Neljateistkümnes Mantra
Mantra čtrnáctá
Tekst
Verš
yas tad vedobhayaḿ saha
vināśena mṛtyuṁ tīrtvā
sambhūtyāmṛtam aśnute
yas tad vedobhayaḿ saha
vināśena mṛtyuṁ tīrtvā
sambhūtyāmṛtam aśnute
Synonyms
Synonyma
sambhūtim — igavene Jumala Isiksus, Tema transtsendentaalne nimi, kuju, omadused, ajaviited ja asupaik; ca — ja; vināśam — pooljumalate materiaalne avaldus, inimesed, loomad, jne, koos nende valelike nimedega ja uhkusega; ca — samuti; yaḥ — see, kes; tat — see; veda — teab; ubhayam — mõlemat; saha — koos; vināśena — kõigega, mis on hukule määratud; mṛtyum — surm; tīrtvā — ületab; sambhūtyā — Jumala igavene kuningriik; amṛtam — surematus; aśnute — naudib.
sambhūtim — Šrí Kršna, věčná Osobnost Božství - Jeho transcendentální jméno, podoba, zábavy, vlastnosti a příslušenství, rozmanitosti Jeho sídla atd; ca — a; vināśam — dočasný hmotný projev polobohů, lidí, zvířat apod, s jejich nepravými jmény, slávou atd; ca — také; yaḥ — ten, kdo; tat — to; veda — zná; ubhayam — oba; saha — spolu s; vināśena — se vším, co podléhá zkáze; mṛtyum — smrt; tīrtvā — překračuje; sambhūtyā — ve věčném království Boha; amṛtam — nesmrtelnost; aśnute — užívá.
Translation
Překlad
Inimene peaks teadma täiuslikult Jumala Kõrgemat Isiksust ja Tema transtsendentaalset nime, nagu ka seda ajutist materiaalset teost tema surelike pooljumalatega, inimestega ja loomadega. Saavutades need teadmised ületab inimene surma ja efemeerse kosmilise avalduse ning naudib igaveses Jumala kuningriigis igavest elu, täis õndsust ja teadmisi.
Člověk by měl mít dokonalou znalost o Nejvyšším Pánu a Jeho transcendentálním jménu, jakož i o tomto dočasném hmotném výtvoru s jeho dočasnými polobohy, lidmi a zvířaty. Když to člověk zná, překročí smrt a tím i pomíjivý vesmírný projev a ve věčném království Boha se těší z věčného života, blaženosti a poznání.
Purport
Význam
Tsivilisatsioon on oma nn. teadmiste arenguga loonud palju materiaalseid asju, kaasa arvatud kosmoselaevad ja aatomienergia. Kuid ta pole suutnud luua situatsiooni, milles inimene ei peaks surema, uuesti sündima, vananema või kannatama haiguste all. Kui intelligentne inimene tõstab need küsimused mõne teadlase ees, siis väidab too väga targalt, et materiaalse teaduse progress jätkub ning lõpuks on võimalik muuta inimene eatuks ja surematuks. Materialistidest teadlaste sellised vastused tõestavad nende materiaalse looduse täielikku mittetundmist. Materiaalses looduses allub kõik mateeria karmidele seadustele ning peab läbi tegema tema eksistentsi kuus etappi: sünd, kasvamine, elu kestvus, muundumine, allakäik ning lõpuks surm. Kõik, mis puutub kokku materiaalse loodusega, peab alluma neile kuuele astmele ning seetõttu ei saa keegi, ei inimene, puu, pooljumal ega loom jääda sellesse maailma igavesti elama.
Za pomoci takzvaného pokroku na poli poznání vytvořila lidská společnost mnoho věcí včetně kosmických lodí a atomové energie. Doposud se jí však ještě nepodařilo osvobodit člověka od rození, stáří, nemoci a smrti. Kdykoliv inteligentní člověk položí takzvanému vědci otázku o těchto utrpeních, vědec mu velmi obratně odpoví, že hmotná věda je na pokroku, a že nakonec bude moci dát člověku nesmrtelnost a věčné mládí. Takovéto odpovědi dokazují jejich hlubokou nevědomost o hmotné přírodě. V hmotném světě je všechno podřízeno přísným zákonům hmoty, a musí proto procházet šesti stupni proměn: narozením, růstem, zachováním, proměnou, chřadnutím a konečně smrtí. Ve styku s hmotnou přírodou nemůže být nic oproštěno od těchto šesti zákonů hmotné existence, a proto také nikdo— ať už polobůh, člověk, zvíře nebo strom—nemůže v hmotném světě zůstat věčně.
