Skip to main content

12

Kapitola 12

Hämmentävät leikit

Nepochopitelné zábavy

na veda kaścid bhagavaṁś cikīrṣitaṁ
tavehamānasya nṛṇāṁ viḍambanam
na yasya kaścid dayito ’sti karhicid
dveṣyaś ca yasmin viṣamā matir nṛṇām
na veda kaścid bhagavaṁś cikīrṣitaṁ
tavehamānasya nṛṇāṁ viḍambanam
na yasya kaścid dayito ’sti karhicid
dveṣyaś ca yasmin viṣamā matir nṛṇām

Oi Herra, kukaan ei voi ymmärtää Sinun yliaistillisia leikkejäsi, sillä ne vaikuttavat inhimillisiltä ja ovat kovin harhaanjohtavia. Sinulla ei ole ketään erityistä suosikkia etkä Sinä kadehdi ketään. Ihmiset vain luulevat, että Sinä olet puolueellinen.

Ó Pane, nikdo nemůže pochopit Tvé transcendentální zábavy, které vypadají jako lidské a jsou tak matoucí. Nikdo není předmĕtem Tvé zvláštní příznĕ ani Tvé závisti; lidé si jen představují, že jsi zaujatý.

Śrīmad-Bhāgavatam 1.8.29

Šrímad-Bhágavatam 1.8.29

Herra jakaa armoaan tasapuolisesti kaikille langenneille sieluille. Hän ei suhtaudu kehenkään vihamielisesti. Se käsitys, jonka mukaan Jumaluuden Ylin Persoonallisuus on ihmisten kaltainen, on täysin harhaanjohtava. Hänen leikkinsä vaikuttavat kyllä aivan tavallisen ihmisen toimilta, mutta itse asiassa ne ovat yliaistillisia ja vailla jälkeäkään aineellisesta epäpuhtaudesta. Hän on epäilemättä omien palvojiensa suosija, mutta todellisuudessa Hän ei ole koskaan puolueellinen kuten ei ole aurinkokaan. Jopa kivestä voi toisinaan tulla arvokas sen hyödyntäessä auringonsäteitä, mutta sokea ihminen ei pysty näkemään aurinkoa, vaikka sen säteet ympäröisivät hänet joka puolelta. Pimeys ja valo ovat vastakkaisia toisilleen, mutta se ei merkitse, että aurinko levittäisi säteitään puolueellisesti. Auringonsäteet ovat kaikkien saatavilla, mutta vastaanottajien kyky käyttää niitä hyödykseen vaihtelee. Typerät ihmiset luulevat, että Herran antaumuksellinen palveleminen on ikäänkuin Jumalan liehittelemistä ja että palvelijan tarkoituksena on saada osakseen Herran erityisarmo. Itse asiassa puhtaat Kṛṣṇa-bhaktat, jotka ovat omistautuneet palvelemaan Herraa täynnä yliaistillista rakkautta Häntä kohtaan, eivät ole kaupankävijöitä. Kaupoissa asiakasta palvellaan maksusta, mutta puhtaat Kṛṣṇa- bhaktat palvelevat Herraa pyyteettömästi, ja sen vuoksi Herra myös suo heille täydellisen armonsa. Kärsivät ja köyhät sekä tiedonhaluiset eli filosofit solmivat väliaikaisen suhteen Herraan täyttääkseen jonkin tarkoituksen. Kun he ovat saaneet haluamansa, he katkaisevat suhteensa Jumalaan. Jos kärsivä ihminen on vähänkään hurskas, hän anoo Herralta huojennusta kärsimyksiinsä, mutta avun tultua hän ei enää halua olla tekemisissä Herran kanssa. Herran armo on hänen saatavillaan, mutta hän ei halua ottaa sitä vastaan, ja juuri tämä on puhtaan ja epäpuhtaan Kṛṣṇa-bhaktan välinen ero. Niiden henkilöiden, jotka sydämensä pohjasta vastustavat Herran palvelemista, katsotaan elävän viheliäisessä pimeydessä, kun taas ne ihmiset, jotka pyytävät Herralta apua ainoastaan hädän hetkellä, saavat osakseen Hänen osittaisen armonsa. Mutta ne, jotka täydellisesti omistautuvat Hänen palvelukseensa, saavat osakseen Hänen täydellisen armonsa. Täydellisen armelias Herra ei siis jaa armoaan puolueellisesti, vaan erot johtuvat vastaanottajan suhteesta Häneen.

Pán je milostivý ke všem pokleslým duším stejnĕ. K nikomu není nepřátelský. Představa, že Osobnost Božství je lidskou bytostí, nás velice mate. Jeho zábavy vypadají jako lidské, ale ve skutečnosti jsou transcendentální bez jediného náznaku hmotného znečištĕní. Nepochybnĕ panuje názor, že Pán nadržuje Svým čistým oddaným, ale ve skutečnosti nenadržuje nikomu, stejnĕ jako slunce. Díky slunečním paprskům nĕkdy i kameny získají na cenĕ, zatímco slepý človĕk slunce neuvidí, ani když bude stát v jeho plné záři. Tma a svĕtlo jsou dva protichůdné prvky, ale to neznamená, že slunce šíří své paprsky nĕjak zaujatĕ. Sluneční paprsky svítí na všechny, avšak každý má jinou schopnost přijímat je. Pomatení lidé považují oddanou službu za pouhé lichocení Pánu, které má vzbudit Jeho zvláštní milost, ale čistí oddaní, kteří se zamĕstnávají transcendentální láskyplnou službou Pánu, nestojí o žádný výmĕnný obchod. Obchodník nĕkomu slouží s podmínkou, že sám z toho bude také nĕco mít. Čistý oddaný neslouží Pánu proto, aby dostal nĕco na oplátku, a tak se mu dostává plné Pánovy milosti. Lidé, kteří trpí, kteří jsou v nouzi, kteří jsou zvídaví nebo filozoficky založení, s Pánem navazují dočasné styky, aby posloužili svým cílům. Jakmile toho dosáhnou, už spojení s Pánem nepotřebují. Trpící človĕk, pokud je alespoň trochu zbožný, se modlí k Pánu za své uzdravení, ale jakmile se uzdraví, vĕtšinou ztratí zájem spojení s Pánem dále udržovat. Milost Pána je pro nĕho otevřená, ale on ji odmítá přijmout. To je rozdíl mezi čistým oddaným a smíšeným oddaným. Ti, kteří zcela odmítají službu Pánu, jsou v naprosté temnotĕ, ti, kteří žádají o přízeň Pána, jen když ji nutnĕ potřebují, přijímají Jeho milost jen zčásti, a ti, kteří slouží Pánu na sto procent, dostávají milost Pána úplnĕ. Tato nerovnost v přijímání Pánovy milosti je způsobena příjemcem a není žádným projevem zaujatosti Pána, který je všemilostivý.

