Skip to main content

4

Kapitola 4

Kaikkialla vallitseva totuus

Jak se přiblížit ke Kršnovi

kṛṣṇāya vāsudevāya
devakī-nandanāya ca
nanda-gopa-kumārāya
govindāya namo namaḥ
kṛṣṇāya vāsudevāya
devakī-nandanāya ca
nanda-gopa-kumārāya
govindāya namo namaḥ

Salli minun nöyrästi kumartaa Korkeinta Herraa, Vasudevan poikaa ja Devakīn ilon lähdettä, Nandan ja muiden Vṛndāvanan paimenten poikaa sekä lehmien ja aistien virkistäjää.

Skládám proto své uctivé poklony Pánu, který se stal synem Vasudévy, radostí Dévakí, chlapcem Nandy a ostatních pastevců z Vrndávanu a oživovatelem krav a smyslů.

Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.21

Šrímad-Bhágavatam 1.8.21

Herra, joka on mahdoton saavuttaa aineellisin avuin, laskeutuu maan päälle rajattomasta ja aiheettomasta armostaan sellaisena kuin Hän on osoittaakseen erityistä armoa puhtaille antaumuksellisille palvojilleen ja hillitäkseen demonisten ihmisten nousun. Kuningatar Kuntī jumaloi erityisesti Herra Kṛṣṇan inkarnaatiota tai avataraa, koska kaikista maanpäällisistä ilmentymistä Hän on helpoimmin lähestyttävissä. Inkarnoituessaan Rāmana Hän pysyi koko ikänsä kuninkaan poikana, mutta ilmestyessään Kṛṣṇana Hän lähti heti syntymänsä jälkeen todellisten vanhempiensa (kuningas Vasudevan ja kuningatar Devakīn) suojasta Yaśodāmāyīn huomaan siunattuun Vrajabhūmiin leikkimään tavallisena paimenpoikana. Vrajabhūmi on erittäin pyhä paikka, koska Kṛṣṇa leikki siellä lapsuudessaan. Niinpä Herra Kṛṣṇa on armollisempi kuin Herra Rāma. Hän oli epäilemättä hyvin lempeä Kuntīn veljeä Vasudevaa sekä tämän koko perhettä kohtaan, sillä ellei Hän olisi ilmestynyt Vasudevan ja Devakīn poikana, kuningatar Kuntī ei olisi voinut pitää Häntä veljenpoikanaan ja osoittaa Hänelle rakkauttaan kuin äiti. Mutta Nanda ja Yaśodā ovat vielä onnekkaampia, sillä he nauttivat Kṛṣṇan lapsuusleikeistä, jotka ovat viehättävämpiä kuin mitkään muut Herran leikit. Nuo Vrajabhūmissa esitetyt lapsuusleikit ovat vailla vertaansa, ja ne ovat samanlaisia kuin alkuperäiset ikuiset leikit Kṛṣṇalokalla, jota Brahma-saṁhitāssa kutsutaan cintāmaṇi-dhāmaksi. Herra Śrī Kṛṣṇa laskeutui sieltä Vrajabhūmiin koko yliaistillisen seurueensa ja varustuksensa kanssa. Śrī Caitanya Mahāprabhu vahvistaa, että ketkään eivät voi olla onnekkaampia kuin Vrajabhūmin asukkaat, ja heistä erityisesti Vrajabhūmin paimentytöt, jotka antoivat kaikkensa vain ilahduttaakseen Herraa. Kṛṣṇaa kutsutaaan myös Govindaksi niiden leikkien ansiosta, jotka Hän esitti Nandan ja Yaśodān sekä paimenten ja erityisesti paimenpoikien ja lehmien kanssa. Herra Kṛṣṇa on Govindana erityisen suopea brāhmaṇoille ja lehmille, mikä osoittaa, että ihmiskunnan hyvinvointi riippuu erityisesti näistä kahdesta eli brāhmaṇa-kulttuurista ja lehmiensuojelusta. Herra Kṛṣṇa ei ole koskaan tyytyväinen, jos näitä asioita laiminlyödään.

Pán, k Nĕmuž se nelze přiblížit žádným hmotným způsobem, sestupuje ze Své nekonečné a bezpříčinné milosti na Zemi, aby projevil zvláštní přízeň Svým čistým oddaným a aby potlačil vzestup démonských osob. Královna Kuntí uctívá právĕ inkarnaci neboli sestoupení Pána Kršny nade všechny ostatní inkarnace, neboť v této konkrétní inkarnaci je Pán mnohem přístupnĕjší. V inkarnaci Pána Rámy byl od samotného dĕtství stále jen synem krále, ale v inkarnaci Kršny, i když se narodil jako syn krále, opustil ihned po Svém zjevení Svého skutečného otce a matku (krále Vasudévu a královnu Dévakí) a přemístil se na klín matky Jašódámájí, aby hrál úlohu obyčejného chlapce-pasáčka v požehnané Vradžabhúmi, která je velice posvĕcená Jeho dĕtskými zábavami. Pán Kršna je proto milostivĕjší nežli Pán Ráma. K bratrovi Kuntí Vasudévovi a celé jeho rodinĕ byl také nepochybnĕ velice laskavý. Kdyby se nestal synem Vasudévy a Dévakí, nemohla by Ho královna Kuntí prohlašovat za svého synovce a oslovovat Kršnu s rodičovskou láskou. Nanda a Jašódá jsou však ještĕ blaženĕjší, neboť mohli vychutnávat Pánovy dĕtské zábavy, které jsou ještĕ přitažlivĕjší než všechny ostatní. Jeho dĕtským zábavám předvedeným ve Vradžabhúmi, jejichž prototypem jsou Kršnovy vĕčné činnosti na původní Kršnalóce, planetĕ popisované v Brahma-sanhitĕ jako cintāmaṇi-dhāma, se nic nevyrovná. Pán Šrí Kršna sestoupil do Vradžabhúmi s celým Svým transcendentálním příslušenstvím a doprovodem. Šrí Čaitanja Maháprabhu proto potvrdil, že nikdo nemá takové štĕstí jako obyvatelé Vradžabhúmi, zvláštĕ pasačky krav, které zasvĕtily vše, co mĕly, uspokojení Pána. Díky Jeho zábavám s Nandou a Jašódou, s pastevci a především s malými pasáčky krav a s kravami, Mu přísluší jméno Góvinda. Pán Kršna jako Góvinda je naklonĕn hlavnĕ bráhmanům a kravám, čímž naznačuje, že blahobyt lidstva závisí hlavnĕ na tĕchto dvou vĕcech    —    na bráhmanské kultuře a na ochranĕ krav. Jsou-li zanedbávány, Pán Kršna není nikdy spokojen.

