TEXT 6

Texte

Verš

na tad bhāsayate sūryo
na śaśāṅko na pāvakaḥ
yad gatvā na nivartante
tad dhāma paramaṁ mama

Synonyms

Synonyma

na: ne pas; tat: cela; bhāsayate: illumine; sūryaḥ: le soleil; na: non plus; śaśāṅkaḥ: la lune; na: non plus; pāvakaḥ: le feu, l’électricité; yat: où; gatvā: allant; na: jamais; nivartante: ne reviennent; tat dhāma: cette demeure; paramam: suprême; mama: à Moi.

na — ne; tat — to; bhāsayate — osvětluje; sūryaḥ — slunce; na — ani; śaśāṅkaḥ — měsíc; na — ani; pāvakaḥ — oheň, elektřina; yat — kam; gatvā — jdoucí; na — nikdy; nivartante — vracejí se; tat dhāma — toto sídlo; paramam — svrchované; mama — Moje.

Translation

Překlad

Ce royaume suprême, le Mien, ni le soleil ni la lune, ni le feu ou l’électricité ne l’éclairent. Pour qui l’atteint, il n’est point de retour en ce monde.

Toto Mé svrchované sídlo není osvětlováno sluncem ani měsícem, ohněm ani elektřinou. Ti, kteří ho dosáhnou, se nikdy nevracejí do hmotného světa.

Purport

Význam

Ce verset décrit le monde spirituel, la demeure de Kṛṣṇa, la Personne Suprême, demeure que l’on nomme Kṛṣṇaloka, ou Goloka Vṛndāvana. Là, nul besoin de la lumière du soleil ou de la lune, du feu ou de l’électricité, car toutes les planètes diffusent leur propre lumière irradiante, ce que, dans notre univers matériel, le soleil est seul à faire. L’éclatante radiance de l’ensemble des planètes spirituelles (Vaikuṇṭhas), son atmosphère irradiante, s’appelle le brahmajyoti. Elle émane originellement de la planète de Kṛṣṇa. L’univers matériel, le mahat-tattva, n’en occupe qu’un espace restreint, la plus grande part étant constellée d’innombrables planètes spirituelles – dont la principale est Goloka Vṛndāvana.

Zde je popsán duchovní svět — sídlo Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, které se nazývá Kṛṣṇaloka neboli Goloka Vṛndāvana. V duchovním nebi není zapotřebí světla slunce či měsíce, ohně nebo elektřiny, neboť všechny planety tam svítí samy. V tomto vesmíru máme jen jednu planetu — Slunce — která je zdrojem světla, ale v duchovním nebi jsou takové všechny. Pronikavý jas těchto planet (které se jmenují Vaikuṇṭhy) je podstatou zářícího nebe zvaného brahmajyoti. Záře ve skutečnosti pochází z Kṛṣṇovy planety, Goloky Vṛndāvany. Část této záře je zahalena mahat-tattvou neboli hmotným světem. Zbývající část — většina onoho zářícího nebe — se skví nesčetně mnoha duchovními planetami, Vaikuṇṭhami, z nichž Goloka Vṛndāvana je hlavní.

Tant que l’être réside dans l’univers matériel, où règnent les ténèbres, il est conditionné. En se dégageant du reflet perverti que constitue l’arbre du monde matériel, il atteint le monde spirituel, d’où il ne risque pas de choir. À l’état conditionné, l’être se croit possesseur et maître du monde, mais une fois libéré, il entre dans le royaume spirituel, pour vivre avec le Seigneur. Il jouit alors d’une vie et d’une félicité éternelles ainsi que d’une pleine connaissance.

Dokud živá bytost přebývá v temném hmotném světě, žije podmíněný život, ale když tento převrácený strom hmotného světa odstraní a dosáhne tím duchovního nebe, je osvobozená. Tehdy již nepřipadá v úvahu, že by se vracela zpátky. V podmíněném životě se považuje za pána hmotného světa, ale v osvobozeném stavu vejde do duchovního království a stane se společníkem Nejvyššího Pána. Tam bude vychutnávat věčnou blaženost, věčný život a úplné poznání.

On devrait être fasciné par ces descriptions et avoir le désir d’atteindre ce monde éternel pour échapper au reflet trompeur de la réalité. Car pour celui qui s’attache par trop à l’univers matériel, il est extrêmement difficile de trancher le lien qui le retient prisonnier, alors que pour qui adopte la conscience de Kṛṣṇa, les choses se font graduellement. Pour ce faire, on doit rechercher la compagnie des dévots, des êtres conscients de Kṛṣṇa. Afin d’apprendre à servir le Seigneur avec dévotion, on doit chercher une congrégation dédiée au service de Dieu. Ainsi pourra-t-on couper les attachements qui nous lient au monde matériel. Il ne suffit pas d’enfiler des habits safran pour se détacher des choses de ce monde. Encore faut-il s’attacher au service dévotionnel du Seigneur. On doit donc prendre très au sérieux le fait que le service de dévotion, tel qu’il est décrit dans le douzième chapitre, est en soi la seule voie qui permette de transcender le reflet trompeur de l’arbre réel. Le quatorzième chapitre a montré comment les différentes voies empruntées par l’homme sont contaminées par l’influence de la nature matérielle. Seul le service de dévotion y a été décrit comme purement transcendantal.

Tento údaj by měl všechny fascinovat. Měli by toužit dosáhnout onoho věčného světa a dostat se z klamného odrazu reality. Pro toho, kdo na hmotném světě příliš lpí, je přetnutí těchto pout nesmírně těžké. Začne-li však rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, může se postupně odpoutat. Musí se sdružovat s těmi, kdo již vědomí Kṛṣṇy mají — s oddanými. Má vyhledat společnost, která je zasvěcena vědomí Kṛṣṇy, a učit se, jak vykonávat oddanou službu. Tak se lze zbavit pout k hmotnému světu. Nikdo se nestane lhostejným k lákadlům hmotného světa jen tím, že si na sebe vezme šafránový oděv. Je třeba vyvinout připoutanost k oddané službě Pánu. Proto bychom měli vzít velice vážně skutečnost, že oddaná služba, jak byla popsána ve dvanácté kapitole, je jediná cesta ven z této klamné napodobeniny pravého stromu. Ve čtrnácté kapitole je uvedeno, jak jsou nejrůznější procesy znečištěny hmotnou přírodou. Za čistě transcendentální je tam označena jedině oddaná služba.

Les mots paramaṁ mama revêtent ici une grande importance. En effet, il n’y a pas le moindre espace matériel ou spirituel qui ne soit la propriété du Seigneur. Mais le monde spirituel, où règnent les six opulences divines, est Sa propriété suprême (paramam). La Kaṭha Upaniṣad (2.2.15) confirme également que le monde spirituel n’a nul besoin de la lumière du soleil, de la lune ou des étoiles (na tatra sūryo bhāti na candra-tārakam), car il baigne tout entier dans l’éclat de la puissance interne du Seigneur Suprême. Cette demeure suprême, seul l’abandon au Seigneur peut nous y mener.

Velmi důležitá jsou zde slova paramaṁ mama. Každé místo je majetkem Nejvyššího Pána, ale duchovní svět je paramam, v plné míře oplývá šesti druhy bohatství. Kaṭha Upaniṣad (2.2.15) rovněž dokládá, že v duchovním světě není zapotřebí světla slunce, měsíce ani hvězd (na tatra sūryo bhāti na candra-tārakam), neboť celé duchovní nebe osvětluje vnitřní energie Nejvyššího Pána. Tohoto svrchovaného sídla nelze dosáhnout jinak než odevzdáním se.