Skip to main content

17

Kapitola 17

Maailman taakan keventäminen

Zmenšení břemene svĕta

bhārāvatāraṇāyānye
bhuvo nāva ivodadhau
sīdantyā bhūri-bhāreṇa
jāto hy ātma-bhuvārthitaḥ
bhārāvatāraṇāyānye
bhuvo nāva ivodadhau
sīdantyā bhūri-bhāreṇa
jāto hy ātma-bhuvārthitaḥ

Toiset taas sanovat, että maailma oli murheissaan yhtä raskautettu kuin merellä purjehtiva ylilastattu laiva ja että poikasi Brahmā rukoili siksi Sinua, ja niin Sinä saavuit vähentämään vaikeuksia.

Jiní říkají, že svĕt byl ve velkých nesnázích, jelikož byl přetížený jako loď na moři, a že ses zjevil jako odpovĕď na modlitby Svého syna Brahmy, abys zmenšil břímĕ svĕta.

Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.34

Šrímad-Bhágavatam 1.8.34

Brahmā on suoraan Korkeimman Herran, ylimmän isän, poika eikä hän koskaan ollut äidin kohdussa. Siksi hänet tunnetaan nimellä ātma-bhū. Puolijumala Brahmā paneutuu maailmankaikkeuden jatkuvaan luomistyöhön, joka heijastaa Kaikkivoivan mahteja. Maailmankaikkeuden sädekehässä sijaitsee Śvetadvīpan ylimaallinen planeetta, joka on Kṣīrodakaśāyī Viṣṇun valtakunta. Kṣirodakaśāyī Viṣṇu edustaa Korkeimman Herran Paramātmā-piirrettä. Aina silloin kun maailmankaikkeudessa ilmenee vaikeuksia, joita hallitsevat puolijumalat eivät pysty ratkaisemaaan, he pyytävät apua Brahmājīlta ja jos hän ei pysty auttamaan, hän pyytää apua ja rukoilee Kṣirodakaśāyī Viṣṇua ratkaisemaan ongelman. Tuollaisia ongelmia syntyi, kun Kaṁsa ja muut demoniset kuninkaat hallitsivat maailmaa ja maapalloa kuormittivat asuroiden pahat teot. Brahmājī ja muut puolijumalat rukoilivat Kṣīrodaka-valtameren rannalla ja heille ilmoitettiin Kṛṣṇan ilmestymisestä Vasudevan ja Devakīn pojaksi. Niinpä jotkut sanovat, että Herra Kṛṣṇa ilmestyi maailmaan Brahmājīn rukousten ansiosta.

Brahmá je přímým synem Nejvyššího Pána, Nejvyššího Otce, a nebyl počat v lůnĕ matky. Proto je známý jako ātma-bhū. Brahmá má na starosti další tvoření ve vesmíru, které je druhotným odrazem moci Všemohoucího. Ve vesmíru se nachází transcendentální planeta jménem Švétadvíp, která je sídlem Kšíródakašájí Višnua, Nejvyššího Pána v podobĕ Paramátmy. Jakmile nastanou ve vesmíru problémy, které nemohou vyřešit ani vládnoucí polobozi, přicházejí pro radu za Brahmádžím, a když Brahmádží sám nemůže poradit, pak se obrací na Kšíródakašájí Višnua a modlí se k Nĕmu, aby se zjevil v nĕjaké inkarnaci a vyřešil všechny nesnáze. Takové problémy vznikly, když na Zemi vládl Kansa a jemu podobní a Zemĕ byla přečiny asurů velice přetížená. Brahmádží se společnĕ s dalšími polobohy modlil na břehu oceánu Kšíródaka a dostalo se jim zprávy o příchodu Kršny jako syna Vasudévy a Dévakí. Proto nĕkteří lidé říkají, že Pán se zjevil díky modlitbám Brahmádžího.

Kuntīdevī kuvailee mitä eri ihmiset ovat sanoneet Kṛṣṇan ilmestymisen syistä. Jotkut sanovat, että Hän ilmestyi Vasudevan ja Devakīn pyynnöstä ja jotkut sanovat, että Hän ilmestyi Brahmān pyynnöstä. Bhārāvatāraṇāyānye bhuvo nāva ivodadhau. ”Jotkut sanovat, että Hän ilmestyi keventämään maailman taakkaa, sillä maapallo oli kuin ylilastattu laiva valtamerellä.” Kun maapallo on ylikuormitettu, ihmiset kärsivät sodasta, kulkutaudeista, nälänhädästä, epidemioista ja niin edelleen. Se on luonnon laki.

Kuntídéví zde uvádí, co různí lidé říkají o důvodech Kršnova zjevení. Nĕkteří říkají, že se zjevil na žádost Vasudévy a Dévakí, a jiní, že se zjevil na žádost Brahmy. Bhārāvatāraṇāyānye bhuvo nāva ivodadhau. „Nĕkteří říkají, že se zjevil jen proto, aby zmenšil břímĕ svĕta, který byl přetížený jako loď na moři.“ Když je svĕt takto přetížený, musí přijít války, mor, hlad, různé epidemie a podobnĕ. Takový je zákon přírody.