Erinevate liikide elu pikkus võib olla erinev. Jumal Brahmā, selle materiaalse maailma tähtsaim elusolend võib elada miljoneid ja miljoneid aastaid, samal ajal kui mõni väike pisik elab vaid mõne tunni, kuid sellel ei ole tähtsust. Mitte keegi selles materiaalses maailmas ei saa elada igavesti. Asjad sünnivad või neid luuakse teatud tingimustes, nad jäävad mõneks ajaks püsima ning kui neis on elu, siis nad kasvavad, loovad põlvkondi, vähenevad siis pikapeale ning lõpuks nad hävitatakse. Selle seaduse järgi peavad, kui mitte täna siis homme surema isegi Brahmād (erinevates universumites on miljoneid Brahmāsi, kusjuures iga järgnev on eelmisest suurem). Seetõttu nimetatakse kogu materiaalset maailma Mṛtyulokaks, surma asupaigaks.
Délka života různých životních druhů může být různá. Brahmá, vůdčí živá bytost tohoto hmotného vesmíru, může žít po milióny let, zatímco nepatrný mikrob žije jen několik hodin. Na tom nezáleží. Nikdo v hmotném světě nežije věčně. Věci se za určitých podmínek rodí nebo jsou stvořeny, po nějaký čas setrvávají, a pokud zůstanou na živu, pak rostou, množí se, postupně stárnou a nakonec zmizí. Také Brahmové, kterých je mnoho miliónů (v každém vesmíru žije jeden Brahmá a každý je jinak velký), musí podle těchto zákonů dříve nebo později zemřít. Proto se veškerý hmotný svět nazývá mṛtyuloka, místo smrti.
Materiaalsed teadlased ja poliitikud püüavad seda kohta muuta surematuks, kuna nad ei tea midagi surematust vaimsest loodusest, sest nad ei tunne Vedalikku kirjandust. Vedalik kirjandus on tulvil tarkust, mis on küpseks saanud kogemuse läbi. Kuid kaasaegsetel inimestel on vastumeelne omandada Vedadest teadmisi.
Materialističtí vědci a politici se pokoušejí o nesmrtelnost v hmotném světě, protože nevědí o nesmrtelnosti duchovní povahy. Je to způsobeno neznalostí védské literatury, jež je plná prakticky ověřeného poznání. Moderní člověk však nechce získávat vědomosti z Véd, Purán a jiných spisů.
"Viṣṇu Purāṇast" (6.7.61) teame me, et Jumal Viṣṇul, Jumal Isiksusel, on erinevaid energiaid, mida tuntakse parā-ülema ja aparā-alama energiana. Materiaalne energia, milles me praegu asetseme, on avidyā- alam energia ning tänu sellele energiale on võimalik materiaalne loomine. Kuid on olemas teine, kõrgem energia, mida nimetatakse parā śaktiks, kus kõik erineb sellest alamast materiaalsest loodusest. Too loodus on igavene ehk Jumala surematu looming (Bg 8.20).
Šrí Višnu, Osobnost Božství, má různé energie zvané parā (vyšší energie) a aparā (nižší energie) neboli avidyā. Hmotná energie, do které jsme nyní zapleteni, se nazývá avidyā neboli nižší energie. Tato energie umožňuje existenci hmotného světa. Přesto však zde existuje ještě jiná, vyšší energie, parā-śakti, jež se od této nižší hmotné energie liší. Tato vyšší energie je věčné stvoření Boha. (Bg. 8.20)
Kõik materiaalsed planeedid (kõrgemalseisvad, alumised ja vahepealsed), sealhulgas ka Päike ja Kuu ja Veenus on universumis laiali puistatud. Need planeedid eksisteerivad vaid Brahmā eluajal. Mõned planeedid kaotatakse Brahmā päeva lõpus ning luuakse Brahmā järgmise päeva jooksul uuesti. Ülemistel planeetidel kehtib meist erinev ajaaarvestus. Paljudel ülemistel planeetidel võrdub üks meie aasta nende kahekümne nelja tunniga. Maa neli ajastut (Satya, Tretā, Dvāpara ja Kali) kestavad ülemistel planeetidel kakskümmend kaks tuhat aastat ja viis kuud. Kui sellist ajapikkust korrutada tuhandega, siis saame Brahmā ühe päeva pikkuse. Brahmā öö on tema päevaga ühepikkune. Kui sellised päevad ja ööd panna kokku kuudeks ja aastateks siis Brahmā eluea pikkus on sada sellist aastat, tema elu lõpus hukkub ka universum.
