Skip to main content

DIX-SEPTIÈME CHAPITRE

Kapitola sedmnáctá

Les branches de la foi

Druhy víry

TEXT 1:
Arjuna dit: Ô Kṛṣṇa, quelles sont les conditions d’existence de ceux qui ne suivent pas les principes des Écritures et se vouent à un culte de leur invention ? Sont-ils sous l’influence de la vertu, de la passion ou de l’ignorance ?
TEXT 1:
Arjuna se otázal: Ó Kṛṣṇo, jaké je postavení těch, kdo se neřídí pokyny písma a s vírou uctívají podle svých vlastních představ? Jsou pod vlivem dobra, vášně nebo nevědomosti?
TEXT 2:
Dieu, la Personne Suprême, répond: Selon qu’il est influencé par tel ou tel guṇa, on dit que la foi de l’être incarné relève de la vertu, de la passion ou de l’ignorance. Maintenant, prête une oreille attentive à ce que Je vais te dire.
TEXT 2:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Víra může být trojího druhu — na úrovni dobra, vášně a nevědomosti — podle toho, jakých kvalit přírody vtělená duše nabyla. Nyní o tom slyš více.
TEXT 3:
En fonction des guṇas qu’il a acquis et de l’influence qu’ils exercent sur son existence, l’être développe une foi particulière, ô fils de Bharata. D’eux dépend la nature de sa foi.
TEXT 3:
Ó synu Bharaty, živá bytost vyvíjí druh víry, který odpovídá její existenci pod vlivem různých kvalit přírody. Je řečeno, že má víru, která odpovídá kvalitám, jež získala.
TEXT 4:
Les hommes qu’inspire la vertu vouent un culte aux devas, ceux que gouverne la passion, aux démons, et ceux que domine l’ignorance, aux fantômes et autres esprits.
TEXT 4:
Lidé na úrovni kvality dobra uctívají polobohy, lidé vedení kvalitou vášně uctívají démony a lidé vedení kvalitou nevědomosti uctívají duchy a přízraky.
TEXTS 5-6:
Les insensés qui sont tout entiers gouvernés par la concupiscence et l’attachement, qui, par orgueil et égoïsme, s’imposent de sévères austérités et pénitences non conformes aux Écritures, perturbent l’agencement des éléments matériels du corps et Me tourmentent aussi, Moi, l’Âme Suprême sise en eux. Ils sont tenus pour démoniaques.
TEXTS 5-6:
Je třeba vědět, že ti, kdo z pýchy a egoismu podstupují tvrdou askezi, která není doporučena v písmech, kdo jsou hnaní chtíčem a připoutaností, pošetilí a trýznící hmotné prvky tvořící tělo, jakož i Nadduši dlící v něm, jsou démoni.
TEXT 7:
On peut, à l’instar des sacrifices, des actes de charité et des austérités, ranger les aliments auxquels vont nos préférences en trois catégories, chacune correspondant à l’influence particulière d’un guṇa. Écoute maintenant ce qui les distingue.
TEXT 7:
I jídlo, které má kdo v oblibě, je tří druhů podle tří kvalit hmotné přírody. Totéž platí o obětích, askezi a milodarech. Nyní slyš, čím se od sebe liší.
TEXT 8:
Les êtres influencés par la vertu se nourrissent d’aliments qui purifient l’existence et en prolongent la durée, procurant force, santé, joie et satisfaction. Ils sont juteux, riches, sains et réjouissent le cœur.
TEXT 8:
Jídla oblíbená těmi, kdo setrvávají na úrovni dobra, prodlužují život, očišťují a přinášejí sílu, zdraví, štěstí a spokojenost. Taková jídla jsou šťavnatá, tučná, zdravá a milá srdci.
TEXT 9:
Les hommes qui subissent l’ascendant de la passion aiment les aliments trop amers, trop acides, trop salés, trop épicés, trop pimentés, desséchés ou brûlants, lesquels engendrent souffrance, malheur et maladie.
TEXT 9:
