Skip to main content

9

Kapitola 9

Aineellinen huuma

Horečka hmotné iluze

janmaiśvarya-śruta-śrībhir
edhamāna-madaḥ pumān
naivārhaty abhidhātuṁ vai
tvām akiñcana-gocaram
janmaiśvarya-śruta-śrībhir
edhamāna-madaḥ pumān
naivārhaty abhidhātuṁ vai
tvām akiñcana-gocaram

Oi Herrani, vain aineelliseen elämään lopen väsyneet lähestyvät helposti Sinun Ylhäisyyttäsi. Sellaiset henkilöt, jotka yrittävät edistyä aineellisessa elämässä hyvän syntyperän, suuren omaisuuden, korkean sivistyksen sekä ulkoisen kauneuden avulla, eivät voi vilpittömästi kääntyä puoleesi.

Můj Pane, je snadné se k Tobĕ přiblížit, ale pouze pro ty, kteří jsou hmotnĕ vyčerpáni. Človĕk, který jde po cestĕ (hmotného) pokroku a snaží se vylepšit své postavení a dosáhnout ctihodného zrození, velkého bohatství, vysokého vzdĕlání a tĕlesné krásy, k Tobĕ nedokáže přistoupit s upřímnými pocity.

Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.26

Šrímad-Bhágavatam 8.26

Ihmisen katsotaan olevan aineellisesti pitkälle edistynyt, jos hän on aristokraattinen, hänellä on runsaasti omaisuutta, hyvä koulutus ja hän on ulkonäöltään kaunis ja viehättävä. Kaikki materialistit pyrkivät hullujen lailla saamaan nämä aineelliset rikkaudet, mitä pidetään sitten aineellisen sivistyksen kehityksenä. Tästä on vain seurauksena, että aineellisten rikkauksien omistaminen ylpistää ja huumaa ihmisen. Aineellisuuden ylpistämät eivät pysty lausumaan Herran pyhää nimeä sydämensä pohjasta: ”Oi Govinda! Oi Kṛṣṇa!” Herran pyhä nimi on hyvin voimallinen ja śāstroissa sanotaankin, että jos ihminen vain kerran lausuu Herran pyhän nimen, hän vapautuu suuremmasta määrästä syntejä kuin ehtisi koskaan tekemään. Tämä ei ole lainkaan liioiteltua, sillä Herran pyhällä nimellä on valtava voima. Tuon voiman ilmaantuminen riippuu kuitenkin siitä, miten pyhä nimi lausutaan. Epätoivoisen ja hädissään olevan ihmisen on helppo lausua Herran pyhä nimi vilpittömästi, mutta aineellisen hyvinvoinnin keskellä on vaikeata olla yhtä vakavissaan. Aineellisen menestyksen ylpistämä ihminen saattaa lausua Herran pyhän nimen silloin tällöin, mutta hän ei kykene siihen aidosti. Seuraavat neljä aineellisen kehityksen periaatetta haittaavat henkistä edistystä: (1) ylhäinen syntyperä (2) rikkaus (3) korkea koulutus (4) ja viehättävä kauneus.

Puhdasta henkistä sielua peittävä aineellinen kuori on vain ulkoinen, aivan kuten kuume on sairaassa kehossa ilmenevä ulkoinen oire. Yleensä kuumetta yritetään aina alentaa, eikä sen anneta kohota väärällä hoidolla. Toisinaan nähdään, että henkisesti pitkälle edistyneet köyhtyvät aineellisesti, mikä ei suinkaan ole pettymyksen aihe, sillä aineellinen köyhyys on yhtä hyvä merkki kuin kuumeen laskeminen. Ihmiselämän periaatteena pitäisi olla aineellisen huuman vähentäminen, sillä se saa ihmisen harhautumaan yhä enemmän elämän varsinaisesta tarkoituksesta. Pahasti harhautuneet ihmiset eivät mitenkään voi päästä Jumalan valtakuntaan.

