirable, indésirable et mixte – échoient après la mort à celui qui n’a pas renoncé. Le renonçant, par contre, n’aura ni à en jouir ni à en souffrir.
- TEXT 12:
- Na toho, kdo se nezříká, čekají po smrti trojí plody jednání—žádoucí, nežádoucí a smíšené. Avšak na ty, kdo patří k stavu odříkání, žádné výsledky, kterými by museli trpět nebo si jich užít, nikdy nečekají.
- TEXT 16:
- Ainsi, celui qui, ne prenant pas en considération les cinq facteurs de l’acte, se croit le seul agissant, ne fait certes pas montre d’une grande intelligence et n’est pas en mesure de voir les choses telles qu’elles sont.
- TEXT 16:
- Ten, kdo považuje za jediného konatele sebe, aniž by bral v úvahu těchto pět faktorů, proto není příliš inteligentní a nevidí věci v pravém světle.
- TEXT 17:
- Celui qui n’est pas motivé par le faux ego, dont l’intelligence ne s’abuse pas, tuât-il en ce monde, jamais ne tue. Jamais non plus ses actes ne le lient.
- TEXT 17:
- I když ten, kdo není podněcován falešným egem a jehož inteligence není ovlivněna hmotou, v tomto světě zabíjí lidi, ve skutečnosti nezabíjí a není svými činnostmi poután.
- TEXT 18:
- La connaissance, l’objet de la connaissance et le connaissant sont les trois facteurs qui motivent l’action. Les sens, l’acte en soi et son auteur sont les trois constituants de l’action.
- TEXT 18:
- Poznání, předmět poznání a znalec jsou tři faktory podněcující k jednání. A smysly, práce a konatel jsou tři složky jednání.
- TEXT 20:
- Comprends que le savoir par lequel on distingue une essence spirituelle unique en tous les êtres en dépit de leurs innombrables formes, est inspiré par la vertu.
- TEXT 20:
- Věz, že poznání, jehož prostřednictvím osoba vidí jednu nerozdělenou duchovní podstatu ve všech živých bytostech, ač jsou rozděleny do nesčetně mnoha podob, patří ke kvalitě dobra.
- TEXT 22:
- Quant au savoir restreint par lequel, sans connaître la vérité, on s’attache à une seule forme d’action comme si elle était tout, on le dit venu des ténèbres de l’ignorance.
- TEXT 22:
- A poznání, na jehož základě je osoba poutána k jednomu druhu práce, která je pro ni vším, a které neobsahuje pravdu a je nepatrné, patří ke kvalitě temna.
- TEXT 23:
- Il est dit que l’acte accompli selon les règles, sans attachement, sans attrait ni aversion, et sans rien attendre en retour, procède de la vertu.
- TEXT 23:
- O činnosti, která je usměrněná a prováděná bez připoutanosti, záliby či nenávisti a bez touhy po výsledcích, je řečeno, že má charakter dobra.
- TEXT 25:
- Quant à l’acte accompli dans l’illusion, au mépris des injonctions scripturaires, sans considérer l’enchaînement qui en découle ni prendre en compte la violence ou la souffrance qu’il inflige à autrui, cet acte procède de l’ignorance.
- TEXT 25:
- Činnost prováděná pod vlivem iluze, bez ohledu na pokyny písem a na budoucí spoutanost nebo na násilí či ublížení druhým, má charakter nevědomosti.
- TEXT 26:
- Celui qui accomplit son devoir sans être touché par les modes d’influence de la nature matérielle, qui est affranchi du faux ego, résolu, enthousiaste, égal dans le succès comme dans l’échec, vit sous l’égide de la vertu.
- TEXT 26:
- Ten, kdo koná svou povinnost oproštěn od styku s kvalitami hmotné přírody, bez falešného ega, s velkou odhodlaností a nadšením a bez vzrušení v případě úspěchu či neúspěchu, je prohlášen za konatele na úrovni kvality dobra.
- TEXT 27:
- Celui qui s’attache à son labeur et aux fruits de son labeur parce qu’il désire en jouir, qui est avide, toujours envieux, impur, ballotté par les joies et les peines, vit sous l’emprise de la passion.
- TEXT 27:
- O konateli, který je poután k práci a jejím plodům, jichž si touží užívat, který je chamtivý, vždy zlovolný, nečistý a podléhá radosti a žalu, je řečeno, že je na úrovni kvality vášně.
