Skip to main content

TEXT 1

TEXT 1

Tekst

Verš

śrī-bhagavān uvāca
imaṁ vivasvate yogaṁ
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave ’bravīt
śrī-bhagavān uvāca
imaṁ vivasvate yogaṁ
proktavān aham avyayam
vivasvān manave prāha
manur ikṣvākave ’bravīt

Synonyms

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Jumala Kõrgeim Isiksus ütles; imam — seda; vivasvate — päikesejumalale; yogam — teadust elusolendi suhetest Kõigekõrgemaga; proktavān — juhendasin; aham — Mina; avyayam — hävitamatu; vivasvān — Vivasvān (päikesejumala nimi); manave — inimkonna esiisale (Vaivasvatale); prāha — jutustas; manuḥ — inimkonna esiisa; ikṣvākave — kuningas Ikṣvākule; abravīt — ütles.

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; imam — tuto; vivasvate — bohu Slunce; yogam — vědu o vztahu k Nejvyššímu; proktavān — vyložil jsem; aham — Já; avyayam — nemizící; vivasvān — Vivasvān (jméno boha Slunce); manave — otci lidstva (jménem Vaivasvata); prāha — řekl; manuḥ — otec lidstva; ikṣvākave — králi Ikṣvākuovi; abravīt — sdělil.

Translation

Překlad

Jumala Kõrgeim Isiksus, Śrī Kṛṣṇa ütles: Mina õpetasin seda hävitamatut joogateadust päikesejumal Vivasvānile. Tema andis need teadmised edasi inimkonna esiisale Manule, kes omakorda õpetas seda teadust Ikṣvākule.

Pán Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Tuto neměnnou vědu o yoze jsem vyložil bohu Slunce Vivasvānovi, Vivasvān ji předal Manuovi, otci lidstva, a Manu ji potom sdělil Ikṣvākuovi.

Purport

Význam

Selles värsis räägitakse „Bhagavad-gītā" ajaloost alates kaugetest aegadest, kui „Bhagavad-gītā" jutustati esmalt Päikese ja seejärel kõikide teiste planeetide kuninglikele suguvõsadele. Kõikide planeetide kuningate ülesandeks on kaitsta oma planeedi elanikke ning seepärast on troonihoidjale kohustuslik mõista „Bhagavad-gītā" teadust, et olla võimeline juhtima kodanikke ja kaitsma neid iha materiaalsetesse köidikutesse langemise eest. Inimelu on mõeldud vaimsete teadmiste arendamiseks igavestes suhetes Jumala Kõrgeima Isiksusega ning kõikide riikide ja planeetide võimuorganite juhid on kohustatud andma neid teadmisi edasi oma kodanikele hariduse, kultuuri ja pühendumuse näol. Teisisõnu öeldes on kõikide riikide täidesaatvate organite juhtide ülesanne levitada teadust Kṛṣṇa teadvusest nii, et inimesed, omades seda suurt teadust, suudaksid edukalt käia õiget teed, kasutades nõnda ära inimkehas sündimise poolt pakutavad võimalused.

Zde nalézáme historii Bhagavad-gīty, začínající v dávných dobách, kdy byla Gītā předána králům všech planet počínaje planetou Slunce. Hlavním úkolem vládců všech planet je chránit obyvatelstvo. Měli by tedy být obeznámeni s vědou v podání Bhagavad-gīty, aby dokázali vládnout občanům a chránit je před hmotným područím chtíče. Lidský život je určen k rozvíjení duchovního poznání, ve věčném vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, a nejvyšší představitelé všech států a planet jsou povinni vštěpovat toto ponaučení občanům prostřednictvím výchovy a vzdělání, kultury a oddanosti. Jinými slovy, všechny hlavy států mají šířit vznešenou vědu o vědomí Kṛṣṇy, aby jí lidé mohli využít a kráčet cestou úspěchu, který nabízí lidská forma života.

