TEXT 1

Tekst

Verš

dhṛtarāṣṭra uvāca
dharma-kṣetre kuru-kṣetre
samavetā yuyutsavaḥ
māmakāḥ pāṇḍavāś caiva
kim akurvata sañjaya

Synonyms

Synonyma

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — kuningas Dhṛtarāṣṭra ütles; dharma-kṣetre — palverännakute paigas; kuru-kṣetre — paigas, mis kannab nime Kurukṣetra; samavetāḥ — kogunenud; yuyutsavaḥ — soovides võidelda; māmakāḥ — minu kogukond (pojad); pāṇḍavāḥ — Pāṇḍu pojad; ca — ja; eva — kindlasti; kim — mida; akurvata — nad tegid; sañjaya — oo, Sañjaya.

dhṛtarāṣṭraḥ uvāca — král Dhṛtarāṣṭra řekl; dharma-kṣetre — na poutním místě; kuru-kṣetre — na místě jménem Kurukṣetra; samavetāḥ — shromáždění; yuyutsavaḥ — toužící po boji; māmakāḥ — moji (synové); pāṇḍavāḥ — synové Pāṇḍua; ca — a; eva — zajisté; kim — co; akurvata — udělali; sañjaya — ó Sañjayo.

Translation

Překlad

Dhṛtarāṣṭra küsis: Oo, Sañjaya, mida tegid minu pojad ja Pāṇḍu pojad pärast seda, kui nad olid võitlemisplaanidega kogunenud palverännakute paika Kurukṣetrasse?

Dhṛtarāṣṭra pravil: Ó Sañjayo, co učinili moji a Pāṇḍuovi synové potom, co se s touhou bojovat shromáždili na poutním místě Kurukṣetře?

Purport

Význam

„Bhagavad-gītā" on laialdaselt loetav teaduslik teoloogiline teos, mis on kokku võetud teoses „Gītā-māhātmya" („Gītā ülistus"). Seal öeldakse, et „Bhagavad-gītāt" tuleb lugeda tähelepanelikult mõne Śrī Kṛṣṇa pühendunu juhendamise abil ning et seda tuleb püüda mõista ilma igasuguste isiklike tõlgitsusteta. Näide „Bhagavad-gītā" selgest mõistmisest on antud „Bhagavad-gītās" endas – selleks näiteks on Arjuna, kes kuulas „Gītāt" otse Jumala suust kõnelduna. Kui inimesel on küllalt õnne, et mõista „Bhagavad- gītāt" nii nagu seda antakse edasi õpilasjärgnevusahela kaudu, ilma omakasupüüdlike tõlgitsusteta, siis omandab ta väärtuslikumad teadmised kui on võimalik omandada kogu ülejäänud vedaliku tarkuse ja maailma teiste pühakirjade uurimisega kokku. „Bhagavad-gītāst" leiab lugeja kõike, mida sisaldavad teised pühakirjad, kuid siin on ka teadmisi, mida mujal ei leidu. Selles seisnebki „Gītā" eriline väärtus. See on täiuslik teoloogiline teadus, sest selle jutustajaks on otseselt Jumala Kõrgeim Isiksus, Jumal Śrī Kṛṣṇa.

Bhagavad-gītā, která se čte na celém světě, je dílo teistické vědy, shrnuté v eposu Gītā-mahātmya (Oslava Gīty). V něm se dočteme, že Bhagavad-gītu je třeba velmi důkladně studovat s pomocí osoby oddané Śrī Kṛṣṇovi a snažit se ji pochopit, aniž bychom se uchylovali k osobně motivovaným výkladům. Příklad, jak správně pochopit Bhagavad-gītu, najdeme v Gītě samotné — v tom, jak její učení pochopil Arjuna, který ji vyslechl přímo od Pána. Pokud se někomu poštěstí porozumět Bhagavad-gītě touto cestou učednické posloupnosti, bez osobně motivovaných výkladů, překonává tím veškeré studium védského poznání a všech písem světa. V Gītě čtenář najde vše, co obsahují jiná písma, ale i údaje, které se jinde nevyskytují. To je její specifický rys. Je to dílo dokonalé teistické vědy, protože ji přednesl přímo Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství.

„Mahābhāratas" öeldakse, et teemad, mida Dhṛtarāṣṭra ja Sañjaya arutavad, moodustavad selle suure filosoofia aluspõhja, mida selgitati lahti Kurukṣetra lahinguväljal, mis on iidsetest vedalikest aegadest olnud püha palverännakute paik. „Bhagavad-gītā" jutustajaks oli Jumal Ise, ajal, mil Ta isiklikult viibis sellel planeedil, andmaks inimkonnale toimimisjuhiseid.

Náměty rozhovoru mezi Dhṛtarāṣṭrou a Sañjayou, vylíčeného v Mahābhāratě, jsou podkladem této vznešené filozofie. Ta byla vyjevena na bitevním poli Kurukṣetry, která je již od dávných védských dob posvátným poutním místem. Tuto filozofii přednesl samotný Pán, když byl osobně přítomen na planetě Zemi, aby poskytl vedení celému lidstvu.