- TEXT 28:
- L’homme qui agit toujours à l’encontre des préceptes scripturaires, qui est matérialiste, obstiné, fourbe, injurieux, paresseux, morose et remet sans cesse les choses au lendemain, on le dit être sous l’empire de l’ignorance.
- TEXT 28:
- Konatel, který jedná vždy proti pokynům písma, který je materialistický, tvrdohlavý, proradný a zběhlý v urážení druhých, líný, vždy zasmušilý a otálející, je prohlášen za konatele na úrovni kvality nevědomosti.
- TEXT 29:
- Ô conquérant des richesses, écoute-Moi te décrire en détail comment se manifestent les divers types d’intelligence et de détermination en fonction des trois modes d’influence de la nature.
- TEXT 29:
- Ó uchvatiteli bohatství, nyní prosím poslouchej, jak ti z hlediska tří kvalit hmotné přírody podrobně vylíčím různé druhy pochopení a odhodlanosti.
- TEXT 30:
- L’intelligence qui permet de déterminer ce qu’il convient de faire ou de ne pas faire, de discerner entre ce qui est à craindre et ce qui ne l’est pas, ce qui enchaîne et ce qui libère, cette intelligence, ô fils de Pṛthā, participe de la vertu.
- TEXT 30:
- Pochopení, díky kterému osoba ví, co se má a co nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, má charakter dobra, synu Pṛthy.
- TEXT 31:
- Mais l’intelligence qui ne peut distinguer la religion de l’irréligion, ni différencier ce qu’il convient de faire ou d’éviter, cette intelligence, ô fils de Pṛthā, participe de la passion.
- TEXT 31:
- Ó synu Pṛthy, pochopení prosté rozlišování mezi náboženstvím a bezbožností a mezi tím, co je třeba konat a čeho je třeba se vyvarovat, má charakter vášně.
- TEXT 32:
- Quant à l’intelligence captive de l’illusion et des ténèbres, qui prend l’irréligion pour la religion et la religion pour l’irréligion et dirige tous ses efforts dans la mauvaise direction, cette intelligence, ô fils de Pṛthā, participe de l’ignorance.
- TEXT 32:
- Ó Pārtho, pochopení vyznačující se tím, že se pod vlivem iluze a temnoty pokládá bezbožnost za náboženství a naopak a že se vyvíjí úsilí vždy špatným směrem, má charakter nevědomosti.
- TEXT 33:
- La détermination que rien ne peut fléchir, que la pratique du yoga soutient avec constance, et qui ainsi gouverne les activités du mental, de la force vitale et des sens, cette détermination, ô fils de Pṛthā, relève de la vertu.
- TEXT 33:
- Odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádění yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitě dobra, synu Pṛthy.
- TEXT 34:
- Mais la détermination qui s’attache aux résultats des activités d’ordre religieux, économique et sensoriel relève de la passion, ô Arjuna.
- TEXT 34:
- Avšak odhodlanost, která se projevuje připoutaností k plodům náboženství, hospodářského rozvoje a uspokojování smyslů, patří ke kvalitě vášně, Arjuno.
- TEXT 35:
- Quant à la détermination qui ne va pas au-delà du rêve, de la peur, des lamentations, de la morosité et de l’illusion, cette détermination inintelligente, ô fils de Pṛthā, relève de l’ignorance.
- TEXT 35:
- A odhodlanost, která nepřekonává snění, strach, nářek, zasmušilost a iluzi, postrádá inteligenci a patří ke kvalitě nevědomosti, synu Pṛthy.
- TEXT 36:
- Maintenant, ô meilleur des Bhāratas, écoute-Moi décrire les trois sortes de bonheur dont jouit l’être conditionné, grâce auxquels il arrive parfois au terme de toute souffrance.
- TEXT 36:
- Ó nejlepší z Bhāratovců, nyní si poslechni, jak ti vylíčím tři druhy štěstí, které způsobuje, že si podmíněná duše užívá a že někdy dospěje ke konci všeho neštěstí.
- TEXT 37:
- Le bonheur qui au début ressemble à du poison, mais à la fin se révèle comparable au nectar et éveille à la réalisation spirituelle, émane de la vertu.