Käesoleval ajastul tuntakse päikesejumalat Vivasvānina, Päikese (mis on kõikide universumi planeetide alge) kuningana. „Brahma-saṁhitās" (5.52) öeldakse:

V tomto věku je bůh Slunce známý pod jménem Vivasvān — král Slunce, které je příčinou existence všech dalších planet ve vesmíru. V Brahma-saṁhitě (5.52) je verš:

yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati sambhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
yac-cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati sambhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

Brahmā ütles: „Lubage mul kummardada Jumala Kõrgeima Isiksuse, Govinda [Kṛṣṇa] ees, kes on kõige alge ning kelle korralduse kohaselt Päike, mis on kõikide planeetide kuningas, omab tohutut võimu ja kuumust. Päike esindab Jumala silma ning ta liigub oma orbiidil vastavalt Jumala tahtele."

Pán Brahmā řekl: “Uctívám Nejvyšší Osobnost Božství, Govindu (Kṛṣṇu), jenž je původní osobou a na jehož pokyn přijímá Slunce, král všech planet, nesmírnou sílu a žár. Slunce představuje Pánovo oko a putuje po své oběžné dráze, jak Pán nařizuje.”

Päike on kõikide planeetide kuningas, mille valitsejaks on päikesejumal (praegusel hetkel nimega Vivasvān) ning mis omab kontrolli kõikide teiste planeetide üle, varustades neid soojuse ja valgusega. Ta pöörleb Kṛṣṇa korralduste kohaselt ning Vivasvān oli algselt esimene Jumal Kṛṣṇa õpilane, kellele anti mõistmine „Bhagavad-gītāst". Seega pole „Gītā" mõni tähtsusetu ilmaliku õpetlase poolt kirjutatud spekulatiivne traktaat, vaid mäletamatutest aegadest meieni jõudnud autoriteetne teadmiste raamat.

Slunce je králem všech planet a bůh Slunce Vivasvān vládne sluneční planetě, která ovládá všechny ostatní planety tím, že jim dodává teplo a světlo. Obíhá podle Kṛṣṇova nařízení. Pán Kṛṣṇa také učinil Vivasvāna svým prvním žákem, který měl pochopit nauku Bhagavad-gīty. Gītā tedy není spekulativním dílem určeným pro bezvýznamné světské učence, ale standardní knihou poznání předávaného od nepaměti.

„Mahābhāratas" („Śānti-parva" 348.51 – 52) räägitakse meile „Gītā" ajaloost järgmist:

V Mahābhāratě (Śānti-parva 348.51-52) můžeme vysledovat historii Gīty:

tretā-yugādau ca tato
vivasvān manave dadau
manuś ca loka-bhṛty-arthaṁ
sutāyekṣvākave dadau
ikṣvākuṇā ca kathito
vyāpya lokān avasthitaḥ
tretā-yugādau ca tato
vivasvān manave dadau
manuś ca loka-bhṛty-arthaṁ
sutāyekṣvākave dadau
ikṣvākuṇā ca kathito
vyāpya lokān avasthitaḥ

Tretā-yugana tuntud ajastu algul andis Vivasvān need teadmised suhetest Kõigekõrgemaga edasi Manule. Manu, inimkonna esiisa, andis need teadmised edasi oma pojale Mahārāja Ikṣvākule, planeet Maa kuningale ning Raghu dünastia – dünastia, milles sündis Jumal Rāmacandra – esiisale." Seega on „Bhagavad-gītā" inimühiskonnas eksisteerinud Mahārāja Ikṣvāku valitsemisajast.

“Na počátku věku zvaného Tretā-yuga předal Vivasvān tuto vědu o vztahu s Nejvyšším Manuovi. Manu, otec lidstva, ji předal svému synovi Mahārājovi Ikṣvākuovi, jenž byl králem této planety Země a praotcem raghuovské dynastie, ve které se zjevil Pán Rāmacandra.” Bhagavad-gītā je tedy v lidské společnosti od dob Mahārāje Ikṣvākua.