Všechny hmotné planety—vyšší, nižší i střední včetně Slunce, Měsíce a Venuše, jsou roztroušeny po celém vesmíru. Tyto planety existují pouze po dobu Brahmova života. Některé nižší planety jsou však na konci Brahmova dne zničeny a během jeho dalšího dne znovu stvořeny. Na vyšších planetách se čas měří odlišně. Jeden rok zde na Zemi se na mnohých vyšších planetách rovná pouze 24 hodinám, neboli jednomu dni a noci. Čtyři zemské věky (Satja, Trétá, Dvápara a Kali) trvají podle naší časové míry 4 320 000 let, ale podle časové míry vyšších planet pouze 12 000 let. Tato časová délka znásobena tisíci tvoří jeden den Brahmova života. Stejně dlouho trvá Brahmova noc. Takovéto dny a noci narůstají v měsíce a roky a Brahmá žije sto let. Na konci Brahmova života je veškeré hmotné projevení zničeno.
Elusolendid, kes elutsevad Päikesel ja Kuul ning samuti need, kes asuvad Martyaloka süsteemis, mille hulka kuulub ka Maa ja paljud planeedid, mis asuvad Maast allpool, ujutatakse Brahmā öö ajal üle. Sel ajal eluavaldused puuduvad, ehkki nende eksisteerimine jätkub vaimselt. Sellist mitteavaldumise staadiumit nimetatakse avyaktaks. Sama avyakta staadium tuleb Brahmā elu lõpul, kui hävineb kogu universum. Peale nende mitteavaldumiste staadiumite on olemas veel teine, vaimne atmosfäär ehk loodus, milles on tohutu arv vaimseid planeete, mis eksisteerivad igavesti, ka siis kui selle materiaalse universumi planeedid on hävinud. Kosmiline avaldus erinevate Brahmāde jurisdiktsioonides on Jumala energia ühe neljandiku osa näitamine ning seda energiat nimetatakse alamaks. Väljaspool Brahma võimu olevat vaimset loodust nimetatakse tri-pād-vibhūtiks, Jumala energia kolmeks neljandikuks ja see on kõrgem energia, ehk parā prakṛti.
Živé bytosti, které sídlí na Slunci a na Měsíci, jakož i obyvatelé soustavy Mrtjulóky, do které patří i Země a mnoho dalších nižších planet, zmizí během Brahmovy noci ve vodách zpustošení. Během této doby nebude žádná živá bytost nebo tvor projeven, ačkoliv duchovně nepřestanou existovat. Toto neprojevené stádium se nazývá avyakta. Když je celý vesmír na konci Brahmova života opět zničen, nastává další neprojevené stádium (avyakta). Mimo tato dvě neprojevená stádia však existuje duchovní sféra neboli duchovní příroda, kde je mnoho duchovních planet, které existují věčně, tedy i po zničení všech planet hmotného vesmíru. Hmotný vesmírný projev, jež spadá pod pravomoc různých Brahmů, představuje jen jednu čtvrtinu energie Pána, které se říká nižší. Duchovní svět je mimo dosah Brahmy a nazývá se tri-pād-vibhūti, tři čtvrtiny Pánovy energie. Je to energie vyšší neboli parā-prakṛti.