- TEXT 37:
- To, co nám zpočátku může připadat jako jed, ale na konci je jako nektar, a co probouzí k seberealizaci, je prohlášeno za štěstí, které má charakter dobra.
- TEXT 38:
- Par contre, le bonheur né du contact des sens avec leurs objets, qui d’abord est pareil au nectar mais devient finalement du poison, appartient, lui, à la passion.
- TEXT 38:
- Štěstí, které pochází ze styku smyslů s jejich objekty a které zpočátku vypadá jako nektar, ale na konci je jako jed, má charakter vášně.
- TEXT 39:
- Quant au bonheur aveugle à la réalisation spirituelle, qui du début à la fin n’est que chimère, et provient du sommeil, de la paresse et de l’illusion, il appartient à l’ignorance.
- TEXT 39:
- A o štěstí prostém ohledů na seberealizaci, které je klamem od začátku až do konce a které pochází ze spánku, lenosti a iluze, je řečeno, že má charakter nevědomosti.
- TEXT 40:
- Nul être, que ce soit sur terre ou parmi les devas sur les systèmes planétaires supérieurs, n’est libre de l’influence des trois guṇas issus de la nature matérielle.
- TEXT 40:
- Ani zde, ani mezi polobohy na vyšších planetárních soustavách nenajdeme bytost, která by byla oproštěna od těchto tří kvalit pocházejících z hmotné přírody.
- TEXT 41:
- Brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas et śūdras se distinguent par les qualités propres à leur nature respective qu’ils manifestent dans leurs activités sous l’influence des trois guṇas, ô vainqueur de l’ennemi.
- TEXT 41:
- Ó hubiteli nepřátel! Brāhmaṇové, kṣatriyové, vaiśyové a śūdrové se liší činnostmi pocházejícími z jejich povahy v souladu s hmotnými kvalitami.
- TEXT 42:
- La sérénité, la maîtrise de soi, l’austérité, la pureté, la tolérance, l’intégrité, le savoir, la sagesse et la piété – telles sont les qualités naturelles que manifeste le brāhmaṇa dans l’exercice de ses activités.
- TEXT 42:
- Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené rysy, podle kterých jednají brāhmaṇové.
- TEXT 43:
- L’héroïsme, la puissance, la détermination, l’ingéniosité, la générosité, la bravoure au combat et l’art de diriger – telles sont les qualités naturelles dont sont empreintes les actions du kṣatriya.
- TEXT 43:
- Hrdinství, síla, odhodlanost, důmyslnost, odvaha v boji, štědrost a vůdcovství jsou přirozené rysy jednání náležícího kṣatriyům.
- TEXT 44:
- L’agriculture, la protection de la vache et le négoce, tels sont les travaux qui incombent naturellement au vaiśya. Quant au śūdra, il est dans sa nature de travailler et de servir les autres par l’exercice de son labeur.
- TEXT 44:
- Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům, a śūdrům přísluší práce a služba pro druhé.
- TEXT 47:
- Mieux vaut s’acquitter de son devoir propre, fût-ce de manière imparfaite, que d’accomplir, même parfaitement, celui d’un autre. Les devoirs correspondant à sa nature ne sont jamais souillés par les conséquences du péché.
- TEXT 47:
- Je lépe se věnovat svému zaměstnání, byť nedokonale, než zaměstnání někoho jiného dokonale. Plnění povinností stanovených podle vlastní povahy nikdy nepostihnou reakce za hříšné jednání.
- TEXT 48:
- Tout comme un feu est toujours couvert par de la fumée, toute entreprise est toujours ternie par quelque faute. Néanmoins, ô fils de Kuntī, nul ne doit abandonner le travail conforme à sa nature, fût-il entaché de fautes.
- TEXT 48:
- Ó synu Kuntī, každá snaha je poznamenána nějakou vadou, tak jako je oheň zahalen kouřem. Nikdo se proto nemá zříkat práce, jež vzešla z jeho povahy, třebaže může být plná nedostatků.
- TEXT 49:
- L’homme maître de lui et détaché, qui délaisse les plaisirs matériels, peut s’émanciper totalement des suites de ses actes grâce à la pratique du renoncement.
- TEXT 49:
- Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.
- TEXT 50:
- Ô fils de Kuntī, apprends comment celui qui est arrivé à cette perfection peut en atteindre la phase suprême, le Brahman, en laquelle réside la plus haute connaissance, en agissant comme Je vais te l’expliquer brièvement.