Rukoustensa alussa Kuntīdevī sanoi: namasye puruṣaṁ tvādyam īśvaraṁ prakṛteḥ param. ”Osoitan kunnioitukseni henkilölle, joka on puruṣa ja prakṛteḥ param, aineellisen ilmentymän ulottumattomissa.” Näin Kuntī antaa alussa ymmärtää, että Jumala on ylin puruṣa, Korkein Henkilö. Hän ei ole persoonaton. Hän on henkilö, mutta Hän ei ole tämän aineellisen maailman tai aineellisen luomuksen henkilö, eikä Hänen kehonsa ole aineellinen. Se on käsitettävä. Persoonattomuusfilosofien vähäinen tietomäärä ei sisällä sitä, kuinka Korkein Absoluuttinen Totuus voisi olla henkilö, sillä aina kun he ajattelevat henkilöä, he ajattelevat henkilöä tästä aineellisesta maailmasta. Siinä he tekevät virheen. Miksi Jumala olisi aineellisen maailman henkilö? Alussa Kuntī raivaa tieltä tämän väärinkäsityksen sanomalla, että Herra on prakṛteḥ param, aineellisen luomuksen ulottumattomissa. Kuitenkin Hän on persoonallisuus ja nyt Kuntīn armosta me voimme ymmärtää, että tämä Korkein Henkilö, vaikkakin alakṣyam, näkymätön, on tullut näkyväksi Kṛṣṇana.

Na začátku svých modliteb Kuntídéví říká: namasye puruṣaṁ tvādyam īśvaraṁ prakṛteḥ param. „Skládám své poklony této osobnosti, purušovi, který je prakṛteḥ param, je nad tímto hmotným stvořením.“ Již na počátku nám Kuntídéví vysvĕtluje, že Bůh je nejvyšší puruša, Nejvyšší Osoba. Není neosobní. Je Osobou, ale není osobou z tohoto hmotného svĕta nebo z tohoto hmotného stvoření a nemá hmotné tĕlo. To musíme pochopit. Impersonalisté kvůli svému omezenému poznání nemohou přijmout, že Nejvyšší Absolutní Pravda je osoba, protože si dokáží představit pouze takovou osobu, kterou znají z hmotného svĕta. To je jejich nedostatek. Proč by mĕl být Bůh osobou z tohoto hmotného svĕta? Kuntídéví proto hned na začátku vyjasňuje toto nedorozumĕní, když říká, že Pán je prakṛteḥ param, že stojí nad tímto hmotným stvořením. Přesto je osobou, a milostí Kuntí můžeme porozumĕt tomu, že tato Nejvyšší Osoba, Nejvyšší Pán, i když je alakṣyam, neviditelný, se nyní zjevil před našima očima jako Kršna.

Kuntīdevī sanoo: kṛṣṇāya vāsudevāya. Sana vāsudeva tarkoittaa toisinaan ”kaikkialla vallitsevaa”. Persoonattomuusfilosofeilla on tämä käsitys Vāsudevasta, siksi Kuntīdevī tähdentää, että Vāsudeva, kaikkialla vallitseva, on Kṛṣṇa. Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe ’rjuna tiṣṭhati. Korkein Herra on läsnä jokaisen sydämessä. Siten Hän vallitsee kaikkialla.

Kuntídéví říká: kṛṣṇāya vāsudevāya. Slovo vāsudeva se nĕkdy vysvĕtluje jako „všeprostupující“. Impersonalisté chápou Vásudévu tímto způsobem a Kuntídéví zde proto zdůrazňuje: „Všeprostupující Vásudéva je Kršna.“ Īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati: Kršna, Nejvyšší Pán, je přítomný v srdci každého, a je proto všepronikající.

Kṛṣṇalla, alkuperäisellä henkilöllä, on kolme aspektia: Jumaluuden Ylin Persoonallisuus, kaikkialla vallitseva Paramātma (Ylisielu) ja persoonaton Brahmanin sädehohto. Bhakti-yogasta kiinnostuneet eivät välitä Brahmanin persoonattomasta sädehohdosta. Se on ominaisempaa tavanomaisille ihmisille. Niille jotka asuvat auringossa, auringonvalo ei ole mitenkään mielenkiintoista. Heille se on merkityksetöntä. Vastaavasti henkisesti edistyneitä ei kiinnosta persoonaton Brahmanin sädehohto. He ovat kiinnostuneempia puruṣasta, Ylimmästä Henkilöstä, Vāsudevasta. Bhagavad-gītāssa todetaan, että oivallus Ylimmästä Henkilöstä saavutetaan monien, monien elämien jälkeen (bahūnāṁ janmanām ante). Jñānīt, persoonattomuusfilosofit, joita viehättää persoonattoman Brahmanin sädehohto, yrittävät tietonsa voimalla ymmärtää Absoluuttisen Totuuden, mutta he eivät ymmärrä, että heidän tietonsa on epätäydellistä ja rajallista, kun taas Kṛṣṇa, Absoluuttinen Totuus, on rajaton. Emme voi saavuttaa rajatonta rajallisella tiedollamme. Se ei ole mahdollista.

Kršna, původní osoba, má tři aspekty: projevuje se jako Nejvyšší Osobnost Božství, jako všepronikající Paramátmá (Nadduše) a jako neosobní záře. Ti, kteří se vĕnují bhakti-józe, se nezajímají o neosobní záři, která je určena pro obyčejné lidi. Kdybychom bydleli na Slunci, nezajímala by nás sluneční záře. Podobnĕ se lidé, kteří jsou pokročilí v duchovním životĕ, nezajímají o neosobní záři. Zajímají se o purušu, Nejvyšší Osobu, Vásudévu. V Bhagavad-gítĕ stojí, že k této realizaci Nejvyšší Osoby človĕk dojde po mnoha a mnoha zrozeních (bahūnāṁ janmanām ante). Džňání, impersonalisté, které přitahuje záře Brahmanu, se snaží porozumĕt Absolutní Pravdĕ na základĕ svého poznání, avšak nevĕdí, že jejich poznání je nedokonalé a omezené, zatímco Kršna, Absolutní Pravda, je neomezený. Není možné, abychom se k neomezenému přiblížili svými omezenými smysly.

Herran palvojien, kuten Kuntīdevīn, armosta voimme käsittää, että kaikkialla vallitseva Absoluuttinen Totuus, Vāsudeva, Paramātmā on läsnä Kṛṣṇana (kṛṣṇāya vāsudevāya). Tämä oivallus Vāsudevasta ei ole persoonattomuusfilosofeille kovin helppo. Kṛṣṇa sanoo Bhagavad-gītāssa (7.19):

Milostí oddaných jako Kuntídéví můžeme pochopit, že všeprostupující Absolutní Pravda, Vásudéva, Paramátmá, je Osobnĕ přítomná jako Kršna (kṛṣṇāya vāsudevāya). Pro impersonalisty je však velice tĕžké takto realizovat Vásudévu. Kršna říká v Bhagavad-gítĕ (7.19):

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ
bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

”Monien elämien ja kuolemien jälkeen, se joka todella tietää, antautuu Minulle, ymmärrettyään Minun olevan kaikkien syiden perussyy ja kaikki mitä on. Tuollainen sielu on hyvin harvinainen.” Sana mahātmā tarkoittaa ”avaramielistä”. Se joka ei pysty ymmärtämään Kṛṣṇaa, ei ole avaramielinen vaan ahdasmielinen. Jos ihmisestä tulee avaramielinen, niin Kṛṣṇan armosta hän ymmärtää Kṛṣṇan.

