Skip to main content

PREMIER CHAPITRE

Kapitola první

Sur le champ de bataille de Kurukṣetra

Pozorování vojsk na Kuruovském bitevním poli

TEXT 1:
Dhṛtarāṣṭra dit : Ô Sañjaya, qu’ont fait mes fils et les fils de Pāṇḍu après s’être assemblés au lieu saint de Kurukṣetra pour se livrer bataille ?
TEXT 1:
Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?
TEXT 2:
Sañjaya dit: Ô monarque, après avoir observé l’armée des fils de Pāṇḍu déployée en formation de combat, le roi Duryodhana s’approche de son précepteur et lui tient ces propos.
TEXT 2:
Sañjaya pravil: Ó králi, po zhlédnutí vojska seřazeného syny Pāṇḍua do vojenského šiku přistoupil král Duryodhana ke svému učiteli a pronesl následující slova.
TEXT 3:
Contemple, ô mon maître, la puissante armée des fils de Pānḍu, admirablement organisée par ton brillant disciple, le fils de Drupada.
TEXT 3:
Ó můj učiteli, pohleď na mohutné vojsko Pāṇḍuových synů, které tak zkušeně seřadil tvůj inteligentní žák, syn Drupady.
TEXT 4:
Il y a dans cette armée nombre de vaillants archers, de grands guerriers comme Yuyudhāna, Virāṭa et Drupada, tous comparables à Bhīma et Arjuna.
TEXT 4:
V této armádě je mnoho hrdinných lučištníků, kteří se v boji vyrovnají Bhīmovi a Arjunovi — velcí bojovníci, jako například Yuyudhāna, Virāṭa a Drupada.
TEXT 5:
Il y a aussi de puissants héros comme Dhṛṣṭaketu, Cekitāna, Kāśirāja, Purujit, Kuntibhoja et Śaibya.
TEXT 5:
Jsou zde také odvážní a mocní bojovníci, jako je Dhṛṣṭaketu, Cekitāna, Kāśirāja, Purujit, Kuntibhoja a Śaibya.
TEXT 6:
Il y a le valeureux Yudhāmanyu, le très puissant Uttamaujā, le fils de Subhadrā et les fils de Draupadī. Tous ces guerriers excellent au combat sur char.
TEXT 6:
Je tu mocný Yudhāmanyu, velice silný Uttamaujā, syn Subhadry a synové Draupadī. Ti všichni jsou velkými bojovníky na válečných vozech.
TEXT 7:
À présent, ô meilleur des brāhmaṇas, laisse-moi te dire quels chefs hautement qualifiés commandent mon armée.
TEXT 7:
Ó nejlepší z brāhmaṇů, dovol mi však, abych tě zpravil o velitelích, kteří jsou zvláště způsobilí k vedení mých vojsk.
TEXT 8:
Il s’agit d’hommes de guerre qui, comme toi, comme Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa et Bhūriśravā, le fils de Somadatta, furent toujours victorieux au combat.
TEXT 8:
Jsou zde osobnosti, jako například ty sám, Bhīṣma, Karṇa, Kṛpa, Aśvatthāmā, Vikarṇa a Somadattův syn Bhūriśravā, jež vycházejí z boje vždy vítězně.
TEXT 9:
Beaucoup d’autres héros encore sont prêts à sacrifier leur vie pour moi, tous dotés d’armes diverses, tous rompus à l’art de la guerre.
TEXT 9:
Je tu i mnoho jiných hrdinů, kteří jsou připraveni za mne položit život. Všichni jsou vyzbrojeni nejrůznějšími zbraněmi a výborně ovládají vojenskou vědu.
TEXT 10:
Notre force est immense et nous sommes parfaitement protégés par Bhīṣma l’aïeul, tandis que la force des Pāṇḍavas, qui repose sur les soins attentifs de Bhīma, est limitée.
TEXT 10:
Naše síla je nezměrná a dokonale nás chrání praotec Bhīṣma, zatímco síla Pāṇḍuovců, pečlivě chráněných Bhīmou, je omezená.
TEXT 11:
Maintenant, depuis les différents points stratégiques de notre formation, donnez tous votre appui au vieux maître Bhīṣma.
TEXT 11:
Vy všichni, jak tu stojíte na svých příslušných strategických místech, ze kterých hrozí proniknutí do vojenského šiku, musíte nyní praotce Bhīṣmu ze všech sil podpořit.
TEXT 12:
À cet instant, Bhīṣma, l’illustre et vaillant aïeul de la dynastie des Kurus, grand-père des combattants, souffle très fort dans sa conque qui résonne comme le rugissement d’un lion et réjouit le cœur de Duryodhana.