- TEXT 50:
- Ó synu Kuntī, poznej ode Mne, jak lze dospět na nejdokonalejší úroveň zvanou Brahman, úroveň nejvyššího poznání, jednáním, které nyní shrnu.
- TEXTS 51-53:
- Purifié par l’intelligence, maîtrisant le mental avec détermination, renonçant aux objets du plaisir des sens, affranchi tant de l’attachement que de l’aversion, celui qui vit en un lieu retiré, qui mange peu et discipline son corps, son mental et ses paroles, qui toujours demeure ravi en contemplation, détaché, dénué de faux ego, de vaine puissance et de fatuité, sans convoitise et sans colère, hermétique aux choses matérielles, libre de tout esprit de possession et paisible, se trouve certes élevé au niveau de la réalisation spirituelle.
- TEXTS 51-53:
- Každý, kdo je očištěn prostřednictvím své inteligence a s odhodlaností ovládá mysl, zříká se objektů smyslového požitku, je prostý připoutanosti a odporu, žije v ústraní, jí jen málo, ovládá své tělo, mysl a mluvu, vždy setrvává v tranzu a je odpoutaný, bez falešného ega, klamné síly, klamné pýchy, chtíče a hněvu, nepřijímá hmotné věci, nepovažuje se mylně za vlastníka a je klidný — zcela jistě dosahuje úrovně seberealizace.
- TEXT 54:
- Celui qui atteint le niveau transcendantal réalise aussitôt le Brahman Suprême et ressent une joie très profonde. Il se montre égal envers tous les êtres et jamais ne s’afflige, ni n’aspire à quoi que ce soit. Il obtient dès lors de Me servir avec une dévotion pure.
- TEXT 54:
- Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.
- TEXT 55:
- Seule la pratique du service de dévotion permet de Me connaître tel que Je suis, Dieu, la Personne Suprême. L’être qui en raison d’une telle dévotion devient pleinement conscient de Moi entre dans Mon royaume divin.
- TEXT 55:
- Poznat Mě, Nejvyšší Osobnost Božství, tak, jak jsem, lze jedině oddanou službou. A ten, kdo si Mě je díky takové oddanosti plně vědom, může vejít do Božího království.
- TEXT 56:
- Bien qu’occupé à des activités de toutes sortes, celui qui jouit de Ma protection, Mon pur dévot, atteint par Ma grâce l’éternelle et impérissable demeure.
- TEXT 56:
- Díky Mé milosti dosáhne Můj čistý oddaný, který je pod Mou ochranou, věčného a nemizícího sídla, třebaže se věnuje činnostem všeho druhu.
- TEXT 57:
- Dans tous tes actes, ne dépends que de Moi et place-toi constamment sous Ma protection. Dans l’exécution de ce service dévotionnel, sois toujours pleinement conscient de Moi.
- TEXT 57:
- Ve všech činnostech buď závislý na Mně a jednej vždy pod Mou ochranou. Při této oddané službě si Mě buď plně vědom.
- TEXT 58:
- Si tu deviens conscient de Moi, tu franchiras par Ma grâce tous les obstacles de l’existence conditionnée. Si toutefois, ne M’écoutant pas, tu n’agis pas dans une telle conscience mais sous l’empire du faux ego, tu seras perdu.
- TEXT 58:
- Když si Mě budeš vědom, překonáš díky Mé milosti všechny překážky podmíněného života. Nebudeš-li však jednat s tímto vědomím, ale na základě falešného ega, aniž bys Mi naslouchal, pak budeš ztracen.
- TEXT 60:
- Sous l’emprise de l’illusion, tu refuses à présent d’agir selon Mes instructions. Mais poussé par ta nature de kṣatriya, tu t’y conformeras tout de même, ô fils de Kuntī.
- TEXT 60:
- Ó synu Kuntī, pod vlivem iluze nyní odmítáš jednat podle Mého pokynu, ale činnost pocházející z tvé povahy tě k jednání přesto donutí.
- TEXT 61:
- Le Seigneur Suprême, ô Arjuna, Se tient dans le cœur de tous les êtres, qui sont en quelque sorte placés dans une machine faite d’énergie matérielle. Ainsi dirige-t-Il leurs errances à tous.