Kun Herra laskeutuu aineelliseen maailmaan täydellisen armeliaalla energiallaan, Hän esiintyy tavallisena ihmisenä ja näyttää siksi erityisesti suosivan omia palvojiaan. Asia ei kuitenkaan ole niin. Hän antaa armonsa tulla kaikkien osaksi, vaikka Hän näennäisesti saattaisikin vaikuttaa puolueelliselta. Kaikki Kurukṣetran taistelussa Herran silmien edessä henkensä menettäneet vapautuivat aineellisesta maailmasta, vaikka he eivät olleetkaan kelvollistuneet. Tämä oli mahdollista, sillä jos elävä olento kuolee Herran ollessa läsnä, sielu puhdistuu kaikista synneistä ja pääsee takaisin johonkin osaan henkistä maailmaa. Jos ihminen asettaa itsensä alttiiksi auringonsäteille, hän saa varmasti niin lämpöä kuin rusketustakin; tästä voimme päätellä, että Herra käyttäytyy puolueettomasti ja että ihmiset ovat väärässä, jos he luulevat Häntä puolueelliseksi.

Když Pán milostivĕ sestupuje do tohoto hmotného svĕta, hraje úlohu lidské bytosti, a proto se zdá, že nadržuje Svým oddaným. Skutečnost je však jiná. Přestože navenek vypadá jako zaujatý, rozdává Svou milost všem stejnĕ. Všichni, kteří zemřeli v bitvĕ na Kuruovském bitevním poli v Pánovĕ přítomnosti, získali spasení, aniž k tomu mĕli náležité kvalifikace, neboť smrt v přítomnosti Pána očišťuje odcházející duši od všech hříchů, a umírající človĕk se proto přemístí do transcendentální říše. Jakmile se nĕkdo jakýmkoliv způsobem vystaví slunečním paprskům, je jisté, že ho neminou příznivé účinky tepla a ultrafialových paprsků. Závĕr tedy je, že Pán není nikdy zaujatý. Myslet si o Nĕm, že je zaujatý, je chyba, která nepřinese nikomu nic dobrého.

Herra sanoo Bhagavad-gītāssa (4.8):

Pán říká v Bhagavad-gítĕ (4.8):

paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge
paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge

”Vapauttaakseni hurskaat ja tuhotakseni roistot samoin kuin vakiinnuttaakseni uudelleen uskonnon periaatteet Minä ilmestyn aikakausi aikakauden jälkeen.”

„Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemné a abych znovu ustanovil náboženské zásady, zjevuji se vĕk po vĕku.“

Kun Jumala ilmestyy, siihen on olemassa kaksi syytä – demonien tuhoaminen ja sādhujen, uskollisten palvojien, vapauttaminen. Sana sādhūnām, joka tarkoittaa ”pyhimysmäisiä henkilöitä”, viittaa palvojiin. Sillä ei ole tekemistä maailmallisen rehellisyyden tai epärehellisyyden, moraalisuuden tai moraalittomuuden kanssa; sillä ei ole tekemistä aineellisen toiminnan kanssa. Joskus luulemme, että sana sādhu viittaa henkilöön, joka on aineellisesti hyvä tai moraalinen, mutta sādhu viittaa henkilöön, joka on henkisellä tasolla. Sādhu on siis Herran palvoja, koska antaumuksellisesti palveleva on yliaistillinen aineellisiin ominaisuuksiin nähden (sa guṇān samatītyaitān).

Když Pán sestupuje, má dvĕ poslání    —    zničit démony a osvobodit sádhuy, vĕrné oddané. Slovo sādhūnām, které znamená „svaté osoby“, se vztahuje na oddané. Nemá nic společného se svĕtskou čestností a nečestností, morálností a nemorálností; nemá nic společného s materialistickými činnostmi. Nĕkdy si můžeme myslet, že slovo sádhu označuje človĕka, který je z hmotného hlediska dobrý nebo morální, ale sádhu je ve skutečnosti človĕk, který se nachází na transcendentální úrovni. Sádhu je oddaný, neboť ten, kdo se zamĕstnává v oddané službĕ, je transcendentální hmotným kvalitám (sa guṇān samatītyaitān).

Herra tulee pelastamaan palvojansa (paritrāṇāya sādhūnām) mutta Bhagavad-gītāssa (14.26) sanotaan, että palvoja on yliaistillinen aineellisiin ominaisuuksiin nähden (sa guṇān samatītyaitān). Palvoja on yliaistillisessa asemassa, sillä hän ei ole enää luonnon kolmen aineellisen laadun eli hyvyyden, kiihkon ja tietämättömyyden hallinnassa. Mutta jos sādhu on vapautunut ja yliaistillisella tasolla, miksi hänet tarvitsisi vapauttaa? Tämä kysymys tulee esille. Herra tulee vapauttamaan palvojansa, mutta hän on jo vapautunut. Siksi tässä säkeessä ilmenee sana viḍambanam, joka tarkoittaa ”hämmentävää”, sillä säe on epäjohdonmukainen.

Pán přichází, aby vysvobodil oddané (paritrāṇāya sādhūnām). V Bhagavad-gítĕ (14.26) je ale jasnĕ řečeno, že oddaný se povznese nad hmotné kvality (sa guṇān samatītyaitān). Oddaný je v transcendentálním postavení, protože ho již neovlivňují tři kvality hmotné přírody    —    dobro, vášeň a nevĕdomost. Nĕkdo se tedy může zeptat: „Jestliže je sádhu již na transcendentální úrovni a je tudíž vysvobozený, proč je třeba ho vysvobodit?“ Pán přichází, aby vysvobodil oddaného, a oddaný je přitom již vysvobozený. Protože se tyto skutečnosti zdají být v protikladu, je v tomto verši použito slovo viḍambanam, které znamená „matoucí“.