Maapallo leijuu avaruudessa miljoonien planeettojen joukossa. Planeetoilla on korkeita vuoria ja valtameriä. Planeetat kelluvat, koska Kṛṣṇa on niiden sisällä jokaisessa atomissa, kuten Bhagavad-gītāssa sanotaan (gām āviśya). Maapallo ei ole painoton vaan hyvin raskas, mutta se kelluu, koska Korkein Henki on sen sisällä.

Zemĕ se spolu s miliony dalších planet vznáší v prostoru a na všech tĕchto planetách můžeme nalézt velké hory a oceány. Jak uvádí Bhagavad-gítá (gām āviśya), planety se mohou vznášet, protože do nich Kršna vstupuje stejnĕ jako do každého atomu. Zemĕ je velice tĕžká, ale může se vznášet díky tomu, že je v ní přítomna Nejvyšší Duše.

Henki keventää kaiken missä se on läsnä. Elävä ihmiskeho kelluu vedessä, mutta ruumis, josta sielu on poistunut, vajoaa heti. Elävä lapsi voidaan nostaa yhdestä kädestä syliin, mutta kuollut lapsi on hyvin painava. Nyt olemme painavia mutta kun kehitymme henkisesti, pääsemme eroon aineellisista esteistä. Nyt voimme lentää taivaalla, mutta henkinen sielu on niin kevyt, että kun se vapautuu ruumiista, se voi palata sekunnissa Vaikuṇṭhalokalle, henkiseen maailmaan (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti).

Díky přítomnosti duše se všechno stává lehčím. Dokud jsme živí, naše tĕlo může plavat na vodĕ, ale jakmile duše z tĕla odejde, tĕlo se ihned potopí. Stejnĕ když je naše dítĕ živé, můžeme ho snadno vzít jednou rukou. Když však zemře, je velice tĕžké. V současnosti jsme tedy zatíženi hmotným tĕlem, ale když udĕláme duchovní pokrok, můžeme se od této zátĕže osvobodit. V nynĕjších podmínkách nemůžeme létat vzduchem, ale duše je tak lehká, že když se vysvobodí z hmotného tĕla, bĕhem jedné sekundy se může přemístit na Vaikunthalóku do duchovního svĕta (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti).

Miksi maailma kantaa taakkaa? Sitä kuormittavat demonit, jotka vastustavat antaumuksellista palvelemista. Kun äiti maa tuntee, että tuo taakka on liian raskas, Kṛṣṇa ottaa kantaakseen sen. Jos laiva on ylilastattu, se on vaarallisessa tilanteessa, sillä se voi upota koska tahansa. Kun äiti maa tunsi olonsa liian epämukavaksi demonien kuormittaessa maapalloa (sīdantya bhūri-bhāreṇa), hän pyysi apua Brahmālta, maailmankaikkeuden ensimmäiseltä elävältä olennolta. Kun tarve vaatii, maailmankaikkeuden tärkeät henkilöt pyytävät neuvoa Brahmālta, joka puolestaan pyytää Viṣṇua keventämään taakkaa, mikä se sitten onkin. Silloin Kṛṣṇa tai Viṣṇu inkarnoituvat, kuten Bhagavad- gītāssa (4.7) sanotaan:

Proč je svĕt přetížený? Příčinou jsou démoni neboli ti, kteří jsou proti oddané službĕ Pánu. Když matka Zemĕ již tuto zátĕž nemůže snést, Kršna sestoupí, aby Zemi ulehčil. Je-li přetížena nĕjaká loď, je to velice nebezpečné, neboť se může každou chvíli potopit. Když matka Zemĕ pod zátĕží démonů již velice trpĕla (sīdantyā bhūri-bhāreṇa), obrátila se na Brahmu, nejvyšší živou bytost v celém vesmíru. Když je potřeba, vedoucí osobnosti ve vesmíru se obrátí na Brahmu. Brahmá se potom obrátí na Višnua s prosbou, aby svĕt této zátĕže zbavil. Jak je popsáno v Bhagavad-gítĕ (4.7), Višnu neboli Kršna se potom zjeví v určité inkarnaci:

yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham

”Missä ja milloin uskonnon harjoittaminen taantuu, oi Bharatan jälkeläinen, ja uskonnottomuus lisääntyy, silloin Minä ilmestyn.”

„Kdekoliv a kdykoliv nastává úpadek náboženství a vzrůstá bezbožnost, ó Bháratovče, v té dobĕ Osobnĕ sestoupím.“

Laittomuuksien ja rikollisten lisääntyessä valtio on ylikuormitettu ja epävakaassa tilassa, jolloin viranomaiset ovat huolissaan. Vastaavasti kun demonit ja ateistit valtaavat maailman, he ovat raskas taakka, ja puolijumalat, maailmankaikkeuden jumalalliset hallitsijat, ovat neuvottomia. Kun kansalaiset ovat lainkuuliaisia, viranomaisilla on helppoa, mutta jos kansalaiset ovat rikollisia, he ovat taakaksi viranomaisille. Samankaltainen tilanne järkyttää joskus kosmista tasapainoa aineellisessa maailmassa. Niin demoneja kuin puolijumaliakin on aina olemassa, mutta kun demoniset voimat lisääntyvät, maapallo ylikuormittuu. Tuolloin puolijumalat kääntyvät etsimään neuvoa Herra Brahmālta.