„Ten, který má skutečné poznání, se Mnĕ po mnoha zrozeních a smrtích odevzdá, neboť ví, že jsem příčinou všech příčin a všeho, co existuje. Taková velká duše je velice vzácná.“ Slovo mahātmā znamená „velkomyslný“. Ten, kdo nedokáže pochopit Kršnu, není velkomyslný. Je naopak velice omezený. Pouze velkomyslný človĕk může Kršnu Jeho milostí poznat.

Menetelmä Kṛṣṇan ymmärtämiseksi on sevonmukha – palveleminen. Sevonmukhe hi jihvādau. Vāsudevan oivaltaminen on mahdollista palvelemalla, alkaen kielestä. Kielen tehtävät ovat äänivärähtelyjen tuottaminen ja makujen aistiminen. Jos ihminen yhä uudelleen kuuntelee ja muodostaa kielellään Hare Kṛṣṇa -mantraa sekä nauttii prasādaa, Kṛṣṇalle tarjottua ruokaa, hän voi näin yksinkertaisesti oivaltaa Vāsudevan, Kṛṣṇan. Kṛṣṇa tulee näyttäytymään meille. Me emme voi vain omilla yrityksillämme ymmärtää Kṛṣṇaa, vaan rakastava palveleminen tekee meistä kelvollisia ja silloin Kṛṣṇa näyttäytyy (svayam eva sphuraty adaḥ).

Kršnovi můžeme porozumĕt oddanou službou. Tato metoda se nazývá sevonmukha. Sevonmukhe hi jihvādau. Vásudévu můžeme zrealizovat službou a tato služba začíná jazykem. Jazyk používáme ke dvĕma činnostem: k mluvení a k ochutnávání. Když človĕk pravidelnĕ opakuje Haré Kršna mantru, naslouchá této zvukové vibraci a ochutnává prasádam, jídlo obĕtované Kršnovi, může touto jednoduchou metodou realizovat Vásudévu, Kršnu. Kršna se mu Sám zjeví. Pouhá snaha z naší strany ale k realizaci Kršny nestačí. Svým úsilím a láskyplnou oddanou službou se kvalifikujeme k tomu, že se nám Kršna Sám zjeví (svayam eva sphuraty adaḥ).

Kṛṣṇa haluaa kovasti saada meidät takaisin kotiin, takaisin Jumaluuteen, mutta olemme jääräpäisiä emmekä halua lähteä. Siksi Hän valppaasti etsii mahdollisuutta ottaa meidät takaisin kotiin. Hän on kuin rakastava isä. Kun lurjusmainen poika jättää isänsä ja hortoilee kadulla ilman ruokaa ja suojaa kärsien suunnattomasti, isä haluaa aina saada poikansa takaisin kotiin. Vastaavasti Kṛṣṇa on ylin isä ja kaikki elävät olennot täällä aineellisessa maailmassa ovat aivan kuin harhaanjohdettuja rikkaan isän lapsia, jotka ovat jättäneet kotinsa ja hortoilevat kadulla. Suurin apu mitä kanssaihmiselleen voi antaa, on Kṛṣṇa-tietoisuus. Mitkään aineelliset ansiot eivät tyydytä elävää olentoa, mutta jos hänelle annetaan Kṛṣṇa-tietoisuus, hän on tyytyväinen. Hämmentyneelle kodittomalle pojalle voidaan muistuttaa: ”Rakas lapsi, miksi kärsit noin paljon? Olet rikkaan miehen poika. Miksi roikut kodittomana kadulla?” Ja jos hän alkaa ymmärtää, että hän on rikkaan miehen poika eikä hänen pitäisi elää kadulla, hän voi palata kotiin. Paras palvelus onkin ilmoittaa niille, jotka ovat unohtaneet Kṛṣṇan: ”Olette osasia Kṛṣṇasta. Olette Kṛṣṇan poikia ja Hän on rikastakin rikkaampi. Miksi mätänette täällä aineellisessa maailmassa?” Tämä on suurin palvelus. Māyā eli harha on hyvin voimakas, mutta jokaisen Kṛṣṇan palvojan velvollisuus on valaista kaikkia Kṛṣṇa-tietoisuudessa. Kuntīdevī sanoi ensin, että vaikka Kṛṣṇa, Korkein Henkilö, on sisä- ja ulkopuolella, roistoille ja lurjuksille Hän on näkymätön. Siksi Kuntī tähdentää, että ”tässä on Herra – Kṛṣṇa.”

Kršna velice touží po tom, aby nás mohl vzít zpátky domů, zpátky k Bohu, ale my jsme velice tvrdohlaví a nechceme se vrátit. Vždy proto hledá nejrůznĕjší způsoby, jak nás přivést zpĕt. Je jako milující otec. Když neposlušný syn opustí svého otce a toulá se po ulicích bez jídla a střechy nad hlavou a velice trpí, otec se ho vždy snaží přivést zpátky. Podobnĕ je Kršna nejvyšším otcem a všechny živé bytosti v tomto hmotném svĕtĕ jsou jako zbloudilé dĕti, které odešly od svého bohatého otce a toulají se po ulici. Nejvĕtším dobrodiním je proto dát všem ostatním lidským bytostem vĕdomí Kršny. Lidskou bytost nemůže uspokojit žádný hmotný zisk, ale když získá vĕdomí Kršny, ucítí skutečné uspokojení. Zmatenému chlapci, který se toulá po ulici, můžeme říci: „Můj drahý hochu, proč si způsobuješ takové utrpení? Tvůj otec je velice bohatý človĕk. Proč se tedy touláš po ulici?“ A když pochopí: „Ano, jsem synem velice důležitého človĕka. Proč bych se mĕl potulovat po ulici?“, může se vrátit domů. Nejlepší službou je proto připomenout všem, kteří zapomnĕli na Kršnu: „Jste nedílnou částí Kršny. Jste synové Nejvyššího Pána, který je vlastníkem všeho bohatství. Proč hnijete v tomto hmotném svĕtĕ?“ To je nejvĕtší služba. Májá, iluze, je velice silná, ale povinností každého oddaného je osvítit všechny vĕdomím Kršny. Kuntí například nejprve říká, že i když Kršna, Nejvyšší Osoba, je přítomný uvnitř i vnĕ všeho, darebáci a hlupáci Ho nemohou vidĕt. Proto poznamenává: „Tady je Pán    —    Kršna.“

Kṛṣṇa on kaikkialla vallitseva Jumaluuden Ylin Persoonallisuus (kṛṣṇāya vāsudevāya), mutta Hän syntyy hyvin mielellään Devakīn pojaksi (devakī-nandanāya). Devakī-nandana mainitaan myös Atharva-vedassa. Kṛṣṇa ilmestyy Devakī-nandanana ja Hänen isänsä on Nanda-gopa, Nanda Mahārāja. Kṛṣṇa toivoo, että Hänet mainitaan niiden palvojiensa nimen yhteydessä, jotka palvelevat Hänen isänään tai äitinään. Aineellisessa maailmassa me yritämme luoda suhteen Korkeimpaan hyväksymällä Hänet isäksemme, mutta Kṛṣṇa haluaa olla poikamme. Hän nauttii saadessaan olla palvojansa lapsi. Tavalliset ihmiset haluavat Jumalan isäkseen, mutta se ei ole Kṛṣṇalle kovin mieluista, koska lapsi vaivaa aina isäänsä: ”Anna minulle sitä, anna minulle tätä.”

