TEXT 20
TEXT 20
Tekst
Verš
yathoktaṁ paryupāsate
śraddadhānā mat-paramā
bhaktās te ’tīva me priyāḥ
yathoktaṁ paryupāsate
śraddadhānā mat-paramā
bhaktās te ’tīva me priyāḥ
Synonyms
Synonyma
ye — need, kes; tu — kuid; dharma — religiooni; amṛtam — nektarit; idam — seda; yathā — kui; uktam — öeldud; paryupāsate — rakendavad end täielikult; śraddadhānāḥ — usuga; mat-paramāḥ — pidades Mind, Kõigekõrgemat Jumalat, kõigeks; bhaktāḥ — pühendunud; te — nemad; atīva — üliväga; me — Mulle; priyāḥ — kallid.
Translation
Překlad
Need, kes kindlas usus järgivad seda hävimatut pühendunud teenimise teed ja alistuvad sellele täielikult, seades Mind oma kõrgeimaks eesmärgiks, on Mulle ääretult kallid.
Ti, kdo kráčejí touto nepomíjivou cestou oddané služby, učinili Mě svým nejvyšším cílem a plně a s vírou se odevzdávají, jsou Mi nesmírně drazí.
Purport
Význam
Selles peatükis, alates teisest värsist kuni viimaseni, alates sõnadest mayy āveśya mano ye mām („keskendades oma mõistuse Minule") kuni sõnadeni ye tu dharmāmṛtam idam („see igavese tegevuse religioon") on Jumal selgitanud transtsendentaalse teenimise protsessi, mille abil on võimalik Talle läheneda. Selline protsess on Jumalale väga kallis ning Ta tunnustab inimesi, kes on selle omaks võtnud. Arjuna tõstatas küsimuse, kas on parem järgida impersonaalse Brahmani teadvustamise teed või rakendada end Jumala Kõrgeima Isiksuse isiklikku teenimisse. Jumal vastas talle selgelt ja ühemõtteliselt, et kahtlemata on Jumala Isiksuse pühendunud teenimine kõikidest vaimse teadvustamise protsessidest parim. Teisisõnu öeldes jõutakse selles peatükis järeldusele, et pühendunutega suhtlemise läbi arendab inimene endas välja kiindumuse puhta pühendunud teenimise vastu, misjärel ta võtab vastu autoriteetse vaimse õpetaja ning hakkab tema juhendusel kuulama ja laulma Kṛṣṇast. Ta asub usu, kiindumuse ja pühendumusega järgima pühendunud teenimise reguleerivaid printsiipe, rakendades end sedasi Jumala transtsendentaalsesse teenimisse. Käesolevas peatükis soovitatakse järgida just nimelt seda teed ning seetõttu pole kahtlust, et pühendunud teenimine on ainus absoluutne tee vaimsele eneseteadvustamisele ning Jumala Kõrgeima Isiksuse juurde. Kõrgeima Absoluutse Tõe impersonaalset kontseptsiooni omaks võtmist soovitatakse siin üksnes hetkeni, mil inimene pühendab end vaimsele eneseteadvustamisele. Teiste sõnadega võib impersonaalne kontseptsioon olla inimesele kasutoov nii kaua, kuni tal pole võimalust suhelda puhta pühendunuga. Absoluutse Tõe impersonaalse kontseptsiooni kohaselt töötab inimene, loobudes oma töö viljadest, mediteerib ning omandab teadmisi sellest, mis on vaimne ning mis materiaalne. See on vajalik nii kaua, kuni inimesel pole võimalust suhelda puhta pühendunuga. Kui aga inimeses areneb soov hõivata end Kṛṣṇa teadvuses otseselt Jumala pühendunud teenimisse, siis ei ole tal õnneks vaja vaimse teadvustamise nimel järgida sellist mitmeastmelist protsessi. Nagu selgitatud „Bhagavad-gītā" kuues keskmises peatükis, on pühendunud teenimine inimesele märksa loomupärasem. Teenides pühendunult Jumalat, pole inimesel hinge kehas hoidmiseks vaja materiaalsete asjade pärast muretseda, sest sel juhul tuleb kõik eluks vajalik Jumala armu läbi iseenesest.
Od druhého verše až do konce této kapitoly — od mayy āveśya mano ye mām (upírající mysl na Mne) až po ye tu dharmāmṛtam idam (toto náboženství věčného zaměstnání) — popisuje Nejvyšší Pán způsoby transcendentální služby, kterými je možné Ho dosáhnout. Jsou Mu velmi drahé a uznává každého, kdo se jim věnuje. Arjuna se ptal, kdo je lepší, zda ten, kdo se vydá cestou neosobního Brahmanu, nebo ten, kdo prokazuje osobní službu Nejvyšší Osobnosti Božství — a Pán svou jednoznačnou odpovědí dává jasně najevo, že oddaná služba Osobnosti Božství je nade všechny pochyby nejlepší ze všech metod duchovní realizace. Jinými slovy, v této kapitole je učiněn závěr, že vlivem příznivé společnosti vyvine živá bytost připoutanost k čisté oddané službě, následně přijme pravého duchovního učitele a od něho se naučí transcendentální láskyplné službě Pánu nasloucháním, opěvováním a dodržováním usměrňujících zásad oddané služby s vírou, zálibou a oddaností. To je cesta, která je v této kapitole doporučena. Není tedy pochyb o tom, že oddaná služba je jedinou absolutní cestou vedoucí k seberealizaci a Nejvyšší Osobnosti Božství. Neosobní chápání Nejvyšší Absolutní Pravdy, jak se popisuje v této kapitole, je doporučováno pouze tak dlouho, dokud se dotyčný neodevzdá seberealizaci. Může pro něho být prospěšné, dokud nemá příležitost se sdružovat s čistým oddaným. Ten, kdo chápe Absolutní Pravdu jako neosobní, se věnuje jednání zbavenému jeho plodů, medituje a rozvíjí poznání, aby porozuměl duši a hmotě. To je nezbytné tak dlouho, dokud není ve společnosti čistého oddaného. Pokud někdo přímo vyvine touhu vykonávat čistou oddanou službu s vědomím Kṛṣṇy, nemusí ve své duchovní realizaci postupovat krok za krokem. Oddaná služba, popsaná v prostředních šesti kapitolách Bhagavad-gīty, je příhodnější. Oddaný se nemusí obtěžovat s věcmi, které potřebuje k tomu, aby se udržel při životě, protože milostí Pána je o všechno postaráno.
Selliselt lõpevad Bhaktivedanta selgitused „Śrīmad Bhagavad-gītā" kaheteistkümnendale peatükile, mis käsitlesid pühendunud teenimist.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvanácté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o oddané službě.