Když se začne rozmáhat bezpráví, stoupá kriminalita a všude je neklid, vláda je z tĕchto problémů zmatená. Podobnĕ když je na svĕtĕ příliš mnoho démonů a ateistů, kteří jsou pro Zemi jenom zátĕží, polobozi, zbožní vládci ve vesmíru, jsou zmateni. Pokud obyvatelé státu dodržují všechny zákony, je snadné v takové zemi vládnout, ale když se z lidí stávají zločinci, znamená to pro vládu velkou zátĕž. Ke stejné situaci dochází i ve vesmírných záležitostech tohoto hmotného svĕta. Vždy vedle sebe existují démoni i polobozi, ale když začínají převládat démoni, svĕt je přetížený. Potom se polobozi obracejí na Pána Brahmu s prosbou o pomoc.

Herra Brahmā on yksi kahdestatoista auktoriteetista, joista käytetään nimeä dvādaśa-mahā-jana. Svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ kaumāraḥ kapilo manuḥ / prahlādo janako bhīṣmo balir vaiyasakir vayam (Śrīmad-Bhāgavatam 6.3.20). Meidän on seurattava mahājanoja, suuria auktoriteetteja, jos haluamme saada yliaistillista tietoa. Pyhät Vedat sanovat: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Jos haluamme tietää kaiken, meidän on käännyttävä gurun, vilpittömän auktoriteetin, henkisen opettajan, puoleen. Alkuperäinen guru on Kṛṣṇa. Kṛṣṇa opetti Arjunaa ja Hän opetti myös Brahmaa, kuten Śrīmad- Bhāgavatamissa sanotaan (tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye).

Brahmá je jednou z dvanácti autorit, kterým se říká „dvádaša-mahádžanové“ (svayambhūr nāradaḥ śambhuḥ kaumāraḥ kapilo manuḥ    /    prahlādo janako bhīṣmo balir vaiyasakir vayam, Bhág. 6.3.20). Jestliže chceme obdržet transcendentální poznání, musíme následovat mahádžany neboli velké autority. Védy říkají: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet. Pokud chceme obdržet dokonalé poznání, musíme vyhledat gurua neboli pravou autoritu, duchovního učitele. Původním guruem je Kršna. Jak je uvedeno ve Šrímad-Bhágavatamu, Kršna učil Ardžunu i Brahmu (tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye).

Śrīmad-Bhāgavatamissa kuvataan tuota luomuksen alkuperäistä syytä, johon tutkimuksen tulisi kohdistua. Mikä on luomuksen alkuperäinen syy? Janmādy asya yataḥ. Kaiken alkuperäinen syy on janman, sthitin ja pralayan – luomisen, ylläpidon ja tuhon – syy. Kehomme on syntynyt tiettynä ajankohtana, se säilyy joitakin vuosia – ehkä kymmenen, kaksikymmentä, viisikymmentä vuotta, kehosta riippuen – ja sitten se tuhoutuu. Mistä se tuli ja minne se tuhouduttuaan joutuu? Tiede tuntee lait energian häviämättömyydestä. Mikä on energian alkulähde? Sillä on alkulähde (yato vā imāni bhūtāni jāyante) ja se kerrotaan Śrīmad-Bhāgavatamissa.

Šrímad-Bhágavatam popisuje původní zdroj celého stvoření a cílem našeho hledání by tedy mĕlo být nalezení tohoto zdroje. Co je původním zdrojem stvoření? Janmādy asya yataḥ    —    původním zdrojem všeho je to, co je zdrojem stvoření, udržování a ničení (janma, sthiti a pralaya). Naše tĕlo se v určitou dobu narodilo, nĕjaký čas potrvá    —    podle druhu tĕla možná deset, dvacet, padesát nebo více let    —    a potom zanikne. Odkud naše tĕlo přišlo a kam zmizí? Existují vĕdecké zákony o zachování energie. Co je zdrojem této energie? Zdroj této energie (yato vā imāni bhūtāni jāyante) popisuje Šrímad-Bhágavatam.

Tuo alkulähde ei ole sokea. Lurjukset kuvittelevat kaiken syntyneen tyhjästä. Mutta miten jotakin voisi syntyä tyhjästä? Ei ole todisteita, että sellaista tapahtuisi, mutta typerykset väittävät, että niin tapahtuu eli he ovat sokeita. Millainen on tuo alkulähde, josta kaikki saa alkunsa, jossa kaikki on olemassa ja johon kaikki menee takaisin? Śrīmad-Bhāgavatamissa (1.1.1) sanotaan: janmādy asya yato ’nvayād itarataś cārtheśv abhijñāḥ.