TEXT 12:
Bhīṣma, mocný a statečný praotec kuruovské dynastie, potom hlasitě zatroubil na svou lasturu. Vydal zvuk podobný řevu lva, působící Duryodhanovi radost.
TEXT 13:
Et soudain, les conques, les tambours, les bugles, les cors et les trompettes retentissent. Leurs vibrations confondues provoquent un grand tumulte.
TEXT 13:
Poté ostatní najednou rozezněli své lastury, bubny, polnice, trumpety a rohy, které dohromady vytvořily burácivý zvuk.
TEXT 14:
Dans l’autre camp, debouts sur leur grand char que tirent des chevaux blancs, Kṛṣṇa et Arjuna soufflent dans leurs conques divines.
TEXT 14:
Na opačné straně, na velkém válečném voze taženém bílými koňmi, zatroubili na své transcendentální lastury Pán Śrī Kṛṣṇa s Arjunou.
TEXT 15:
Kṛṣṇa souffle dans Sa conque, Pāñcajanya; Arjuna dans la sienne, Devadatta; et Bhīma, le mangeur vorace, auteur d’exploits surhumains, fait retentir la formidable Pauṇḍra.
TEXT 15:
Pán Kṛṣṇa zadul do své lastury zvané Pāñcajanya, Arjuna do své Devadatty a Bhīma, nenasytný jedlík konající skutky, jež vyžadují obrovskou sílu, zatroubil na svou hrozivou lasturu jménem Pauṇḍra.
TEXTS 16-18:
Le roi Yudhiṣṭhira, fils de Kuntī, fait résonner sa conque, Anantavijaya. Nakula et Sahadeva soufflent dans Sughoṣa et Maṇipuṣpaka. Puis le roi de Kāśī, glorieux archer, l’illustre guerrier Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, l’invincible Sātyaki, Drupada, les fils de Draupadī, et d’autres encore, ô roi, comme le fils aux bras puissants de Subhadrā, font également sonner leur conque.
TEXTS 16-18:
Král Yudhiṣṭhira, syn Kuntī, zatroubil na svou lasturu jménem Anantavijaya, a Nakula se Sahadevem zaduli do lastur zvaných Sughoṣa a Maṇipuṣpaka. Ó králi, velký lučištník, kterým byl král Kāśī, mocný bojovník Śikhaṇḍī, Dhṛṣṭadyumna, Virāṭa, neporazitelný Sātyaki, Drupada, synové Draupadī a další, jako například syn Subhadry, válečník mocných paží — ti všichni zaduli do svých lastur.
TEXT 19:
Le mugissement des conques devient bientôt assourdissant. Se répercutant au ciel et sur la terre, il déchire le cœur des fils de Dhṛtarāṣṭra.
TEXT 19:
Troubení těchto lastur bylo ohlušující. Znělo nebem i zemí a otřásalo srdci Dhṛtarāṣṭrových synů.
TEXT 20:
Alors, assis sur son char dont l’étendard porte l’emblème d’Hanumān, Arjuna, le fils de Pāṇḍu, saisit son arc et s’apprête à décocher ses flèches. Toutefois, ô roi, après avoir observé les fils de Dhṛtarāṣṭra rangés en formation de combat, il se tourne vers Kṛṣṇa.
TEXT 20:
Na válečném voze s vlajkou nesoucí znak Hanumāna tehdy Arjuna, syn Pāndua, pozvedl svůj luk a připravil se vyslat šípy. Ó králi, Arjuna pohlédl na Dhṛtarāṣṭrovy syny seřazené ve vojenském šiku a poté řekl Pánu Kṛṣṇovi následující slova.
TEXTS 21-22:
Arjuna dit: Ô Toi l’Infaillible, je T’en prie, conduis mon char entre les deux armées, que je puisse voir qui est sur les lignes, qui désire combattre, qui je devrai affronter lors de ce jugement des armes.
TEXTS 21-22:
Arjuna řekl: Ó Neselhávající, zajeď prosím s mým vozem mezi obě vojska, abych mohl spatřit bojechtivé přítomné, s nimiž v tomto velkém střetnutí zbraní musím válčit.
TEXT 23:
Laisse-moi voir ceux qui sont venus ici se battre dans l’espoir de plaire au fils malveillant de Dhṛtarāṣṭra.
TEXT 23:
Chci vidět ty, kteří sem přišli bojovat s přáním potěšit zlovolného Dhṛtarāṣṭrova syna.
TEXT 24:
Sañjaya dit: À la requête d’Arjuna, ô descendant de Bharata, Kṛṣṇa mène le char splendide entre les deux armées.