Hmotný pokrok znamená narodit se v aristokratické rodinĕ, mít velký majetek, vzdĕlání a osobní krásu. Všichni materialisté prahnou po tĕchto hmotných vĕcech a říkají tomu rozvoj hmotné civilizace. Výsledkem je, že ten, kdo všech tĕchto hmotných vĕcí dosáhne, začne být nepřirozenĕ pyšný a omámený ze svého pomíjivého bohatství. Takoví hmotnĕ povýšení lidé pak nejsou schopni pronášet svaté jméno Pána a upřímnĕ Ho oslovovat: „Ó Góvindo, ó Kršno!“ V šástrách je řečeno, že když hříšník jednou řekne svaté jméno Pána, zbaví se tolika hříchů, kolika se není schopný ani dopustit. Takovou má svaté jméno Pána sílu a ani v nejmenším se nejedná o přehánĕní. Pánovo svaté jméno skutečnĕ tuto sílu má. Je však rovnĕž zapotřebí, aby jeho opakování mĕlo patřičnou kvalitu, a to závisí na kvalitĕ cítĕní. Bezmocný človĕk může říkat svaté jméno Pána procítĕnĕ, ale ten, kdo totéž svaté jméno říká ve stavu velké hmotné spokojenosti, nemůže být tak upřímný. Hmotnĕ povýšení lidé možná příležitostnĕ recitují svaté jméno Pána, ale nejsou schopni to dĕlat kvalitnĕ. Čtyři zásady hmotného rozvoje, tzn. (1) vysoký původ, (2) slušný majetek, (3) vysoké vzdĕlání a (4) krása, jsou tedy vlastnĕ překážky v pokroku na cestĕ duchovního rozvoje. Hmotný obal čisté duše je vnĕjší, stejnĕ jako horečka je vnĕjším projevem nezdravého tĕla. Obvyklým postupem je snižovat horečku a ne ji zvyšovat špatným jednáním. Nĕkdy vidíme, že duchovnĕ pokročilý človĕk hmotnĕ strádá. To ho ale nikterak neodrazuje. Naopak, hmotná nouze je stejnĕ dobrou známkou jako pokles teploty. Životní zásadou by mĕlo být, abychom snižovali stupeň hmotného opojení, které nás přivádí do stále vĕtší iluze, co se týče cíle života. Lidé posedlí iluzí nemohou vstoupit do Božího království.

Tietyssä mielessä aineelliset rikkaudet ovat Jumalan armoa. Hyvin ylhäinen syntyperä tai syntyminen rikkaaseen maahan kuten Amerikkaan, vauraus, korkea koulutus ja sivistys sekä kauneus ovat hurskaiden tekojen suomia lahjoja. Rikas ihminen herättää huomiota, muttei köyhä. Koulutettu ihminen herättää huomiota, muttei kouluttamaton. Aineellisessa mielessä tuollaiset avut ovat hyödyksi. Mutta kun ihminen on aineellisesti rikas, hän huumaantuu. ”Olen rikas, olen sivistynyt. Minulla on rahaa.”

Mít velké hmotné bohatství je zajisté Pánova milost. Narodit se v aristokratické rodinĕ nebo třeba v Americe, být velice bohatý, mít rozsáhlé poznání nebo vzdĕlání a být krásný jsou dary, které človĕk dostává za své zbožné činnosti. Bohatý človĕk budí pozornost ostatních, zatímco chudého si nikdo nevšimne. Stejnĕ i vzdĕlaný človĕk je na rozdíl od hlupáka středem pozornosti ostatních. Z hmotného hlediska jsou tedy všechna tato bohatství velkým požehnáním. Když je ale človĕk hmotnĕ bohatý, omámí ho to: „Jsem boháč. Jsem vzdĕlaný. Mám peníze.“

Viiniä juonut voi kuvitella lentävänsä taivaalla tai olevansa paratiisissa. Se on huumaantumisen seurausta. Huumaantunut ei tiedä, että nämä unet ovat ajan armoilla ja tulevat päättymään. Koska hän ei tiedä, että unet eivät tule jatkumaan, hänen sanotaan olevan harhan vallassa. Samalla tavalla huumaantumista on ajatella olevansa hyvin rikas, hyvin koulutettu ja kaunis suuren valtion aristokraatti. Hienoa, mutta kuinka kauan tuo kestää? Amerikkalainen saattaa olla rikas, kaunis ja pitkälle koulutettu. Hän voi olla siitä ylpeä, mutta kuinka kauan tämä huuma kestää? Kun ruumis kohtaa loppunsa, kaikki muukin loppuu, aivan kuten humaltuneen unet.

Když nĕkdo pije víno, opije se a pak si může myslet, že létá po obloze nebo že přišel do nebes. To jsou následky opilosti. Opilec si ale není vĕdom, že všechny tyto sny jsou pod vlivem času a jednou musí skončit. Jelikož neví, že jeho sny nebudou pokračovat vĕčnĕ, říká se, že je v iluzi. Stejnĕ tak je človĕk omámený, když si myslí: „Jsem velice bohatý, jsem velmi vzdĕlaný a krásný, narodil jsem se v aristokratické rodinĕ a jsem synem velkého národa.“ To je sice pravda, ale jak dlouho budou tyto výhody trvat? Předpokládejme, že nyní je nĕkdo Američan, je také bohatý, krásný a má pokročilé poznání. Může být na to všechno velice pyšný, ale jak dlouho? Jednou s jeho tĕlem bude konec a s ním skončí také všechno ostatní, stejnĕ jako opilcovy sny.