Vastaus tähän epäjohdonmukaisuuteen on se, että sādhu eli palvoja ei tarvitse vapautusta vaan Kṛṣṇa tulee vapauttamaan palvojansa aineen kahleista, ei siksi että tämä tarvitsisi sitä, sillä vapautuksen hän on jo saavuttanut, vaan täyttääkseen palvojansa sisimmän toiveen saada nähdä Ylin Herransa kasvoista kasvoihin. Aivan kuten palvoja haluaa ilahduttaa Herraa kaikissa suhteissa, Herra haluaa vielä sitäkin enemmän ilahduttaa palvojaansa. Sellaisia ovat rakkaudenosoitukset. Tavallisessa elämässäkin me haluamme ilahduttaa rakastettuamme, joka hänkin vastaa tunteisiimme. Jos rakkaudenosoitukset kuuluvat aineelliseen maailmaan, kuinka ylevällä tasolla niiden onkaan ilmennyttävä henkisessä maailmassa? On olemassa säe, jossa Herra sanoo: ”Sādhu on Minun sydämessäni ja Minä olen sādhun sydämessä.” Sādhu ajattelee aina Kṛṣṇaa ja Kṛṣṇa ajattelee aina sādhua, omaa palvojaansa.

Vysvĕtlit to můžeme tak, že sádhu neboli oddaný nepotřebuje vysvobození. Touží spatřit Nejvyššího Pána tváří v tvář a Kršna přichází, jen aby uspokojil jeho vnitřní touhu, a nikoliv proto, aby ho vysvobodil ze sevření hmoty. Oddaný chce ve všech ohledech uspokojit Pána a Pán chce ještĕ více uspokojit Svého oddaného. Tak probíhají výmĕny láskyplných vztahů. Tak je tomu dokonce i v našem životĕ. Když nĕkoho milujeme, toužíme ho nebo ji uspokojit a on nebo ona se nám touží odmĕnit. Existuje-li výmĕna láskyplných vztahů i v tomto hmotném svĕtĕ, o co vznešenĕjší musí být v duchovním svĕtĕ? V jednom verši Kršna říká: „Sádhu je Mým srdcem a také Já jsem jeho srdcem.“ Sádhu vždy myslí na Kršnu a Kršna vždy myslí na sádhua neboli na Svého oddaného.

Herran ilmestymistä ja katoamista aineellisessa maailmassa kutsutaan Hänen leikeikseen, cikīrṣitam. On kyse Kṛṣṇan leikeistä, kun Hän ilmestyy tänne. Kun Hän tulee, Hänellä on tietenkin myös jokin tehtävä – sādhujen suojeleminen ja niiden surmaaminen, jotka vastustavat sādhuja – mutta kummatkin teot ovat Hänen leikkejään.

Pánova zjevení v hmotném svĕtĕ a Jeho odchody se nazývají cikīrṣitam neboli zábavy. To, že Kršna přichází, je Jeho zábava. Kršna přichází, aby zde provádĕl určité činnosti    —    ochraňoval sádhuy a zabil jejich nepřátele    —    ale obĕ tyto činnosti jsou Jeho zábavy.

Herra ei kadehdi. Demonien surmaaminen on merkki Hänen kiintymyksestään. Joskus rankaisemme lapsiamme ja annamme heille läimäytyksen, mutta se tapahtuu rakkaudesta. Myöskin kun Kṛṣṇa tappaa demonin, Hän tekee sen kiintymyksestään eikä aineellisen kateellisuuden tai vihan pohjalta. Śāstroissa eli Veda-kirjallisuudessa sanotaan, että demonit, jotka Herra surmaa, saavuttavat heti vapautuksen. Esimerkiksi Pūtanā oli demoninen noita, joka halusi tappaa Kṛṣṇan. Kun Kṛṣṇa leikki lapsuutensa leikkejä, Pūtanā hieroi rintoihinsa myrkkyä ja meni Kṛṣṇan kotiin tarjoamaan rintamaitoaan. ”Kun Kṛṣṇa imee rintaani, hän kuolee heti”, Pūtanā ajatteli. Mutta niin ei käynyt. Kuka voisi tappaa Kṛṣṇan! Sen sijaan Pūtanā itse kuoli, sillä Kṛṣṇa imi demonin rinnasta samalla tämän elämän. Ja mikä oli lopputulos? Kṛṣṇa näki asian valoisalta kannalta. ”Tämä demoninainen tuli tappamaan Minut, mutta olen juonut hänen rintamaitoaan ja hän on kuin äitini”, Kṛṣṇa ajatteli. Niinpä Pūtanā saavutti Kṛṣṇan äidin aseman henkisessä maailmassa. Tämä selitetään Śrīmad-Bhāgavatamissa Uddhavan sanoessa Viduralle, kuinka Kṛṣṇa, Jumala on niin ystävällinen, että vaikka noita tuli myrkyttämään Hänet, Hän hyväksyi tuon naisen äidikseen. ”Koska Kṛṣṇa on noin ystävällinen, ketä muuta minä palvoisin, ellen Kṛṣṇaa”, Uddhava sanoi.

Pán nikomu nezávidí. Dokonce i zabíjení démonů je projevem Jeho náklonnosti. Nĕkdy můžeme své dĕti potrestat tím, že jim dáme pořádný pohlavek. Dĕláme to ale ve skutečnosti z lásky. Stejnĕ tak Kršnovo zabíjení démonů není na úrovni hmotné závisti nebo zášti, ale na úrovni lásky. V šástrách neboli védské literatuře je proto řečeno, že dokonce i démoni, které Kršna přímo zabil, dosáhli okamžitého vysvobození. Například démonice Pútaná chtĕla Kršnu zabít, když byl ještĕ malé dítĕ. Potřela si prsní bradavku jedem a přišla do Kršnova domu, aby Ho nakojila. Myslela si: „Až se Kršna napije mého mléka, okamžitĕ zemře.“ To ale nebylo možné. Kdo může zabít Kršnu? Místo toho se zabila ona sama, neboť když Kršna sál mléko, vysál z ní také její život. Jaký byl výsledek toho všeho? Kršna se díval na její úmysl z té lepší stránky. Myslel si: „Tato démonská žena Mĕ přišla zabít, ale jelikož jsem pil mléko z jejího prsu, je vlastnĕ Moje matka.“ Pútaná tak dosáhla v duchovním svĕtĕ postavení Kršnovy matky. To je vysvĕtleno ve Šrímad-Bhágavatamu, kde Uddhava říká Vidurovi, že Kršna je tak laskavý, že dokonce i čarodĕjnici, která Ho chtĕla otrávit jedem, přijal jako Svoji matku. „Protože Kršna je takový laskavý Bůh,“ říká, „koho jiného než Jeho bych mĕl uctívat?“