Tento zdroj není neviditelný. Darebáci si myslí, že vše, co existuje, vzniklo z ničeho. Jak ale může nĕco vzniknout z ničeho? Neexistují na to žádné důkazy a hlupáci přesto tvrdí, že je to možné. Jsou proto slepí. Jaký je tento zdroj, ze kterého všechno pochází, ve kterém všechno existuje a do nĕhož vše vstoupí? Bhágavatam (1.1.1.) říká: janmādy asya yato 'nvayād itarataś cārtheṣv abhijñaḥ. Slovo abhijñaḥ naznačuje, že zdroj všeho má plné vĕdomí.

Sana jñāḥ tarkoittaa ”tietoa” ja abhi tarkoittaa ”erityistä”. Meillä ei ole riittävää tietoa siitä, mistä tulemme ja mihin menemme kuoleman jälkeen. Siksi me emme ole abhijñā, ylevässä tietoisuudessa. Kaiken alkulähde on kuitenkin abhijñā. Hän ei ole kivi tai tyhjyys. Kuinka Hän voisikaan? Luomus itsessään todistaa, että Korkein on tietoinen. Kuka tahansa osaa arvostaa kosmista ilmentymää ja sen täydellistä toimintaa. Aurinko ja kuu nousevat täsmälleen oikeaan aikaan kymmenesosa sekunnin tarkkuudella ja vuodenajat vaihtuvat samalla tavalla ja antavat hedelmiä ja kukkia. Koko kosminen ilmentymä toimii yhtä täsmällisesti ja systemaattisesti. Jos ei olisi olemassa jotakuta, joka on abhijñā – jotakuta hyvin älykästä, joka tietää kaiken – kuinka kaikki tämä olisi voitu luoda? Jotkut ihmiset väittävät, että kaikki tämä on ilmestynyt tyhjästä. Mitä hulluutta! Voiko tällainen luomakunta syntyä tyhjästä? Osoittavatko tuollaiset ajatukset hyvää järkeä? Śrīmad-Bhāgavatamin mukaan eivät.

Slovo jña znamená „poznání“ a abhi znamená „určité“. Máme nedokonalé poznání o tom, odkud přicházíme a kam půjdeme po smrti a nejsme proto abhijña neboli nemáme svrchované vĕdomí. Nejvyšší zdroj všeho je však abhijña. Jak by to mohl být kámen nebo nĕjaké prázdno? Stvoření je samo o sobĕ důkazem o vĕdomí Nejvyššího. Každý může ocenit, jak dokonale je vesmír stvořený. Slunce a mĕsíc vycházejí na desetitisícinu sekundy přesnĕ bez jakýchkoliv odchylek a stejnĕ tak i roční období nám přinášejí kvĕtiny a ovoce vždy ve správnou dobu. V celém vesmírném projevu tedy vše probíhá systematicky a podle přesného řádu. Jak by to všechno mohlo být stvořeno bez vyšší inteligence, která má dokonalé poznání (abhijña)? Nĕkteří lidé říkají, že všechno vzniklo z ničeho. Co je to za nesmysl? Jak může stvoření vzniknout z ničeho? Je tato myšlenka vůbec logická? Bhágavatam říká, že není.

Śrīmad-Bhāgavatamissa sanotaan, että kaikki ilmestyy henkilöstä, joka on abhijñā, hyvin älykäs ja hyvin kokenut, ja että alkuperäinen älykäs henkilö siirsi tiedon alkuperäiselle luodulle olennolle, joka on ādi-kavi, herra Brahmā (tene brahmā hṛdā ya ādi-kavaye). Brahmālla, alkuperäisellä luodulla olennolla, on alkuperäinen lähde, johon hän on yhteydessä. Ymmärrämme, että saamme tietoa henkilöltä, jonka kanssa olemme kasvotusten. Mutta kun Brahmā luotiin, hän oli yksin. Miten hän siis vastaanotti tiedon? Se selitetään Śrīmad-Bhāgavatamissa: tene brahmā hṛdā. Sana hṛdā tarkoittaa ”sydämestä käsin”. Korkein Henkilö, Paramātmā, on jokaisen elävän olennon, myös Brahmān, sydämessä. Vaikka Brahmā oli yksin, hän vastaanotti tiedon, jonka Korkein saneli. Sana brahma tarkoittaa ”Vedojen tietoa”. Veda-tieto annettiin siis ensimmäiseksi Brahmālle.

Bhágavatam říká, že všechno pochází z osoby, která je abhijña neboli velice inteligentní a zkušená, a že tato původní inteligentní osoba předala poznání původní stvořené bytosti (ādi kavi)    —     Pánu Brahmovi (tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye). Brahmá, původní stvořená živá bytost, má svůj zdroj a je s ním ve spojení. Je jasné, že k tomu, abychom získali nĕjaké poznání, musíme být s určitou osobou ve styku. Brahmá ale byl po svém stvoření úplnĕ sám. Od koho tedy získal poznání? Je to vysvĕtleno v Bhágavatamu: tene brahma hṛdā. Slovo hṛdā znamená „srdcem“. Nejvyšší Osoba, Paramátmá, sídlí v srdci každé živé bytosti včetnĕ Brahmy. I když byl tedy Brahmá sám, obdržel poznání od Nejvyššího. Slovo brahma znamená „védské poznání“. Védské poznání bylo tedy nejprve předáno Pánu Brahmovi.