Nuo unet ovat mielessä, egon tasolla ja kehon tasolla. Mutta me emme ole tämä ruumiimme. Karkea ruumis ja hienojakoinen keho eivät ole sama asia kuin me itse. Karkea ruumis on tehty maasta, vedestä, tulesta, ilmasta ja eetteristä. Hienojakoinen keho on tehty mielestä, älykkyydestä ja väärästä minästä. Elävä olento on näiden kahdeksan elementin yläpuolella, joita kuvaillaan Bhagavad-gītāssa Jumalan alemmaksi energiaksi.

Tyto sny jsou na úrovni mysli, na úrovni ega a na tĕlesné úrovni. Já ale nejsem tohle tĕlo. Hrubohmotné a jemnohmotné tĕlo se liší od mého skutečného já. Hrubohmotné tĕlo je vytvořeno ze zemĕ, vody, ohnĕ, vzduchu a éteru a jemnohmotné tĕlo se skládá z mysli, inteligence a falešného ega. Živá bytost je však transcendentální všem tĕmto osmi prvkům, které jsou v Bhagavad-gítĕ popsány jako vnĕjší energie Boha.

Vaikka ihminen on älyllisesti edistynyt, hän ei tiedä olevansa alemman energian vaikutuksessa, kuten huumaantunut ei ymmärrä omaa tilaansa. Rikkaudet asettavat ihmisen huuman kaltaiseen olotilaan. Me olemme jo huumaantuneita ja nykyinen kulttuuri pyrkii vielä lisäämään sitä. Tosiasiassa meidän pitäisi päästä siitä eroon, mutta nykykulttuuri tähtää sen lisäämiseen, jotta meistä tulisi yhä huumaantuneempia ja menisimme helvettiin.

Dokonce i když je nĕkdo velice inteligentní, neví, že je pod vlivem vnĕjší energie, stejnĕ jako opilec neví o tom, že je opilý. Bohatstvím se proto človĕk dostává do stavu omámení. Jsme již omámeni a moderní civilizace si dává za cíl toto naše omámení ještĕ zvyšovat. Ve skutečnosti bychom se z nĕj mĕli dostat, ale cílem moderní civilizace je neustále ho zvyšovat, abychom byli stále více pod vlivem tohoto opojení a nakonec šli všichni do pekla.

Kuntīdevī sanoo, että ne jotka ovat huumaantuneita tällä tavalla eivät voi aidolla tunteella puhutella Herraa. He eivät pysty sydämestään sanomaan: jaya rādhā-mādhava! ”Kaikki kunnia Rādhālle ja Kṛṣṇalle!” He ovat kadottaneet henkiset tunteensa. He eivät pysty sydämestään puhumaan Herralle, sillä heillä ei ole tietoa. He luulevat, että Jumala on köyhiä varten. ”Köyhillä ei ole tarpeeksi ruokaa. He voivat mennä kirkkoon rukoilemaan jokapäiväistä leipäänsä. Minulla on tarpeeksi leipää. Miksi menisin kirkkoon?” Tämä on heidän mielipiteensä.

Kuntídéví říká, že ti, kteří jsou takto omámeni, nemohou oslovit Pána s upřímnými pocity. Nemohou procítĕnĕ říci jaya rādhā-mādhava: „Sláva Rádhárání a Kršnovi.“ Ztratili svůj duchovní cit. Nemohou Pána oslovit s citem, neboť nemají poznání. Myslí si: „Bůh je pro chudé. Chudí lidé nemají dostatek potravy. Ať chodí do kostela a modlí se: ,Ó Bože, chléb vezdejší dej nám dnes.̀ Já mám ale chleba dostatek. Proč bych mĕl chodit do kostela?“ To je jen jejich domnĕnka.

Nykyisin kun ihmiset elävät vauraudessa, kukaan ei ole kiinnostunut käymään kirkossa tai temppelissä. Ihmiset ihmettelevät mitä hullutusta se on. ”Miksi menisin kirkkoon pyytämään leipää? Kehitämme taloutta ja sitten meillä on tarpeeksi leipää.” Erityisesti kommunistisissa maissa ajatellaan yleisesti näin. Kommunistit tekevät kylissä propagandatyötään ja pyytävät ihmisiä menemään kirkkoon rukoilemaan itselleen leipää. Kun ihmiset tulevat ulos kirkosta, he kysyvät: ”Saitteko leipänne?”

V současnosti žijeme v dobĕ ekonomického pokroku a nikdo nemá zájem chodit do kostelů nebo chrámů. Lidé si myslí: „Co je to za nesmysl? Proč bych mĕl chodit do kostela a žádat o chleba? Když rozvineme naši ekonomiku, budeme mít chleba dostatek.“ Zvláštĕ to můžeme vidĕt v komunistických zemích. Komunisté dĕlají svou propagandu na vesnicích tak, že říkají lidem, aby šli do kostela a modlili se o chleba. Tito nevinní lidé se tedy modlí: „Ó Bože, chléb vezdejší dej nám dnes.“ Když pak vyjdou z kostela, komunisté se jich zeptají: „Dostali jste chleba?“

”Emme saaneet”, ihmiset vastaavat.

