TEXT 1

Texte

Verš

śrī-bhagavān uvāca
ūrdhva-mūlam adhaḥ-śākham
aśvatthaṁ prāhur avyayam
chandāṁsi yasya parṇāni
yas taṁ veda sa veda-vit

Synonyms

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca: Dieu, la Personne Suprême, dit; ūrdhva-mūlam: avec des racines au-dessus; adhaḥ: vers le bas; śākham: des branches; aśvattham: un banian; prāhuḥ: est dit; avyayam: infini; chandāṁsi: les hymnes védiques; yasya: desquels; parṇāni: les feuilles; yaḥ: quiconque; tam: cela; veda: sait; saḥ: il; veda-vit: le connaissant des Védas.

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; ūrdhva-mūlam — s kořeny nahoře; adhaḥ — dole; śākham — větve; aśvattham — banyán; prāhuḥ — je řečeno; avyayam — věčný; chandāṁsi — védské hymny; yasya — jehož; parṇāni — listy; yaḥ — každý, kdo; tam — to; veda — ví; saḥ — on; veda-vit — znalec Ved.

Translation

Překlad

Dieu, la Personne Suprême, dit: On dit qu’il y a un banian impérissable dont les racines pointent vers le haut et les branches vers le bas. Ses feuilles sont les hymnes védiques. Qui le connaît, connaît les Védas.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Je řečeno, že existuje nechřadnoucí banyán, jehož kořeny směřují nahoru a větve dolů a jehož listy jsou védské hymny. Každý, kdo tento strom zná, je znalcem Ved.

Purport

Význam

Après avoir entendu parler de l’importance du bhakti-yoga, il se peut que certains s’interrogent sur les Védas. Ce chapitre nous enseigne précisément que leur étude a pour objet de connaître et de comprendre Kṛṣṇa. Par conséquent, l’être conscient de Kṛṣṇa qui prend part au service de dévotion connaît déjà les Védas.

Po diskusi o tom, jak důležitá je bhakti-yoga, se někdo možná zeptá: “A co Vedy?” V této kapitole je vysvětleno, že účelem studia Ved je poznat Kṛṣṇu. Proto každý, kdo má vědomí Kṛṣṇy neboli vykonává oddanou službu, již Vedy zná.

Ce verset compare l’enchevêtrement du monde matériel à un banian; pour l’être voué aux actes intéressés cet arbre n’a pas de fin. Comme il possède d’innombrables branches, l’être erre sans cesse de l’une à l’autre et, parce qu’il y est attaché, ne peut s’en libérer. Les hymnes védiques qui visent l’élévation spirituelle de l’être sont comparés aux feuilles de cet arbre. Ses racines pointent vers le haut parce qu’elles viennent de la planète la plus élevée de l’univers, la planète de Brahmā. Si l’on parvient à connaître cet arbre d’illusion, indestructible, on pourra s’en échapper.

Spletitost hmotného světa je zde přirovnána k banyánu. Pro toho, kdo se věnuje jednání s vidinou jeho plodů, nemá tento banyán konce. Taková osoba jen stále přelézá z jedné větve na druhou. Tento strom představující hmotný svět nikde nekončí a ten, kdo je k němu poután, nemůže být vysvobozen. Védské hymny, které mají umožnit dostat se na vyšší úroveň, jsou listy tohoto stromu. Jeho kořeny směřují nahoru, neboť začínají tam, kde sídlí Brahmā — u planety, která je v tomto vesmíru nejvýše. Ten, kdo je schopen porozumět tomuto neporušitelnému stromu iluze, se může z jeho spleti vyprostit.

Il faut bien comprendre comment l’on peut s’en dégager. Nous avons vu dans les chapitres précédents que de nombreuses méthodes permettent à l’homme de se libérer des intrications de la matière. Du reste, jusqu’au chapitre treize, le service de dévotion a été décrit comme la meilleure d’entre elles. Or, le détachement des actes matériels et l’attachement au service transcendantal de Dieu sont au fondement du service de dévotion. Le début de notre chapitre traite donc du moyen par lequel l’homme tranchera les liens qui le retiennent au monde de la matière. On dit que la racine de l’existence matérielle pousse vers le haut. Cela signifie qu’elle procède de l’entière substance matérielle partant de la plus haute planète, d’où se déploie tout l’univers, avec ses branches innombrables qui représentent les divers systèmes planétaires. Les fruits de cet arbre symbolisent les résultats des actes accomplis par les êtres: la religion, le développement économique, le plaisir des sens et la libération.

Je třeba znát způsob vyproštění. V předchozích kapitolách bylo vysvětleno, že je mnoho procesů, které umožňují se z hmotného zapletení dostat. A až do třinácté kapitoly jsme mohli číst o tom, že oddaná služba Nejvyššímu Pánu je tou nejlepší cestou. Základním principem oddané služby je být odpoután od hmotných činností a poután k transcendentální službě Pánu. Začátek této kapitoly pojednává o způsobu, jak se zbavit připoutanosti k hmotnému světu. Kořen hmotné existence směřuje nahoru. To znamená, že začíná u celkové hmotné substance, u planety, která je ve vesmíru nejvýše. Odtamtud se rozpíná celý vesmír se svými mnoha větvemi, různými planetárními soustavami. Plody jsou výsledky činností živých bytostí — náboženství, hospodářský rozvoj, smyslový požitek a osvobození.

