TEXT 62

Texte

Verš

tam eva śaraṇaṁ gaccha
sarva-bhāvena bhārata
tat-prasādāt parāṁ śāntiṁ
sthānaṁ prāpsyasi śāśvatam

Synonyms

Synonyma

tam: à Lui; eva: certes; śaraṇam gaccha: abandonne-toi; sarva-bhāvena: à tous les égards; bhārata: ô fils de Bharata; tat-prasādāt: par Sa grâce; parām: transcendantale; śāntim: la paix; sthānam: la demeure; prāpsyasi: tu obtiendras; śāśvatam: éternelle.

tam — Jemu; eva — jistě; śaraṇam gaccha — odevzdej se; sarva-bhāvena — v každém ohledu; bhārata — ó synu Bharaty; tat-prasādāt — díky Jeho milosti; parām — transcendentální; śāntim — klid; sthānam — sídlo; prāpsyasi — získáš; śāśvatam — věčné.

Translation

Překlad

Ô descendant de Bharata, abandonne-toi entièrement à Lui. Par Sa grâce, tu connaîtras la paix absolue et atteindras l’éternelle et suprême demeure.

Ó potomku Bharaty, zcela se Mu odevzdej. Díky Jeho milosti nabydeš transcendentálního klidu a dosáhneš svrchovaného věčného sídla.

Purport

Význam

Ainsi, l’être vivant doit s’abandonner à la Personne Suprême, sise dans le cœur de chacun. Non seulement cet abandon le soulagera des souffrances engendrées par l’existence matérielle, mais il atteindra Dieu, l’Être Suprême. Les Textes védiques (Ṛg-veda 1.22.20) décrivent le monde spirituel comme étant tad viṣṇoḥ paramaṁ padam. Puisque le royaume de Dieu s’étend à toute la création, tout ce qui est matériel est en réalité spirituel, mais ici les mots paramaṁ padam désignent spécifiquement la demeure éternelle, le monde spirituel ou Vaikuṇṭha.

Živá bytost se tedy má odevzdat Nejvyšší Osobnosti Božství, dlící v srdci každého, a tak být osvobozena od všech strastí hmotné existence. Nejenže díky takovému odevzdání se bude zbavena nejrůznějšího utrpení v současném životě, ale nakonec také dospěje k Nejvyššímu Pánu. Transcendentální svět je popsán ve védské literatuře (Ṛg Veda 1.22.20) slovy tad viṣṇoḥ paramaṁ padam. Jelikož je celé stvoření Božím královstvím, je všechno hmotné vlastně duchovní, ale paramaṁ padam výslovně poukazuje na věčné sídlo, které se nazývá duchovní nebe či Vaikuṇṭha.

Le quinzième chapitre de la Bhagavad-gītā enseigne: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ. Le Seigneur est dans le cœur de chacun. Ainsi, quand il est recommandé de s’abandonner à l’Âme Suprême qui Se trouve en nous, cela signifie qu’il faut s’abandonner à la Personne Suprême, Dieu, Kṛṣṇa. Arjuna a reconnu en Kṛṣṇa le Seigneur Suprême. Déjà, dans le dixième chapitre, il voyait en Lui le paraṁ brahma paraṁ dhāma. Il avait réalisé que Kṛṣṇa est Dieu, la Personne Suprême, l’ultime demeure de tous les êtres, et cela non seulement sur la base de son expérience personnelle, mais aussi sur la foi des déclarations des grandes autorités en matière spirituelle que sont Nārada, Asita, Devala et Vyāsa.

V patnácté kapitole Bhagavad-gīty je řečeno: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ — Pán dlí v srdci každého. Doporučení odevzdat se Nadduši ve svém nitru tedy znamená odevzdat se Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇovi. Arjuna již uznal Kṛṣṇu za Nejvyššího. V desáté kapitole prohlásil: paraṁ brahma paraṁ dhāma. To, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a svrchované útočiště všech živých bytostí, uznal nejen vzhledem k vlastní zkušenosti, ale také na základě svědectví velkých autorit, jakými jsou Nārada, Asita, Devala a Vyāsa.