Kršna je všeprostupující Nejvyšší Osobnost Božství (kṛṣṇāya vāsudevāya), ale je pro Nĕho velkým potĕšením stát se synem Dévakí (devakī nandanāya). O Dévakí-nandanovi se hovoří také v Atharva Védĕ. Kršna přichází jako Dévakí-nandana a Jeho otec je Nanda-gópa, Nanda Mahárádž. Kršnu tĕší, když se Jeho oddaní k Nĕmu chovají jako otec a matka. I když se v tomto hmotném svĕtĕ snažíme přijímat Nejvyššího jako svého otce, Kršna se chce stát naším synem. Má radost, když se stane synem oddaného. Obyčejní lidé chtĕjí Boha za svého otce. To Kršnu ale příliš netĕší, protože syn po svém otci vždy nĕco chce: „Dej mi tohle, dej mi tamto.“

Kṛṣṇalla on tietenkin rajattomat rikkaudet, joista hän voi ammentaa niin paljon kuin kukin haluaa. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān. Hän antaa ruoan elefantille ja Hän antaa ruoan muurahaiselle, joten miksi ei myös ihmiselle? Lurjukset eivät tiedä tätä. He raatavat kuin eläimet yötä päivää saadakseen leipää, ja jos he menevät kirkkoon, sielläkin he rukoilevat: ”Anna minulle leipää.” Heitä huolettaa vain ongelma leivästä.

Kršna má samozřejmĕ nesmírnĕ mocné energie, s jejichž pomocí může každého zásobit podle jeho přání. Eko bahūnāṁ yo vidadhāti kāmān. Dává jídlo slonům i mravencům, proč by tedy nedal jídlo lidem? Darebáci to ale nevĕdí. Pracují ve dne v noci jako osli, aby si vydĕlali na svůj denní chléb, a když jdou do kostela, modlí se: „Chléb vezdejší dej nám dnes.“ To je jediné, o co se starají.

Vaikka elävä olento on kaikkein rikkaimman ja varakkaimman henkilön poika, hän on tehnyt itselleen ongelman leivästä. Tätä kutsutaan tietämättömyydeksi. Hän ajattelee, että jos hän ei ratkaise ruokaongelmaansa, jos hän ei yötä päivää aja kuorma-autoaan, hän ei voi elää. Tämä on nykykulttuurin mielettömyyttä. Missä on pulaa leivästä? Kṛṣṇa voi järjestää loputtomat määrät leipää. Afrikassa elää tuhansittain elefantteja ja Kṛṣṇa järjestää niille ruuan. Jos Hän pystyy järjestämään ruokaa elefanteille, Hän pystyy järjestämään sitä myös ihmisille. Bhāgavatamissa sanotaankin: ”Älä hukkaa aikaasi leipäongelmaan.”

I když je živá bytost synem nejbohatší osoby, sama si vytváří problémy se shánĕním svého denního chleba. Tomu se říká nevĕdomost. Myslí si: „Když nevyřeším problém, jak získat svůj denní chléb, když nebudu řídit ve dne v noci svůj kamión, jak mohu žít?“ V tom spočívá nesmyslnost naší moderní civilizace. Není třeba vytvářet problémy se shánĕním potravy. Kršna nám může dát neomezené množství chleba. V Africe jsou tisíce slonů a Kršna jim všem dává potravu. Když může dávat potravu slonům, proč by nemohl zajistit potravu lidským bytostem? Bhágavatam proto říká: „Neztrácejte čas shánĕním svého denního chleba.“

tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ
tasyaiva hetoḥ prayateta kovido
na labhyate yad bhramatām upary adhaḥ

Me emme saa hukata aikaamme taloudellisten ongelmien ratkomiseen. Taloudellinen kehitys on jonninjoutavaa. Ehdotukseni on tietenkin hyvin vallankumouksellinen ja ihmiset ehkä vihaavat minua kun sanon näin. ”Mitä Swamiji oikein sanoo?” he ehkä ihmettelevät. Mutta tämä on tosiasia. Taloudellinen kehitys on hulluutta. Ajatellaanpa, että meillä on rikas isä ja tarpeeksi ruokaa. Jos tiedämme, että isämme on kaupungin rikkain mies, mitä taloudellisia ongelmia meillä silloin voisi olla? Asemamme on juuri tällainen. Meillä ei ole taloudellisia ongelmia. Kaikkea on runsaasti tarjolla. Jos haluamme vettä, sitä on valtamerittäin. Me haluamme tietysti makeaa vettä ja vaikka meressä on paljon vettä, meidän on luotettava Kṛṣṇan apuun, jos juomavedestä on pulaa. Hän saa veden höyrystymään ja kerääntymään pilviksi, jolloin sataa vettä, ja sadevesi on makeaa. Muuten emme voisi juoda sitä.

Nemĕli bychom ztrácet čas řešením ekonomických problémů. Ekonomický rozvoj je nesmysl. Myšlenka je to zajisté velmi revoluční a lidé mĕ kvůli tomu mohou i nenávidĕt. Mohou se ptát: „Co to Svámídží říká?“ Ale je to tak. Honit se za ekonomickým rozvojem je šílenství. Představte si, že nĕkdo má bohatého otce a dostatek potravy a ví: „Můj otec je nejbohatším človĕkem ve mĕstĕ.“ Jaké potom může mít ekonomické problémy? A v takovém postavení jsme i my. Nemáme žádné ekonomické problémy. Všeho máme dostatek. Chceme vodu    —    a vidíte? Kolem jsou celé oceány vody. Chceme samozřejmĕ čistou vodu, a tak když je vody nedostatek, vyhledáme pomoc u Kršny, Jehož vůlí se voda vypaří a promĕní v mraky a v podobĕ deštĕ potom padá na zem voda, která je sladká. Jinak bychom ji nemohli pít.

Kaikki on Kṛṣṇan hallinnassa ja kaikkea – vettä, valoa, lämpöä ja niin edelleen – on riittävästi.

