Esimene Mantra

Mantra první

Tekst

Verš

īśāvāsyam idaḿ sarvaṁ
yat kiñca jagatyāṁ jagat
tena tyaktena bhuñjīthā
mā gṛdhaḥ kasya svid dhanam

Synonyms

Synonyma

īśa — Jumalaga; āvāsyam — kontrollitav; idam — see; sarvam — kõik; yat kiñca — mis ka ei oleks; jagatyām — universumis; jagat — elav ja elutu; tena — Tema poolt; tyaktena — eraldatud; bhuñjīthāḥ — peab tunnistama; mā — mitte; gṛdhaḥ — soov omandada; kasya svit — veel millegi; dhanam — rikkust.

īśa — Pánem; āvāsyam — řízeno; idam — to; sarvam — vše; yat kiñca — cokoliv; jagatyām — ve vesmíru; jagat — vše živé i neživé; tena — Jím; tyaktena — vyhrazený podíl; bhuñjīthāḥ — měl bys přijmout; mā — nečiň; gṛdhaḥ — snažit se získat; kasya svid — někoho jiného; dhanam — majetek.

Translation

Překlad

Kõik elav ja elutu selles universumis kuulub Jumalale ja on Tema poolt juhitav. Seepärast peab igaüks võtma ainult seda hädavajalikku, mis on temale eraldatud nagu tema osa ja hoiduma ülejäänust, hästi teades, kellele kõik kuulub.

Všechno živé i neživé ve vesmíru řídí a vlastní Pán. Člověk by měl tedy přijímat pouze ty nezbytné věci, jež mu byly vyhrazeny jako jeho podíl. Nikdo by neměl přijímat jiné věci, věda dobře, komu patří.

Purport

Význam

Vedalik tarkus on eksimatu, kuna see jõuab meieni jüngrite pärimustena, vaimsete õpetajate läbi, saades alguse Jumalast Enesest. Vedalik tarkus pärineb transtsedentaalsetest allikatest ja esimese sõna ütles Jumal Ise. Sõnu, mida ütles Jumal Ise, nimetatakse apauruṣeya, mis tähendab, et nad ei ole pärit ilmalikult isikult. Selle ilmaliku maailma elavail olendeil on neli puudust: 1) ta on määratud tegema vigu, 2) ta on sõltuv illusioonidest, 3) tal on kalduvus teisi petta, 4) tema meeled on ebatäiuslikud. Taolise nelja liiki ebatäiuslikkuse tõttu pole võimalik anda edasi täiuslikku informatsiooni kõikeläbivast tarkusest. Vedad ei ole loodud niisuguste ebatäiuslike autorite poolt. Vedade tarkus anti algselt edasi esimese elava olendi, Brahmā, südamesse ning Brahmā levitas seda omakorda oma poegade ja jüngrite seas, kes jätkasid seda kogu ajaloo vältel.

Védské poznání je neomylné, neboť k nám přichází prostřednictvím dokonalé učednické posloupnosti duchovních mistrů, počínaje samotným Pánem. Védské poznání přichází z transcendentálních zdrojů a první slovo bylo vysloveno Jím samotným. Slova vyřčená Pánem se nazývají apauruṣeya, což znamená, že nebyla vyřčena pozemským tvorem. Živá bytost má v hmotném světě čtyři nedostatky, a to: 1. musí se nutně dopouštět chyb; 2. podléhá klamným představám; 3. má sklon podvádět ostatní; 4. má nedokonalé smysly. Podmíněn těmito čtyřmi nedostatky, není člověk schopen podat dokonalou informaci o všeobsáhlém poznání. Védské spisy jsou však jiného charakteru. Védské poznání bylo původně sděleno do srdce Brahmy, první stvořené živé bytosti. Brahmá pak rozšířil toto poznání mezi své syny a učedníky, kteří je v průběhu dějin předávali dále.

