Skip to main content

CAPÍTULO 9

KAPITOLA DEVÁTÁ

La dinastía de Aṁśumān

Aṁśumānova dynastie

Este capítulo explica la historia de la dinastía de Aṁśumān hasta llegar a Khaṭvāṅga; también explica cómo Bhagīratha trajo a la Tierra el agua del Ganges.

Tato kapitola popisuje činnosti Aṁśumānových následníků až po Khaṭvāṅgu a rovněž líčí, jak Bhagīratha přivedl vodu Gangy na Zem.

Dilīpa, el hijo de Mahārāja Aṁśumān, trató de traer el Ganges a este mundo, pero murió sin haberlo logrado. Bhagīratha, el hijo de Dilīpa, estaba decidido a traer el Ganges al mundo material, y con ese objeto, se sometió a severas austeridades. Madre Ganges, completamente satisfecha con esas austeridades, se hizo visible ante él, con el deseo de darle una bendición. Bhagīratha le pidió entonces que liberase a sus antepasados. Madre Ganges aceptó descender a la Tierra, pero con dos condiciones. La primera, que un varón capacitado controlase sus olas, y la segunda, que no quería cargar con todas las reacciones pecaminosas de quienes se bañasen en sus aguas para purificarse de sus pecados. Había que resolver esas dos cuestiones. Bhagīratha contestó a madre Ganges: «La Personalidad de Dios, el Señor Śiva, será perfectamente capaz de dominar tus olas, y las reacciones de los pecados de los hombres quedarán neutralizadas cuando los devotos puros se bañen en tus aguas». Acto seguido, Bhagīratha realizó austeridades para satisfacer al Señor Śiva, que recibe el nombre de Āśutoṣa porque, por naturaleza, es muy fácil de complacer. El Señor Śiva aceptó la propuesta de Bhagīratha de contener la fuerza del Ganges. De ese modo, por el simple hecho de ser tocados por el Ganges, los antepasados de Bhagīratha fueron liberados y se les permitió ir a los planetas celestiales.

Synem Mahārāje Aṁśumāna byl Dilīpa, který se snažil přivést Gangu do tohoto světa, ale zemřel, aniž by se mu to podařilo. Bhagīratha, Dilīpův syn, byl velmi odhodlaný přivést Gangu do hmotného světa, a za tímto účelem podstoupil přísnou askezi. Matka Ganga byla s jeho úsilím spokojená a zjevila se mu, aby mu dala nějaké požehnání. Bhagīratha ji tedy požádal, aby vysvobodila jeho předky. Ona sice svolila, že sestoupí na Zemi, ale dala si dvě podmínky: za prvé chtěla, aby našel nějakého vhodného muže, který by dokázal ovládat její vlny, a za druhé nechtěla, aby se v ní hromadily všechny hříšné reakce, kterých se hříšní lidé zbavují tím, že se v ní vykoupou. To byly dva body, které bylo třeba vzít v úvahu. Bhagīratha matce Ganze odpověděl: “Pán Śiva, Osobnost Božství, bezpochyby dokáže ovládat vlny na tvých vodách, a když se v tobě budou koupat čistí oddaní, odstraní to hříchy zbylé po všech hříšnících.” Potom se Bhagīratha věnoval askezi pro uspokojení Pána Śivy, jenž je známý jako Āśutoṣa, neboť je velmi snadné ho uspokojit. Pán Śiva přijal Bhagīrathův návrh a slíbil, že bude nápor Gangy zadržovat. Pouhým dotekem Gangy pak byli Bhagīrathovi předci vysvobozeni a bylo jim dovoleno jít na nebeské planety.

El hijo de Bhagīratha fue Śruta, el hijo de Śruta fue Nābha, y el hijo de Nābha fue Sindhudvīpa. El hijo de Sindhudvīpa fue Ayutāyu y el hijo de Ayutāyu fue Ṛtūparṇa, el amigo de Nala. Ṛtūparṇa dio a Nala el arte del juego, y aprendió de él el arte de aśva-vidyā. El hijo de Ṛtūparṇa fue Sarvakāma, el hijo de Sarvakāma fue Sudāsa, y el hijo de este fue Saudāsa. La esposa de Saudāsa se llamó Damayantī o Mayadantī, y Saudāsa también fue conocido con el nombre de Kalmāṣapāda. Debido a un error en sus actividades fruitivas, fue maldecido por Vasiṣṭha y se convirtió en un rākṣasa. Mientras caminaba por el bosque, vio a un brāhmaṇa que realizaba el acto sexual con su esposa. Saudāsa, en su condición de rākṣasa, quiso devorar al brāhmaṇa, y, pese a las muchas súplicas de la esposa del brāhmaṇa, así lo hizo. La esposa del brāhmaṇa le maldijo entonces diciendo: «Tan pronto como realices el acto sexual, morirás». Por esa razón, Saudāsa no tuvo hijos ni siquiera después de liberarse de la maldición de Vasiṣṭha Muni, pasados doce años. Fue entonces cuando Vasiṣṭha, con el permiso de Saudāsa, fecundó a Madayantī. Madayantī estuvo embarazada durante muchos años, pero no logró dar a luz hasta que Vasiṣṭha le golpeó el abdomen con una piedra. Aquel hijo se llamó Aśmaka.

