TEXT 19

Tekst

Verš

iti kṣetraṁ tathā jñānaṁ
jñeyaṁ coktaṁ samāsataḥ
mad-bhakta etad vijñāya
mad-bhāvāyopapadyate

Synonyms

Synonyma

iti — sel moel; kṣetram — tegevusvälja (keha); tathā — samuti; jñānam — teadmisi; jñeyam — teadmiste objekti; ca — samuti; uktam — kirjeldatud; samāsataḥ — kokkuvõtlikult; mat-bhaktaḥ — Minu pühendunu; etat — kõike seda; vijñāya — pärast mõistmist; mat-bhāvāya — Minu loodusele; upapadyate — saavutab.

iti — takto; kṣetram — pole působnosti (tělo); tathā — také; jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; ca — také; uktam — popsáno; samāsataḥ — ve stručnosti; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; etat — všechno toto; vijñāya — poté, co pochopí; mat-bhāvāya — Mého stavu bytí; upapadyate — dosáhne.

Translation

Překlad

Sedasi olen Ma kirjeldanud lühidalt tegevusvälja [ehk keha], teadmisi ning teadmiste objekti. Ainult Minu pühendunud suudavad neid teadmisi lõpuni mõista ning omandada seeläbi Minuga samase looduse.

Takto jsem stručně popsal pole působnosti (tělo), poznání a předmět poznání. Jedině Moji oddaní to mohou dokonale pochopit a tak dosáhnout Mého stavu bytí.

Purport

Význam

Jumal on lühidalt kirjeldanud keha, teadmisi ja teadmiste objekti. Need teadmised koosnevad kolmest aspektist: teadjast, teadmiste objektist ning teadmise protsessist. Kokku nimetatakse neid kõiki vijñānaks ehk teadmiste teaduseks. Jumala vankumatud pühendunud võivad otseselt mõista neid täiuslikke teadmisi, teiste inimeste jaoks need teadmised aga ei avane. Monistid väidavad, et lõpptulemusena saab nimetatud kolmest aspektist üks, kuid pühendunud ei saa selle väitega nõustuda. Teadmised ning teadmiste arendamine tähendavad oma algse olemuse mõistmist Kṛṣṇa teadvuses. Hetkel oleme me juhitud materiaalsest teadvusest, kuid niipea kui me suuname kogu oma teadvuse Kṛṣṇa tegevustele ning teadvustame, et Kṛṣṇa on kõik, jõuame me tõeliste teadmisteni. Teisisõnu öeldes pole teadmised midagi muud kui pühendunud teenimise mõistmise algstaadium. Viieteistkümnendas peatükis tuuakse selle kohta üksikasjalikud selgitused.

Pán ve stručnosti popsal tělo, poznání a předmět poznání. Toto poznání se skládá ze tří aspektů: znalce, předmětu poznání a procesu poznání. Vše dohromady se nazývá věda o poznání neboli vijñāna. Čistí oddaní Pána mohou proniknout do dokonalého poznání přímo, zatímco ostatní ne. Monisté říkají, že tyto tři věci nakonec splývají v jedno, ale to oddaní nikdy neuznávají. Poznání a rozvinutí poznání znamenají znát sebe samého na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Nyní nás vede hmotné vědomí, ale jakmile přeorientujeme veškeré vědomí k činnostem Kṛṣṇy a budeme vnímat, že Kṛṣṇa je vším, dosáhneme skutečného poznání. Jinými slovy, poznání není ničím jiným než počátkem dokonalého pochopení oddané služby. To bude důkladně vysvětleno v patnácté kapitole.

Kokkuvõttes võib öelda, et kuuendas ja seitsmendas värsis, alates sõnadest mahā-bhūtāni kuni sõnadeni cetanā dhṛtiḥ, analüüsitakse materiaalseid elemente ning teatud elu tunnuste avaldumisi. Need koos moodustavad elusolendi keha ehk tegevusvälja. Ning kaheksandast kaheteistkümnenda värsini, alates sõnast amānitvam kuni sõnadeni tattva-jñānārtha-darśanam, kirjeldatakse teadmiste omandamise protsessi mõlema tegevusvälja tundja, nii hinge kui Ülihinge mõistmiseks. Seejärel tuuakse värssides kolmteist kuni kaheksateist, alates sõnadest anādi mat-param kuni sõnadeni hṛdi sarvasya viṣṭhitam, nii hinge kui ka Kõigekõrgema Jumala ehk Ülihinge kirjeldused.

Souhrnně lze říci, že šestý a sedmý verš — od slov mahā-bhūtāni až po cetanā dhṛtiḥ — popisují hmotné prvky a určité projevy příznaků života, jež společně tvoří tělo neboli pole působnosti. Osmý až dvanáctý verš, od amānitvam po tattva-jñānārtha-darśanam — líčí proces poznání obou znalců pole působnosti, duše a Nadduše. Třináctý až osmnáctý verš, od anādi mat-param až po hṛdi sarvasya viṣṭhitam — potom líčí duši a Nadduši, Nejvyššího Pána.

Seega käsitleti kolme teemat: tegevusvälja (ehk keha); teadmiste omandamise protsessi ning hinge ja Ülihinge. Käesolevas värsis rõhutatakse eriti seda, et üksnes Jumala pühendunud suudavad kõiki neid kolme teemat lõpuni mõista. Seega on „Bhagavad-gītā" pühendunute jaoks ülimalt kasulik raamat ning just nimelt Kṛṣṇa pühendunud on need, kes saavutavad kõrgeima eesmärgi – vaimse maailma – ning omandavad Kõigekõrgema Jumalaga, Kṛṣṇaga samase looduse. Teisisõnu väljendudes võib öelda, et üksnes pühendunud suudavad „Bhagavad-gītāt" mõista ning saavutada ihaldatud lõpptulemuse. Teiste jaoks ei ole see võimalik.

Byly tedy popsány tři aspekty: pole působnosti (tělo), proces poznání a duše společně s Nadduší. Zvláště je zde uvedeno, že jasně jim porozumět mohou jedině čistí oddaní Pána. Ti mají z Bhagavad-gīty dokonalý užitek a jsou schopni dosáhnout nejvyššího cíle, stavu bytí Svrchovaného Pána Kṛṣṇy. Pouze oddaní mohou Bhagavad-gītě porozumět a získat kýžený výsledek — nikdo jiný.