Kuna Jumal on pūrṇam, ehk täiesti täiuslik, siis ei allu Ta materiaalse looduse seadustele, samal ajal kui kõik elavad ja elutud olendid alluvad loodusseaduste kontrollile ning sõltuvad seega Jumala võimust. "Īśopaniṣad" on osa "Yajur vedast" ning sisaldab informatsiooni selle kohta, kellele kuulub kõik, mis eksisteerib universumis.

Protože Pán je pūrṇam, neboli naprosto dokonalý, je vyloučeno, aby podléhal zákonům hmotné přírody, zatímco všechny živé bytosti i neživé předměty podléhají přírodním zákonům a tím nepřímo i Jeho moci. Tato Šrí Íšópanišad je součástí Jadžur Védy a jako taková obsahuje informace o vlastnickém právu na všechny věci, jež existují ve vesmíru.

See leiab kinnitust "Bhagavad-gītā" seitsmendas peatükis (7.4-5), kus on arutlusel parā ja aparā prakṛti. Kõik looduse elemendid — maa, tuli, õhk, vesi, vaim, intelligents ja ego — see kõik on Jumala alama astme, ehk materiaalse energia võimuses, samal ajal kui elav olend, orgaaniline energia on sõltuv Jumala kõrgema astme energiast, parā prakṛtist. Kogu energia tuleneb Jumalast, järelikult on Tema kõige kontrollija. Maailmas ei ole midagi, mis ei kuuluks parā või aparā prakṛti alla, järelikult kuulub kõik otseselt Kõrgeimale Olevusele.

Potvrzuje to sedmá kapitola Bhagavad-gíty (7.4-5), kde se mluví o parā a aparā prakṛti. Přírodní prvky—země, voda, oheň, vzduch, obloha, mysl, inteligence a ego—jsou součástí nižší neboli hmotné energie Pána, kdežto živá bytost, organická energie, parā prakṛti, je vyšší energií Pána. Obě tyto prakṛti neboli energie jsou emanacemi Pána, jenž je konečným vládcem všeho, co existuje. Ve vesmíru neexistuje nic, co by nepatřilo buď do parā nebo aparā prakṛti: proto je tedy všechno vlastnictvím Nejvyšší Bytosti.

Kõrgeimal Olevusel, Jumaluse Absoluutsel Isiksusel, kes on Täiuslik Isik, on veatu ja lõplik intelligents korraldamaks kõike Oma erinevate potentsiaalide abil. Kõrgeimat Olendit võrreldakse tihti tulega ning kõike orgaanilist ja anorgaanilist võrreldakse tule soojuse ja valgusega. Tuli annab energiat ära soojuse ja valguse kaudu ning samuti jaotab Jumal Oma energiat erineval kombel ning jääb kõige kontrollijaks, ülalhoidjaks ja ainuvalitsejaks. Ta on Kõikvõimas, Ta on kõige Teadja, kõigi Heategija ning Tal on kujutelmatult palju võimu, rikkust, kuulsust, tarkust ja loobumust.

Nejvyšší Bytost, Absolutní Osobnost Božství, je dokonalou Osobou s úplnou a dokonalou inteligencí na řízení všeho pomocí svých různých energií. Nejvyšší Bytost bývá často přirovnávána k ohni a všechno organické a anorganické k žáru a světlu tohoto ohně. Tak jako oheň vydává energii ve formě tepla a světla, projevuje Pán svou energii různým způsobem. Tak zůstává konečným udržovatelem a vládcem všeho. Má nesmírné energie, zná vše a je příznivcem všech. Je plný všech nepochopitelných vlastností: síly, bohatství, slávy, krásy, poznání a odříkání.