Veda-tieto voidaan antaa kenelle tahansa, sillä Kṛṣṇa on jokaisen sydämessä (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ), mutta sen vastaanottamiseen on kelvollistuttava. Kṛṣṇa auttaa meitä antamalla tietoa sisältä käsin Ylisieluna (caitya-guru) ja ulkopuolelta henkisenä opettajana.

Védské poznání může získat každý, neboť Kršna sídlí v srdci každého (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭaḥ). Musíme se k tomu ale kvalifikovat. Kršna nám pomáhá    —    dává nám poznání zevnitř jako Nadduše (caitya-guru) a zvenku prostřednictvím duchovního mistra.

Brahmā vastaanottaa tietoa Kṛṣṇalta, jakaa Veda-tiedon ja on siksi auktoriteetti. On olemassa neljä sampradāyaa eli oppilasketjua, joiden välityksellä Veda-tietoa jaetaan. Yksi lähtee Brahmāsta, yksi Lakṣmīsta, yksi Herra Śivasta ja yksi neljästä Kumārasta. Meidän on pyydettävä neuvoa joltain arvovaltaiselta Kṛṣṇan edustajalta, joka kuuluu yhteen näistä oppilasketjuista, sampradāya, ja silloin saamme oikeaa tietoa. Maan henkilöitymä lähestyi Brahmaa, joka rukoili Jumaluuden Ylintä Persoonallisuutta: ”Maapallon taakkana ovat demonit ja siksi pyydän Sinua ilmestymään.” Jotkut sanovat siksi, että Herra ilmestyi Brahmān pyynnöstä keventämään maailman taakkaa.

Brahmá získal védské poznání od Kršny a předával ho dále. Je proto autoritou pro védské poznání. Existují čtyři sampradáji neboli učednické posloupnosti, prostřednictvím kterých se rozšiřuje védské poznání    —    začínají od Brahmy, od Lakšmí, od Pána Šivy a od čtyř Kumárů. Opravdové poznání můžeme obdržet pouze tehdy, když se obrátíme na pravého představitele Kršny v jedné z tĕchto sampradájí. Zosobnĕná Zemĕ se tedy obrátila na Brahmu, který se potom začal modlit k Nejvyšší Osobnosti Božství: „Svĕt je nyní přetížený démony, a proto Tĕ prosím, abys sestoupil.“ Nĕkteří lidé proto říkají, že se Pán zjevil, když Ho Brahmá požádal, aby sňal břímĕ svĕta.

Kun Kṛṣṇa ilmestyy, Hän suojelee palvojiaan ja surmaa demonit. Siksi Kṛṣṇan Nārāyana-hahmolla on neljä käsivartta. Kahdessa kädessään Hän pitelee kiekkoa ja nuijaa, joilla Hän surmaa demonit. Toisissa kahdessa kädessään Hän pitelee simpukkaa ja lootusta, joilla Hän siunaa ja suojelee palvojiaan. Herra sanoo: kaunteya pratijānīhi na me bhkataḥ praṇaśyati. Kṛṣṇa julistaa simpukallaan, että Hänen palvojansa ei milloinkaan tuhoudu. Lootuskukalla Hän antaa siunauksensa. Lootuskukka, joka nähdään toisinaan myös Lakṣmīn kädessä, on siunauksen symboli.

Když Kršna sestoupí, ochraňuje oddané a zabíjí démony. Proto má Kršna ve Své podobĕ Nárájana čtyři ruce. Ve dvou rukách drží disk a kyj, kterými zabíjí démony, a v dalších dvou rukách drží lasturu a lotos, kterými Své oddané ochraňuje a žehná jim. Pán troubí na Svoji lasturu a říká: kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati    —    „Moji oddaní nikdy nezaniknou,“ a lotosovým kvĕtem jim požehná. Lotosový kvĕt, který nĕkdy drží v ruce také Lakšmí, je symbolem požehnání.

Voidaan sanoa, että Kṛṣṇa ilmestyi joistain näistä syistä, mutta oikea johtopäätös on, että Hän ilmestyy omaksi ilokseen, ei siksi että jokin syy velvoittaisi Häntä. Me synnymme, koska karmamme määrää niin, mutta Kṛṣṇa on täysin itsenäinen, eikä Hän ilmesty jonkun pyynnöstä tai karman takia. Hän tulee omasta vapaasta tahdostaan, (ātma-māyayā). Meidän on pakko syntyä Kṛṣṇan ulkoisen, aineellisen energian, käskystä, mutta māyā, energia, tai kukaan muu ei hallitse Häntä, eikä Hän siksi synny sellaisissa olosuhteissa. Māya eli harhaanjohtava energia toimii Kṛṣṇan alaisuudessa, kuinka siis se voisi hallita Kṛṣṇaa? Bhagavad-gītāssa niitä, jotka luulevat, että māyā hallitsee Kṛṣṇaa samoin kuin se hallitsee meitä, kutsutaan nimellä mūḍha eli typerys (avajānanti māṁ mūḍha mānuṣīṁ tanum āśritam).