Valitsev Kõrgem Isik vaimses looduses on Jumal Śrī Kṛṣṇa. Temani võib jõuda vaid tingimusteta pühendunud teenimisega ja ei millegi muuga. Selles ei aita jñāna (filosoofia) protsess ega yoga (müstitsism) ning veel vähem toob tulemusi karma (viljakandev töö). Karmīd, ehk viljakad töötajad, võivad end viia ülesse Svargaloka planeetideni, kaasa arvatud Päikese ja Kuuni. Jñānīnid ning yogaga tegelejad võivad jõuda veelgi kõrgemale, näiteks Brahmalokani; ning, kui nad muutuvad pühendunud teenimise läbi veelgi võimekamateks, siis lastakse neil siseneda vaimsesse loodusesse, kas siis vaimse taeva valgustatud kosmilisse sfääri (Brahman) või nende omadustele vastavatele planeetidele. Kõigest hoolimata on aga kindel, et ilma väljaõppeta pühendunud teenimiseks ei saa keegi jõuda vaimsetele planeetidele, mida nimetatakse Vaikuṇṭhadeks.
Vládnoucí Osobností duchovního světa je Nejvyšší Pán Šrí Kršna. Jak potvrzuje Bhagavad-gítá (8.22), lze se k Němu přiblížit jen ryzí oddanou službou, a nikoliv prostřednictvím džňány (filozofie), jógy (mystiky) nebo karmy (práce vykonávané pro hmotný zisk). Karmíové neboli ti, kdo pracují pro hmotný zisk, se mohou povznést na Svargalóky, které zahrnují také Měsíc a Slunce. Džňáníové a jógíni mohou dosáhnout ještě vyšších planet, jako například Brahmalóky. Jestliže však oddanou službou Pánovi získají ještě vyšší kvalifikace, je jim dovoleno vstoupit do duchovní sféry, kde podle stupně způsobilosti vstoupí buď do zářící atmosféry duchovního nebe (Brahman), nebo na vaikunthské planety. Je však jisté, že nikdo nemůže vstoupit na Vaikunthy, nebyl-li vycvičen v oddané službě Pánu.
Materiaalsetel planeetidel püüavad kõik alates Brahmāst kuni sipelgani peremehetseda materiaalse looduse üle. Seda nimetatakse materiaalseks haiguseks. Seni kuni kestab see materiaalne haigus, tuleb elusolendil kas pooljumala, inimese, või looma kujul jätkata kehade vahetamise protsessi ning kannatada lõpuks välja mitteavaldumise tingimused kaht liiki katastroofide ajal: Brahmā öö ajal ja Brahmā elu lõpus. Kui me tahame lõpetada korduva sünni ja surma protsessi ning sellega kaasneva vanaduse ja haigused, siis peame me püüdma jõuda vaimsetele planeetidele, kus kõigil ja igal neist on valitsevaks Kujuks Jumal Kṛṣṇa Tema täieliku pikenduse abil.
Na hmotných planetách se každý, Brahmou počínaje a drobným mravencem konče, snaží panovat nad hmotnou přírodu— to je hmotná nemoc. Dokud tato hmotná nemoc trvá, musí živá bytost procházet procesem převtělování a přichází do těl polobohů, lidí nebo zvířat. Nakonec však musí stejně podstoupit stav neprojevení a to za dvou okolností: v době Brahmových nocí a na konci jeho života. Chceme-li ukončit koloběh rození a smrtí, a tím i jejich průvodní jevy jako stáří a nemoci, musíme se snažit dostat na duchovní planety. Šrí Kršna vládne ve svých neomezených expanzích nad každou z těchto planet, a fact confirmed in the śruti mantras: eko vaśī sarva-gaḥ kṛṣṇa īḍyaḥ/ eko ’pi san bahudhā yo ’vabhāti. (Gopāla-tāpanī Upaniṣad 1.21)
Mitte keegi ei saa valitseda Kṛṣṇa üle. Kõik, kes püüavad domineerida materiaalse looduse üle, on tingimustest sõltuvad hinged, kes alluvad materiaalse looduse seadustele ning kannatavad korduva sünni ja surma hoope. Jumal tuleb uuesti taastama religiooni põhimõtteid, kus peamiseks on Temale alistumise arendamine. Jumal räägib sellest "Gītās" (18.66), kuid rumalad inimesed on seda õpetust valesti tõlgendanud ning eksitanud inimesi valele teele. Nad kiirustavad haiglate avamisega, kuid ei ole huvitatud enese harimisest vaimsesse kuningriiki jõudmiseks. Neid on õpetatud huvi tundma vaid tööde vastu, mis toovad ajutist kergendust, kuid ei saa elusolendit tegelikult mitte kunagi õnnelikuks teha. Nad avavad mitmesuguseid ühiskondlikke ja poolriiklikke institutsioone, et lahendada looduse hävitava jõu probleemi. Kuid nad ei tea kuidas rahustada ületamatut loodust. Paljud inimesed kuulutavad ennast suurteks "Bhagavad-gītā" tundjateks, kuid nad jätavad tähele panemata seal äramärgitud võimaluse materiaalse looduse rahustamiseks. "Gītās" on selgelt öeldud, et võimast loodust on võimalik rahustada vaid Jumalast teadlikuks saamise äratamisega (Bg. 7.14).