Seetõttu peaks inimene olema küllaldaselt tark mõistmaks, et kõik kuulub Jumalale ning, et vastu võib võtta seda, mis kuulub Jumala juurde. Näiteks annab lehm piima, kuid ei joo seda. Tema piim on määratud inimestele joomiseks. Lehm sööb rohtu ja õlgi, kuid ei joo oma piima. Selliselt on Jumal korraldanud ning meiegi peame rahulduma asjadega, mida Ta on oma helduses kõrvale pannud. Me ei tohi ära unustada, kellele kuuluvad tegelikult asjad, mida me omame.

Člověk by tedy měl být natolik inteligentní, aby pochopil, že kromě Nejvyššího Pána se nikdo nemůže pokládat za vlastníka a měl by akceptovat pouze podíl přiřknutý mu Pánem. Například kráva dává mléko, ale nepije je; živí se trávou a zrním a její mléko je určeno jako potrava lidem. Tak to Pán uspořádal a my bychom se měli spokojit s těmi věcmi, které nám tak laskavě vyhradil, a vždy mít na paměti, komu tyto věci ve skutečnosti patří.

Võtke näiteks elumaja, mis on valmistatud mullast, puust, kivist, metallist, tsemendist ja paljudest teistest materjalidest. Kui me mõtleme "Śrī Īśopaniṣadi" terminites, siis teame me, et ühtki neist ülalmainitud ehitusmaterjalidest ei suuda me ise luua. Me võime need lihtsalt kokku panna ja anda neile oma tööga erinevaid vorme. Tööline ei saa väita, et asi kuulub talle ainult seetõttu, et ta on selle kallal tööd teinud.

Například dům je zhotoven ze zeminy, dřeva, kamene, železa, cementu a mnoha jiných hmotných věcí. Jestliže uvažujeme v souladu se Šrí Íšópanišadou, musíme si uvědomit, že žádný z těchto materiálů nemůžeme vyrobit sami. Svou vlastní prací je můžeme pouze sestavit a přetvářet do různých tvarů. Pracovník se nemůže vydávat za majitele určité věci jen proto, že tvrdě pracoval na jejím zhotovení.

Tänapäeva ühiskonnas on töölised ja kapitalistid pidevas riius. Riid on praeguseks võtnud rahvusvahelised mõõtmed ja maailm on hädaohus. Inimesed lõrisevad vastamisi nagu koerad ja kassid. "Śrī Īśopaniṣad" ei saa anda nõu koertele ja kassidele, kuid see on Jumala teade inimestele, edasiantuna tõeliste ācāryade, pühade õpetajate kaudu. Ning inimkond peaks selle Vedade tarkuse vastu võtma; keegi ei peaks kaklema materiaalsete omanduste pärast. Inimene peaks rahulduma nende privileegidega, mis talle Jumala poolt antud on. Niikaua ei saa olema rahu kuni kommunistlik, kapitalistlik või ükskõik milline teine partei väidab end omavat loodusrikkusi, mis kuuluvad tervikuna Jumalale. Kapitalistid ei suuda hoida kommuniste vaos vaid poliitilise manööverdamisega, samuti ei saa kommunistid kapitalistidest võitu, võideldes lihtsalt varastatud leiva eest. Kuni nad ei tunnista, et kõik kuulub Jumalale, on kõik, mida nad väidavad end omavat, varastatud ning seetõttu saavad nad karistatud looduse seaduste järgi. Pomm on olemas nii kapitalistidel kui ka kommunistidel ning, kui nad ei tunnista Kõrgeima Jumaluse omandust, siis võib olla täiesti kindel, et lõpptulemusena hävitab pomm mõlemad pooled. Seetõttu peaksid mõlemad pooled järgima "Śrī Īśopaniṣadi" õpetust ning tooma selle abil maailmale rahu.