Kuntīdevī sanoo: na yasya kaścid dayitaḥ. Sana dayita tarkoittaa ”suosiota”. Kṛṣṇa ei suosi ketään. Dveṣyaś ca. Eikä kukaan ole hänen vihollisensa. Odotamme siunauksia ja hyötyä ystävältä ja hankaluuksia vihollisten taholta, mutta Kṛṣṇa on täydellinen, eikä kukaan voi vahingoittaa Häntä tai antaa Hänelle mitään. Kuka voisi olla Hänen ystävänsä tai vihollisensa? Na yasya kaścid dayito ’sti. Hän ei tarvitse kenenkään suosiota. Hän on täydellinen. Minä voin olla köyhä mies ja siksi voin odottaa saavani suosiota ystävältäni, mutta se johtuu siitä, että olen epätäydellinen. Koska en ole täydellinen, koska olen monella tavalla vajavainen, tarvitsen aina jotain ja siksi minun on saatava ystäviä ja vastaavasti vihaan vihollisia. Mutta koska Kṛṣṇa on Korkein, kukaan ei pysty vahingoittamaan Häntä, eikä kukaan voi antaa Hänelle mitään.

Kuntídéví říká: na yasya kaścid dayitaḥ. Slovo dayita znamená „přízeň“. Nikdo není předmĕtem Kršnovy zvláštní příznĕ. Dveṣyaś ca: a nikdo pro Nĕho není nepřítelem. My od svého přítele očekáváme nĕjaké požehnání nebo od nĕj chceme nĕco získat a od nepřítele čekáme, že nám bude chtít škodit, ale Kršna je tak dokonalý, že Mu nikdo nemůže uškodit a ani Mu nikdo nemůže nic dát. Jak tedy může být nĕkdo Jeho přítelem nebo nepřítelem? Na yasya kaścid dayito 'sti: Kršna nepotřebuje, aby Mu nĕkdo prokazoval službu. Je dokonalý. Mohu být třeba velice chudý, a od svého přítele budu proto očekávat nĕjakou pomoc. Jelikož nejsem dokonalý, mám spoustu nedostatků a stále potřebuji pomoc, chci mít nĕjaké přátele a nenávidím své nepřátele. Kršna je ale Nejvyšší a nikdo Mu proto nemůže uškodit a nikdo Mu nemůže ani ničím prospĕt.

Miksi sitten palvelemme Kṛṣṇaa temppelissä ja tarjoamme Kṛṣṇalle mukavuuksia, puemme Hänet, koristelemme Hänet ja tarjoamme Hänelle hyvää ruokaa? Meidän on ymmärrettävä, että Kṛṣṇa ei tarvitse meidän tarjoamiamme kauniita vaatteita, kukkia tai ruokaa, mutta jos annamme niitä Hänelle, se on hyväksi meille itsellemme. Kṛṣṇa osoittaa suosionsa meille hyväksyessään sen mitä Hänelle tarjoamme. Jos koristelemme itsemme, peilikuvamme näyttää myös koristellulta. Koska olemme heijastuksia Kṛṣṇasta, näytämme koristelluilta, jos koristelemme Hänet. Raamatussa sanotaan, että ihminen on luotu Jumalan kuvaksi, mikä tarkoittaa, että olemme heijastuksia Jumalan hahmosta. Me emme suinkaan keksi tai kuvittele jotain Jumalan muotoa oman hahmomme perusteella. Ne jotka ovat omaksuneet māyāvāda-filosofian antromorfomismin sanovat, että Absoluuttinen Totuus on persoonaton, mutta koska me itse olemme henkilöitä, me kuvittelemme Absoluuttisen Totuudenkin henkilöksi. Tämä on väärin, sillä asia on aivan päinvastoin. Meillä on kaksi kättä ja kaksi jalkaa ja pää, koska Jumalalla Itsellään on nämä piirteet. Meillä on persoonalliset hahmomme, koska olemme heijastuksia Jumalasta. Lisäksi meidän tulisi filosofisesti ymmärtää, että jos alkuperäinen henkilö hyötyy, myös hänen heijastuksensa hyötyy. Jos siis koristelemme Kṛṣṇan, me itsekin olemme koristeltuja. Jos ilahdutamme Kṛṣṇaa, me itsekin ilahdumme. Jos tarjoamme Kṛṣṇalle hyvää ruokaa, me itsekin syömme samanlaista ruokaa. Ne jotka elävät temppelien ulkopuolella, eivät osaa kuvitellakaan niitä maukkaita ruokia, joita me Kṛṣṇalle tarjoamme. Koska ne on tarjottu Kṛṣṇalle, mekin saamme syödä niitä. Meidän tulee yrittää ilahduttaa Kṛṣṇaa kaikin tavoin ja silloin itsekin olemme kaikin puolin tyytäväisiä.