TEXT 24:
Sañjaya řekl: Ó potomku Bharaty, Pán Kṛṣṇa, jehož Arjuna takto oslovil, zajel s jejich skvělým vozem mezi vojska obou soupeřů.
TEXT 25:
Puis, devant Bhīṣma, Droṇa et les autres princes de ce monde, le Seigneur dit: « Regarde, Pārtha, l’assemblée de tous les Kurus. »
TEXT 25:
V přítomnosti Bhīṣmy, Dṛony a všech ostatních vládců světa Pán pravil: “Jen pohleď, Pārtho, na všechny shromážděné Kuruovce.”
TEXT 26:
Arjuna aperçoit alors dans les rangs des deux armées, ses pères, grands-pères, précepteurs, oncles maternels, frères, fils, petits-fils et amis, ainsi que ses beaux-pères et ses bienfaiteurs.
TEXT 26:
V řadách obou vojsk Arjuna spatřil své otce, dědy, učitele, strýce z matčiny strany, bratry, syny, vnuky, přátele a také tchány a příznivce.
TEXT 27:
Lorsqu’il voit ceux à qui il est lié par différents degrés d’amitié ou de parenté, Arjuna, le fils de Kuntī, est saisi d’une grande compassion. Désemparé, il s’adresse au Seigneur.
TEXT 27:
Když Arjuna, syn Kuntī, uviděl všechny tyto přátele a příbuzné, přemohl ho soucit a promluvil následovně.
TEXT 28:
Arjuna dit: Cher Kṛṣṇa, de voir les miens animés d’une flamme guerrière, mes membres tremblent et ma bouche se dessèche.
TEXT 28:
Arjuna řekl: Ó Kṛṣṇo, při pohledu na mé přátele a příbuzné, kteří přede mnou stojí v tak bojovné náladě, cítím, jak se chvějí údy mého těla a vysychá mi v ústech.
TEXT 29:
Tout mon corps frémit, mes poils se hérissent, mon arc Gāṇḍīva me tombe des mains et la peau me brûle.
TEXT 29:
Třesu se po celém těle, ježí se mi chlupy, luk Gāṇḍīva mi padá z ruky a kůže mě pálí.
TEXT 30:
Je ne puis demeurer ici plus longtemps. Je ne suis plus maître de moi; mon esprit s’égare. Ô Kṛṣṇa, vainqueur du monstre Keśī, je ne présage que de funestes événements.
TEXT 30:
Nemohu zde již déle stát. Zapomínám se a má mysl je zcela vyvedena z míry. Ó Kṛṣṇo, hubiteli démona Keśīho, vidím před sebou jen příčiny neštěstí.
TEXT 31:
Je ne vois pas quel bienfait je pourrais retirer de la mort de mes proches, et je n’aspire nullement, cher Kṛṣṇa, à la victoire, au royaume ou aux plaisirs qu’elle pourrait me procurer.
TEXT 31:
Nevím, jak může vzejít něco dobrého z toho, když v této bitvě zabiji své vlastní příbuzné, a nemohu si ani přát následné vítězství, království či štěstí, můj milý Kṛṣṇo.
TEXTS 32-35:
Ô Govinda, à quoi bon un royaume, le bonheur, la vie même, si ceux pour qui nous voulons ces bienfaits sont sur le champ de bataille ? Ô Madhusūdana, mes maîtres, mes fils, mes pères et grands-pères, mes oncles maternels, beaux-pères, petits-fils, beaux-frères et autres proches, sont tous prêts à sacrifier leurs biens et leur vie; comment pourrais-je souhaiter leur mort, dussé-je par là survivre ? Ô soutien de tous les êtres, je ne peux me résoudre à les affronter, même si l’on me donne les trois mondes en échange, que dire alors de la terre. Quel plaisir obtiendrions-nous en exterminant les fils de Dhṛtarāṣṭra ?
TEXTS 32-35:
Ó Govindo, k čemu nám bude království, štěstí či dokonce sám život, když všichni, pro něž si je můžeme přát, jsou nyní seřazeni na bojišti? Ó Madhusūdano, stojí přede mnou učitelé, otcové, synové, dědové, strýcové ze strany matky, tcháni, vnuci, švagři a ostatní příbuzní, připravení obětovat své životy a majetek — proč bych je měl chtít zabít, třebaže jinak mohou oni zabít mě? Ó udržovateli všech živých bytostí, nejsem připraven s nimi bojovat ani výměnou za tři světy, o této zemi ani nemluvě. Jaké potěšení získáme, když zabijeme Dhṛtarāṣṭrovy syny?