V moderní společnosti neustále probíhá velký spor mezi dělníky a kapitalisty. Tento spor nabývá mezinárodního charakteru a světu hrozí nebezpečí. Lidé proti sobě stojí jako nepřátelé a vrčí na sebe jako kočky a psi. Šrí Íšópanišad nemůže radit kočkám a psům, ale může lidem předat Boží poselství prostřednictvím pravých áčárjů (svatých učitelů). Lidstvo by mělo přijmout moudrost Šrí Íšópanišady: nikdo by se neměl přít o hmotné majetky. Člověk se musí spokojit s těmi výsadami, jichž se mu dostává z milosti Pána. Nemůže existovat žádný mír, jestliže si komunisté, kapitalisté nebo jakákoliv jiná strana bude činit nárok na vlastnictví přírodních zdrojů, jež jsou výhradním majetkem Pána. Kapitalisté nemohou ovládnout komunisty prostým politickým manévrováním, stejně jako komunisté nemohou porazit kapitalisty bitkou o ukradený chléb. Jestliže tyto skupiny nerozpoznají skutečného vlastníka, Nejvyšší Osobnost Božství, je veškerý majetek, na který si činí nárok, kradený a následkem toho budou potrestáni přírodními zákony. Atomové pumy jsou v rukou komunistů i kapitalistů, a jestliže si obě strany neuvědomí vlastnické právo Nejvyššího Pána, tyto pumy nakonec jistě zničí obě strany. Pro vlastní záchranu i pro zajištění světového míru je tedy nezbytné, aby se obě strany řídily pokyny Šrí Íšópanišady.

Inimolendid ei ole määratud kaklema nagu koer ja kass. Neil peaks olema küllaldaselt mõistust taipamaks inimelu tähtsust ning saamaks aru inimelu mõttest. Vedalik kirjandus on mõeldud inimestele ja mitte kassidele ja koertele. Kassid ja koerad võivad tappa toiduks teisi loomi ja sealjuures ei räägita patust. Kuid kui inimene tapab looma, et rahuldada oma tärkavat isu, siis on ta vastutav looduse seaduste rikkumise eest ning peab saama karistatud.

Lidé nejsou předurčeni k tomu, aby se přeli jako psi a kočky. Musí mít dostatek inteligence, aby pochopili důležitost a smysl lidského života. Védské spisy byly sepsány pro lidstvo a ne pro kočky a psy. Kočky a psi mohou pro nasycení zabíjet jiná zvířata, aniž by tím hřešili, ale jestliže člověk zabije zvíře, aby ukojil své nezkrotné chuťové buňky, porušuje zákony přírody, ponese za to odpovědnost a musí být potrestán.

Inimolendite elu on loomadest erineval tasandil. Tiiger ei söö riisi ja nisu ega joo piima, kuna talle on tema osa jäetud loomade näol. On olemas palju loomi ja linde, kes on taime- või lihatoidulised, kuid ükski neist ei astu üle loodusseadustest, kuna nii on korraldanud Jumal. Loomad, linnud, roomajad, on otseselt seotud loodusseadustega ja selletõttu ei ole nende jaoks olemas küsimust eksimises, samuti pole Vedalikud õpetused mõeldud nende jaoks. Ainult inimelul on kohustused.

Normy lidského života se nemohou aplikovat na zvířata. Tygr se neživí rýží, pšenicí ani kravským mlékem, neboť mu byla určena potrava ve formě zvířecího masa. Existuje mnoho zvířat a ptáků, jež jsou buď býložravci nebo masožravci, ale nikdo z nich neporušuje přírodní zákony, které byly stanoveny vůlí Pána. Zvěř, ptactvo, plazi a jiné nižší formy života se přísně drží přírodních zákonů. Proto v jejich případě nemůže být řeči o hříchu. Nejsou jim určeny ani pokyny védských spisů. Pouze lidský život je životem plným odpovědnosti.