Všechno je ovládáno a všeho    —    vody, svĕtla, tepla atd.    —    je dostatek.

oṁ pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁ
pūrṇāt pūrṇam udacyate
pūrṇasya pūrṇam ādāya
pūrṇam evāvaśiṣyate
oṁ pūrṇam adaḥ pūrṇam idaṁ
pūrṇāt pūrṇam udacyate
pūrṇasya pūrṇam ādāya
pūrṇam evāvaśiṣyate

”Jumaluuden Ylin Persoonallisuus on täydellinen ja sen vuoksi kaikki Hänestä emanoituvat ilmentymät, kuten tämä fenomenaalinen maailma, ovat täydellisesti varustettuja kokonaisuuksia. Kaikki mitä täydellinen kokonaisuus tuottaa on itsessään täydellistä. Koska Jumaluuden Ylin Persoonallisuus on Itsessään täydellinen kokonaisuus, Hän pysyy täysin ehtymättömänä, vaikka Hänestä virtaakin niin monia täydellisiä yksikköjä.” (Īśopaniṣad, kutsurukous)

„Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je dokonalý a úplný, a protože je naprosto dokonalý, vše, co z Nĕho emanuje, jako například tento vnímatelný svĕt, je dokonale vybaveno jako úplný celek. Vše, co pochází z dokonalého celku, je samo o sobĕ také dokonalé. Protože On je dokonalým celkem, zůstává v dokonalé rovnováze, i když z Nĕho emanuje tolik dokonalých jednotek.“ (Íšópanišad, Vzývání)

Kṛṣṇan varastot ovat täysin pohjattomat ja ikuisesti ehtymättömät. Meidän on oltava vain Kṛṣṇalle kuuliaisia ja Kṛṣṇa järjestää. Kṛṣṇa-tietoisella ihmisellä ei ole taloudellisia ongelmia. Hän saa Kṛṣṇalta riittävästi kaikkea. Los Angelesissa keskuksemme naapurit ovat toisinaan meille hieman kateellisia. ”Te ette tee työtä”, he sanovat Kṛṣṇa-tietoisille bhaktoille. ”Teillä ei ole minkäänlaisia huolia. Te omistatte neljä autoa ja syötte hyvin. Miten se on mahdollista?” Itse asiassa he ovat aivan oikeassa. Tavalla tai toisella me saamme kaiken mitä tarvitsemme, eikä meillä ole ongelmia, sillä jos ihmisestä vain tulee Kṛṣṇan vilpitön palvelija, hän saa kaiken. He ovat kateellisia meille siitä, että emme tee työtä ja silti meillä on kaikkea. Miksi he eivät liity mukaan? Sitä he eivät halua. ”Liittykää mukaan”, me sanomme heille. ”Laulakaa Hare Kṛṣṇaa!” ”Ei, ei ei! Sitä en voi tehdä.” ”No, hyvä on. Aja sitten kuorma-autoasi.” Huristellessaan ympäriinsä henkilöautoillaan ja kuorma-autoillaan, he aiheuttavat kanssaihmisilleenkin vaaran. Koska tahansa voi tapahtua onnettomuuksia. He sanovat, että se on kulttuuria. Pötypuhetta! Tuollainen ei ole mitään kulttuuria. Ihmiskulttuuria kuvaavat harmonisuus, vauraus ja śānti eli rauha. Rauhan ja vaurauden vallitessa ihmiset voivat olla tietoisia Kṛṣṇasta.

Kršnovy zásoby se nikdy nevyčerpají. Když budeme poslušní, Nejvyšší Pán nás vždy vším zásobí. Človĕk vĕdomý si Kršny proto nemá žádné ekonomické problémy; Kršna mu dává vše v dostatečném množství. Sousedé vedle našeho chrámu v Los Angeles nám nĕkdy závidí. Říkají našim oddaným: „Nepracujete, nemáte žádné starosti. Máte čtyři auta a vždy se dobře najíte. Jak je to možné?“ Ve skutečnosti mají pravdu. Dostáváme vše, co potřebujeme a nemáme žádné problémy, neboť ten, kdo se stane upřímným služebníkem Kršny, má všechno zajištĕné. Závidí nám, protože nechodíme do práce, a přece máme tolik vĕcí. Přesto se k nám ale nikdy nepřipojí. Říkáme jim: „Pojďte, zpívejte Haré Kršna.“ „Ne, ne. To nemohu.“ „Jak chcete. Jezdĕte tedy dál se svými kamióny.“ Jezdí kolem se svými auty jako o život a vytvářejí nebezpečí nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Každou chvíli může dojít k nehodĕ. A oni tomu říkají civilizace. To je nesmysl. To není civilizace. Civilizace znamená blahobyt a klid, śānti. V míru a blahobytu si může být každý vĕdomý Kršny.

Ihmiset raatavat yötä päivää saadakseen hieman ruokaa tietämättä, että heidän ruokansa on jo järjestetty. Avidyā karma- saṁjnānyā tṛtīyā śaktir iṣyate (Viṣṇu Purāṇa 6.7.61). Aineellinen maailma on täynnä tietämättömyyttä (avidyā). Meidän tulisi pyrkiä eroon tietämättömyydestä. Meidän tulisi työskennellä vain yhden asian eteen – tietämättömyyden haihduttamiseksi. Ajattelemme olevamme aineellinen ruumiimme ja että meidän on työskenneltävä yötä päivää, jotta saisimme ruokaa ja voisimme elää. Sellainen on tietämättömyyttä. Olemme eläneet tietämättöminä muissakin elämänmuodoissa kuin ihmisinä. Olemme olleet lintuja, villieläimiä ja niin edelleen, mutta nyt tässä elämässämme, meidän on oltava rauhallisia, tyyniä, hiljaisia, ja meidän tulee esittää kysymyksiä Absoluuttisesta Totuudesta (jīvasya tattva-jijnāsā, athāto brahma-jijnāsā). Tämän tulisi olla pyrkimyksemme.

Lidé pracují velice tĕžce ve dne v noci pro trochu jídla a nevĕdí, že všechnu potravu již mají zajištĕnou. Avidyā karma-saṁjñānyā tṛtīyā śaktir iṣyate (Višnu Purána 6.7.61). Tento hmotný svĕt je plný nevĕdomosti (avidyā). Jediným cílem všech našich činností by mĕlo být vysvobodit se z této nevĕdomosti. Myslíme si, že jsme toto hmotné tĕlo a že můžeme žít, jen když budeme pracovat ve dne v noci za trochu jídla. To je nevĕdomost. V takové nevĕdomosti jsme žili v jiných tĕlech než v lidských    —    jako ptáci nebo jako divoká zvířata, ale v tomto životĕ bychom mĕli vést pokojný a mírumilovný život a dotazovat se na Absolutní Pravdu (jīvasya tattva-jijñāsā, athāto brahma-jijñāsā).