Kršnu nemůže ovládnout nikdo. Pouze podmíněná duše se pokouší ovládnout hmotnou přírodu a místo aby ji ovládla, podléhá zákonům hmotné přírody a zakouší utrpení opakovaných rození a smrtí. Pán sestoupí, aby znovu ustanovil zásady náboženství, jehož základní zásadou je vyvinutí odevzdanosti Pánovi. Tak zní poslední pokyn Pána v Bhagavad-gítě (18.66), avšak pošetilci toto nejvyšší učení nenápadným způsobem nesprávně vyložili, a tak svedli zástupy lidí na scestí. Vybízejí je, aby otevírali nemocnice, a neučí je oddané službě, čímž by se jim otevřel vstup do duchovního království. Dovědí se pouze o činnosti, která přináší dočasnou úlevu, ale nikdy nemůže živé bytosti přinést skutečné štěstí. Zakládají různé veřejné a polovládní instituce, aby zastavili ničivou sílu přírody. Přesto však neví, jak tuto nepřekonatelnou přírodu utišit. Mnoho lidí se vyhlašuje za velké znalce Bhagavad-gíty, ale přehlížejí její poselství, jež učí, jak hmotnou přírodu utišit. Jak zdůrazňuje Bhagavad-gítá (7.17), mocná příroda může být utišena pouze probuzením vědomí Boha.
"Śrī Īśopaniṣad" õpetab selles mantras, et on vaja täielikult tunda nii sambhūtit kui vināśat — mõlemaid. Teades vaid vināśat, ajutist materiaalset avaldust, pole võimalik mitte midagi päästa: looduses valitseb pidevalt häving. Haiglate avamisega pole võimalik päästa sellest hävingust mitte kedagi, ükskõik kui suuri pingutusi ka ei tehtaks. Inimesi on võimalik päästa vaid igavese õndsuse ja tarkuse tundmisega. Kogu Vedalik skeem on mõeldud inimestele igavese elu saavutamise kunsti õpetamiseks. Inimesi meelitavad valele teele tihti teistsugused ajutiselt ligitõmbavad asjad, mis põhinevad meelelisel rahuldusel, kui selliste asjade teenimine, mis juhib neid kõrvale põhilisest, on kõige alandavam.
Tato mantra Šrí Íšópanišady nás učí, že člověk musí znát jak sambhūti (Osobnost Božství), tak i vināśu (dočasný projev hmotné přírody). Pouhá znalost dočasného projevu hmotné přírody nemůže nic zachránit, protože v hmotné přírodě neustále dochází k zániku. Zakládání nemocnic nemůže nikoho zachránit. Člověka může zachránit pouze dokonalá znalost o věčném životě, plném blaženosti a vědomí. Účelem celé védské soustavy je poučit člověka o umění, jak dosáhnout věčného života. Lidé jsou často sváděni dočasnými lákadly, založenými na smyslovém požitku, avšak služba, prokázaná objektům smyslů je klamná a degradující.
Seepärast peame me päästma oma kaasinimesi õigel kombel. Kas inimest tuleb päästa õiges mõttes? Ei ole olemas tõe armastamist ja mitte armastamise küsimust. Tõde eksisteerib. Kui me tahame pääseda korduvatest sündidest ja surmadest, siis peame me alustama Jumala pühendunud teenimisega. Sellise vajaduse juures pole võimalik teha mitte mingisuguseid kompromisse.
Proto musíme zachránit svého bližního správným způsobem. Jestli máme pravdu rádi nebo ne, to na věci nic nemění. Pravda je tady. Chceme-li být vysvobozeni z koloběhu opakovaných rození a smrtí, musíme začít oddaně sloužit Pánu. Kompromisy jsou vyloučené, neboť zde jde o naprostou nutnost.