Proč tedy uctíváme Kršnu v chrámu a obĕtujeme Mu tolik pĕkných vĕcí, oblékáme Ho, zdobíme Ho a nabízíme Mu dobré jídlo? Musíme pochopit, že Kršna nepotřebuje, abychom Mu obĕtovali krásné šaty, kvĕtiny nebo jídlo. Když Mu ale toto všechno obĕtujeme, prospĕje nám to. Kršna takové obĕti přijímá ze Své laskavosti. Když se pĕknĕ oblečeme a ozdobíme, náš obraz v zrcadle bude také ozdobený. Podobnĕ, jelikož jsme odrazem Kršny, když ozdobíme Kršnu, i my budeme ozdobení. Bible říká, že človĕk byl stvořen k obrazu Božímu, a to znamená, že jsme odrazem Boha. Nevymýšlíme si nĕjakou podobu Boha podle své vlastní podoby. Zastánci májávádské filozofie antropomorfismu říkají: „Absolutní Pravda je neosobní, ale protože my jsme osoby, představujeme si Absolutní Pravdu také jako osobu.“ To je chyba, neboť skutečnost je přesnĕ opačná. Máme dvĕ ruce, dvĕ nohy a hlavu, protože Bůh Sám má stejné tĕlesné rysy. Máme osobní podobu, protože jsme odrazem Boha. Mĕli bychom také filozoficky pochopit, že pokud má původní osoba z nĕčeho prospĕch, bude to prospĕšné i pro její odraz. Když zdobíme Kršnu, budeme také ozdobeni. Jestliže uspokojíme Kršnu, budeme také uspokojeni. Když Kršnovi obĕtujeme dobré jídlo, budeme se z nĕj tĕšit také. Ti, kteří nežijí v Kršnových chrámech, si jen stĕží dokáží představit, jak chutná jídla jsou Kršnovi obĕtována. A když je obĕtujeme Kršnovi, máme možnost je jíst také. Mĕli bychom se tedy snažit uspokojit Kršnu ve všech ohledech a potom budeme i my ve všech ohledech spokojeni.

Kṛṣṇa ei tarvitse meidän palveluksiamme, mutta Hän ottaa ne ystävällisesti vastaan. Kun Kṛṣṇa pyytää meitä antautumaan (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja), se ei tarkoita sitä, että Kṛṣṇalla ei olisi tarpeeksi palvelijoita ja Hän hyötyisi siitä, jos me omistautuisimme Hänelle. Kṛṣṇa pystyy omalla toiveellaan luomaan miljoonittain palvelijoita. Siitä ei siis ole kysymys. Mutta jos me antaudumme Kṛṣṇalle, me pelastumme, sillä Kṛṣṇa sanoo: ahaṁ tvām sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyami. ”Minä pelastan sinut syntien vaikutuksilta.” Kärsimme aineellisessa maailmassa vailla mitään suojaa. Monet ihmiset hortoilevat kaduilla vailla mitään päämäärää elämässään. Kun kävelemme aamuvarhain rannalla, näemme siellä nuoria, jotka nukkuvat tai harhailevat päämäärättömästi, sekaisina tietämättä mitä tehdä. Kun turvaudumme Kṛṣṇaan, silloin me tiedämme, että olemme löytäneet turvapaikan. Silloin emme ole enää hämillämme, emme toivottomia. Saan joka päivä kirjeitä, joissa ihmiset ilmoittavat saaneensa toivoa Kṛṣṇa-tietoisuudesta. Ei siis pidä paikkaansa, että Hän tulisi tänne vain keräämään itselleen palvelijoita. Hän tulee tänne pikemminkin auttamaan meitä.

Kršna nepotřebuje naši službu, ale z laskavosti ji přijímá. Když nás Kršna žádá, abychom se odevzdali (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja), neznamená to, že potřebuje více služebníků a chce tím nĕco získat. Kršna může pouhým Svým přáním stvořit miliony služebníků. Tady jde o nĕco jiného. Když se odevzdáme Kršnovi, zachráníme se, neboť Kršna říká: ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyāmi. „Osvobodím tĕ od všech hříšných reakcí.“ Trpíme v tomto hmotném svĕtĕ a nemáme žádný úkryt. Kolem sebe můžeme vidĕt mnoho lidí, jak se toulají po ulici, aniž mají nĕjaký životní cíl. Když se brzy ráno procházíme po pláži, vidíme spousty mladých lidí, kteří tam spí nebo se jen tak bezcílnĕ a zmatenĕ potloukají a nevĕdí, co mají dĕlat. Když se ale odevzdáme Kršnovi, budeme vĕdĕt: „Teď jsem našel úkryt.“ Již nikdy nebudeme zmatení nebo zoufalí. Dennĕ dostávám mnoho dopisů od lidí, kteří píší, že ve vĕdomí Kršny našli nadĕji. Není tedy pravda, že Kršna sem přichází, aby získal nĕjaké služebníky. Kršna přichází pro náš prospĕch.

Valitettavasti ihmiset palvelevat monia muita asioita sen sijaan, että he palvelisivat Kṛṣṇaa. Olemme aistiemme ja aistitoimintojemme, kuten himon, vihan, ahneuden ja harhan palvelijoita. Itse asiassa koko maailma palvelee näin. Jos käytämme aistimme Kṛṣṇan palvelemiseen, emme ole enää aistiemme palvelijoita vaan aistiemme hallitsijoita. Kun meillä on voimaa kieltää aistejamme muusta kuin Kṛṣṇan palvelemisesta, silloin pelastumme.

Místo abychom se však stávali Kršnovými služebníky, stáváme se naneštĕstí služebníky tolika jiných vĕcí. Sloužíme svým smyslům, sloužíme chtíči, hnĕvu, chamtivosti a iluzi. Všichni v hmotném svĕtĕ ve skutečnosti takto slouží. Když své smysly ale zamĕstnáme ve službĕ Kršnovi, již nebudeme služebníky smyslů    —    staneme se jejich pány. Když budeme tak silní, že odmítneme poslouchat své smysly a zamĕstnáme je výhradnĕ ve službĕ Kršnovi, potom budeme zachránĕni.

Tässä yhteydessä Kuntīdevī sanoo: ”Sinun ilmestymisesi tähän maailmaan on harhaanjohtavaa, hämmentävää.” Me ajattelemme, että Kṛṣṇalla on jokin tehtävä, jokin syy siihen, että Hän ilmestyy. Mutta Hän ilmestyy vain leikkiensä takia. Joskus kuvernööri menee tarkastamaan vankilan. Hän saa vankilanjohtajalta raportteja, joten hänen ei tarvitsisi mennä sinne, mutta kuitenkin hän käy vierailulla vankilassa nähdäkseen miten siellä ovat asiat. Sitä voitaisiin kutsua jonkinlaiseksi ajanvietteeksi, sillä kuvernööri käy vierailulla omasta tahdostaan. Hän ei ole suinkaan itse vankilan lakien alaisuudessa. Ajattelematon vanki voi ajatella, että koska kuvernöörikin on nyt vankilassa, olemme tasavertaisia ja minäkin olen kuvernööri. Roistomaisen ihmisen ajattelutapaa. Koska Kṛṣṇa on laskeutunut avatārana, he sanovat: ”Minä itse olen myös avatāra.” Tässä yhteydessä sanotaan: na veda kaścid bhagavaṁś cikīrṣitam. ”Kukaan ei tiedä Sinun ilmestymisesi ja katoamisesi tarkoitusta.” Tavehamānasya nṛṇāṁ vidambanam. Herran leikit ovat hämmentäviä. Kukaan ei ymmärrä niiden perimmäistä syytä.