Me vain istuudumme alas ja esitämme kysymyksiä Kṛṣṇasta. Juuri sitä meidän pitäisi tehdä. Se on elämää. Miksi ihmisen pitäisi raataa yötä päivää kuin eläin? Mitä elämää sellainen on? Ei! Sellainen ei ole hyvää elämää. Niinpä Śrīmad-Bhāgavatamissa sanotaan älykkäälle (kovida): ”Elämäsi tarkoituksen tulee olla Absoluuttisen Totuuden ymmärtäminen.” Kuinka taloudelliset ongelmani ratkeavat? Vastaus on, että onni jota taloudellisella kehityksellä havitellaan, tulee ajan oloon aivan itsestään. Tal labhyate duḥkavad anyataḥ (Śrīmad-Bhāgavatam 1.5.18). Etsimme onnea. Tavoitteletko kurjuutta? Et tosiaankaan. Miksi sitten koet kurjuutta? Jos et halua onnettomuuksia ja kärsimystä, miksi joudut kokemaan ne? Karmamme mukaisesti elämään kuuluu niin onnea kuin kärsimystäkin. Jos kärsimys tulee kutsumatta, onnellisuuskin tulee kutsumatta.

V klidu sedíme a ptáme se na Kršnu. To by mĕl udĕlat každý. To je skutečný život. Proč bychom mĕli pracovat ve dne v noci jako osli? Co je to za život? To není žádný život. Bhágavatam proto lidem inteligentním (kovida) říká: „Smyslem vašeho života by mĕlo být porozumĕní Absolutní Pravdĕ.“ Jak potom ale vyřeším své ekonomické problémy? Všechno štĕstí, které očekáváme z ekonomického rozvoje, přijde postupem času samo. Tal labhyate duḥkhavad anyataḥ (Bhág. 1.5.18). Všichni hledáme štĕstí. Hledáte snad neštĕstí? Ovšemže ne. Proč k vám tedy přichází? Když nechcete zažívat potíže a neštĕstí, proč jsou stále s vámi? Každý musí zažít určitou míru štĕstí a neštĕstí podle své karmy. S neštĕstím je to tedy stejné jako se štĕstím    —    obojí přijde bez pozvání.

Kohtalonamme on väistämättömästi kokea tietty määrä onnea ja tietty määrä kärsimystä. Sitä ei mikään voi muuttaa. Muutos joka meidän on tehtävä, on aineellisesta elämäntilasta irtautuminen. Sen on oltava ainut tehtävämme. Karmamme mukaisesti synnymme joskus ylemmille planeetoille puolijumaliksi ja joskus kissoiksi, koiriksi tai ulostebakteereiksi. Siksi Caitanya Mahāprabhu sanoo:

Každý máme předurčenou jistou míru štĕstí i neštĕstí, která nás čeká a nemine. Naším jediným zájmem by proto mĕlo být vysvobodit se z hmotného podmínĕní. Podle naší karmy se nĕkdy rodíme na vyšších planetárních systémech jako polobozi, nĕkdy se rodíme jako kočky a psi a nĕkdy jako červi ve výkalech. Čaitanja Maháprabhu proto říká:

ei rūpe brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja
ei rūpe brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

”Karmansa mukaisesti elävät olennot vaeltavat ympäri maailmankaikkeuden. Jotkut heistä kohoavat ylemmille planeettajärjestelmille ja jotkut menevät alemmille planeettajärjestelmille. Näistä miljoonista elävistä olennoista yksi hyvin onnekas saa Kṛṣṇan armosta tilaisuuden olla yhteydessä vilpittömään henkiseen mestariin. Kṛṣṇan ja henkisen mestarin armosta tuo elävä olento saa antaumuksellisen palvelemisen siemenen.” (Cc. Madhya 19.151) Vain onnekas elävä olento saa tilaisuuden seurustella Kṛṣṇan ja Kṛṣṇan palvelijoiden kanssa, jolloin hänelle annetaan antaumuksellisen palvelemisen siemen ja hän aloittaa Hare Kṛṣṇa -mantran lausumisen. Silloin hänen elämänsä muuttuu yleväksi.

„Živé bytosti putují celým vesmírem podle své karmy. Nĕkteré jsou povýšeny na vyšší planetární systémy a nĕkteré klesají do nižších planetárních systémů. Z milionů takových živých bytostí může milostí Kršny pouze jedna šťastlivá získat společnost pravého duchovního učitele. Milostí Kršny a duchovního učitele pak živá bytost obdrží semínko rostliny oddané služby.“ (Čč. Madhja 19.151) Jen živá bytost, která má velké štĕstí, dostane příležitost sdružovat se s Kršnou a Jeho oddanými, a tak získá semínko oddané služby v podobĕ zpívání Haré Kršna mantry a její život bude vznešený.

Kuntīdevī kiinnittää meidän huomiomme Kṛṣṇaan, Korkeimpaan Henkilöön, joka on alakṣya, kaikille näkymätön. Kuka tuo näkymätön on? Tässä – Kṛṣṇa. ”Vai Kṛṣṇa”, voidaan ihmetellä. ”On olemassa niin paljon eri Kṛṣṇoja.” Siksi Kuntīdevī sanoo: ”Osoitan rukoukseni Vāsudevalle, Vasudevan pojalle.” ”On monta Vasudevaa.” Ei. Nanda-gopa-kumārāya. Rukoilen Nanda Mahārājan kasvattipoikaa.” Tällä tavalla Kuntī osoittaa kolme kertaa, ”tässä on Kṛṣṇa.”

Kuntídéví proto zamĕřuje naši pozornost na Kršnu, Nejvyšší Osobu, který je alakṣya,neviditelný. Kdo je tato neviditelná osoba? Kršna. Nĕkdo může říci: „Kršna? Existuje tolik Kršnů.“ Kuntídéví proto říká: „Modlím se k Vásudévovi, synovi Vasudévy.“ „Existuje tolik Vásudévů.“ „Ne. Nanda-gopa-kumārāya: Modlím se k nevlastnímu synovi Mahárádže Nandy.“ Kuntí takto třikrát zdůrazňuje: „Myslím tím Kršnu.“

Kṛṣṇa syntyy Devakīn ja Vasudevan poikana, mutta lapsena Hän nauttii äiti Yaśodan ja Nanda Mahārājan seurasta. Se on Kṛṣṇan leikki. Ānanda-līlāmaya-vigrahāya. Kṛṣṇan leikit ovat aina riemukkaita. Ānandamayo ’bhyāsāt (Vedānta-sūtra 1.1.12). Hän on luonnostaan täynnä iloa. Emme näe koskaan Kṛṣṇaa onnettomana. Kṛṣṇa on alati onnellinen ja kuka tahansa Hänen seurassaan onkin, on myös onnellinen. Siksi Hänet tunnetaan nimellä Govinda. Sana go tarkoittaa ”aisteja”. Etsimme aistinautintoa ja jos olemme Kṛṣṇan seurassa, nautimme aisteistamme yllin kyllin, kuten gopīt jotka tanssivat Kṛṣṇan kanssa. Aistinautinnoista ei ole puutetta, mutta Kṛṣṇan seurassa se ei ole mitään aineellista vaan henkistä aistinautintoa henkisessä maailmassa. Ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya. Tämä ānanda eli nautinto ei ole kolmannenluokan ānandaa, josta nautimme kehomme aisteilla. Tuo ruumiillinen nautinto ei ole ānandaa vaan harhaa. Me luulemme, että nautimme, mutta tuo ānanda ei ole todellista, sillä emme voi nauttia aineellisista iloista pitkään. Jokaisella on kokemusta siitä, että aineellinen ilo päättyy. Henkinen nautinto ei pääty vaan kasvaa. Siinä on ero. Ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi (Brahma-saṁhitā 5.32). Siksi meidän on seurusteltava Govindan kanssa.

