Skip to main content

TEXT 22

TEXT 22

Tekst

Verš

vāsāṁsi jīrṇāni yathā vihāya
navāni gṛhṇāti naro ’parāṇi
tathā śarīrāṇi vihāya jīrṇāny
anyāni saṁyāti navāni dehī
vāsāṁsi jīrṇāni yathā vihāya
navāni gṛhṇāti naro ’parāṇi
tathā śarīrāṇi vihāya jīrṇāny
anyāni saṁyāti navāni dehī

Synonyms

Synonyma

vāsāṁsi — rõivad; jīrṇāni — vanad ja kulunud; yathā — täpselt nagu; vihāya — loovutades; navāni — uued rõivad; gṛhṇāti — võtab omaks; naraḥ — inimene; aparāṇi — teised; tathā — samamoodi; śarīrāṇi — kehad; vihāya — loovutades; jīrṇāni — vanad ja kasutud; anyāni — erinevad; saṁyāti — võtab tõesti omaks; navāni — uued; dehī — kehastunu.

vāsāṁsi — šaty; jīrṇāni — staré a obnošené; yathā — jako; vihāya — odkládá; navāni — nové šaty; gṛhṇāti — přijímá; naraḥ — člověk; aparāṇi — jiné; tathā — stejně tak; śarīrāṇi — těla; vihāya — odkládající; jirṇāni — stará a nepoužitelná; anyāni — různá jiná; saṁyāti — zajisté přijímá; navāni — další nová; dehī — vtělená.

Translation

Překlad

Samamoodi nagu inimene paneb selga uued rõivad, loobudes vanadest, võtab hing omaks uued materiaalsed kehad, loobudes vanadest ning kasututest.

Tak jako si člověk obléká nové šaty a odkládá staré, duše přijímá nová hmotná těla a odkládá stará a neužitečná.

Purport

Význam

Aatomisuuruse individuaalse hinge kehavahetus on tunnustatud fakt. Isegi kaasaegsed teadlased, kes ei usu hinge olemasolu, kuid ei suuda samal ajal selgitada ka põhjust, miks on elusolendi energia allikaks süda, peavad tunnistama keha pidevat muutumist lapsest noorukiks, noorukist täiskasvanuks ning täiskasvanust vanuriks. Vanadusele järgnev muutus on uude kehasse asetumine. Seda selgitati juba ühes eelnenud värssidest (2.13).

To, že nepatrná individuální duše mění tělo, je uznávaná skutečnost. I moderní vědci, kteří nevěří v existenci duše (ačkoliv zároveň nedovedou nic říci o zdroji energie vycházející ze srdce), musí uznat, že tělo se neustále mění: při přechodu z dětství do chlapectví, z chlapectví do mládí a z mládí do stáří. Ze stáří se princip změny přenáší do dalšího těla, jak již bylo vysvětleno v jednom z předchozích veršů (2.13).

Aatomisuuruse individuaalse hinge asetumine uude kehasse saab võimalikuks Ülihinge armu läbi. Ülihing täidab iga aatomisuuruse hinge soovi samamoodi nagu sõber täidab sõbra soovi. „Vedad", näiteks „Muṇḍaka Upaniṣad" ning ka „Śvetāśvatara Upaniṣad", võrdlevad hinge ja Ülihinge kahe sõbraliku linnuga, kes istuvad samal puul. Üks neist (individuaalne hing) sööb selle puu vilju ning teine lind (Kṛṣṇa) lihtsalt jälgib Oma sõbra tegevust. Üks neist lindudest – ehkki nad omavad samu omadusi – on materiaalsuse puu viljade lummuses, samas kui teine on lihtsalt tema tegevuste tunnistajaks. Kṛṣṇa on pealtvaatav lind ning Arjuna lind, kes sööb selle puu vilju. Ehkki nad on sõbrad, on ikkagi üks neist isand ning teine teener. Sellise alluvussuhte unustamine individuaalse hinge poolt ongi põhjuseks, miks ta peab pidevalt puud vahetama ehk teisisõnu ühest kehast teise rändama. Jīva peab sel materiaalse keha puul rasket heitlust, kuid niipea kui ta nõustub aktsepteerima teist lindu kui kõrgeimat vaimset õpetajat, nii nagu Arjuna nõustus vabatahtlikult alistuma Kṛṣṇale, vabaneb teenri rolli omav lind otsekohe kõikidest muredest. Seda kinnitatakse nii „Muṇḍaka Upaniṣadis" (3.1.2) kui „Śvetāśvatara Upaniṣadis" (4.7):