Kuntídéví zde říká: „Tvé zjevení v tomto hmotném svĕtĕ nás mate.“ Myslíme si: „Kršna tu má nĕjaké poslání nebo nĕjaký úkol, a proto se zjevil.“ Ne, On se zjevuje proto, aby provádĕl Své zábavy. Například prezident si jde nĕkdy prohlédnout vĕznici. Ředitel vĕznice mu podává pravidelnĕ zprávy, takže tam vůbec nemusí chodit osobnĕ, ale nĕkdy se tam jde podívat: „Podívám se, jak to tam chodí.“ Je to vlastnĕ jeho zábava, protože tam jde ze své vlastní svobodné vůle. Nepodléhá zákonům vĕznice. Hloupý vĕzeň si ale může myslet: „Prezident je také ve vĕzení. Jsme na tom stejnĕ. Takže já jsem také prezident.“ Takhle uvažují darebáci. „Protože Kršna sestoupil jako avatár,“ říkají, „já jsem také avatár.“ Zde se tedy říká: na veda kaścid bhagavaṁś cikīrṣitam. „Nikdo nezná důvod Tvých příchodů a odchodů.“ Tavehamānasya nṛṇāṁ viḍambanam: Pánovy zábavy jsou matoucí. Nikdo nemůže pochopit jejich skutečný důvod.

Herran leikkien perimmäinen tarkoitus on Hänen vapaassa tahdossaan. ”Käynpä katsomassa.” Hänen ei tarvitse tulla tänne tappamaan demoneja. Hänellä on monia edustajia aineellisen luonnon piirissä, jotka voivat tappaa demonit. Hän voi surmata tuhansia demoneja pelkästään voimakkaalla myrskytuulella. Hänen ei myöskään tarvitse tulla suojelemaan palvojiaan, sillä Hän voi tehdä kaiken pelkällä tahdonvoimallaan. Mutta Hän laskeutuu tänne huvitellakseen. ”Menen katsomaan mitä on tekeillä.”

Jediným důvodem Pánových zábav je Jeho svobodná vůle. Myslí si: „Půjdu a podívám se tam.“ Nemusí sestupovat, aby zahubil démony. V hmotné přírodĕ má mnoho zástupců, kteří je mohou zabít. V jediném okamžiku může Nejvyšší Pán například zabít tisíce démonů pomocí silného vĕtru. Stejnĕ tak nemusí sestupovat, aby ochraňoval oddané, neboť všechno může udĕlat pouze Svou vůlí. Přichází jen proto, aby si užíval Svých radostných zábav.

Toisinaan Kṛṣṇa haluaa nauttia taistelun suomasta huvista. Ellei Kṛṣṇa olisi taistelunhaluinen, miten tuo ominaisuus voisi muuten olla meissäkään? Koska me olemme pieniä osasia Kṛṣṇasta, kaikki Kṛṣṇan ominaisuudet ovat myös meissä pienessä määrin. Olemme malleja Kṛṣṇasta. Mistä olemme saaneet taistelunhalumme? Se on olemassa Kṛṣnassa. Kuningas saattaa palkata painijan ottelemaan kanssaan. Samoin Kṛṣṇa antaa eläville olennoille tehtäväksi taistelemisen. Painija saa palkkaa siitä, että hän ottelee kuninkaan kanssa. Hän ei ole kuninkaan vihollinen vaan suo kuninkaalle iloa. Jos Kṛṣṇa haluaa kamppailla, kuka olisi valmis ottelemaan Hänen kanssaan? Ei kuka tahansa. Jos kuningas haluaa painia, hän haluaa otella huippupainijaa vastaan. Kṛṣṇakaan ei taistelisi kenenkään tavallisen ihmisen kanssa vaan mieluiten jonkun läheisen palvojansa kanssa. Koska Kṛṣṇa haluaa taistella, jotkut Hänen palvojistaan laskeutuvat aineelliseen maailmaan ja syntyvät Hänen vihollisinaan, jotta Kṛṣṇa voisi taistella heidän kanssaan. Herra laskeutua maan päälle tappaakseen Hiraṇyakaśipun ja Hiraṇyākṣan. Voimmeko pitää heitä tavallisina ihmisinä? Ei, sillä he olivat Herran läheiset palvelijat, Jaya ja Vijaya, jotka tulivat tänne, koska Kṛṣṇa halusi taistella. Vaikuṇṭhassa, henkisessä maailmassa, ei ole mahdollisuutta taisteluun, koska siellä jokainen omistautuu palvelemaan Kṛṣṇaa. Kenen kanssa Hän taistelisi? Siksi Hän lähettää palvojansa vihollisen roolissa aineelliseen maailmaan ja tulee taistelemaan heitä vastaan. Samalla Herra opettaa meille, että vihollisuus Häntä kohtaan ei ole hyödyllistä vaan on parempi olla Hänen ystävänsä. Kuntīdevī sanoo: na veda kaścid bhavaṁś cikīrṣitam. ”Kukaan ei tiedä syytä Sinun ilmestymiseesi ja katoamiseesi.” Tavehamānasya nṛnāṁ viḍambanam. ”Elät tässä maailmassa kuin tavallinen ihmisolento, se on hämmentävää.”