Kršna se původnĕ narodil jako syn Dévakí a Vasudévy, ale ve Svém dĕtství se tĕšil ve společnosti matky Jašódy a Nandy Mahárádže. To je Jeho zábava. Ānanda-līlāmaya-vigrahāya: Kršnovy zábavy jsou blažené. Ānandamayo 'bhyāsāt (Védánta-sútra 1.1.12). Kršna je Svou povahou plný blaženosti. Nikdy neuvidíme Kršnu nešťastného. Je vždy šťastný a kdokoliv je v Jeho společnosti, je také šťastný. Je proto známý jako Góvinda. Slovo go znamená „smysly“. Snažíme se uspokojit své smysly, a když se sdružujeme s Kršnou, můžeme si svými smysly hojnĕ užívat, stejnĕ jako gópí, které s Kršnou tančily. V Kršnovĕ společnosti můžeme plnĕ uspokojovat své smysly, ale tento smyslový požitek není na hrubé úrovni; je to duchovní smyslový požitek, který je stejný jako v duchovním svĕtĕ. Ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya. Tato ānanda, blaženost, není ánanda třetí třídy, jakou prožíváme prostřednictvím svých tĕlesných smyslů. Takový požitek na tĕlesné úrovni není ánanda, ale iluze. Myslíme si: „Užívám si,“ ale tato ánanda není skutečná, protože hmotnými smysly si nemůžeme užívat příliš dlouho. Každý zažil, že taková hmotná blaženost jednou skončí. Na rozdíl od ní však požitek na duchovní úrovni nikdy nekončí; naopak, vzrůstá. Ānanda-cinmaya-sad-ujjvala-vigrahasya govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi (Brahma-sanhitá 5.32). Proto musíme žít ve společnosti Góvindy.

Tässä sanotaan myös: govindāya namo namaḥ. ”Kumarran kunnioittavasti Govindaa.” Kṛṣṇa-tietoisuus -liike on hyvin ylevä, sillä se ohjaa seuraajansa suoraan yhteyteen Govindan kanssa. Alttarihahmon palvominen temppelissä on myös suoraa yhteyttä Govindaan. Śrī-vigrahārādhana-nitya-nānā-śṛṅgāra-tan- mandira-mārjanādau (Śrī-gurvaṣṭaka 3). Vigraha, alttarihahmo ilmestyy Kṛṣṇan armosta. Kṛṣṇa on alakṣya eli näkymätön, mutta Hän antaa meille mahdollisuuden nähdä Hänet. Kṛṣṇa ei ole suinkaan puuta, kiveä tai metallia vaan Hän näyttäytyy hahmoissa, jotka on tehty näistä materiaaleista. Hän ei ole puuta, metallia eikä kiveä. Kun olemme yhteydessä alttarihahmoon, olemme yhteydessä Kṛṣṇaan henkilökohtaisesti. Koska Kṛṣṇa on näkymätön, Hän näyttäytyy ystävällisesti meille näkyvässä muodossa. Se on Kṛṣṇan armoa. Ei pidä ajatella, että tässä on kivi-Kṛṣṇa. Kṛṣṇa on kaikki, ja siksi Hän on myös kiveä, mutta Hän ei ole sellaista kiveä, joka ei pysty elämään. Kivisenä tai metallisena hahmonakin Kṛṣṇa toimii kuin Kṛṣṇa ja ne jotka palvovat alttarihahmoa, voivat havaita sen. Svayam eva sphuraty adaḥ. Kivinen alttarihahmo voi puhua palvojansa kanssa. Siitä on olemassa monia esimerkkejä.

Je zde také řečeno: govindāya namo namaḥ. „Skládám své uctivé poklony Góvindovi.“ Hnutí pro vĕdomí Kršny je tak vznešené, že človĕku umožní navázat přímý vztah s Góvindou. Uctívání Božstev Kršny v chrámu nám také umožňuje přímý styk s Góvindou. Śrī-vigrahārādhana-nitya-nānā-śṛṅgāra-tan-mandira-mārjanādau (Šrí-gurv-aštaka 3). Vigraha, Božstvo Kršny, se zjevuje Kršnovou milostí. Protože Kršna je alakṣya neboli neviditelný, zjeví se nám v podobĕ, kterou můžeme vidĕt. Kršna není kámen, dřevo nebo kov. Kršna je vždy Kršna, ale protože nemůžeme vidĕt nic jiného než hmotné prvky jako je dřevo, kámen nebo kov, zjevuje se v podobĕ vytvořené z tĕchto prvků. Když jsme ve společnosti Božstev, stýkáme se s Kršnou Osobnĕ. Jelikož je neviditelný, z laskavosti přijímá podobu, kterou můžeme vidĕt. To je Kršnova milost. Nemyslete si: „Tady je kamenný Kršna.“ Kršna je všechno, a je proto také kámen, ale není žádný mrtvý kámen, který by nemohl nic dĕlat. Dokonce i když má podobu z kamene nebo kovu, Kršna může jednat jako Kršna a ten, kdo uctívá Božstva, to chápe. Svayam eva sphuraty adaḥ. I když je Božstvo Kršny zdánlivĕ kamenné, může s oddaným hovořit. To se již mnohokrát stalo.

Olen hyvin tyytyväinen, kun oppilaani pukevat alttarihahmot kauniisti, tarjoavat Heille ruokaa ja pitävät temppelin puhtaana. Śrī-mandira-mārjanādau. Mārjana tarkoittaa ”puhdistamista”. Henkinen hyöty on aina aivan sama, kun Kṛṣṇa puetaan tai temppeli siivotaan. Ei pidä ajatella, että minähän olen vain temppelin siistijä, mutta hän saa pukea Kṛṣṇan. Ei, se joka pukee Kṛṣṇan ja se joka siistii temppelin, ovat yksi ja sama, sillä Kṛṣṇa on absoluuttinen. Niinpä Kṛṣṇan palvelemiseen on osallistuttava tavalla tai toisella, ja elämä on menestyksekäs. Tällaista on Kṛṣṇa-tietoisuus -liikkeessä.

Mám proto velkou radost, že moji žáci pĕknĕ oblékají Božstva, obĕtují Jim chutná jídla a udržují čistotu v chrámu. Śrī-mandira-mārjanādau. Mārjana znamená „čištĕní“. Ať už človĕk obléká Kršnu nebo uklízí chrám, získá stejný duchovní prospĕch. Nemyslete si: „Já jenom uklízím, zatímco on obléká Božstva.“ Oblékání Božstev a uklízení chrámu jsou na stejné úrovni, protože Kršna je absolutní. Mĕli bychom se proto jakýmkoliv způsobem zamĕstnat ve službĕ Kršnovi a náš život bude úspĕšný. To je cíl hnutí pro vĕdomí Kršny.

