TEXT 10

Texte

Verš

utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ

Synonyms

Synonyma

utkrāmantam: quittant le corps; sthitam: situé dans le corps; vāpi: ni, ni; bhuñjānam: jouissant; vā: ou; guṇa-anvitam: envoûté par les trois guṇas; vimūdhāḥ: les sots; na: jamais; anupaśyanti: ne peuvent voir; paśyanti: peuvent voir; jñāna-cakṣuṣaḥ: ceux qui ont les yeux de la connaissance.

utkrāmantam — opouštějící tělo; sthitam — setrvávající v těle; vā api — ani; bhuñjānam — užívající; vā — nebo; guṇa-anvitam — pod vlivem kvalit hmotné přírody; vimūḍhāḥ — pošetilci; na — nikdy; anupaśyanti — mohou vidět; paśyanti — mohou vidět; jñāna-cakṣuṣaḥ — ti, kdo se dívají očima poznání.

Translation

Překlad

Les sots ne peuvent concevoir la manière dont l’être vivant quitte son corps, pas plus qu’ils ne peuvent concevoir de quel type de corps il jouit, envoûté par les trois guṇas. Mais celui dont les yeux sont éclairés par la connaissance, lui, le voit.

Pošetilci nechápou, jak dochází k tomu, že živá bytost opouští své tělo, a nechápou ani to, jaké tělo užívá pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ten, kdo má oči cvičené v poznání, to vše vidí.

Purport

Význam

Les mots jñāna-cakṣuṣaḥ sont ici très significatifs. En effet, sans la connaissance, l’homme ne peut comprendre comment un être quitte son corps, ni quelle sorte de corps il devra revêtir dans sa prochaine vie, ni même pourquoi il vit dans tel ou tel corps. Comprendre ces choses requiert une grande connaissance; connaissance que dispense la Bhagavad-gītā ou d’autres écrits similaires, et qu’on doit recevoir des lèvres d’un maître spirituel authentique. Qui reçoit une formation lui permettant de voir ces choses est grandement fortuné.

Chaque être acquiert un corps spécifique, le quitte en des circonstances particulières, et en jouit de certaine façon, envoûté par la nature matérielle. Ainsi, le jeu de l’illusion propre au plaisir des sens l’oblige à éprouver diverses joies et peines. Ceux qui se laissent perpétuellement tromper par le désir et la concupiscence perdent tout pouvoir de comprendre le mécanisme de la transmigration d’un corps à un autre et de leur séjour dans un corps déterminé. En aucune manière, ils ne peuvent comprendre ces choses. Par contre, ceux qui ont développé la connaissance spirituelle voient que l’âme est distincte du corps, qu’elle en jouit par des voies diverses pour finalement en changer. Qui possède un tel savoir peut également comprendre quelles sortes de souffrances l’existence matérielle réserve à l’être conditionné. Et parce qu’ils connaissent l’extrême douleur de la vie conditionnée, les êtres dont la conscience de Kṛṣṇa est très évoluée s’efforcent de faire partager ce savoir à tous les hommes. Car tous doivent pouvoir échapper à cette pénible existence, devenir conscients de Kṛṣṇa et obtenir la libération pour gagner le monde spirituel.

Velmi důležité je slovo jñāna-cakṣuṣaḥ. Bez poznání nelze chápat, jak živá bytost opouští své nynější tělo, jaký druh těla bude mít v příštím životě, a dokonce ani to, jak žije právě v těle, které má nyní. K tomu je třeba rozsáhlého poznání z Bhagavad-gīty a podobných písem vyslechnutých od pravého duchovního učitele. Ten, kdo se naučil toto vše vidět, je šťastlivec. Každá živá bytost za určitých okolností opouští tělo, za určitých okolností žije a za určitých okolností užívá ovlivněna hmotnou přírodou. Tak je oklamána iluzí smyslového požitku a zakouší různé druhy štěstí a neštěstí. Ti, kdo jsou věčně klamáni chtíčem a touhou, pozbývají veškeré schopnosti chápat, jak mění tělo a jak setrvávají v těle, které dostali. Avšak ti, kdo rozvinuli duchovní poznání, jsou schopni vidět, že duše se liší od těla, že své tělo mění a užívá různými způsoby. Chápou, jak podmíněná živá bytost v této hmotné existenci trpí. Proto osoby vyznačující se velmi rozvinutým vědomím Kṛṣṇy dělají vše, co mohou, aby předaly toto poznání všem lidem. Podmíněný život je plný útrap, a proto by ho měli všichni opustit, být si vědomi Kṛṣṇy a osvobodit se, a tak dosáhnout duchovního světa.