TEXT 17

Texte

Verš

avibhaktaṁ ca bhūteṣu
vibhaktam iva ca sthitam
bhūta-bhartṛ ca taj jñeyaṁ
grasiṣṇu prabhaviṣṇu ca

Synonyms

Synonyma

avibhaktam: sans division; ca: aussi; bhūteṣu: en chaque être; vibhaktam: divisé; iva: comme si; ca: aussi; sthitam: situé; bhūta-bhartṛ: le soutien de tous les êtres; ca: aussi; tat: cela; jñeyam: doit être compris; grasiṣṇu: dévorant; prabhaviṣṇu: développant; ca: aussi.

avibhaktam — nerozdělená; ca — také; bhūteṣu — ve všech živých bytostech; vibhaktam — rozdělená; iva — jako by; ca — také; sthitam — setrvávající; bhūta-bhartṛ — udržující při životě všechny živé bytosti; ca — také; tat — ta; jñeyam — má být chápáno; grasiṣṇu — pohlcující; prabhaviṣṇu — projevující; ca — také.

Translation

Překlad

Bien qu’Elle puisse sembler fragmentée, répartie en chacun, l’Âme Suprême demeure une unité indivisible. Si c’est Elle qui maintient tous les êtres, comprends que c’est Elle aussi qui les fait apparaître et, le moment venu, les résorbe.

Přestože se zdá, že Nadduše se dělí mezi všechny bytosti, není nikdy rozdělena. Je jedna jediná. Ačkoliv udržuje při životě všechny živé bytosti, je třeba vědět, že je zároveň také pohlcuje i projevuje.

Purport

Význam

Ce n’est pas parce que le Seigneur est présent dans le cœur de chacun dans Sa forme d’Âme Suprême qu’Il S’est pour autant divisé. Il demeure toujours un. On Le compare au soleil qui, bien qu’il soit situé au méridien, en un point précis, brille toujours au-dessus de toutes les têtes. Nous pouvons parcourir des milliers de kilomètres et demander où se trouve le soleil, chacun répondra qu’il brille juste au-dessus de Lui. Les Textes védiques donnent cet exemple pour montrer que, bien qu’Il semble divisé, le Seigneur demeure toujours un et indivisible. Ils expliquent que Viṣṇu, par Sa toute-puissance, est partout présent, tout comme le soleil est simultanément présent aux yeux de divers êtres en divers endroits.

Et le Seigneur Suprême, qui maintient tous les êtres, les résorbe tous également, lorsque vient l’annihilation. Déjà, dans le onzième chapitre, le Seigneur disait qu’Il était venu pour résorber en Lui tous les guerriers présents sur le champ de bataille de Kurukṣetra. Plus loin, Il expliqua que, sous la forme du temps, Il dévore tout. On Le connaît donc, pour toutes ces raisons, comme le destructeur suprême. Au temps de la création, Il sort tous les êtres de leur état originel, et au temps de l’annihilation, les résorbe tous. Les hymnes védiques confirment aussi qu’Il est l’origine et le refuge de tous les êtres. De l’instant où Il crée jusqu’au moment où tout s’annihile et retourne sommeiller en Lui, tout repose sur Son omnipotence: yato vā imāni bhūtāni jāyante yena jātāni jīvanti yat prayanty abhisaṁviśanti tad brahma tad vijijñāsasva. (Taittirīya Upaniṣad 3.1)

Pán v podobě Nadduše dlí v srdcích všech. Znamená to, že se rozdělil? Ne, je jeden jediný. Pro lepší pochopení je dán příklad slunce: Když je v zenitu, nachází se na obloze vysoko nad námi. Jestliže se ale přesuneme o pět tisíc kilometrů dál kterýmkoliv směrem a zeptáme se, kde je slunce, každý odpoví, že mu svítí přímo nad hlavou. Tento příklad je ve védské literatuře proto, aby ukázal, že Pán je na mnoha místech zároveň, jako by byl rozdělen, a přitom zůstává nerozdělen. Také se tam dočteme, že jeden jediný Viṣṇu je díky své všemocnosti všude, stejně jako se slunce různým lidem zdá být na různých místech. A přestože Nejvyšší Pán udržuje při životě všechny živé bytosti, v době zničení vše pohltí. V jedenácté kapitole to sám potvrdil prohlášením, že přišel, aby pohltil všechny bojovníky shromážděné na Kurukṣetře. Rovněž uvedl, že ničí také v podobě času. Je zhoubou, hubitelem všech bytostí. Když nastane stvoření, sám všechny projevuje a v době zničení je pohlcuje. Védské hymny dokládají, že je původem a místem spočinutí všech živých bytostí. Po stvoření vše spočívá ve sféře Jeho všemohoucnosti a po zničení vše znovu spočine v Něm. Toto jsou svědectví védských hymnů — yato vā imāni bhūtāni jāyante yena jātāni jīvanti yat prayanty abhisaṁ-viśanti tad brahma tad vijijñāsasva. (Taittirīya Upaniṣad 3.1)