„Ne, pane,“ odpovĕdí.

”Pyytäkää meiltä”, kommunistit sanovat.

„Vidíte,“ řeknou komunisté. „Požádejte nás.“

Sitten ihmiset sanovat kommunistisille ystävilleen: ”Antakaa te meille leipää.”

Lidé potom řeknou: „Ó komunističtí přátelé, dejte nám chleba.“

Kommunistiset ystävät ovat tietenkin tuoneet kuorma-autolasteittain leipää kylään ja sanovat: ”Ottakaa niin paljon kuin haluatte. No, kumpi on parempi – kommunistit vai Jumala?

Komunističtí přátelé samozřejmĕ přivezou celý náklad chleba a řeknou: „Vezmĕte si, kolik chcete. A kdo je nyní lepší    —    komunisté, nebo váš Bůh?“

Koska ihmiset eivät ole kovin älykkäitä, he vastaavat: ”Te olette parempia.” Heillä ei ole älykkyyttä kysyä: ”Mistä te saitte tämän leivän? Oletteko tuottaneet sen tehtaassanne? Tuottaako tehtaanne ruokaviljaa?” Koska he ovat sūdria (ihmisiä joilla on vähäinen äly), he eivät kysy tätä kysymystä. Brāhmaṇa, joka on älykäs, kysyy heti: ”Mistä olette saaneet tämän leivän? Ette pysty tuottamaan sitä tyhjästä. Olette vain ottaneet Jumalan viljan, leiponeet siitä leipää, mutta se ei tee teistä leivän omistajia.”

Protože lidé nejsou příliš inteligentní, odpovĕdí: „Vy jste lepší.“ Nejsou natolik inteligentní, aby se zeptali: „Vy darebáci, a odkud jste vzali tento chleba? Vyrobili jste ho ve své továrnĕ? Můžete ve své továrnĕ vyrobit obilí?“ Protože jsou šúdrové (lidé, kteří nejsou příliš inteligentní), nedokáží jim položit takové otázky. Ale bráhman, človĕk, který je velice inteligentní, se ihned zeptá: „Vy darebáci, odkud jste získali tento chleba? Nemůžete vyrobit chleba. Pouze jste vzali pšenici, kterou vám dává Bůh, a přemĕnili jste ji. To ale neznamená, že se to stalo vaším vlastnictvím.“

Vain se, että valmistamme joistakin materiaaleista jotakin, ei tarkoita sitä, että me olisimme lopullisen tuotteen omistajia. Jos minä annan puusepälle rakennuspuuta, työkaluja ja maksan palkan, ja hän rakentaa tarvikkeista hienon kaapin, kenelle tuo kaappi kuuluu? Kuuluuko kaappi puusepälle vai minulle, joka olen järjestänyt hänelle tarvikkeet? Puuseppä ei voi väittää, että kaappi kuuluu hänelle, koska hän on rakentanut sen. Vastaavasti meidän on kysyttävä ateisteilta, kuten kommunisteilta: ”Te lurjukset, keneltä saitte ainekset leipäänne? Kaikki ainekset tulevat Kṛṣṇalta. Bhagavad-gītāssa Kṛṣṇa sanoo: ’Tämän aineellisen luomuksen elementit ovat Minun omaisuuttani.’ Ihmiset eivät ole luoneet merta, maata, taivasta, tulta tai ilmaa. Ne eivät ole ihmisten aikaansaannoksia. Näitä aineksia voidaan sekoittaa toisiinsa ja valmistaa niistä jotain. Maata voidaan sekoittaa merestä otettuun veteen, polttaa seos tulessa ja niin saadaan aikaan tiiliä, joista voidaan rakentaa pilvenpiirtäjä ja väittää sitä sitten omaksi omaisuudeksi. Mutta mistä saitte siihen alkujaan ainekset, senkin lurjukset? Olette varastaneet Jumalan omaisuutta ja nyt väitätte sitä omaksenne.” Tämä on tietoa.

Když přemĕníme jednu vĕc na druhou, ještĕ to neznamená, že konečný produkt je naším vlastnictvím. Když například dám truhláři nĕjaké dřevo, nářadí, zaplatím mu a on vyrobí velice hezkou skříň, komu ta skříň bude patřit    —    truhláři nebo mnĕ? Truhlář nemůže říci: „Protože jsem opracoval dřevo a vyrobil takovou krásnou skříň, patří teď mnĕ.“ Podobnĕ můžeme říci ateistům: „Kdo vám dává vše potřebné pro výrobu chleba, vy darebáci? Všechno přichází od Kršny. V Bhagavad-gítĕ Kršna říká: ,Prvky v hmotném stvoření jsou Mým vlastnictvím.̀ Nestvořili jste moře, zemi, oblohu, oheň ani vzduch. Tyto vĕci nejsou vaším stvořením. Můžete je jen kombinovat a přemĕňovat. Můžete vzít hlínu ze zemĕ a vodu z moře, smíchat je a s pomocí ohnĕ vyrobit cihly. Z tĕchto cihel potom můžete postavit mrakodrap a říkat, že tento mrakodrap patří vám. Kde jste ale získali vše potřebné pro stavbu mrakodrapu, vy darebáci? Ukradli jste Pánův majetek a nyní si na nĕj dĕláte nároky.“ To je skutečné poznání.

