Skip to main content

SEITSMETEISTKÜMNES PEATÜKK

Kapitola sedmnáctá

Usu jaotused

Druhy víry

TEXT 1:
Arjuna küsis: Oo, Kṛṣṇa, millises olukorras on inimesed, kes ei järgi pühakirjade printsiipe, vaid kummardavad kedagi või midagi omaenda ettekujutuse kohaselt? Kas nad viibivad vooruses, kires või teadmatuses?
TEXT 1:
Arjuna se otázal: Ó Kṛṣṇo, jaké je postavení těch, kdo se neřídí pokyny písma a s vírou uctívají podle svých vlastních představ? Jsou pod vlivem dobra, vášně nebo nevědomosti?
TEXT 2:
Jumala Kõrgeim Isiksus vastas: Vastavalt looduse guṇadele, mille mõju all kehastunud hing viibib, võib tema usk olla kolme liiki – vooruses, kires või teadmatuses. Kuula nüüd sellest lähemalt.
TEXT 2:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Víra může být trojího druhu — na úrovni dobra, vášně a nevědomosti — podle toho, jakých kvalit přírody vtělená duše nabyla. Nyní o tom slyš více.
TEXT 3:
Oo, Bharata poeg, igaüks arendab endas teatud usku vastavalt sellele, milliste materiaalse looduse guṇade mõjuvallas ta elab. Öeldakse, et elusolend tunnustab ühte või teist usku vastavalt guṇadele, milles ta viibib.
TEXT 3:
Ó synu Bharaty, živá bytost vyvíjí druh víry, který odpovídá její existenci pod vlivem různých kvalit přírody. Je řečeno, že má víru, která odpovídá kvalitám, jež získala.
TEXT 4:
Vooruse guṇas viibivad inimesed kummardavad pooljumalaid, kire guṇas viibijad deemoneid ning need, kes asuvad teadmatuse guṇas, kummardavad vaime ja viirastusi.
TEXT 4:
Lidé na úrovni kvality dobra uctívají polobohy, lidé vedení kvalitou vášně uctívají démony a lidé vedení kvalitou nevědomosti uctívají duchy a přízraky.
TEXTS 5-6:
Deemoniteks nimetatakse neid, kes uhkusest ja egoismist ajendatutena teevad läbi raskeid askeese, mida pühakirjades pole soovitatud. Neid ajendavad tegevustesse iha ja kiindumused, nad on rumalad ning piinavad nii enda keha materiaalseid elemente kui ka südames viibivat Ülihinge.
TEXTS 5-6:
Je třeba vědět, že ti, kdo z pýchy a egoismu podstupují tvrdou askezi, která není doporučena v písmech, kdo jsou hnaní chtíčem a připoutaností, pošetilí a trýznící hmotné prvky tvořící tělo, jakož i Nadduši dlící v něm, jsou démoni.
TEXT 7:
Ka toit, mida inimesed eelistavad, jaguneb kolme kategooriasse, vastavalt materiaalse looduse kolmele guṇale. Sama kehtib ka ohverduste, askeeside ja heategevuse kohta. Kuula nüüd, millised on nendevahelised erinevused.
TEXT 7:
I jídlo, které má kdo v oblibě, je tří druhů podle tří kvalit hmotné přírody. Totéž platí o obětích, askezi a milodarech. Nyní slyš, čím se od sebe liší.
TEXT 8:
Vooruse guṇas viibivale inimesele meeldivad toidud, mis pikendavad eluiga, puhastavad eksistentsi ning annavad jõudu, tervist, õnne ja rahuldust. Sellised toidud on mahlased, rammusad, tervislikud ja südant rõõmustavad.
TEXT 8:
Jídla oblíbená těmi, kdo setrvávají na úrovni dobra, prodlužují život, očišťují a přinášejí sílu, zdraví, štěstí a spokojenost. Taková jídla jsou šťavnatá, tučná, zdravá a milá srdci.
TEXT 9:
Kire guṇas viibijatele meeldivad liiga mõrud, liiga hapud, soolased, vürtsised, teravamaitselised, kuivad ja kuumad toidud. Sellised toidud põhjustavad kannatusi, hädasid ja haigusi.
TEXT 9:
Jídla, která jsou příliš hořká, kyselá, slaná, pálivá, ostrá, suchá a horká, mají rády osoby vedené kvalitou vášně. Taková jídla jsou příčinou těžkostí, utrpení a nemoci.
TEXT 10:
Pimeduse guṇas viibijatele meeldib aga toit, mis on valmistatud rohkem kui kolm tundi enne söömist, mis on maitsetu, mädanenud ja roiskunud, mis sisaldab teiste poolt söödud toidu jäänuseid ning sobimatuid toiduaineid.
TEXT 10:
Jídlo připravené více než tři hodiny před požitím, jídlo bez chuti, shnilé a páchnoucí a jídlo složené ze zbytků a nedotknutelných věcí mají rády osoby podléhající kvalitě temna.
TEXT 11:
Ohverdust, mida sooritatakse kohusetundest ning vastavuses pühakirjade juhendustega, ihaldamata nautida nende tulemusi, peetakse vooruslikuks.
TEXT 11:
Z obětí má ta, která je podle pokynů písem a z povinnosti konána bez touhy po odměně, charakter dobra.
TEXT 12:
Kuid ohverdus, mis on sooritatud materiaalse kasu eesmärgil või lihtsalt uhkusest, oo, Bhāratate juht, kuulub kire guṇasse.
TEXT 12:
Je-li však oběť konána s vidinou nějakého hmotného prospěchu či kvůli pýše, pak věz, nejlepší z Bhāratovců, že má charakter vášně.
TEXT 13:
Igat ohverdust, mida sooritatakse usuta ja pühakirjade juhendusi järgimata ning millega seoses ei jagata prasādamit [vaimset toitu], ei laulda vedalikke hümne ega tasustata preestreid, tuleb pidada teadmatuse guṇasse kuuluvaks.
TEXT 13:
Každá oběť, která je konána bez zřetele k pokynům písma, bez rozdávání prasādam (duchovního jídla), bez recitování védských hymnů, bez odměn kněžím a bez víry, má charakter nevědomosti.
TEXT 14:
Kehalisteks askeesideks on Kõigekõrgema Jumala, brāhmaṇate, vaimse õpetaja ning kõrgemalseisvate isikute nagu isa ja ema teenimine ning puhtus, lihtsus, tsölibaat ja vägivallast hoidumine.
TEXT 14:
Askeze týkající se těla spočívá v uctívání Nejvyššího Pána, brāhmaṇů, duchovního učitele a osob v nadřazeném postavení, jakými jsou otec a matka, jakož i v čistotě, přímosti, pohlavní zdrženlivosti a nenásilí.
TEXT 15:
Inimene peab rääkima tõde moonutamata, meeldivalt ja teistele kasutooval viisil, kedagi ärritamata ning regulaarselt vedakirjandust tsiteerides. Selline on kõneline askees.
TEXT 15:
Askeze řeči spočívá v používání slov, která jsou pravdivá, příjemná, prospěšná a nezneklidňují druhé a také v pravidelném čtení védské literatury.
TEXT 16:
Ning rahuldatus, lihtsus, tõsidus, enesekontroll ja eksistentsi puhastamine on mõistuse askeesid.
TEXT 16:
A spokojenost, oproštěnost od dvojakosti, vážnost, sebeovládání a očišťování se jsou podoby askeze mysli.
TEXT 17:
Neid kolme liiki askeese, mida praktiseerivad transtsendentaalset usku omavad inimesed ainsa eesmärgiga rahuldada Kõigekõrgemat ning ihaldamata nautida oma tegude vilju, nimetatakse voorusesse kuuluvateks askeesideks.
TEXT 17:
Tato askeze trojího druhu, podstupovaná s transcendentální vírou lidmi, kteří neočekávají hmotný prospěch a jednají pouze v zájmu Nejvyššího, se nazývá askeze na úrovni dobra.
TEXT 18:
Austuse, lugupidamise ja kummardamise nimel ning uhkusest sooritatavad askeesid kuuluvad kire guṇasse. Sellised askeesid on ebapüsivad ja ajalikud.
TEXT 18:
O askezi podstupované z pýchy a s cílem získat váženost, pocty a uctívání je řečeno, že je na úrovni kvality vášně. Není ustálená ani trvalá.
TEXT 19:
Öeldakse, et rumalusest sooritatud askeesid, mis on seotud enese piinamisega või mille eesmärgiks on teistele vigastuste tekitamine või nende hävitamine, kuuluvad teadmatuse guṇasse.
TEXT 19:
O askezi podstupované z pošetilosti, se sebetrýzněním nebo s cílem přivodit zkázu či ublížit druhým je řečeno, že je na úrovni kvality nevědomosti.
TEXT 20:
Sellist annetust, mida antakse kohusetundest ja vastutasu ootamata, sobival ajal ja sobivas paigas ning seda väärivale inimesele, tuleb pidada vooruse guṇasse kuuluvaks.
TEXT 20:
Milodar dávaný z povinnosti, bez očekávání odplaty, ve správnou dobu, na správném místě a osobě, která ho je hodna, patří ke kvalitě dobra.
TEXT 21:
Kuid annetus, mis on sooritatud vastutasu nimel või sooviga nautida selle teo vilju või vastumeelselt, on kire guṇasse kuuluv annetus.
TEXT 21:
Milodar dávaný s vyhlídkami na odplatu, s touhou po výsledcích nebo se zdráhavostí však patří ke kvalitě vášně.
TEXT 22:
Ning ebapuhtas paigas, ebasobival ajal, ebaväärilistele isikutele või nõutava tähelepanu ja austuseta tehtud annetused kuuluvad teadmatuse guṇasse.
TEXT 22:
A milodar dávaný na nečistém místě, v nesprávnou dobu, osobám, které ho nejsou hodny, či bez náležité pozornosti a úcty patří ke kvalitě nevědomosti.
TEXT 23:
Loome algusest alates on Kõrgeima Absoluutse Tõe tähistamiseks kasutatud kolme sõna: oṁ tat sat. Neid kolme sümboolset sõna kasutasid brāhmaṇad vedalikke hümne lauldes ning Kõigekõrgema rahuldamiseks sooritatud ohverduste ajal.
TEXT 23:
Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.
TEXT 24:
Seepärast alustavad transtsendentalistid ohverdusi, annetusi ja askeese, vastavalt pühakirjade regulatsioonidele, alati silbiga oṁ, et jõuda sedasi toimides Kõigekõrgemani.
TEXT 24:
Proto transcendentalisté, kteří se chystají vykonat oběť, dát milodar nebo podstoupit askezi, vždy v souladu s usměrněními písem začínají vibrací oṁ, aby dosáhli Nejvyššího.
TEXT 25:
Ihaldamata oma tegude vilju, peaks inimene sooritama mitmesuguseid ohverdusi ja askeese ning andma annetusi, lausudes sõna „tat". Selliste transtsendentaalsete tegevuste eesmärk on vabaneda materiaalse maailma köidikuist.
TEXT 25:
Je třeba různých druhů obětí, askeze a dobročinnosti, které mají být provázeny slovem tat, bez touhy po výsledcích. Účelem těchto transcendentálních činností je vysvobodit se z hmotného zapletení.
TEXTS 26-27:
Oo, Pṛthā poeg, pühendumusega sooritatud ohverdused on suunatud Absoluutsele Tõele ning sellele viidatakse sõnaga „sat". Sellise ohverduse sooritaja kannab samuti nimetust „sat", niisamuti nagu kõik need ohverdused, askeesid ja annetused, mis on oma olemuselt absoluutsed ning mille eesmärgiks on rõõmustada Kõrgeimat Isikut.
TEXTS 26-27:
Ó synu Pṛthy, Absolutní Pravda je cílem oběti konané s oddaností a je vyjádřena slovem sat. Konatel takové oběti je také nazván sat, stejně jako všechny činy spojené s obětí, askezí a dáváním milodarů, které — jak odpovídá absolutní povaze — jsou prováděny pro potěšení Nejvyšší Osoby.
TEXT 28:
Oo, Pṛthā poeg, iga ohverduse, annetuse või askeesi, mis on sooritatud ilma usuta Kõigekõrgemasse, tulemus on ebapüsiv. Seda tähistatakse sõnaga „asat" ning see ei too kasu ei selles ega järgmises elus.
TEXT 28:
Každá oběť, dobročinnost nebo askeze prostá víry v Nejvyššího je pomíjivá, synu Pṛthy. Nazývá se asat a nepřináší nic v tomto ani v příštím životě.