- TEXT 61:
- Nejvyšší Pán dlí v srdci každého, Arjuno, a řídí putování všech živých bytostí, které jsou jako by usazeny na stroji z hmotné energie.
- TEXT 64:
- Parce que tu es Mon ami très cher, Je vais te révéler Ma suprême instruction, la plus confidentielle. Écoute Mes paroles, car Je les dis pour ton bien.
- TEXT 64:
- Jelikož jsi Můj nesmírně drahý přítel, dávám ti svůj nejvyšší pokyn, poznání ze všeho nejdůvěrnější. Vyslechni si je ode Mě — je to ve tvůj prospěch.
- TEXT 65:
- Pense toujours à Moi, deviens Mon dévot, offre-Moi ton hommage et voue-Moi ton adoration, et tu viendras à Moi assurément. Je te le promets car tu es Mon ami très cher.
- TEXT 65:
- Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a skládej mi poklony. Tak ke Mně bezpochyby dospěješ. Slibuji ti to, protože jsi Můj velmi drahý přítel.
- TEXT 67:
- Ce savoir secret ne doit jamais être dévoilé aux hommes qui ne sont pas austères et dévoués, qui ne se consacrent pas au service de dévotion, ou à ceux qui M’envient.
- TEXT 67:
- Toto důvěrné poznání se nikdy nemá vykládat těm, kteří se nepodrobují askezi, kteří nejsou oddaní, kteří nevykonávají oddanou službu či kteří vůči Mně chovají zášť.
- TEXT 71:
- Quant à celui qui l’écoute avec foi, sans envie, il s’affranchit des suites de ses actes coupables et atteint les planètes propices où vivent les gens pieux.
- TEXT 71:
- A ten, kdo naslouchá s vírou a bez zášti, se osvobodí od následků hříchů a dosáhne blahodárných planet, kde žijí zbožné osoby.
- TEXT 73:
- Arjuna dit: Ô cher Kṛṣṇa, Toi qui es infaillible, mon illusion s’est maintenant évanouie. J’ai, par Ta grâce, recouvré la mémoire. Me voici résolu, libéré du doute, et prêt à agir selon Ta volonté.
- TEXT 73:
- Arjuna pravil: Můj milý Kṛṣṇo, jenž nikdy nepoklesneš, má iluze je nyní pryč. Díky Tvé milosti se mi vrátila paměť. Nyní jsem neochvějný, prostý pochybností a připravený jednat podle Tvých pokynů.
- TEXT 74:
- Sañjaya dit: Ainsi ai-je entendu la conversation entre ces deux grandes âmes que sont Kṛṣṇa et Arjuna; et si merveilleux est leur message que les poils se dressent sur mon corps.
- TEXT 74:
- Sañjaya pravil: Takto jsem vyslechl rozhovor dvou velkých duší, Kṛṣṇy a Arjuny. Toto poselství je tak úžasné, že se mi ježí chlupy na těle.
- TEXT 75:
- Par la grâce de Vyāsa, j’ai entendu cet entretien des plus confidentiels directement des lèvres de Kṛṣṇa, le maître du yoga mystique, qui en personne parlait à Arjuna.
- TEXT 75:
- Díky milosti Vyāsy jsem slyšel tuto nanejvýš důvěrnou rozmluvu přímo od Pána veškeré mystiky, Kṛṣṇy, který osobně hovořil k Arjunovi.
- TEXT 76:
- Ô roi, au souvenir réitéré de ces paroles saintes, merveilleuses, qu’échangèrent Kṛṣṇa et Arjuna, j’éprouve une immense joie, dans une exaltation de chaque instant.
- TEXT 76:
- Ó králi, když si opakovaně vybavuji tento neobyčejný a svatý rozhovor Kṛṣṇy s Arjunou, jsem nadšen a vzrušen každým okamžikem.
- TEXT 78:
- Là où sont réunis Kṛṣṇa, le maître de tous les yogīs, et Arjuna, l’archer sublime, là règnent incontestablement l’opulence, la victoire, la puissance formidable et la moralité. Telle est ma pensée.
- TEXT 78:
- Kdekoliv je Kṛṣṇa, Pán všech mystiků, a Arjuna, nejlepší lučištník, tam bude zajisté také bohatství, vítězství, neobyčejná moc a mravnost. To je mé mínění.