Při Svých zábavách se Kršna nĕkdy staví do role bojovníka. I bojovnický duch najdeme v Kršnovĕ povaze, odkud bychom ho jinak získali my? Jsme nedílné součásti Kršny a máme v nepatrné míře také všechny Kršnovy vlastnosti. Jsme malými vzorky Kršny. Kde se v nás vzal bojovnický duch? Odkud pochází? Pochází od Kršny. Stejnĕ jako si král nĕkdy zavolá zápasníka, aby s ním bojoval, i Kršna zamĕstnává živé bytosti tak, že s nimi bojuje. Zápasník dostane za to, že bojoval s králem, zaplaceno. Není králův nepřítel; svým bojem naopak působí králi radost. Když chce Kršna bojovat, nemůže si vybrat nikoho obyčejného. I král si pro zápas vybere nĕjakého velice dobrého zápasníka a podobnĕ Kršna nebude bojovat s nĕkým obyčejným, ale vybere si nĕjakého Svého velkého oddaného. Protože si Kršna přeje bojovat, přicházejí do tohoto hmotného svĕta nĕkteří z Jeho oddaných, aby se stali Jeho nepřáteli a bojovali s Ním. Pán se například zjevil, aby zabil Hiranjakašipua a Hiranjákšu. Můžeme je považovat za obyčejné živé bytosti? Ne. Byli to velcí oddaní jménem Džaj a Vidžaj, kteří přišli do tohoto svĕta, protože si Pán přál bojovat. V duchovním svĕtĕ, na Vaikunthách, se nikdy nebojuje, protože každý je zamĕstnaný ve službĕ Kršnovi. S kým by tam Kršna bojoval? Posílá proto do hmotného svĕta jako nepřítele nĕkterého Svého oddaného a pak Sám sestupuje, aby s ním bojoval. Pán nás současnĕ učí, že být Jeho nepřítelem není příliš výhodné. Daleko lepší je stát se Jeho přítelem. Kuntídéví proto říká: na veda kaścid bhagavaṁś cikīrṣitam: „Nikdo nezná důvod Tvých příchodů a odchodů.“ Tavehamānasya nṛṇāṁ viḍambanam: „Vystupuješ v tomto svĕtĕ jako obyčejná lidská bytost, a to je pro nás záhadné a matoucí.“

Koska Kṛṣṇa ilmestyy joskus aivan ihmisen kaltaisena, ihmiset eivät aina pysty uskomaan ja ymmärtämään Hänen tekojaan. He ihmettelevät, kuinka Jumala voisi olla heidän kaltaisensa tavallinen ihminen. Vaikka Kṛṣṇa toisinaan käyttäytyy kuin kuka tahansa tavallinen ihminen, hän ei ole tavallinen ja aina kun on tarpeen, Hän näyttää Jumalan voimat. Kun demoni nimeltä Bhaumāsura oli siepannut 16 000 neitoa, nämä nuoret naiset rukoilivat apua Kṛṣṇalta ja Kṛṣṇa meni demonin palatsiin, tappoi demonin ja vapautti neidot. Jos naimaton tyttö lähtee kotoaan, vaikka vain yhdeksi yöksi, vedalaisen yhteiskunnan tarkat normit kieltävät ketään avioitumasta hänen kanssaan. Kun Kṛṣṇa sanoi neidoille, että nämä olivat nyt vapaita lähtemään takaisin isiensä ”koteihin”, tytöt sanoivat: ”Kṛṣṇa, jos palaamme takaisin isiemme luokse, mikä meidän kohtalomme on? Kukaan ei mene kanssamme naimisiin, koska tämä mies sieppasi meidät.”

Jelikož se Kršna nĕkdy jeví jako obyčejný človĕk, lidé Jeho činnostem nevĕří nebo je nechápou. Diví se: „Jak se může Bůh stát obyčejným človĕkem jako jsme my?“ Kršna sice nĕkdy může vystupovat jako obyčejný človĕk, ale ve skutečnosti není obyčejný, a kdykoliv je to nutné, ukáže Svou Boží moc. Když se k Nĕmu modlilo šestnáct tisíc dívek, které unesl démon Bhaumásura, Kršna přišel do démonova paláce, Bhaumásuru zabil a všechny dívky vysvobodil. Podle přísných pravidel védské společnosti by se však nikdo neoženil s dívkou, která odešla z domova třeba i jen na jedinou noc. Když Kršna dívkám řekl: „Teď se můžete bezpečnĕ vrátit domů ke svým otcům,“ odpovĕdĕly: „Pane, když se vrátíme domů ke svým otcům, co s námi bude? Nebudeme se moci vdát, protože nás tento človĕk unesl.“

”Mitä siis haluatte?” Kṛṣṇa kysyi. Neidot vastasivat, että he halusivat Kṛṣṇan aviomiehekseen. Kṛṣṇa on aina ymmärtäväinen. Hän suostui heti ja hyväksyi neidot vaimoikseen.

Kršna se zeptal: „A co si tedy přejete?“ Dívky odpovĕdĕly: „Chceme, aby ses stal naším manželem.“ Kršna byl tak laskavý, že okamžitĕ souhlasil.

Kun Kṛṣṇa oli vienyt neidot kotiin pääkaupunkiinsa, kenenkään kuudestatoista tuhannesta neidosta ei tarvinnut odottaa kuusitoista tuhatta yötä tavatakseen Kṛṣṇan. Kṛṣṇa laajentautui kuudeksitoista tuhanneksi Kṛṣṇaksi, rakensi kuusitoista tuhatta palatsia ja asui kussakin palatsissa yhden vaimonsa kanssa.

Když přivezl dívky zpĕt do Svého království, žádná z nich nemusela čekat šestnáct tisíc nocí, aby se s Ním setkala. Kršna se expandoval do šestnácti tisíc podob, vystavĕl šestnáct tisíc paláců a v každém paláci žil s jednou ženou.