Valitettavasti ne, jotka ovat huumaantuneita, eivät pysty käsittämään tätä. Eräät ihmiset ajattelevat, että he ovat valloittaneet Pohjois-Amerikan intiaanien maan, ja nyt se on heidän omaisuuttaan. He eivät tiedä olevansa varkaita. Bhagavad- gītāssa sanotaan selvästi, että se joka ottaa Jumalan omaisuutta ja väittää sitä omakseen, on varas (stena eva saḥ).

Omámení a zaslepení lidé to ale naneštĕstí nemohou pochopit. Myslí si: „Vzali jsme území Ameriky Indiánům a nyní patří nám.“ Nevĕdí, že jsou zlodĕji. Bhagavad-gítá jasnĕ říká, že ten, kdo vezme Pánovo vlastnictví a prohlašuje ho za své, je zlodĕj (stena eva saḥ).

Kṛṣṇan palvojilla on oma kommunismi. Kṛṣṇa-tietoisen kommunismin mukaan kaikki kuuluu Jumalalle. Kuten Neuvostoliiton ja Kiinan kommunistit ajattelevat kaiken kuuluvan valtiolle, me ajattelemme kaiken kuuluvan Jumalalle. Tämä on saman filosofian laajentamista ja sen ymmärtämiseen tarvitaan hieman älyä. Miksi ajattelisimme, että meidän maamme kuuluu vain joukolle ihmisiä? Itse asiassa kaikki kuuluu Jumalalle ja jokaisella elävällä olennolla on oikeus käyttää Jumalan omaisuutta, sillä jokainen on Jumalan, ylimmän isän, lapsi. Herra Kṛṣṇa sanoo Bhagavad-gītāssa (14.4): sarva-yonisu kaunteya ... ahaṁ bīja-pradaḥ pitā. ”Minä olen kaikkien elävien olentojen siemenenantava isä. Elivätpä he missä elämänmuodoissa tahansa, he ovat Minun poikiani.”

Kršnovi oddaní mají proto svou vlastní podobu komunismu. Podle duchovního komunismu patří všechno Bohu. Stejnĕ jako si ruští a čínští komunisté myslí, že všechno patří státu, my si myslíme, že všechno patří Bohu. Je to pouhé rozšíření stejné filozofie a pochopit to vyžaduje jen trochu inteligence. Proč by si mĕl človĕk myslet, že jeho stát patří jen omezenému počtu lidí? Ve skutečnosti je všechno vlastnictvím Boha a každá živá bytost má právo užívat si tohoto vlastnictví, protože každý je dítĕtem Boha, který je nejvyšším otcem. V Bhagavad-gítĕ (14.4) Pán Kršna říká: sarva-yoniṣu kaunteya   ...   ahaṁ bīja-pradaḥ pitā. „Jsem otec všech živých bytostí dávající sémĕ. Všechny živé bytosti ve všech životních podobách jsou mými syny.“

Jokainen meistä elävistä olennoista on Jumalan poika. Sen olemme unohtaneet ja siksi me riitelemme. Onnellisessa perheessä kaikki lapset tietävät, että isä antaa heille ruokaa. Me olemme veljiä, miksi meidän pitäisi riidellä? Jos kaikista tulee Jumalatietoisia, Kṛṣṇa-tietoisia, riidat maailmassa loppuvat. Minä olen amerikkalainen, intialainen, venäläinen, kiinalainen: kaikki tällaiset määritelmät katoavat. Kṛṣṇa-tietoisuus -liike on hyvin puhdistava. Heti kun ihmiset tulevat tietoisiksi Kṛṣṇasta, heidän poliittinen ja kansallinen riitelynsä päättyy siihen, sillä he omaksuvat todellisen tietoisuutensa ja ymmärtävät, että kaikki kuuluu Jumalalle. Jokaisella perheen lapsella on oikeus saada joitain etuisuuksia isältään. Jos jokainen meistä on Jumalan osanen, jos jokainen on Jumalan lapsi, jokaisella on oikeus käyttää isän omaisuutta. Tämä oikeus ei kuulu vain ihmisille vaan Bhagavad-gītān mukaan se kuuluu jokaiselle elävälle olennolle elivätpä he ihmisinä, eläiminä, puina, lintuina, hyönteisinä tai minä tahansa. Tämä on Kṛṣṇa-tietoisuutta.

