Skip to main content

TEXT 9

TEXT 9

Texte

Verš

atha cittaṁ samādhātuṁ
na śaknoṣi mayi sthiram
abhyāsa-yogena tato
mām icchāptuṁ dhanañ-jaya
atha cittaṁ samādhātuṁ
na śaknoṣi mayi sthiram
abhyāsa-yogena tato
mām icchāptuṁ dhanañ-jaya

Synonyms

Synonyma

atha: si donc; cittam: le mental; samādhātum: de fixer; na: pas; śaknoṣi: capable; mayi: sur Moi; sthiram: sans cesse; abhyāsa-yogena: par la pratique du service dévotionnel; tataḥ: alors; mām: Moi; icchā: le désir; āptum: d’obtenir; dhanam-jaya: ô Arjuna, conquérant des richesses.

atha — ale pokud; cittam — mysl; samādhātum — soustředit; na — ne; śaknoṣi — jsi schopen; mayi — na Mě; sthiram — pevně; abhyāsa-yogena — praktikováním oddané služby; tataḥ — potom; mām — Mě; icchā — přání; āptum — získat; dhanam-jaya — ó Arjuno, uchvatiteli bohatství.

Translation

Překlad

Mon cher Arjuna, toi qui conquis tant de richesses, si tu ne peux, sans faillir, fixer sur Moi ton mental, observe alors les principes régulateurs du bhakti-yoga et acquiers ainsi le désir de M’atteindre.

Můj milý Arjuno, uchvatiteli bohatství, pokud nejsi schopen na Mě neochvějně upírat mysl, dodržuj usměrňující zásady bhakti-yogy. Tak v sobě probuď touhu Mě dosáhnout.

Purport

Význam

Ce verset indique que le bhakti-yoga peut se pratiquer de deux façons. La première concerne ceux qui, parce qu’ils éprouvent un amour transcendantal pour Dieu, sont attachés à Kṛṣṇa, la Personne Suprême. Et la deuxième, ceux qui n’ont pas encore développé cet amour et cet attachement. Ces derniers pourront suivre certaines règles qui les amèneront finalement à s’attacher à Kṛṣṇa.

V tomto verši se hovoří o dvou způsobech bhakti-yogy. Prvnímu se věnuje ten, kdo vyvinul pouto ke Kṛṣṇovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, na základě transcendentální lásky. A druhý je pro toho, kdo toto pouto k Nejvyšší Osobě nevyvinul. Pro oddané z této druhé skupiny jsou stanovena různá pravidla a usměrnění, která mohou dodržovat, aby nakonec dosáhli úrovně připoutanosti ke Kṛṣṇovi.

Le bhakti-yoga vise à la purification des sens. Leur emploi présent dans le cadre de l’existence conditionnée à des fins de plaisirs matériels rend nos sens impurs. Mais purifiés par le bhakti-yoga, ils entrent directement en contact avec le Seigneur Suprême. Dans l’existence matérielle, les hommes ne servent pas un maître parce qu’ils l’aiment, mais parce qu’ils souhaitent gagner de l’argent. Le maître n’éprouve pas non plus d’amour pour son subordonné. Il utilise seulement ses services et le paie en retour. Il n’est donc pas question d’amour. Dans la vie spirituelle, au contraire, on doit s’élever jusqu’à l’amour pur. Et l’on y parvient par la pratique du service de dévotion, accompli avec les sens dont on est à présent doté.

Bhakti-yoga značí očišťování smyslů. Nyní, v hmotné existenci, jsou smysly nečisté, jelikož jsou využívány ke smyslovému požitku. Praktikováním bhakti-yogy však mohou být očištěny a v očištěném stavu se dostávají přímo do styku s Nejvyšším Pánem. V hmotném životě mohu prokazovat nějakou službu určitému pánu a sloužit mu, ale nedělám to z lásky — sloužím pro peníze. A pán ke mně také nemá láskyplný vztah, přijímá ode mě službu a platí mi. O lásce tedy nemůže být ani řeči. V duchovním životě je však nutné dospět na úroveň čisté lásky. Je možné jí dosáhnout oddanou službou, konanou těmi smysly, které máme nyní.

L’amour de Dieu sommeille dans le cœur de chacun. Il se manifeste sous diverses formes, mais il est contaminé par la matière. Le cœur doit donc être purifié de son contact avec la matière, et cet amour naturel ravivé. Telle est, en résumé, la voie du bhakti-yoga.

Láska k Bohu dřímá v srdci každé živé bytosti. Projevuje se různými způsoby, ale je znečištěna stykem s hmotou. Nyní je třeba srdce od tohoto styku očistit a obnovit skrytou, přirozenou lásku ke Kṛṣṇovi. To je celý proces.

La pratique du bhakti-yoga consiste à suivre, sous la conduite d’un maître spirituel compétent, certains principes régulateurs. Ainsi de se lever de bonne heure le matin, se laver, entrer dans le temple pour y offrir des prières au Seigneur et chanter Hare Kṛṣṇa, cueillir des fleurs et les offrir à la mūrti, cuisiner pour Lui des mets délicats et les Lui offrir, en honorer les reliefs sanctifiés (prasādam), etc. Il faut également écouter sans cesse des lèvres des purs dévots le message de la Bhagavad-gītā et du Śrīmad-Bhāgavatam. Les pratiques accomplies conformément aux principes régulateurs du bhakti-yoga, sous la conduite d’un maître spirituel, aideront l’homme à s’élever jusqu’à l’amour de Dieu et lui permettront d’atteindre, en toute certitude, Son royaume spirituel.

Dodržovat usměrňující zásady bhakti-yogy znamená řídit se pod vedením kvalifikovaného duchovního učitele určitými principy: vstát brzy ráno, vykoupat se a jít do chrámu přednést modlitby a zpívat Hare Kṛṣṇa, potom přinést květy pro obětování Božstvům, uvařit pro Božstva pokrmy, obětovat je, jíst prasādam a tak dále. Jsou různá pravidla, podle kterých je třeba jednat. Také je nutné neustále naslouchat přednášení čistých oddaných z Bhagavad-gīty a Śrīmad-Bhāgavatamu. Tyto činnosti mohou komukoliv pomoci dostat se na úroveň lásky k Bohu. Potom je jisté, že dospěje do Pánova duchovního království. Praktikování bhakti-yogy podle daných pravidel a pod vedením duchovního učitele každého nepochybně přivede k tomu, že bude Boha milovat.