Vaikka tämä tapaus kuvataan Śrīmad-Bhāgavatamissa, roistomaiset ihmiset eivät käsitä sitä. He arvostelevat Kṛṣṇaa. ”Hän oli himokas”, he sanovat. ”Hän meni naimisiin kuudentoista tuhannen vaimon kanssa.” Mutta jos Kṛṣṇa on himokas, Hänen himonsa on rajaton. Jumala on rajaton. Miksi kuusitoista tuhatta vaimoa? Kṛṣṇa voisi mennä naimisiin kuudentoista miljoonan neidon kanssa eikä silti olisi saavuttanut täydellisyytensä rajoja. Kṛṣṇa on sellainen. Emme voi syyttää Kṛṣṇaa himokkuudesta tai aistillisuudesta. Ei. Kṛṣṇalla on paljon palvojia ja Hän osoittaa suosiotaan heille kaikille. Jotkut palvojat pyytävät Kṛṣṇaa aviomiehekseen, jotkut pyytävät Hänet ystäväkseen, jotkut pyytävät Kṛṣṇaa pojakseen ja jotkut haluavat Kṛṣṇan leikkitoverikseen. Tällaisia Kṛṣṇan palvojia on miljoonia ja triljoonia kaikkialla maailmankaikkeudessa ja Kṛṣṇa ilahduttaa heistä jokaista. Hän ei tarvitse näiden palvojiensa apua, mutta koska he haluavat palvella Kṛṣṇaa tietyllä tavalla, Kṛṣṇa vastaa heidän tunteisiinsa. Nämä kuusitoista tuhatta palvojaa halusivat Kṛṣṇan aviomiehekseen ja siksi Kṛṣṇa suostui.

Tohle všechno je popsáno ve Šrímad-Bhágavatamu, ale darebáci tomu nikdy neporozumí. Místo toho začnou Kršnu kritizovat a říkat, že Kršna je posedlý chtíčem, protože se oženil se šestnácti tisíci manželkami. Nejen že je posedlý chtíčem, On je neomezenĕ posedlý chtíčem. Bůh je neomezený. Proč šestnáct tisíc? Může se oženit se šestnácti miliony manželkami a stejnĕ nedosáhne hranic Své dokonalosti. Takový je Kršna. Nemůžeme Ho obviňovat z toho, že je chtivý nebo smyslný. Existuje tolik Kršnových oddaných a Kršna jim všem prokazuje Svoji přízeň. Nĕkteří prosí Kršnu, aby se stal jejich manželem, nĕkteří chtĕjí, aby byl jejich přítelem, nĕkteří chtĕjí Kršnu jako svého syna a nĕkteří si chtĕjí s Kršnou hrát. V celém vesmíru jsou miliony a biliony oddaných a Kršna je tímto způsobem musí všechny uspokojit. Nepotřebuje od Svých oddaných žádnou pomoc, ale protože Mu chtĕjí určitým způsobem sloužit, Pán jejich vztahy opĕtuje. Tĕchto šestnáct tisíc oddaných chtĕlo Kršnu za svého manžela, a Kršna je proto přijal.

Kṛṣṇa voi joskus käyttäytyä kuin ihminen, mutta Jumalana Hän laajentautui kuudeksitoista tuhanneksi hahmoksi. Kerran suuri tietäjä Nārada meni tervehtimään Kṛṣṇaa ja tämän vaimoja. ”Kṛṣṇa on avioitunut kuudentoista tuhannen neidon kanssa. Menenpä katsomaan miten Hän elää heidän kanssaan.” Nārada näki Kṛṣṇan asuvan jokaisen vaimonsa kanssa erikseen kuudessatoista tuhannessa palatsissa. Eräässä palatsissa Hän keskusteli vaimonsa kanssa, eräässä toisessa Hän leikki lastensa kanssa, eräässä Hän järjesteli poikiensa ja tytärtensä häitä. Näin Hän leikki erilaisia leikkejään kussakin kuudessatoista tuhannesta palatsistaan. Lapsena Kṛṣṇa leikki kuin kuka tahansa pikkupoika, mutta kun Hänen äitinsä Yaśodā halusi Kṛṣṇan avaavan suunsa, jotta hän voisi nähdä oliko Kṛṣṇa syönyt hiekkaa, hän näki poikansa suussa kaikki maailmankaikkeudet. Kṛṣṇa on sellainen. Vaikka Hän toimii kuin kuka tahansa ihminen, kun on tarpeen, Hän näyttää Jumalan ominaisuudet. Toinen esimerkki on Kṛṣṇan toiminta Arjunan vaunujen ohjastajana. Kun Arjuna halusi nähdä Kṛṣṇan maailmankaikkeudellisen muodon, Kṛṣṇa näytti ystävälleen heti kosmisen muodon tuhansine ja miljoonine päineen, jalkoineen, käsivarsineen ja aseineen. Kṛṣṇa on sellainen.

Kršna tedy může nĕkdy jednat jako obyčejný človĕk, ale vzápĕtí se jako Bůh expanduje do šestnácti tisíc podob. Velký svĕtec Nárada jednou přišel navštívit Kršnu a Jeho manželky. Myslel si: „Kršna se oženil s šestnácti tisíci manželkami. Podívám se, jak spolu žijí.“ Zjistil, že Kršna dĕlá v každém ze šestnácti tisíc paláců nĕco jiného. V jednom paláci Kršna se Svou manželkou hovořil, jinde si hrál se Svými dĕtmi a v jiném paláci připravoval svatbu pro Své syny a dcery. Tak provádĕl různé zábavy ve všech šestnácti tisících palácích. Když byl Kršna malý a hrál si jako obyčejné dítĕ, Jeho matka Jašódá chtĕla, aby otevřel ústa, aby se mohla podívat, jestli nejedl hlínu, a Kršna jí ukázal ve Svých ústech všechny vesmíry v celém stvoření. I když Kršna vystupuje jako obyčejná lidská bytost, je-li potřeba, vyjeví Svoji Božskou povahu. Můžeme uvést jiný příklad. Kršna hrál roli Ardžunova vozataje, ale když chtĕl Ardžuna vidĕt Kršnovu vesmírnou podobu, Nejvyšší Pán mu ihned ukázal Svou vesmírnou podobu s tisíci a miliony hlav, nohou, rukou a zbraní. Takový je Kršna.

Kṛṣṇa on täysin itsenäinen, eikä Hänellä ole vihollisia tai ystäviä vaan Hän toimii niin ystäviensä kuin vihollistensa parhaaksi. Kummassakin tapauksessa lopputulos on sama. Tämä on osoitus Kṛṣṇan absoluuttisuudesta.

Kršna je zcela nezávislý a nemá žádné přátele či nepřátele. Ve Svých zábavách však vystupuje tak, že to přináší stejný prospĕch všem    —    přátelům i nepřátelům. To je Kršnova absolutní povaha.