TEXT 28

Texte

Verš

aśraddhayā hutaṁ dattaṁ
tapas taptaṁ kṛtaṁ ca yat
asad ity ucyate pārtha
na ca tat pretya no iha

Synonyms

Synonyma

aśraddhayā: sans foi; hutam: offert en sacrifice; dattam: donné; tapaḥ: l’austérité; taptam: exécutée; kṛtam: fait; ca: aussi; yat: ce qui; asat: faux; iti: ainsi; ucyate: est dit être; pārtha: ô fils de Pṛthā; na: jamais; ca: aussi; tat: cela; pretya: après la mort; no: non plus; iha: en cette vie.

aśraddhayā — bez víry; hutam — obětované; dattam — dané; tapaḥ — askeze; taptam — podstoupené; kṛtam — prováděné; ca — také; yat — to, co; asat — nepravé; iti — takto; ucyate — je řečeno, že je; pārtha — ó synu Pṛthy; na — nikdy; ca — také; tat — to; pretya — po smrti; na u — ani; iha — za tohoto života.

Translation

Překlad

Les sacrifices, les austérités et les actes charitables accomplis sans foi en le Suprême sont éphémères, ô fils de Pṛthā. On les dit asat, et ils sont vains, tant dans cette vie que dans la suivante.

Každá oběť, dobročinnost nebo askeze prostá víry v Nejvyššího je pomíjivá, synu Pṛthy. Nazývá se asat a nepřináší nic v tomto ani v příštím životě.

Purport

Význam

Qu’il s’agisse de sacrifice, d’austérité ou de charité, tout ce qui n’est pas accompli dans un but spirituel s’avère tout à fait vain. C’est pourquoi notre verset déclare que ces activités sont mauvaises. Tout doit être accompli pour l’Être Suprême, dans la conscience de Kṛṣṇa. Privé d’une telle foi et de toute directive adéquate, on ne récolte jamais aucun fruit. Du reste, tous les Textes védiques conseillent d’avoir foi en l’Être Suprême. Le but ultime de tous les enseignements védiques est de nous amener à comprendre Kṛṣṇa, car nul ne peut connaître la réussite s’il n’observe ce principe. Le mieux sera donc d’agir dès le début dans la conscience de Kṛṣṇa, sous la conduite d’un maître spirituel authentique. Ainsi verra-t-on ses entreprises couronnées de succès.

Cokoliv postrádá transcendentální cíl-ať je to oběť, dobročinnost či askeze-je bezcenné. Proto jsou zde takové činnosti prohlášeny za hodné zavržení. Vše je třeba dělat pro Nejvyššího, s vědomím Kṛṣṇy. Bez této víry a správného vedení se nikdy neobjeví žádné výsledky. Víru v Nejvyššího doporučují všechna védská písma a konečným cílem při následování všech védských pokynů je poznat Kṛṣṇu. Nikdo nemůže dosáhnout úspěchu, jestliže opomíjí tuto zásadu. Nejlépe je proto hned zpočátku jednat s vědomím Kṛṣṇy pod vedením pravého duchovního učitele. Potom bude vše úspěšné.

Tant qu’ils sont conditionnés, les hommes ont tendance à rendre un culte aux devas, aux spectres ou aux Yakṣas (comme Kuvera). Le mode d’influence de la vertu est certes supérieur à celui de la passion ou de l’ignorance, mais en adoptant directement la conscience de Kṛṣṇa, on transcende les trois guṇas. Bien qu’il existe un processus d’élévation graduel, le mieux sera quand même, au contact de purs dévots, d’adopter directement la conscience de Kṛṣṇa. C’est ce que recommande ce chapitre. Mais pour réussir dans cette voie, il nous faudra tout d’abord trouver le maître spirituel compétent qui dirigera notre formation. Alors sera-t-il possible d’avoir foi en l’Absolu. Et lorsque, avec le temps, cette foi aura mûri, elle prendra le nom d’amour de Dieu. Cet amour est le but ultime de tous les êtres. On doit donc adopter directement la conscience de Kṛṣṇa, ce qui est le message de ce dix-septième chapitre.

V podmíněném stavu lidi přitahuje uctívání polobohů, duchů nebo Yakṣů, jako je Kuvera. Kvalita dobra je lepší než kvality vášně a nevědomosti, ale ten, kdo se uchýlí přímo k procesu rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, je transcendentální vůči všem třem kvalitám hmotné přírody. I když existuje také proces postupného povznesení, nejlepší je prostřednictvím společnosti čistých oddaných začít ihned rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. To je doporučeno v této kapitole. Aby se tímto způsobem dosáhlo úspěchu, je nutné nejprve nalézt pravého duchovního učitele a podstoupit průpravu pod jeho vedením. Pak je možné získat víru v Nejvyššího. Když tato víra časem dozraje, nazývá se láska k Bohu. Ta je konečným cílem živých bytostí. Proto je třeba přímo začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy-to je poselství sedmnácté kapitoly.

Ainsi s’achèvent les teneurs et portées de Bhaktivedanta sur le dix-septième chapitre de la Śrīmad Bhagavad-gītā traitant des branches de la foi.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmnácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o druzích víry.