Přechod nepatrné individuální duše do jiného těla je umožněn milostí Nadduše, která plní touhu nepatrné duše, tak jako přítel plní přání svého přítele. Ve Vedách — v Muṇḍaka Upaniṣadě a také ve Śvetāśvatara Upaniṣadě — jsou duše a Nadduše přirovnány ke dvěma ptákům, kteří jsou přátelé a sedí na stejném stromě. Jeden (individuální nepatrná duše) pojídá plody stromu a druhý (Kṛṣṇa) ho při tom jen pozoruje. I když jsou si oba kvalitativně rovni, jeden z nich je upoután plody hmotného stromu, zatímco druhý je pouze svědkem činností svého přítele. Kṛṣṇa je přihlížejícím ptákem a Arjuna je tím, který jí. Ačkoliv jsou přátelé, přesto je jeden pánem a druhý služebníkem. Jelikož nepatrná duše na tento vztah zapomněla, stěhuje se z jednoho stromu na druhý neboli z jednoho těla do druhého. Jīva, nepatrná duše či podřízený pták, na stromě v podobě hmotného těla svádí těžký boj o přežití, ale jakmile se odhodlá přijmout druhého ptáka za svrchovaného duchovního mistra — jako to učinil Arjuna, když se dobrovolně odevzdal Kṛṣṇovi, aby se mu dostalo poučení — okamžitě se oprostí od všeho nářku. Muṇḍaka Upaniṣad (3.1.2) i Śvetāśvatara Upaniṣad (4.7) to líčí takto:

samāne vṛkṣe puruṣo nimagno
’nīśayā śocati muhyamānaḥ
juṣṭaṁ yadā paśyaty anyam īśam
asya mahimānam iti vīta-śokaḥ
samāne vṛkṣe puruṣo nimagno
’nīśayā śocati muhyamānaḥ
juṣṭaṁ yadā paśyaty anyam īśam
asya mahimānam iti vīta-śokaḥ

„Ehkki need kaks lindu istuvad samal puul, on sööv lind selle puu vilju nautides väga murelik ja tusane, ent kui ta peaks mingil põhjusel pöörama palge oma sõbra poole, kes on Jumal, ja nägema Tema hiilgust, vabaneb ta kohe kõikidest muredest." Arjuna on pööranud näo oma igavese sõbra Kṛṣṇa poole ning omandab nüüd vahetult „Bhagavad-gītā" teadust. Sel moel, kuuldes seda Kṛṣṇalt, mõistab ta Jumala võimsust ja hiilgust ning vabaneb kõikidest muredest.

“Ačkoliv oba ptáci sedí na stejném stromě, ten, který jí a snaží se tak užívat si plodů stromu, je plný úzkosti a zasmušilosti. Jestliže se ale obrátí ke svému příteli, Pánu, a pozná Jeho slávu, okamžitě se zbaví veškeré tísně.” Arjuna nyní obrátil svou tvář ke Kṛṣṇovi, svému věčnému příteli, a přijímá od Něho Bhagavad-gītu. Když takto naslouchá Kṛṣṇovi, může porozumět Pánově svrchované slávě a být oproštěn od bědování.

Jumal annab siin Arjunale nõu mitte kurvastada oma eaka vanaisa ja õpetaja kehavahetuse üle. Ta peaks olema hoopis rõõmus, hukates neid õiglases võitluses, teades, et seeläbi vabanevad nad oma mitmesuguste kehaliste tegude järelmõjudest. See, kes toob oma elu ohvrialtarile või lahinguväljale, kus võideldakse õigluse eest, vabaneb kohe oma kehaliste tegude järelmõjudest ning saavutab elu kõrgema tasandi. Seega polnud Arjunal kurvastamiseks vähimatki põhjust.

Pán zde Arjunovi radí, aby nenaříkal nad tím, že jeho děd a učitel vymění svá těla. Měl by spíše být rád, že jejich těla zabije ve spravedlivém boji, a tak budou oproštěni od všech reakcí za různé činnosti na úrovni těl. Ten, kdo položí svůj život na obětním oltáři v podobě patřičného bojiště, je okamžitě zbaven reakcí spojených s tělem a dosáhne života na vyšší úrovni. Arjuna proto neměl důvod naříkat.