Lidé tedy mohou mít různé názory na to, proč se Kršna zjevil. Ve skutečnosti ale Kršna přichází pro Své vlastní potĕšení. My se musíme rodit, protože jsme svázáni svou karmou, ale Kršna je zcela nezávislý a nepřichází sem na nĕčí žádost či na základĕ karmy. Přichází podle Své svobodné vůle (ātma-māyayā). My se rodíme proto, že nás k tomu donutí Kršnova vnĕjší, hmotná energie. Kršna ale není pod vládou ani této máji neboli energie, ani pod vládou nikoho jiného. Nerodí se za stejných podmínek jako my. Kršna tuto máju neboli iluzorní energii ovládá    —    jak by Ho tedy mohla ovlivňovat? Ten, kdo si myslí, že Kršna je stejnĕ jako my ovládaný májou, je podle Bhagavad-gíty mūḍha neboli hlupák (avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam).

Kṛṣṇa on alkuperäinen Nārāyaṇa, koko kosmisen ilmentymän alkulähde. Brahmā, joka on ensimmäinen elävä olento ja syntynyt aivan luomisen jälkeen, on Nārāyaṇan poika. Nārāyaṇa astuu ensimmäisenä aineelliseen maailmankaikkeuteen Garbhodakaśāyī Viṣṇuna. Ilman hengen kosketusta, aine ei voi luoda. Niiden jotka etsivät aineellisen luomuksen alkuperäistä syytä, on tiedettävä, että luominen tapahtuu, kun sielu on läsnä. Henkinen sielu aktivoi ainetta; ei suinkaan niin, että aine loisi sielun.

Kršna je původní Nárájan, původní zdroj celého vesmírného stvoření. Brahmá, první stvořená živá bytost, se narodil hned po stvoření vesmíru a je přímým synem Nárájana, který jako Garbhódakašájí Višnu první vstoupil do hmotného vesmíru. Hmota nemůže nic stvořit bez styku s duchovní energií. Lidé, kteří hledají původní příčinu vesmírného stvoření, by mĕli vĕdĕt, že ke stvoření může dojít jedinĕ za přítomnosti duše. Duše uvádí hmotu do činnosti. Duše nikdy nemůže vzniknout z hmoty.

Buddhistisen teorian mukaan elinvoima – voima joka meillä kaikilla on – luodaan aineellisesti. Buddhistinen teoria vaikuttaa tällä hetkellä kaikkialla maailmassa. Tosiasia on kuitenkin, että aine kehittyy elinvoiman ollessa paikalla. Sen voimme helposti käsittää. Kun lapsi on syntynyt, hän kasvaa ja hänen kehonsa varttuu, mutta jos lapsi syntyy kuolleena – eli henkinen sielu ei ole kehossa läsnä – keho ei kehity. Henki on siis aineen kehittymisen perusta eikä toisin päin. Miksei kuollut lapsi kasva? Koska henkinen sielu ei ole paikalla. Puu kasvaa niin kauan kuin siinä on elämää. Jos kylvämme banianpuun pienen siemenen maahan ja kastelemme sitä, se itää sillä siinä on sielu. Mutta jos paahdamme siemenen tulessa ja kylvämme sen, siemen ei idä, sillä siinä ei ole enää sielua.

Podle buddhistické teorie je životní síla neboli životní energie, která je v každém z nás, stvořena hmotou. Touto buddhistickou teorií je v současnosti ovlivnĕn celý svĕt. Ve skutečnosti je tomu ale tak, že hmota se vyvíjí díky přítomnosti životní síly. To můžeme velice snadno pochopit. Když se dítĕ narodí, postupnĕ roste a jeho tĕlo se vyvíjí. Jestliže se ale narodí mrtvé a v jeho tĕle tedy není přítomná duše, tĕlo se nikdy nebude vyvíjet. Existence duše je proto základní podmínkou rozvoje hmoty a nikoliv naopak. Proč mrtvé dítĕ neroste? Protože v nĕm není přítomna duše. Strom také roste jen do té doby, dokud je v nĕm život. Když zasadíme do dobré půdy malé semínko banyánovníku a zaléváme ho, vyroste z nĕj strom, protože je v nĕm duše. Jestliže ale stejné semínko upražíme na ohni a pak ho zasadíme, nikdy nevyroste, protože v nĕm již duše není přítomna.

Aine kasvaa ja kehittyy, kun henkinen sielu on paikalla ja tämä periaate on pysynyt samana luomuksen alusta asti. Luomuksen alussa Korkein Henki astui maailmankaikkeuteen ja ensimmäinen elävä olento, Brahmā, syntyi Viṣṇun ylimaallisesta navasta kasvaneesta lootuksesta. Kun ajattelemme, että lootus, jolle Brahmā syntyy, on myös ainetta, voimme ymmärtää, että sekin on kasvanut hengestä. Niinpä henki, sielu, on luomuksen perusta.