My, živé bytosti, jsme všichni synové Boha, ale zapomnĕli jsme na to, a proto bojujeme. Ve šťastné rodinĕ všichni synové vĕdí: „Otec nám všem zaopatřuje potravu. Jsme bratři, proč bychom tedy mĕli bojovat?“ Když si budeme vĕdomi Boha, vĕdomi Kršny, všechno bojování ve svĕtĕ skončí. „Jsem Američan,“ „Jsem Ind,“ „Jsem Rus,“ „Jsem Číňan“    —    všechna tato nesmyslná označení zmizí. Hnutí pro vĕdomí Kršny je tak očišťující, že jakmile si lidé toto vĕdomí osvojí, jejich politické a národnostní boje ihned ustanou, protože dojdou ke svému skutečnému vĕdomí a pochopí, že všechno patří Bohu. Všechny dĕti v rodinĕ mají právo užívat výhod, které má otec. Stejnĕ tak když je každý nedílnou součástí Boha, Jeho dítĕtem, má právo užívat vlastnictví otce. To právo nemají jen lidské bytosti. Podle Bhagavad-gíty náleží všem živým bytostem, nehledĕ na to, jestli mají tĕla lidských bytostí, zvířat, stromů, ptáků, šelem, hmyzu nebo čehokoliv jiného. Na tom se zakládá vĕdomí Kršny.

Kṛṣṇa-tietoisuuteen ei kuulu sellainen ajattelu, että minä ja veljeni olemme hyviä, mutta kaikki muut ovat huonoja. Me hylkäämme tällaisen kapea-alaisen, väärän ymmärryksen. Kṛṣṇa- tietoisuudessa elävät olennot nähdään tasavertaisina. Kuten Bhagavad-gītāssa (5.18) sanotaan:

Máme-li vĕdomí Kršny, nemyslíme si: „Můj bratr je dobrý a já jsem také dobrý, ale všichni ostatní jsou špatní.“ Toto omezené a pochybené vĕdomí odmítáme. Díky vĕdomí Kršny se naopak díváme na všechny živé bytosti stejnĕ. Jak je uvedeno v Bhagavad-gítĕ (5.18):

vidyā-vinaya-sampanne
brāhmaṇe gavi hastini
śuni caiva śvapāke ca
paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ
vidyā-vinaya-sampanne
brāhmaṇe gavi hastini
śuni caiva śvapāke ca
paṇḍitāḥ sama-darśinaḥ

”Todellisen tietonsa valossa nöyrä pyhimys näkee keskenään tasavertaisina oppineen ja lempeän brāhmaṇan, lehmän, elefantin, koiran ja koiransyöjän (kastittoman).”

„Díky správnému poznání spatřuje pokorný svĕtec v učeném a vznešeném bráhmanovi, krávĕ, slonu, psu a pojídači psů (bezkastovním) jedno a totéž.“

Paṇḍita eli oppinut näkee kaikki elävät olennot tasavertaisina. Koska vaiṣṇava on oppinut, hän on sääliväinen (lokānāṁ hita-kārinau) ja hän voi toimia siten, että ihmiskunta hyötyy. Vaiṣṇava tuntee ja itse asiassa näkee, että kaikki elävät olennot ovat osasia Jumalasta ja että jostakin syystä he ovat langenneet aineelliseen maailmaan ja omaksuneet erityyppisiä ruumiita karmansa mukaan.

Paṇḍita neboli učený človĕk vidí všechny živé bytosti na stejné úrovni. Vaišnava neboli oddaný je vzdĕlaný, je plný soucitu (lokānāṁ hita-kāriṇau) a může vykonávat takové činnosti, které mohou lidstvu přinést skutečné požehnání. Vaišnava cítí a skutečnĕ vidí, že všechny živé bytosti jsou nedílnou součástí Boha a že z nĕjakého důvodu poklesly do tohoto hmotného svĕta a přijaly různé druhy tĕl podle různé karmy.

Oppineet (paṇḍitāḥ) eivät tee erotteluja. He eivät sano, että tässä on eläin, se on lähetettävä teurastamoon, jotta ihmiset voivat syödä sen. Ei. Miksi eläimiä pitäisi teurastaa? Kṛṣṇa-tietoinen ihminen on ystävällinen jokaiselle. Siksi yksi filosofiamme kulmakiviä on määräys, joka kieltää lihansyönnin. Ihmiset eivät tietenkään halua hyväksyä sitä. He ihmettelevät sitä. Liha on meidän ruokaamme. Miksi emme saisi syödä sitä? Koska he ovat huumaantuneita lurjuksia (edhamāna-madaḥ), he eivät halua kuulla totuutta. Ajatelkaa, jos köyhä avuton mies makaa kadulla, voinko tappaa hänet? Antaako virkavalta sen minulle anteeksi? ”Tapoin köyhän miehen. Häntä ei tarvittu yhteiskunnassa. Miksi sellaisen ihmisen pitäisi saada elää?” Annettaisiinko minulle anteeksi? Sanoisiko virkavalta minulle, että olen tehnyt oikein hyvää työtä? Ei. Köyhä mies on myös valtion kansalainen, eikä valtio salli hänen tappamistaan. Miksi tätä filosofiaa ei voisi laajentaa? Puut, linnut ja eläimet ovat myös Jumalan poikia. Jos ne tapetaan, syyllistytään rikokseen kuten köyhän kodittoman tappamisessa. Jumalan, kuten ei oppineenkaan, silmissä ole rikkaan ja köyhän, mustan ja valkoisen välillä mitään eroa. Ei. Jokainen elävä olento on osanen Jumalaa. Ja koska vaiṣṇava ymmärtää tämän, hän on kaikkien elävien olentojen todellinen hyväntoivoja.