Kuntīdevīn armosta voimme käsittää, että Kṛṣṇa, Vāsudeva, on Jumaluuden Ylin Persoonallisuus. Sana vāsudeva osoittaa, että Herra voidaan ymmärtää kohoamalla puhtaan hyvyyden tasolle, mitä kutsutaan vasudevaksi elikkä viśuddha-sattvaksi. Sattvam viśuddhaṁ vasudeva-śabditam (Śrīmad-Bhāgavatam 4.3.24). Korkeimman Herran ymmärtäminen edellyttää ensin kohoamista sattvaan, hyvyyteen. Aineellisessa maailmassa hyvyys tahriintuu joskus alemmilla luonnonlaaduilla, tietämättömyydellä ja kiihkeydellä. Kuulemalla Kṛṣṇasta ihminen kohoaa puhtaaseen hyvyyteen. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ. Meidän on pyrittävä kuulemaan ja puhumaan Kṛṣṇasta aina, kaksikymmentäneljä tuntia vuorokaudessa, ja siten sydämen epäpuhtaudet kaikkoavat. Tämä ei onnistu osallistumalla bhāgavata-saptāhaan, julkiseen Śrīmad-Bhāgavatamin seitsenpäiväiseen lukemiseen. Se on mainostusta. Śrīmad-Bhāgavatamissa sanotaan: naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu nityaṁ bhāgavata-sevayā. Sana nityam tarkoittaa ”päivittäin” tai ”kellon ympäri”. Ihmisen tulee aina lukea Śrīmad-Bhāgavatamia ja täyttää henkisen mestarin antamat määräykset. Sanalla bhāgavata viitataan joko henkiseen mestariin tai Śrīmad-Bhāgavatamiin. On siis palveltava joko henkilö-bhāgavataa tai kirja- bhāgavataa. Bhagavaty uttama-śloke bhaktir bhavati naiṣṭhikī. Silloin palvojan asema lujittuu järkkymättömäksi (naiṣṭhikī) Jumaluuden Ylimmän Persoonallisuuden antaumuksellisessa palvelemisessa.

Milostí Kuntídéví můžeme pochopit, že Kršna, Vásudéva, je Nejvyšší Osobností Božství. Slovo vāsudeva také naznačuje, že Pána můžeme pochopit, když se dostaneme na úroveň čistého dobra, která se nazývá vasudeva neboli viśuddha-sattva. Sattvam viśuddhaṁ vasudeva-śabditam (Bhág. 4.3.23). Abychom pochopili Nejvyššího Pána, musíme nejprve dospĕt na úroveň dobra (sattva). Kvalita dobra je ale v hmotném svĕtĕ nĕkdy znečištĕná nižšími kvalitami nevĕdomosti a vášnĕ. Nasloucháním o Kršnovi však může človĕk přijít na úroveň čistého dobra. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ. Mĕli bychom se vždy snažit naslouchat a zpívat o Kršnovi    —    dvacet čtyři hodin dennĕ    —     a tímto způsobem se naše srdce zbaví všech nečistot. Tato metoda nespočívá pouze v navštĕvování sedmidenních přednášek ze Šrímad-Bhágavatamu, zvaných bhāgavata-saptāha. To je jen jiný způsob podvádĕní. V Bhágavatamu je řečeno: naṣṭa-prāyeṣv abhadreṣu nityaṁ bhāgavata-sevayā. Slovo nityam znamená „dennĕ“ nebo „dvacet čtyři hodiny dennĕ“. Mĕli bychom vždy číst Šrímad-Bhágavatam a vykonávat pokyny duchovního učitele. Slovo bhāgavata se může vztahovat buď na duchovního učitele, nebo na knihu Šrímad-Bhágavatam. Človĕk by mĕl tedy vždy sloužit osobĕ bhāgavata nebo knize Bhāgavata. Bhagavaty uttama-śloke bhaktir bhavati naiṣṭhikī. Potom bude navždy pevnĕ (naiṣṭhikī) umístĕn v oddané službĕ Nejvyšší Osobnosti Božství.

Näin ihmisen tulisi oivaltaa Kṛṣṇa-tietoisuus -liikkeen tarjoama hyöty, joka on sen esittämässä henkisessä menetelmässä, ja ihmisen tulisi pyrkiä jakamaan tätä hyötyä toisille. Suurinta hyväntekeväisyyttä koko maailmassa on toisten ihmisten uinuvan Kṛṣṇa-tietoisuuden herättäminen. Olemme saaneet käytännössä havaita, että bhaktat jotka vielä neljä tai viisi vuotta sitten olivat tietämättömiä Kṛṣṇasta, ovat heränneet ja ovat nyt Kṛṣṇa-tietoisia. Muutkin voidaan saada heräämään. Siinä ei ole mitään vaikeaa. Menetelmä on aivan sama.

Tímto způsobem by mĕl každý zrealizovat, jaký prospĕch přináší předepsaný proces duchovního života v hnutí pro vĕdomí Kršny a mĕl by se ho snažit šířit mezi ostatní lidi. Probudit v druhých dřímající vĕdomí Kršny je tou nejvĕtší dobročinností na svĕtĕ. Můžeme vidĕt, jak se oddaní, kteří se k nám připojili před čtyřmi nebo pĕti lety, tímto způsobem očistili a jsou si vĕdomí Kršny. Podobnĕ můžeme probudit i ostatní. To není nic tĕžkého. Způsob je stejný.

Seuraamalla Kuntīn kaltaisten Herran palvojien jalanjäljissä, Kṛṣṇan henkilöllisyys pystytään ymmärtämään. Esimerkiksi voimme tiedustella jonkun henkilöllisyyttä kysymällä: ”Mikä on sinun isäsi nimi?” Śrīmad-Bhāgavatam kertoo Jumalan isän nimen, Hänen äitinsä nimen ja Hänen osoitteensa. Emme ole persoonattomuusfilosofeja, joilla on vain hämärä kuva Jumalasta. Jos käytätte hyväksenne Kṛṣṇa-tietoisuus -liikettä, voitte ymmärtää Jumalan täydellisesti, kokonaisuudessaan.

Když budeme kráčet ve stopách oddaných jako královna Kuntí, budeme moci pochopit Kršnovu totožnost. Totožnost nĕjakého človĕka můžeme například zjistit tak, že se ho zeptáme, jaké je jméno jeho otce. Šrímad-Bhágavatam nám tedy představuje Boha a říká, jaké jméno má Jeho otec a Jeho matka, a dokonce i jaká je Jeho adresa. Nejsme impersonalisté, kteří mají o Bohu pouze nejasnou představu. Ten, kdo využije příležitosti, kterou mu dává hnutí pro vĕdomí Kršny, může Bohu porozumĕt plnĕ a dokonale.