Hmota roste a rozvíjí se díky přítomnosti duše a na tomto principu probíhá od samého začátku celé stvoření. Na počátku stvoření do vesmíru vstoupila Nejvyšší Duše a potom se na lotosovém kvĕtu, vyrůstajícím z transcendentálního břicha Višnua, narodila první živá bytost, Brahmá. Tento lotosový kvĕt je hmota, ale musíme chápat, že pochází z ducha. Duše je proto základem stvoření.

Herra Viṣṇu tunnetaan nimellä Padmanābha, sillä lootus jolle Herra Brahmā syntyy, kasvaa Hänen navastaan. Brahmā tunnetaan nimellä ātma-bhū, sillä hän syntyi suoraan isästään, Nārāyaṇasta eli Viṣṇusta, ilman yhteyttä äiti Lakṣmījiin. Lakṣmīji oli lähellä Nārāyaṇaa ja palveli Häntä, mutta silti Nārāyaṇa siitti Brahmān ilman yhteyttä Lakṣmījiin. Sellaista on Jumalan kaikkivoipaisuus. Jos me haluamme lapsen, tarvitsemme vaimon apua, sillä emme voi panna alulle lasta yksin. Mutta Kṛṣṇa, Herra Viṣṇu, loi Herra Brahmān ilman vaimonsa Lakṣmīn apua, sillä Hän ei ole kenestäkään riippuvainen. Ne jotka pitävät Nārāyaṇaa ihmisen kaltaisena, voivat ottaa tästä oppia.

Jelikož lotosový kvĕt, ze kterého se narodil Brahmá, vyrostl z břicha Višnua, Pán Višnu je známý jako Padmanábha. Brahmá je známý jako ātma-bhū, protože se narodil přímo svému otci Nárájanovi neboli Višnuovi bez styku s matkou Lakšmídží. Lakšmídží byla v Nárájanovĕ přítomnosti a prokazovala Mu různé služby, ale Nárájan přesto zplodil Brahmu bez styku s Lakšmídží. V tom spočívá všemocnost Pána. Když chceme počít dítĕ, potřebujeme k tomu ženu, neboť dítĕ nemůžeme zplodit sami. Kršna, Pán Višnu, ale přivedl na svĕt Brahmu bez pomoci Své ženy Lakšmídží, jelikož Nejvyšší Pán není na nikom a na ničem závislý. Ten, kdo považuje Nárájana za obyčejnou lidskou bytost, by se mĕl z tohoto příkladu poučit.

Veda-kirjallisuudessa kielletään tavallisten elävien olentojen hyväksyminen Nārāyaṇan veroisiksi.

Védská literatura nám zakazuje myslet si, že ostatní živé bytosti jsou na stejné úrovni jako Nárájan.

yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam
yas tu nārāyaṇaṁ devaṁ
brahma-rudrādi-daivataiḥ
samatvenaiva vīkṣeta
sa pāṣaṇḍī bhaved dhruvam

Joku on keksinyt ilmauksen daridra-nārāyaṇa, jolla yritetään sanoa, että Nārāyaṇasta on tullut köyhä ja että kerjäläinen, joka kolkuttaa ovelleni on myös Nārāyaṇa. Tästä ei ole puhetta Veda-kirjallisuudessa. Nārāyaṇa on Lakṣmīn valtias ja Lakṣmī on onnenjumalatar. Vain typerykset kuvittelevat Hänen jotenkin kärsivän köyhyyttä. Roistomaiset ihmiset sanovat, että Nārāyaṇa, Brahmā, Śiva ja kaikki puolijumalat, sinä ja minä ja kaikki muut, ovat aivan samantasoisia. Se ei ole viisasta. Nārāyaṇa on asamaurdhva. Se tarkoittaa, että kukaan ei voi olla Hänen vertaisensa tai Häntä mahtavampi. Siksi Kṛṣṇa, Nārāyaṇa Itse, sanoo Bhagavad-gītāssa: mattaḥ parataram nānyat. ”Kukaan ei ole Minua mahtavampi.” Eikä kukaan ole Hänen veroisensa. Sana asama osoittaa, että kukaan ei ole Hänen veroisensa ja anūrdhva tarkoittaa, että kukaan ei ole Häntä mahtavampi. Sellainen on Herran asema.

Kdosi vymyslel slovo daridra-nārāyaṇa, kterým naznačuje, že Nárájan zchudl a že žebrák, který chodí žebrat k mým dveřím, je také Nárájan. Nic takového však védská písma neschvalují. Nárájan je pánem Lakšmí, bohynĕ štĕstí, a jen hlupáci si myslí, že se může stát chudákem. Darebáci říkají, že Nárájan, Brahmá, Šiva a všichni polobozi, vy, já a všichni ostatní jsme na stejné úrovni. To je hloupost. Nárájan je asamaurdhva.To znamená, že nikdo nemůže být stejný jako On a nikdo Ho nepřevýší. Kršna Samotný, původní Nárájan, proto říká v Bhagavad-gítĕ: mattaḥ parataraṁ nānyat.„Není nikoho vyššího nade Mne.“ Ani se Mu nikdo nemůže vyrovnat. Slovo asamaznamená, že se Mu nikdo nevyrovná a anūrdhva znamená, že nikdo není vĕtší než On. Takové je postavení Boha.