Učení lidé (paṇḍitāḥ) nedĕlají rozdíly. Neříkají: „To je zvíře, a mĕli bychom ho proto poslat na jatka, aby ho lidé mohli sníst.“ Ne. Proč by mĕla být zvířata porážena na jatkách? Človĕk, který si je skutečnĕ vĕdomý Kršny, je ke každému laskavý. Jednou ze zásad naší filozofie je nejíst maso. Lidé to samozřejmĕ nemusí přijmout. Řeknou: „Co je to za nesmysl? Maso je naše potrava. Proč bychom ho nemĕli jíst?“ Protože jsou to darebáci, kteří jsou omámení iluzí (edhamāna-madaḥ), nechtĕjí slyšet pravdu. Jenom ale uvažte: když nĕjaký chudák leží bezmocnĕ na ulici, mohu ho zabít? Mohu říci: „Zabil jsem jenom chudého človĕka. Společnost ho stejnĕ nepotřebovala. Proč by mĕl takový človĕk žít?“ Budu nevinný? Bude mi řečeno, že jsem udĕlal nĕco velice pĕkného? Ne. I chudák je obyvatelem státu a nikdo nemůže dovolit, aby byl zabit. Proč tuto filozofii nerozšířit ještĕ dále? Stromy, ptáci a šelmy jsou také Boží synové. Když je človĕk zabije, je vinen, stejnĕ jako kdyby zabil chudého človĕka na ulici. V očích Boha, a dokonce ani v očích učeného človĕka není žádný rozdíl mezi chudým a bohatým, černým a bílým. Každá živá bytost je nedílnou součástí Boha. A protože vaišnava to vidí takto, je jediným skutečným dobrodincem všech živých bytostí.

Vaiṣṇava pyrkii kohottamaan kaikki elävät olennot Kṛṣṇa- tietoisuuteen. Vaiṣṇava ei näe ihmisiä intialaisina tai amerikkalaisina. Joku saattaa kysyä, miksi olen tullut Amerikkaan. Mutta miksi en olisi tullut? Olen Jumalan palvelija ja tämä on Jumalan kuningaskunta. Jumalan palvojan estäminen on keinotekoista, ja joka niin tekee syyllistyy syntiin. Poliisi saa astua taloon kuin taloon eikä se ole luvatonta, samoin Jumalan palvojalla on oikeus mennä minne tahansa, sillä kaikki kuuluu Jumalalle. Meidän on nähtävä asiat tällaisina, kuten ne ovat. Se on Kṛṣṇa-tietoisuutta.

Vaišnava se snaží povýšit všechny živé bytosti na úroveň vĕdomí Kršny. Vaišnava neuvažuje: „Tohle je Ind a tohle je Američan.“ Nĕkdo se mĕ jednou zeptal: „Proč jste přišel do Ameriky?“ Proč bych ale nemĕl jet do Ameriky? Jsem služebník Boha a tohle je Boží království, proč bych tedy nemĕl přijet? Takto omezovat oddané je zcela nepřirozené a je to vlastnĕ hříšná činnost. Stejnĕ jako policista může vstoupit do domu, aniž to je přečin, služebník má právo jít kamkoliv, neboť všechno patří Bohu. Musíme vidĕt vĕci takové, jaké jsou. To je vĕdomí Kršny.

Nyt Kuntīdevī sanoo, että ne jotka lisäävät huumaansa, eivät voi tulla tietoisiksi Kṛṣṇasta. Huumaantunut ihminen saattaa puhua typeryyksiä ja hänelle voidaan sanoa: ”Hyvä ystävä, sinä puhut mielettömiä. Katso, tässä on sinun veljesi ja tässä on äitisi.” Mutta koska hän on huumaantunut, hän ei ymmärrä, eikä välitäkään ymmärtää. Vastaavasti kun vaiṣṇava yrittää näyttää aineellisesti huumaantuneelle lurjukselle, että tässä on Jumala, tämä ei pysty ymmärtämään. Kuntīdevī sanookin: tvām akiñcana-gocaram eli vapaus hyvän syntyperän, vaurauden, koulutuksen ja kauneuden aiheuttamasta huumasta, on hyvä asia.

