Skip to main content

TEXT 62

TEXT 62

Tekst

Verš

dhyāyato viṣayān puṁsaḥ
saṅgas teṣūpajāyate
saṅgāt sañjāyate kāmaḥ
kāmāt krodho ’bhijāyate
dhyāyato viṣayān puṁsaḥ
saṅgas teṣūpajāyate
saṅgāt sañjāyate kāmaḥ
kāmāt krodho ’bhijāyate

Synonyms

Synonyma

dhyāyataḥ — vaadeldes; viṣayān — meelte ihaldusobjekte; puṁsaḥ — inimese; saṅgaḥ — kiindumus; teṣu — meelte ihaldusobjektides; upajāyate — areneb; saṅgāt — kiindumusest; sañjāyate — areneb; kāmaḥ — iha; kāmāt — ihast; krodhaḥ — raev; abhijāyate — avaldub.

dhyāyataḥ — při rozjímání; viṣayān — o smyslových objektech; puṁsaḥ — osoby; saṅgaḥ — připoutanost; teṣu — ke smyslovým objektům; upajāyate — vyvíjí se; saṅgāt — z připoutanosti; sañjāyate — vyvíjí se; kāmaḥ — touha; kāmāt — z touhy; krodhaḥ — hněv; abhijāyate — projevuje se.

Translation

Překlad

Meelte ihaldusobjekte vaadeldes areneb inimesel nende vastu kiindumus, sellest kiindumusest sünnib iha ning ihast tõuseb raev.

Když osoba rozjímá o smyslových objektech, vyvíjí k nim připoutanost. Z připoutanosti se projevuje chtíč a z chtíče povstává hněv.

Purport

Význam

Inimene, kes ei viibi Kṛṣṇa teadvuses langeb meelte ihaldusobjekte vaadeldes materiaalsete ihade võimusse. Meeled vajavad tegevust ning kui need ei ole rakendatud Jumala teenimisse transtsendentaalses armastuses, hakkavad need kindlasti otsima endale rakendust materialistlikus tegevuses. Materiaalses maailmas on kõik, sealhulgas ka Śiva ja Brahmā, rääkimata teistest taevalike planeetide pooljumalatest, meelte ihaldusobjektide mõju all ning ainus viis selle materiaalse eksistentsi mõistatusele lahendust leida on jõuda Kṛṣṇa teadvuse tasandile. Śiva viibis sügavas meditatsioonis, ent kui Pārvatī ahvatles teda meelelisele naudingule, nõustus ta Pārvatī ettepanekuga ning selle tulemusena sündis laps nimega Kārtikeya. Kui Haridāsa Ṭhākura oli noor Jumala pühendunu, püüdis Māyā-devī kehastus meelitada ka teda meelelisele naudingule, kuid Haridāsa Ṭhākura ei andnud sellele ahvatlusele järele, sest ta oli kõrvalekaldumatu oma pühendumuses Jumal Kṛṣṇale. Nagu selgitas Śrī Yāmunācārya eespool toodud värsis, hoidub Jumala siiras pühendunu kõikidest materiaalsetest naudingutest, sest ta on saanud maitsta kõrgemat, vaimset naudingut suhtlemisest Jumalaga. See ongi edu saladus. Seepärast ei suuda inimene, kes ei viibi Kṛṣṇa teadvuses, ükskõik kui tugev ta oma meelte kontrollimises nende kunstliku allasurumise läbi ka oleks, lõppkokkuvõttes oma eesmärki ikkagi saavutada, sest väikseimgi mõte meelelisest naudingust sunnib teda sellele ahvatlusele järele andma.

Ten, kdo si není vědom Kṛṣṇy, je vydán na pospas hmotným touhám, když rozjímá o smyslových objektech. Smysly vyžadují pravé zaměstnání, a pokud nejsou zaměstnány v transcendentální láskyplné službě Pánu, budou hledat uplatnění ve službách materialismu. Každý v hmotném světě, včetně Pána Śivy a Pána Brahmy — o jiných polobozích na nebeských planetách ani nemluvě — podléhá vlivu smyslových objektů. Jediným způsobem, jak se dostat z tohoto labyrintu hmotné existence, je rozvinout vědomí Kṛṣṇy. Pán Śiva byl jednou pohroužen v hluboké meditaci, ale když ho Pārvatī vybídla ke smyslovému požitku, přijal její návrh, a následkem toho se narodil Kārtikeya. Když byl Haridāsa Ṭhākura mladým oddaným Pána, sváděla ho podobným způsobem inkarnace Māyā-devī, ale Haridāsa díky své ryzí oddanosti Pánu Kṛṣṇovi ve zkoušce snadno obstál. Jak dokládá výše uvedený verš Śrī Yāmunācāryi, Pánův upřímný oddaný se straní všeho hmotného smyslového požitku díky své vyšší chuti, zalíbení v duchovním požitku ve společnosti Pána. To je tajemství úspěchu. Ten, kdo si není vědom Kṛṣṇy, proto může sebelépe ovládat smysly umělým potlačováním, ale nakonec stejně neuspěje, neboť i ta nejnepatrnější myšlenka na smyslový požitek ho dožene k ukojení jeho tužeb.