Nārāyaṇa ei ole tavanomainen elävä olento. Hän on Itse Jumaluuden Ylin Persoonallisuus ja Hänellä on kaikkien aistien toimintakyky kaikissa ylimaallisen kehonsa osissa. Tavallinen ihminen saattaa alkuun lapsen sukupuolisessa kanssakäymisessä eikä hänellä ole siihen muuta mahdollisuutta. Mutta Nārāyaṇa on kaikkivoipa ja siksi Hän voi siittää lapsen navastaan. Hänen jokainen ruumiinosansa on mahdillinen, kuten Brahmā-saṁhitāssa (5.32) selitetään: aṅgāni yasya sakalendriya-vṛttimanti. Minä näen silmilläni, mutta Kṛṣṇa voi myös syödä silmillään. Lurjukset huomauttavat, että te tarjoatte Kṛṣṇalle ruokaa, mutta mitä Hän on siitä syönyt? Ruoka on vielä siinä. Hän ei ole syönyt mitään. He eivät tiedä, että Kṛṣṇa voi syödä silmillään, sillä Hän voi tehdä mitä tahansa millä tahansa yliaistillisen kehonsa osalla. Kun pyykkäri kieltäytyi antamasta Kṛṣṇalle vaatteita Mathurāssa, Herra Kṛṣṇa näytti yliaistilliset voimansa leikatessaan miehen pään irti kädellään. Miten se oli mahdollista? Se oli mahdollista, koska Kṛṣṇa on kaikkivoipa.

Nárájan není obyčejná živá bytost. Je Samotný Nejvyšší Pán a všechny části Jeho transcendentálního tĕla mají schopnost vykonávat činnosti všech ostatních smyslů. Obyčejná živá bytost může zplodit své dĕti sexuálním stykem a nemůže to udĕlat jiným způsobem kromĕ toho, který je jí určený. Nárájan je ale všemocný a může tedy dítĕ počít ze Svého břicha. Jak je popsáno v Brahma-sanhitĕ (5.32), každá část Jeho tĕla má všechny schopnosti ostatních částí: aṅgāni yasya sakalendriya-vṛtti-manti. Já například mohu svýma očima vidĕt, ale Kršna Svýma očima může také jíst. Hloupí darebáci řeknou: „Obĕtujete jídlo Kršnovi, ale On nic nesnĕdl. Všechno tu zůstalo.“ Tito lidé nevĕdí, že Kršna může jíst pouhým pohledem, neboť může vykonávat jakékoliv činnosti jakoukoliv částí Svého transcendentálního tĕla. Když jeden pradlák v Mathuře nechtĕl dát Kršnovi oblečení, Nejvyšší Pán ukázal Svou transcendentální moc a rukou mu usekl hlavu. Jak je to možné? Je to možné, neboť Pán je všemocný.

Herra on täydellinen ja itsenäinen tekemään mitä tahansa eri mahdeillaan. Tämä selitetään Śrīmad-Bhāgavatamin alussa sanoilla abhijñāḥ svarāṭ. Sana sva-rāṭ osoittaa, että Hän on itseriittoinen ja täysin riippumaton. Se on Jumalan ominaisuus. Nykyään on monia itsensä Jumalaksi julistavia inkarnaatioita, mutta heti kun heillä on hammassärkyä, he pyytävät apua hammaslääkäriltä. ”Auta minua!” Jos olet Jumala, auta itse itseäsi. Miksi menisit hammaslääkäriin? Tuollaiset ihmiset ovat huijareita, jotka hankaloittavat Kṛṣṇa-tietoisuuden levittämistä. Tuollaiset lurjukset ja demonit kuormittavat koko maailmaa ja niinpä atomipommi odottaa heitä Korkeimman tahdosta.

Pán je dokonalý a nezávislý a Svými rozmanitými energiemi může vykonávat cokoliv. Je to vysvĕtleno na začátku Šrímad-Bhágavatamu slovy abhijñaḥ svarāṭ. Slovo sva-rāṭ naznačuje, že Pán je sobĕstačný a na nikom nezávisí. To je kvalifikace Boha. V dnešní dobĕ se můžeme setkat s tolika lidmi, kteří se sami prohlašují za inkarnace Boha, ale jakmile je začne bolet zub, říkají: „Pane doktore, pomozte mi.“ Jestliže jsi Bůh, pomoz si sám. Proč musíš chodit k lékaři? Takoví lidé jsou darebáci a velice nám ztĕžují šíření vĕdomí Kršny. Celý svĕt je nyní takovými darebáky a démony přetížen a vůlí Nejvyššího na nĕ čeká atomová bomba.