Kuntídéví říká, že lidé, kteří jen stupňují svou opilost, si nemohou být vĕdomi Kršny. Zcela opilý človĕk mluví samé nesmysly a nĕkdo mu řekne: „Můj drahý bratře, mluvíš nesmysly. Podívej. Tohle je tvůj otec a tady je tvoje matka.“ Protože je ale opilý, nebude tomu rozumĕt, a dokonce ani nebude chtít tomu rozumĕt. Podobnĕ když se oddaný snaží nĕjakému hmotnĕ omámenému darebákovi ukázat: „Tady je Bůh,“ takový darebák to nebude moci pochopit. Kuntídéví proto říká tvām akiñcana-gocarama naznačuje, že zbavit se omámení, které způsobuje narození v dobré rodinĕ, bohatství, vzdĕlání a krása, je velice dobrou kvalifikací.

Kun ihmisestä tulee Kṛṣṇa-tietoinen, hän voi kuitenkin käyttää nämä avut Kṛṣṇan palvelemiseen. Esimerkiksi ne amerikkalaiset, jotka liittyivät Kṛṣṇa-tietoisuus -liikkeeseen, olivat aineellisesti huumaantuneita ennen kuin heistä tuli bhaktoja, mutta nyt se on ohi ja heidän aineellisista avuistaan on tullut henkisiä avuja, jotka voivat auttaa Kṛṣṇa-tietoisuuden edistämisessä. Kun amerikkalaiset bhaktat menevät Intiaan, he herättävät intialaisissa hämmästystä janotessaan Jumalatietoisuutta. Monet intialaiset haluavat jäljitellä länsimaista aineellista elämää, mutta kun he näkevät amerikkalaisten tanssivan Kṛṣṇa- tietoisina, silloin he ymmärtävät, että se on jotain sellaista, mitä kannattaa seurata.

Když však človĕk rozvine své vĕdomí Kršny, může totéž hmotné bohatství použít ve službĕ Kršnovi. Například Američané, kteří vstoupili do hnutí pro vĕdomí Kršny, byli předtím hmotnĕ omámeni, ale nyní, když ze svého omámení procitli, se jejich hmotné přednosti staly duchovními a mohou jim dále pomoci ve službĕ Kršnovi. Například když američtí oddaní jedou do Indie, Indové jsou překvapeni, když vidí, jak Američané začali prahnout po Bohu. Mnoho Indů se ze všech sil snaží napodobovat materialistický život Západu, ale když vidí Američany, jak tančí a zpívají Haré Kršna, uvĕdomují si, co ve skutečnosti stojí za to následovat.

Kaikkea voidaan käyttää Kṛṣṇan palvelemisessa. Jos ihminen jää huumaantuneeseen tilaan käyttämättä aineellisia avujaan Kṛṣṇan palvelemiseen, ne ovat hyödyttömiä. Mutta jos niitä voidaan käyttää Kṛṣṇan palvelemiseen, niistä tulee erittäin arvokkaita. Voidaan antaa seuraava esimerkki. Nolla on arvoton, mutta kun sen eteen lisätään ykkönen, nollan arvoksi tulee kymmenen. Jos nollia on kaksi, saadaan sata, jos nollia on kolme, saadaan tuhat. Aineellinen vauraus huumaa meidät, mikä ei ole nollia arvokkaampaa, mutta kun lisäämme niihin Kṛṣṇan, näistä kymmenistä, sadoista, tuhansista ja miljoonista nollista tulee erittäin arvokkaita. Kṛṣṇa-tietoisuus -liike antaa länsimaiden ihmisille suuren mahdollisuuden. Heillä on taakaksi asti aineellisen elämän nollia, ja jos he vain lisäävät Kṛṣṇan elämäänsä, kaikki muuttuu ylevän arvokkaaksi.

Všechno můžeme použít ve službĕ Kršnovi. Když človĕk zůstane omámený a nevyužívá svých hmotných výhod ve službĕ Kršnovi, tyto výhody nemají žádnou cenu. Když je však může využít ve službĕ Kršnovi, získají na cenĕ. Můžeme to vysvĕtlit na následujícím příkladu. Nula nemá žádnou hodnotu, ale jakmile před ni napíšeme jedničku, ihned se objeví číslo deset. Když máme dvĕ nuly, stane se z nich stovka a ze tří nul je tisíc. Podobnĕ jsme omámeni hmotnými výhodami, které ve skutečnosti nemají vĕtší hodnotu než nula. Jakmile však přidáme Kršnu, tyto desítky, stovky, tisíce a miliony nul budou mít nesmírnou hodnotu. Hnutí pro vĕdomí Kršny proto nabízí lidem na Západĕ velkou příležitost. Mají nadbytek nul hmotného života a když pouze přidají Kršnu, jejich život získá nesmírnou hodnotu.