Ei ole õige arvata, et aitab ainult taimetoitlusest, et mitte üle astuda looduse seadustest. Ka taimedes on elu. Üks elu on mõeldud toitma teist elu. See on looduse seadus. Inimene ei peaks olema selle üle uhke, et ta on taimetoitlane. Tähtis on tunnetada Kõrgeimat Jumalat. Loomadel ei ole arenenud teadvust, et nad võiksid tunnetada Jumalat, kuid inimolend on küllaldaselt tark selleks, et võtta õppust Vedalikust kirjandusest ning seeläbi aru saada, kuidas toimivad looduse seadused. Kui inimene eitab Vedaliku kirjanduse õpetusi, siis on tema elu täis ohte. Seetõttu nõutakse inimeselt, et ta tunnistaks Kõrgeima Jumala ülemvõimu. Ta peab olema pühendunud Jumalale. Ta peab kõik ohverdama Jumalale ja võtma osa vaid Jumalale ohverdatud toidu jääkidest. Nii on tema õige kohus. "Bhagavad-gītās" (9.26) väidab Jumal selgelt, et Ta võtab vastu vaid taimetoitu, mis tuleb puhta pühendunu kätest. Seetõttu ei pea me olema vaid rangelt taimetoitlased, vaid olema ka pühendunud Jumalale, andma Jumalale kogu oma toidu ja võtma osa vaid prasādamist, Jumala armust.

Selline pühendunu elab õiget elu. Need, kes seda ei tee, söövad vaid patustades ja kannatavad mitmete hädade all, mis on mitmesuguste eksimuste tulemus (Bg. 3.13).

Byla by chyba si myslet, že stačí stát se vegetariány a tím se vyhneme porušování přírodních zákonů. Rostliny mají také život. Zákonem přírody je, že jeden živý tvor je určen stát se potravou jiného tvora. Proto člověk nemá být hrdý na to, že je přísným vegetariánem. Nejdůležitější je uznávat Nejvyššího Pána. Zvířata nemají dostatečně vyvinuté vědomí, aby mohla rozpoznat Pána. Člověk je však dostatečně inteligentní, aby se mohl poučit z védských spisů a dovědět se, jak fungují přírodní zákony, a aby tohoto poznání využil ke svému prospěchu. Život člověka, který nedbá pokynů védských spisů, je velice riskantní. Proto se vyžaduje, aby člověk uznával autoritu Nejvyššího Pána. Musí být Pánu oddán, obětovat vše službě Pánovi a požívat pouze zbytky potravy, jež Mu byla obětována. To mu umožní vykonávat správně své povinnosti. V Bhagavad-gítě (9.26) Pán přímo říká, že akceptuje vegetariánskou potravu z rukou čistého oddaného. Proto má člověk být nejen přísným vegetariánem, nýbrž i oddaným Pána a má Mu obětovat všechno své jídlo a teprve potom jíst prasádam, Boží milost. Takový oddaný je schopen řádně plnit povinnost lidského života. Ten, kdo neobětuje svou potravu Pánu, pojídá vlastně hřích a vystavuje se rozličným strastem, jež jsou následkem hříchu (Bg. 3.13).

Patu juur on oma olemuselt looduse seadustele mittekuuletumine, selle eitamine, et kõik kuulub Jumalale. Looduse seadustele või Jumala käskudele mitteallumine toob endaga kaasa inimolendi hävimise. Kui inimene on mõistlik ja teab looduse seadusi, olemata mõjutatud mittevajalikest sidemeist ja põlastusest, siis võib ta olla kindel, et Jumal tunnistab ta omaks ning ta on kõlvulik minema tagasi Jumala juurde, tagasi oma igavesse koju.

Kořenem hříchu je úmyslné porušování přírodních zákonů opomíjením Pánova vlastnického práva. Opomíjení přírodních zákonů a příkazů Pána vede člověka ke zkáze. Je-li člověk rozvážný, zná přírodní zákony a není vázán zbytečnými pouty k materiálním věcem nebo naopak odporem k nim, může si být jist, že ho Pán uzná, a že splní předpoklady k tomu, aby se mohl navrátit zpět do věčného domova, zpět k Bohu.