On pensera peut-être n’avoir encore jamais vu en ce monde d’arbre dont les branches pointent vers le bas et les racines vers le haut, mais on en trouve près des plans d’eau. Chaque arbre, sur les berges, se réfléchit dans l’onde, et sa réflexion a bien les branches en bas et les racines en haut. En d’autres mots, l’arbre de l’univers matériel n’est autre que le reflet de l’arbre véritable, le monde spirituel. Tout comme l’arbre se reflète dans l’eau, le monde spirituel se reflète dans le désir. Ce désir est donc la raison pour laquelle les choses apparaissent à la lumière réfléchie du monde matériel. Celui qui cherche à s’échapper de l’existence matérielle doit connaître cet arbre parfaitement, en l’étudiant de façon analytique. Alors il pourra trancher les liens qui l’y retiennent.

V tomto světě běžné nevídáme strom, jehož větve by směřovaly dolů a kořeny nahoru. Takový strom však existuje. Najdeme ho u vody, kde vidíme, jak se stromy rostoucí na břehu odrážejí na vodní hladině a mají větve dole a kořeny nahoře. Jinými slovy, strom tohoto hmotného světa je pouhým odrazem skutečného stromu duchovního světa. Tento odraz duchovního světa spočívá v touze, tak jako je odraz stromu ve vodě. Touha je příčinou výskytu věcí v tomto hmotném světle, které je odrazem duchovní reality. Ten, kdo se chce z hmotné existence vyprostit, musí tento strom pomocí analytického studia důkladně poznat. Potom může přetnout spojení, které s ním má.

Parce que cet arbre est le reflet de l’arbre véritable, il en est aussi la réplique exacte. Tout ce qui existe ici existe également dans le monde spirituel. Les impersonnalistes disent que le Brahman est la racine de l’arbre matériel; et de la racine, selon la philosophie du sāṅkhya, procèdent la prakṛti, le puruṣa, les trois guṇas, les cinq éléments bruts (pañca-mahā-bhūta), les dix sens (daśendriya), le mental, etc. Ainsi divisent-ils le monde matériel en vingt-quatre éléments. Les mondes matériel et spirituel forment un cercle ayant le Brahman pour centre. Cent quatre-vingts degrés de ce cercle embrassent le monde matériel, et cent quatre-vingts le monde spirituel. Puisque le monde matériel est le reflet dénaturé du monde spirituel, ce dernier doit posséder la même diversité, mais celle-ci est réelle. La prakṛti est l’énergie externe du Seigneur Suprême, et le puruṣa est le Seigneur en personne, ainsi que l’enseigne la Bhagavad-gītā. Le monde dans lequel nous vivons est matériel, et donc temporaire, car tout reflet ne peut être qu’éphémère, tantôt manifesté, tantôt non. Mais son origine est permanente.

Cet arbre, la réflexion matérielle de l’arbre réel, doit être abattu. De fait, connaître les Védas, c’est savoir trancher les liens qui nous retiennent au monde matériel. Et qui connaît cette méthode, connaît vraiment les Védas. Au contraire, celui qu’attirent les rituels védiques est séduit par les belles feuilles vertes de l’arbre matériel. Il ignore leur but véritable, qui est, comme le révèle le Seigneur Lui-même, d’abattre cet arbre-reflet pour parvenir à l’arbre véritable du monde spirituel.

Tento strom je jakožto odraz skutečného stromu jeho přesnou kopií. V duchovním světě je všechno. Impersonalisté pokládají za kořen hmotného stromu Brahman a z tohoto kořene — podle filozofie sāṅkhyi, pochází prakṛti, puruṣa, potom tři guṇy, pět hrubohmotných prvků (pañca-mahā-bhūta), pak deset smyslů (daśendriya), mysl a tak dále. Tímto způsobem rozdělují celý hmotný svět na dvacet čtyři prvků. Je-li Brahman střed všeho projeveného, pak je tento hmotný svět projevem sto osmdesáti stupňů kruhu a zbývajících sto osmdesát stupňů je duchovní svět. Hmotný svět je převráceným odrazem a v duchovním světě tedy musí být stejná různorodost, ale ve své skutečné podobě. Prakṛti je vnější energie Nejvyššího Pána a puruṣa je sám Nejvyšší Pán. To je v Bhagavad-gītě vysvětleno. Jelikož je tento projev hmotný, je dočasný. Odraz není trvalý — někdy je vidět a jindy ne. To, co se odráží, je však věčné. Hmotný odraz skutečného stromu je třeba odstranit. Pokud se o někom říká, že zná Vedy, rozumí se, že ví, jak odstranit připoutanost k tomuto hmotnému světu. Jestliže zná tento proces, je skutečným znalcem Ved. Ten, koho lákají védské návody k obřadům, je přitahován krásnými zelenými listy stromu. Nezná dost dobře smysl Ved. Tím je — jak osobně vyjevuje Osobnost Božství — pokácet tento strom, který je jen odrazem, a dosáhnout skutečného stromu duchovního světa.