TEXT 36:
Nous serions en proie au péché si nous tuions de tels agresseurs. Il serait indigne de nous de faire périr les fils de Dhṛtarāṣṭra et nos amis. Quel en serait le profit, ô Kṛṣṇa, Toi l’époux de la déesse de la fortune ? Comment pourrions-nous être heureux après avoir donné la mort aux nôtres ?
TEXT 36:
Jestliže zabijeme takové agresory, dolehne na nás hřích. Pobít Dhṛtarāṣṭrovy syny a naše přátele proto není správné. Co bychom tím získali, Kṛṣṇo, manželi bohyně štěstí, a jak bychom mohli být šťastní, když zabijeme vlastní příbuzné?
TEXTS 37-38:
Ô Janārdana, si, parce qu’ils ont le cœur rongé par l’avidité, ces hommes ne voient aucun mal à détruire leur famille ou à se quereller avec leurs amis, pourquoi nous, qui sommes conscients du crime que représente l’anéantissement d’une dynastie, devrions-nous commettre des actes aussi néfastes ?
TEXTS 37-38:
Ó Janārdano, třebaže tito muži se srdci podmaněnými chamtivostí nevidí nic špatného ve zničení svého rodu a v roztržkách se svými přáteli, proč bychom my, kteří zločin ve zničení rodu vidíme, měli spáchat takové hříchy?
TEXT 39:
La destruction d’une famille entraîne l’effondrement des traditions familiales éternelles, si bien que ses descendants sombrent dans l’irréligion.
TEXT 39:
Se zničením dynastie zaniká věčná rodová tradice, a zbytek rodiny tak propadá bezbožnosti.
TEXT 40:
Lorsque l’irréligion s’empare de la famille, ô Kṛṣṇa, ô descendant de Vṛṣṇi, les femmes se corrompent, et de leur dégradation, naît une progéniture non désirée.
TEXT 40:
Ó Kṛṣṇo, potomku Vṛṣṇiho, když v rodině převládá bezbožnost, dochází k mravnímu úpadku žen a následkem znečištění žen přichází na svět nežádoucí potomstvo.
TEXT 41:
L’accroissement du nombre de ces indésirables plonge la famille et ceux qui en ont détruit les traditions dans une existence infernale. Les ancêtres de ces familles dépravées choient, car on cesse de leur faire des oblations d’eau et de nourriture.
TEXT 41:
Přibývání nežádoucího obyvatelstva nutně způsobí pekelný život jak rodině, tak těm, kteří rodinnou tradici ničí. Předkové takových zkažených rodin poklesnou, protože se jim přestane obětovat jídlo a voda.
TEXT 42:
Les actes néfastes de ceux qui détruisent les traditions familiales provoquent l’apparition d’enfants non désirés. Ils ruinent les projets communautaires et mettent un terme aux pratiques bénéfiques pour la famille.
TEXT 42:
Špatným jednáním osob ničících rodinnou tradici, jež způsobuje rození nežádoucích dětí, jsou zmařeny společenské plány i činnosti pro blaho rodiny.
TEXT 43:
Je le tiens de la lignée des maîtres du savoir, ô Kṛṣṇa: ceux qui détruisent les traditions familiales vivent à jamais en enfer.
TEXT 43:
Ó Kṛṣṇo, udržovateli lidstva, od členů učednické posloupnosti jsem slyšel, že ti, kdo ničí rodinné tradice, vždy obývají peklo.
TEXT 44:
N’est-il pas étrange, hélas, que nous nous apprêtions à commettre de si grandes fautes ? Voilà que pour jouir des plaisirs de la royauté, nous sommes prêts à tuer les nôtres.
TEXT 44:
Ó, jak je podivné, že se chystáme spáchat tak velké hříchy. Hnáni touhou po královském štěstí chceme zabíjet vlastní příbuzné.
TEXT 45:
Mieux vaut pour moi mourir désarmé sur le champ de bataille, exposé aux armes des fils de Dhṛtarāṣṭra, sans opposer la moindre résistance.
TEXT 45:
Bylo by pro mě lépe, kdyby mne Dhṛtarāṣṭrovi synové se zbraněmi v rukách zabili na bojišti neozbrojeného a nekladoucího odpor.
TEXT 46:
Sañjaya dit: Après avoir tenu ces propos, Arjuna pose son arc et ses flèches, puis s’asseoit, accablé de douleur.
TEXT 46:
Sañjaya řekl: Když Arjuna na bitevním poli takto promluvil, odložil luk a šípy a s myslí zaplavenou zármutkem usedl do válečného vozu.