Jídla, která jsou příliš hořká, kyselá, slaná, pálivá, ostrá, suchá a horká, mají rády osoby vedené kvalitou vášně. Taková jídla jsou příčinou těžkostí, utrpení a nemoci.
TEXT 10:
Ceux que gouverne l’ignorance préfèrent quant à eux les aliments préparés plus de trois heures avant d’être consommés, les aliments sans goût, fétides ou décomposés, les restes d’autrui et les choses intouchables.
TEXT 10:
Jídlo připravené více než tři hodiny před požitím, jídlo bez chuti, shnilé a páchnoucí a jídlo složené ze zbytků a nedotknutelných věcí mají rády osoby podléhající kvalitě temna.
TEXT 11:
De tous les sacrifices, celui qu’on accomplit par devoir, conformément aux injonctions scripturaires, et sans en attendre aucun fruit en retour, participe de la vertu.
TEXT 11:
Z obětí má ta, která je podle pokynů písem a z povinnosti konána bez touhy po odměně, charakter dobra.
TEXT 12:
Par contre, le sacrifice accompli par orgueil, ou en vue d’obtenir quelque bienfait matériel, naît de la passion, ô meilleur des Bhāratas.
TEXT 12:
Je-li však oběť konána s vidinou nějakého hmotného prospěchu či kvůli pýše, pak věz, nejlepší z Bhāratovců, že má charakter vášně.
TEXT 13:
Quant au sacrifice accompli sans foi aucune et hors des préceptes scripturaires, où nulle nourriture consacrée n’est distribuée, nul hymne chanté, et où les prêtres ne reçoivent aucun don en retour, il participe, lui, de l’ignorance.
TEXT 13:
Každá oběť, která je konána bez zřetele k pokynům písma, bez rozdávání prasādam (duchovního jídla), bez recitování védských hymnů, bez odměn kněžím a bez víry, má charakter nevědomosti.
TEXT 14:
Adorer le Seigneur Suprême, le maître spirituel, vénérer les brāhmaṇas et tous ceux qui, comme nos parents, sont au-dessus de nous, observer la propreté, la simplicité, la continence et la non-violence, telles sont les austérités du corps.
TEXT 14:
Askeze týkající se těla spočívá v uctívání Nejvyššího Pána, brāhmaṇů, duchovního učitele a osob v nadřazeném postavení, jakými jsou otec a matka, jakož i v čistotě, přímosti, pohlavní zdrženlivosti a nenásilí.
TEXT 15:
User d’un langage vrai, plaisant, bénéfique, qui ne perturbe pas autrui, et réciter assidûment les Védas, telles sont les austérités du verbe.
TEXT 15:
Askeze řeči spočívá v používání slov, která jsou pravdivá, příjemná, prospěšná a nezneklidňují druhé a také v pravidelném čtení védské literatury.
TEXT 16:
Sérénité, simplicité, gravité, maîtrise de soi et purification de l’existence, telles sont les austérités du mental.
TEXT 16:
A spokojenost, oproštěnost od dvojakosti, vážnost, sebeovládání a očišťování se jsou podoby askeze mysli.
TEXT 17:
Ces trois types d’austérités, pratiquées avec une foi transcendantale par des hommes dont le but n’est pas d’obtenir quelque bienfait matériel, mais de satisfaire le Suprême, relèvent de la vertu.
TEXT 17:
Tato askeze trojího druhu, podstupovaná s transcendentální vírou lidmi, kteří neočekávají hmotný prospěch a jednají pouze v zájmu Nejvyššího, se nazývá askeze na úrovni dobra.
TEXT 18:
Quant aux austérités accomplies par orgueil afin d’être respecté, honoré, vénéré, on les dit inspirées par la passion. Elles ne sont ni fiables ni permanentes.
TEXT 18:
O askezi podstupované z pýchy a s cílem získat váženost, pocty a uctívání je řečeno, že je na úrovni kvality vášně. Není ustálená ani trvalá.
TEXT 19:
Enfin, relèvent de l’ignorance les austérités accomplies par sottise, pour se mortifier, ou pour blesser ou tuer autrui.
TEXT 19:
O askezi podstupované z pošetilosti, se sebetrýzněním nebo s cílem přivodit zkázu či ublížit druhým je řečeno, že je na úrovni kvality nevědomosti.
TEXT 20:
La charité faite par devoir sans rien attendre en retour, en de justes conditions de temps et de lieu, et à qui en est digne, procède de la vertu.
TEXT 20:
Milodar dávaný z povinnosti, bez očekávání odplaty, ve správnou dobu, na správném místě a osobě, která ho je hodna, patří ke kvalitě dobra.
TEXT 21:
Mais la charité dont on attend qu’elle nous soit rendue, qui vise un résultat matériel, ou qui est faite à contrecœur, cette charité ressort de la passion.
TEXT 21:
Milodar dávaný s vyhlídkami na odplatu, s touhou po výsledcích nebo se zdráhavostí však patří ke kvalitě vášně.
TEXT 22:
Quant à la charité qui est faite en un lieu impropre et en temps inopportun, à des gens qui n’en sont pas dignes, ou bien qui s’exerce de façon irrespectueuse et méprisante, elle procède de l’ignorance.
TEXT 22:
A milodar dávaný na nečistém místě, v nesprávnou dobu, osobám, které ho nejsou hodny, či bez náležité pozornosti a úcty patří ke kvalitě nevědomosti.
TEXT 23:
Depuis les origines de la création, les mots oṁ tat sat ont servi à désigner la Vérité Suprême et Absolue. Pour satisfaire le Seigneur, les brāhmaṇas utilisent ces trois représentations symboliques lorsqu’ils font des sacrifices ou chantent les hymnes védiques.
TEXT 23:
Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.
TEXT 24:
Ainsi, parce qu’ils souhaitent atteindre l’Absolu, les spiritualistes font toujours précéder du son oṁ tout acte de sacrifice, de charité ou d’austérité, conformément aux règles scripturaires.
TEXT 24:
Proto transcendentalisté, kteří se chystají vykonat oběť, dát milodar nebo podstoupit askezi, vždy v souladu s usměrněními písem začínají vibrací oṁ, aby dosáhli Nejvyššího.
TEXT 25:
On doit accomplir sacrifices, austérités et actes charitables en prononçant le mot tat sans en attendre aucun bénéfice matériel, car le but de ces activités transcendantales est de s’affranchir des chaînes de la matière.
TEXT 25:
Je třeba různých druhů obětí, askeze a dobročinnosti, které mají být provázeny slovem tat, bez touhy po výsledcích. Účelem těchto transcendentálních činností je vysvobodit se z hmotného zapletení.
TEXTS 26-27:
Ô fils de Pṛthā, on désigne par le mot sat non seulement la Vérité Absolue, objet du sacrifice dévotionnel, mais aussi l’auteur du sacrifice, ainsi que le sacrifice proprement dit, l’austérité et la charité qui, en accord avec l’Absolu, visent le plaisir de la Personne Suprême.
TEXTS 26-27:
Ó synu Pṛthy, Absolutní Pravda je cílem oběti konané s oddaností a je vyjádřena slovem sat. Konatel takové oběti je také nazván sat, stejně jako všechny činy spojené s obětí, askezí a dáváním milodarů, které — jak odpovídá absolutní povaze — jsou prováděny pro potěšení Nejvyšší Osoby.
TEXT 28:
Les sacrifices, les austérités et les actes charitables accomplis sans foi en le Suprême sont éphémères, ô fils de Pṛthā. On les dit asat, et ils sont vains, tant dans cette vie que dans la suivante.
TEXT 28:
Každá oběť, dobročinnost nebo askeze prostá víry v Nejvyššího je pomíjivá, synu Pṛthy. Nazývá se asat a nepřináší nic v tomto ani v příštím životě.