Märkimisväärne on siin sõna dharma-kṣetra (paik, kus viiakse läbi religioosseid rituaale) ning seda põhjusel, et Kurukṣetra lahinguväljal viibis Jumala Kõrgeim Isiksus Arjuna poolel. Dhṛtarāṣṭra, Kurude isa, kahtles väga oma poegade lõplikus võidus. Ning selliste kahtluste kütkes viibides küsis ta oma sekretärilt Sañjayalt: „Mida nad tegid?" Ta oli kindel, et nii tema kui ka tema noorema venna Pāṇḍu pojad olid kogunenud Kurukṣetra lahinguväljale kindlate plaanidega alustada sõda. Ometigi on tema selline küsimus tähelepanuväärne. Ta ei soovinud teha mingit kompromissi vendade ja onupoegade vahel ning ta tahtis olla kindel oma poegade saatuses lahinguväljal. Kuna lahing pidi toimuma Kurukṣetras, mida „Vedades" nimetatakse pühapaigaks isegi kõrgemate planeetide elanike jaoks, tekkis Dhṛtarāṣṭras hirm sellise püha paiga mõju pärast lahingu lõpptulemusele. Ta teadis väga hästi, et Arjunale ja teistele Pāṇḍu poegadele saab selline mõju olla vaid soodne, sest nad olid kõik oma loomu poolest vooruslikud inimesed. Sañjaya oli Vyāsa õpilane ning seepärast oli ta Vyāsa armu läbi võimeline nägema Kurukṣetra lahinguväljal toimuvat ka vaatamata sellele, et ta ise viibis Dhṛtarāṣṭra toas. Ja nõnda küsis Dhṛtarāṣṭra, milline oli olukord lahinguväljal.

Slovo dharma-kṣetra (místo, kde se konají náboženské obřady), je důležité, neboť na Kuruovském bitevním poli stál Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, na Arjunově straně. Otec Kuruovců Dhṛtarāṣṭra o budoucím vítězství svých synů velmi pochyboval a otázal se svého tajemníka Sañjayi: “Co udělali?” Byl si jistý, že jak jeho synové, tak i synové jeho mladšího bratra Pāṇḍua se shromáždili na Kuruovském poli rozhodnuti bojovat, nicméně jeho otázka je významná. Dhṛtarāṣṭra nestál o kompromis mezi bratranci a bratry a chtěl s jistotou vědět o osudu svých synů na bitevním poli. Jelikož k bitvě mělo dojít na Kurukṣetře, která je na jiném místě ve Vedách označena za místo uctívání — dokonce i pro obyvatele nebeských planet — Dhṛtarāṣṭra se začal velmi bát vlivu svatého místa na výsledek bitvy. Dobře věděl, že tento vliv by byl výhodný pro Arjunu a Pāṇḍuovy syny, neboť byli všichni svou povahou ctnostní. Sañjaya byl žákem Vyāsy a jeho milostí byl schopen toho, že i když seděl v Dhṛtarāṣṭrově komnatě, mohl vidět, co se na Kurukṣetře odehrávalo. Proto se ho Dhṛtarāṣṭra dotazoval na situaci na bitevním poli.

Nii Pāṇḍavad kui Dhṛtarāṣṭra pojad kuulusid ühte perekonda, kuid siin avaldab Dhṛtarāṣṭra oma hoiakut. Ta tunnistas sihilikult oma poegadeks üksnes Kurud ning arvas Pāṇḍu pojad suguvõsast välja. Seega võib mõista Dhṛtarāṣṭra omalaadset seisukohta suhetes oma venna Pāṇḍu poegadega. Täpselt nagu riisipõllult kitkutakse välja umbrohi, nii kõlab ka „Bhagavad- gītā" teemade arenduse algusest peale eeldus, et Kurukṣetra religioosselt põllult, kus viibis religiooni isa, Śrī Kṛṣṇa, kistakse umbrohuna välja nii Duryodhana kui ka teised Dhṛtarāṣṭra pojad ning läbinisti religioossed isiksused eesotsas Yudhiṣṭhiraga saavutavad Jumala abil võidu. Selles seisneb sõnade dharma-kṣetre ja kuru-kṣetre eriline tähendus, lisaks nende ajaloolisele ja vedalikule tähtsusele.

Pāṇḍuovci i synové Dhṛtarāṣṭry pocházeli ze stejného rodu, ale v tomto verši jsou odhaleny Dhṛtarāṣṭrovy myšlenky — za Kuruovce úmyslně prohlásil pouze své syny, zatímco Pāṇḍuovy syny vydědil. Z toho lze pochopit Dhṛtarāṣṭrovo postavení ve vztahu k jeho synovcům, synům Pāṇḍua. Tak jako se z rýžového pole vytrhává plevel, zde se již od samého počátku událostí očekává, že nežádoucí rostliny, kterými jsou Dhṛtarāṣṭrův syn Duryodhana a ostatní, by měly být na posvátném Kuruovském poli v přítomnosti otce náboženství Śrī Kṛṣṇy zničeny a že Pán prosadí práva veskrze zbožných osob v čele s Yudhiṣṭhirou. To je význam slov dharma-kṣetre a kuru-kṣetre vedle jejich důležitosti z hlediska historie a védské kultury.