TEXT 49

Tekst

Verš

asakta-buddhiḥ sarvatra
jitātmā vigata-spṛhaḥ
naiṣkarmya-siddhiṁ paramāṁ
sannyāsenādhigacchati

Synonyms

Synonyma

asakta-buddhiḥ — omades arukust, mis ei ole kiindunud millessegi; sarvatra — kõikjal; jita-ātmā — kontrollides mõistust; vigata-spṛhaḥ — materiaalsete soovideta; naiṣkarmya-siddhim — järelmõjudest vabanemise täiuslikkuse; paramām — kõrgeima; sannyāsena — loobumusliku elukorralduse abil; adhigacchati — inimene saavutab.

asakta-buddhiḥ — s neulpívající inteligencí; sarvatra — všude; jita-ātmā — s ovládnutou myslí; vigata-spṛhaḥ — bez hmotných tužeb; naiṣkarmya-siddhim — dokonalý stav bez jakýchkoliv reakcí; paramām — nejvyšší; sannyāsena — stavem odříkání; adhigacchati — dosahuje se.

Translation

Překlad

Enese üle kontrolli omav, kiindumustest vaba ja kõik materiaalsed naudingud hüljanud inimene võib loobumuslikku elu praktiseerides saavutada kõikidest tegevuste järelmõjudest vabanemise kõrgeima täiuslikkuse.

Ten, kdo ovládá sám sebe a neulpívá, kdo si nevšímá žádného hmotného požitku, může odříkáním dosáhnout nejdokonalejšího stavu osvobození od jakékoliv reakce.

Purport

Význam

Tõeline loobumus tähendab seda, et inimene peab end alati Kõigekõrgema Jumala lahutamatuks osakeseks ning teab seeläbi, et tal pole mingit õigust oma töö vilju nautida. Kuna ta on Kõigekõrgema Jumala lahutamatu osake, peab tema töö vilju nautima Kõigekõrgem Jumal. See on tõeline Kṛṣṇa teadvus. Inimene, kes tegutseb Kṛṣṇa teadvuses, on tõeline sannyāsī ehk loobumusliku elukorralduse järgija. Omades sellist suhtumist, on inimene alati rahuldatud, sest ta tegutseb tõepoolest Kõigekõrgema heaks. Sel moel toimides vabaneb ta materiaalsetest kiindumustest ning leiab naudingut üksnes Jumala teenimisest tulenevast transtsendentaalsest õnnest. Sannyāsī peab olema vaba oma varasemate tegude järelmõjudest, kuid Kṛṣṇa teadvuses viibiv inimene saavutab selle täiuslikkuse kohe, isegi kui ta ei ole võtnud omaks niinimetatud loobumuslikku elukorraldust. Sellist mõistuse seisundit nimetatakse yogārūḍhaks ehk jooga täiuslikkuseks. Kolmandas peatükis kinnitatakse: yas tv ātma-ratir eva syāt. „Eneses rahuldatud inimene ei pea kartma mitte mingeid tegude järelmõjusid."

Skutečné odříkání znamená, že se živá bytost neustále považuje za nedílnou část Nejvyššího Pána, a proto je přesvědčena, že nemá právo užívat si výsledků své práce. Jelikož je částí Nejvyššího Pána, výsledků její práce si musí užívat Nejvyšší Pán. To je vědomí Kṛṣṇy. Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je skutečný sannyāsī, osoba ve stavu odříkání. Díky takovému smýšlení je živá bytost spokojená, protože její činy jsou určeny Nejvyššímu. Potom není poutána k ničemu hmotnému, zvykne si nevyhledávat blaženost v ničem kromě transcendentálního štěstí plynoucího ze služby Pánu. Předpokládá se, že sannyāsī je prostý reakcí za své dřívější činnosti, ale ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, dosahuje této dokonalosti automaticky a nemusí kvůli tomu ani přijímat takzvaný stav odříkání. Úroveň, kdy je jeho mysl v takovém rozpoložení, se nazývá yogārūḍha, dokonalá úroveň yogy. Ve třetí kapitole je řečeno: yas tv ātma-ratir eva syāt — ten, kdo je spokojen ve svém nitru, se nebojí žádné reakce za své jednání.