Käesolevaks hetkeks on möödunud kali ajastu, mis kestab 432 000 aastat, esimesed viis tuhat aastat. Sellele ajastule eelnes dvāpara-yuga, mis kestis 800 000 aastat, millele omakorda eelnes tretā-yuga, mis kestis 1 200 000 aastat. Seega umbes 2 005 000 aastat tagasi andis Manu „Bhagavad- gītā" teadmised edasi oma pojale ja õpilasele Mahārāja Ikṣvākule, selle planeedi kuningale. Praegu valitseva Manu eluajaks arvestatakse umbkaudu 305 300 000 aastat, millest 120 400 000 on praeguseks hetkeks möödunud. Arvestades, et enne Manu sündimist jutustas Jumal „Bhagavad-gītā" Oma õpilasele, päikesejumal Vivasvānile, võib öelda, et „Gītā" jutustati vähemalt 120 400 000 aastat tagasi. Inimühiskonnas on „Bhagavad-gītā" eksisteerinud umbes kaks miljonit aastat. Jumal jutustas selle uuesti Arjunale umbes viis tuhat aastat tagasi. Selline on hinnang „Gītā" ajaloole teose enda ja selle jutustaja, Jumal Śrī Kṛṣṇa poolt. „Gītā" jutustati päikesejumal Vivasvānile, kuna ka tema on kṣatriya ning kuna ta on kõikide kṣatriyate isa. Kõik kṣatriyad on päikesejumala järglased ehk sūrya-vaṁśa kṣatriyad. Kuid olles jutustatud Jumala Kõrgeima Isiksuse Enda poolt, on „Bhagavad-gītā" võrdväärne „Vedadega" ning seetõttu on need teadmised apauruṣeya ehk üleinimlikud. Ning kuna „Vedade" juhendusi tuleb aktsepteerida nii nagu need on, ilma igasuguste omapoolsete tõlgitsusteta, tuleb ka „Bhagavad- gītāt" aktsepteerida ilma igasuguste ilmalike tõlgitsusteta. Ilmalikud vaidlejad võivad spekuleerida „Gītā" teemadel igaüks omal moel, kuid siis pole see enam „Bhagavad-gītā" nii nagu see on. „Bhagavad-gītāt" tuleb võtta sellisena nagu see on, lähtudes teadmiste edasiandmise õpilasjärgnevusahelast, ning antud värsis öeldakse, et Jumal andis „Gītā" teadmised edasi päikesejumalale, päikesejumal oma pojale Manule ning Manu oma pojale Ikṣvākule.

V tuto chvíli máme za sebou pět tisíc let Kali-yugy, která trvá 432 000 let. Před ní byla Dvāpara-yuga (trvala 800 000 let) a před ní Tretā-yuga (1 200 000 let). Manu tedy přednesl Bhagavad-gītu svému žákovi a synovi Mahārājovi Ikṣvākuovi, králi planety Země, zhruba před dvěma milióny pěti tisíci lety. Věk nynějšího Manua má trvat přibližně 305 300 000 let, z čehož 120 400 000 již uplynulo. Když vezmeme na vědomí, že Pán vyložil Gītu svému žákovi, bohu Slunce Vivasvānovi, před Manuovým narozením, byla podle hrubého odhadu pronesena před nejméně sto dvaceti milióny čtyřmi sty tisíci lety; a v lidské společnosti je známá dva milióny let. Pán ji znovu sdělil před zhruba pěti tisíci lety Arjunovi. To je přibližná historie Gīty, jak ji líčí Gītā samotná i Pán Kṛṣṇa, který ji přednesl. Vyslechnout ji měl bůh Slunce Vivasvān, neboť je také kṣatriyou a otcem všech kṣatriyů dynastie sūrya-vaṁśa neboli potomků boha Slunce. Bhagavad-gītā, kterou pronesl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je na stejné úrovni jako Vedy, a vzhledem k tomu je toto poznání apauruṣeya, nadlidské. Védské pokyny jsou přijímány takové, jaké jsou, bez světských výkladů lidí — a proto je nutné stejně přijmout i Gītu. Světští polemikové sice mohou spekulovat o Gītě po svém, ale pak to není ta pravá Bhagavad-gītā. Bhagavad-gītu je třeba přijmout takovou, jaká je, od učednické posloupnosti. Tento verš líčí, že Pán ji přednesl bohu Slunce, bůh Slunce svému synovi Manuovi a Manu svému synovi Ikṣvākuovi.