Skip to main content

TEXT 35

TEXT 35

Tekst

Verš

kṣetra-kṣetrajñayor evam
antaraṁ jñāna-cakṣuṣā
bhūta-prakṛti-mokṣaṁ ca
ye vidur yānti te param
kṣetra-kṣetrajñayor evam
antaraṁ jñāna-cakṣuṣā
bhūta-prakṛti-mokṣaṁ ca
ye vidur yānti te param

Synonyms

Synonyma

kṣetra — keha; kṣetra-jñayoḥ — keha omaniku; evam — sel moel; antaram — erinevus; jñāna-cakṣuṣā — teadmistele tugineva nägemusega; bhūta — elusolendi; prakṛti — materiaalsest loodusest; mokṣam — vabanemine; ca — samuti; ye — need, kes; viduḥ — teavad; yānti — jõuavad; te — nemad; param — Kõigekõrgemani.

kṣetra — těla; kṣetra-jñayoḥ — vlastníka těla; evam — takto; antaram — rozdíl; jñāna-cakṣuṣā — pohledem poznání; bhūta — živé bytosti; prakṛti — od hmotné přírody; mokṣam — osvobození; ca — také; ye — ti, kdo; viduḥ — znají; yānti — přicházejí; te — oni; param — k Nejvyššímu.

Translation

Překlad

Need, kes näevad teadmistest valgustatud silmadega erinevust keha ja keha tundja vahel ning kes mõistavad samuti materiaalse looduse köidikuist vabanemise protsessi, saavutavad kõrgeima eesmärgi.

Ti, kdo očima poznání vidí rozdíl mezi tělem a znalcem těla a vědí, jak se vysvobodit z pout hmotné přírody, dosahují nejvyššího cíle.

Purport

Význam

Käesoleva, kolmeteistkümnenda peatüki eesmärgiks on näidata, et inimene peab õppima tundma keha, keha omaniku ning Ülihinge vahelist erinevust. Samuti tuleb tunnistada kaheksandast kaheteistkümnenda värsini kirjeldatud vabanemise protsessi. Siis võib inimene jõuda kõrgeimasse sihtpunkti.

Třináctá kapitola nás učí, že každý by měl znát rozdíl mezi tělem, vlastníkem těla a Nadduší. Má poznat, jak se vysvobodit, což popisují verše osm až dvanáct. Potom může spět k nejvyššímu cíli.

Usklik inimene peaks esmalt kuulama teadust Jumalast heas seltskonnas, et seeläbi järk-järgult valgustuda. Kui inimene võtab vastu vaimse õpetaja, õpib ta eristama materiaalset ja vaimset ning see saab edasise eneseteadvustamise nurgakiviks. Vaimne õpetaja õpetab oma erinevate juhendustega õpilast materialistlikust elukäsitlusest vabanema, nii nagu „Bhagavad-gītās" juhendab Kṛṣṇa Arjunat materialistlikest kaalutlustest loobuma.

Ten, kdo má víru, by měl nejprve vyhledat nějakou příznivou společnost, kde bude moci naslouchat o Bohu a tak postupně nabýt poznání. Když přijme duchovního učitele, může se naučit rozlišovat mezi hmotným a duchovním, a to se mu stane odrazovým můstkem k další duchovní realizaci. Duchovní učitel různými pokyny učí své žáky, aby se zbavili hmotného pojetí života. V Bhagavad-gītě například vidíme, jak Kṛṣṇa poučuje Arjunu, aby ho oprostil od materialistického uvažování.

Igaüks võib mõista, et tema praegune keha on materiaalne; selle võib jagada kahekümne neljaks elemendiks. See keha on jämedakoeline avaldumine. Peenekoelised avaldumised on mõistus ning psühholoogilised fenomenid. Elu tunnused tulenevad nende vastastikustest mõjudest. Kuid kõigest sellest kõrgemale jääb hing ning lisaks hingele eksisteerib veel Ülihing. Hing ja Ülihing ei ole üks ja seesama. See materiaalne maailm toimib tänu hinge ja kahekümne nelja materiaalse elemendi ühendusele. See, kes suudab mõista, et kogu materiaalne avaldumine on hinge ning materiaalsete elementide vaheline ühendus, ning kes mõistab ka Kõrgeima Hinge positsiooni, on valmis vaimsesse maailma tagasi pöörduma. Neid teadmisi tuleb uurida ja teadvustada ning vaimse õpetaja abiga peab inimene täielikult seda peatükki mõistma.

Každý může poznat, že tělo je hmota — lze to zjistit při rozboru s jejími dvaceti čtyřmi prvky. Tělo je hrubohmotný projev a subtilním projevem je mysl a následné psychologické aspekty. A příznaky života jsou projevy vzájemného působení těchto prvků. Kromě toho tu však je duše a také Nadduše, a ty nejsou jedno a totéž. Tento hmotný svět je v pohybu díky spojení duše a dvaceti čtyř hmotných prvků. Ten, kdo vidí, že celý hmotný projev je kombinací hmotných prvků a duše, a zná také postavení Nejvyšší Duše, je způsobilý k přemístění do duchovního světa. Tyto věci jsou určeny k rozjímání a realizaci a každý by měl s pomocí duchovního učitele této kapitole dokonale porozumět.

Selliselt lõpevad Bhaktivedanta selgitused „Śrīmad Bhagavad-gītā" kolmeteistkümnendale peatükile, mis käsitlesid loodust, nautijat ja teadvust.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třinácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o přírodě, poživateli a vědomí.