TEXT 14

Texte

Verš

tataḥ sa vismayāviṣṭo
hṛṣṭa-romā dhanañ-jayaḥ
praṇamya śirasā devaṁ
kṛtāñjalir abhāṣata

Synonyms

Synonyma

tataḥ: ensuite; saḥ: il; vismayāviṣṭaḥ: frappé d’émerveillement; hṛṣṭa-romā: ses poils se dressant à cause de sa grande extase; dhanam-jayaḥ: Arjuna, conquérant des richesses; praṇamya: offrant son hommage; śirasā: avec la tête; devam: à Dieu, la Personne Suprême; kṛtāñjaliḥ: les mains jointes; abhāṣata: commença à dire.

tataḥ — poté; saḥ — on; vismaya-āviṣṭaḥ — naplněn úžasem; hṛṣṭa-romā — s chlupy zježenými nesmírnou extází; dhanañjayaḥ — Arjuna; praṇamya — klaněl se; śirasā — hlavou; devam — Nejvyšší Osobnosti Božství; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama; abhāṣata — začal hovořit.

Translation

Překlad

Alors, déconcerté, frappé d’émerveillement, les poils hérissés, Arjuna s’incline pour rendre hommage au Seigneur, puis, les mains jointes, commence à Lui offrir des prières.

Zmatený a užaslý Arjuna, jemuž se extází ježily chlupy, se pak Nejvyššímu Pánu poklonil a se sepjatýma rukama se k Němu začal modlit.

Purport

Význam

Aussitôt la vision divine révélée, la relation qui unit Arjuna à Kṛṣṇa change de nature. Une étroite relation d’amitié a toujours uni Arjuna au Seigneur, mais ici, après avoir perçu Sa forme universelle, il Lui rend avec grand respect son hommage et joint les mains pour Lui offrir des prières louant Sa forme universelle. Sa relation d’amitié avec Kṛṣṇa se métamorphose en une relation d’admiration.

Les grands dévots voient Kṛṣṇa comme le réservoir de toutes les relations échangées entre les hommes, entre les devas, ou entre le Seigneur et Ses dévots. Douze relations fondamentales sont mentionnées dans les Écritures.

Jakmile Arjuna spatřil božský výjev, jeho vztah s Kṛṣṇou se rázem mění. Předtím se k sobě chovali jako přátelé, ale po tomto zjevení se Arjuna Kṛṣṇovi s úctou klaní a se sepjatýma rukama se k Němu modlí. Velebí vesmírnou podobu a jeho přátelský vztah se mění ve vztah založený na úžasu. Velcí oddaní vidí Kṛṣṇu jako studnici všech vztahů. V písmech se píše o dvanácti základních druzích vztahů a ty všechny má Kṛṣṇa. Uvádí se o Něm, že je oceánem všech vztahů mezi dvěma živými bytostmi, mezi polobohy i mezi Nejvyšším Pánem a Jeho oddanými.

Arjuna est pour sa part, en cet instant, inspiré par une relation d’admiration émerveillée, qui suscite en lui, d’ordinaire si modéré, si calme et si serein, l’extase. Les poils de son corps se hérissent et, les mains jointes, il rend hommage au Seigneur Suprême. Ce n’est pas que la peur s’empare de lui. Il est simplement frappé par les gloires merveilleuses du Seigneur Suprême. Et c’est cet émerveillement qui, troublant le lien naturel d’amitié profonde qui l’unit au Seigneur, provoque en lui le comportement que décrit ce verset.

Arjuna byl podnícen vztahem úžasu, a tak navzdory své rozvážné, klidné a tiché povaze propadl extázi, chlupy se mu zježily a začal se Nejvyššímu Pánu klanět se sepjatýma rukama. Pochopitelně se nebál; pouze byl zasažen divy, které Nejvyšší Pán předvedl. Tomu bezprostředně následoval úžas, který převládl nad jeho přirozeným láskyplným vztahem přátelství. Proto reagoval tímto způsobem.