Synem Bhagīrathy byl Śruta, synem Śruty Nābha a Nābhovým synem byl Sindhudvīpa. Sindhudvīpův syn se jmenoval Ayutāyu, a tomu se narodil Ṛtūparṇa, který byl přítelem Naly. Ṛtūparṇa předal Nalovi umění hazardních her a naučil se od něho umění zvanému aśva-vidyā. Syn Ṛtūparṇy se jmenoval Sarvakāma, synem Sarvakāmy byl Sudāsa, a jeho synem byl Saudāsa. Manželka Saudāsy se jmenovala Damayantī nebo také Madayantī a Saudāsovi se také říkalo Kalmāṣapāda. Pro jistý nedostatek v jeho obřadních činnostech ho Vasiṣṭha proklel, aby se stal Rākṣasou. Když se jednou procházel po lese, spatřil brāhmaṇu, oddávajícího se pohlavnímu styku se svojí manželkou, a protože byl Rākṣasou, chtěl brāhmaṇu pozřít. Přestože na něj brāhmaṇova žena různými argumenty naléhala, aby to nedělal, Saudāsa ho přesto pohltil, a proto ho proklela: “Pohlavní styk ti přinese smrt.” Ačkoliv byl po dvanácti letech zbaven Vasiṣṭhova prokletí, zůstával i nadále bez synů. Tehdy se Saudāsovým svolením Vasiṣṭha Muni oplodnil jeho ženu Madayantī. Jelikož dítě nosila po mnoho let a nemohla je porodit, Vasiṣṭha jí udeřil do břicha kamenem, a tak se narodil syn, jenž dostal jméno Aśmaka.

Bālika, el hijo de Aśmaka, se salvó de la maldición de Paraśurāma debido a que estaba rodeado de muchas mujeres; debido a ello, se le conoce también con el nombre de Nārīkavaca. Cuando el mundo quedó sin kṣatriyas, Bālika fue el padre original de más kṣatriyas. Por esa razón, a veces se le da el nombre de Mūlaka. De Bālika nació Daśaratha, de Daśaratha, Aiḍaviḍi, y de Aiḍaviḍi, Viśvasaha, que fue padre de Mahārāja Khaṭvāṅga. Mahārāja Khaṭvāṅga se unió a los semidioses en su lucha contra los demonios y salió victorioso, y por ello los semidioses quisieron darle una bendición. Cuando el rey preguntó cuánto tiempo le quedaba de vida, descubrió que no tenía más que unos segundos. Inmediatamente abandonó los planetas celestiales y regresó a su propia morada en un avión. Comprendiendo que todo lo que existe en el mundo material carece de importancia, se consagró plenamente a adorar a la Suprema Personalidad de Dios, Hari.

Syn Aśmaky se jmenoval Bālika. Byl ochráněn před kletbou Paraśurāmy díky tomu, že byl obklopen mnoha ženami, a proto je také znám jako Nārīkavaca. Když na celém světě nezůstali žádní kṣatriyové, stal se původním otcem nových kṣatriyů. Proto se mu někdy říká Mūlaka. Bālikovi se narodil Daśaratha, Daśarathovi syn Aiḍaviḍi a Aiḍaviḍimu král Viśvasaha. Synem Viśvasahy byl Mahārāja Khaṭvāṅga. Ten posílil řady polobohů v boji proti démonům a zajistil jim vítězství, a polobozi mu proto chtěli dát nějaké požehnání. Když se však zeptal, jak dlouho ještě bude žít, a dozvěděl se, že jen několik minut, ihned opustil nebeské planety a letadlem se vrátil do svého sídla. Chápal, že nic v hmotném světě nemá význam, a proto se plně zaměstnal uctíváním Nejvyšší Osobnosti Božství, Hariho.

Text 1:
Śukadeva Gosvāmī continuó: Al igual que su abuelo, el rey Aṁśumān también realizó austeridades durante mucho tiempo. Sin embargo, la muerte le llegó sin haber logrado traer el Ganges al mundo material.
Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Král Aṁśumān podstupoval askezi po velice dlouhou dobu, stejně jako jeho děd, avšak přivést Gangu do hmotného světa se mu nepodařilo. Poté, co se jeho čas naplnil, zemřel.
Text 2:
Como el propio Aṁśumān, tampoco Dilīpa, su hijo, logró traer el Ganges al mundo material. A su debido tiempo, Dilīpa también fue víctima de la muerte. Su hijo, Bhagīratha, se sometió entonces a unas austeridades muy rigurosas para traer el Ganges a este mundo.
Sloka 2:
Stejně jako Aṁśumān, ani jeho syn Dilīpa nedokázal přivést Gangu do tohoto hmotného světa a časem se také stal obětí smrti. Dilīpův syn Bhagīratha pak prováděl velmi přísnou askezi, aby Gangu přivedl.
Text 3:
Madre Ganges apareció ante el rey Bhagīratha y le dijo: «Estoy muy satisfecha con tus austeridades, y dispuesta a darte las bendiciones que desees». Al escuchar esas palabras de madre Ganges [Gaṅgādevī], el rey postró su cabeza ante ella y le explicó su deseo.
Sloka 3:
Potom se matka Ganga králi Bhagīrathovi zjevila a řekla mu: “Jsem velmi spokojena s tvou askezí a připravena dát ti požehnání, která si přeješ.” Když takto Gaṅgādevī krále oslovila, poklonil se jí a vyjádřil svoji touhu.
Text 4:
Madre Ganges contestó: La caída de mis aguas desde el cielo a la superficie del planeta Tierra será, sin duda alguna, muy violenta. ¿Quién contendrá esa fuerza? Si nadie me sostiene, atravesaré la superficie de la Tierra y descenderé hasta Rasātala, en la zona del universo en que se encuentran los Pātālas.
Sloka 4:
Matka Ganga odpověděla: “Až budu padat z nebe na povrch planety Země, má voda bude mít určitě velkou sílu. Kdo ten nápor udrží? Pokud mě nikdo nezabrzdí, prorazím zemský povrch a sestoupím dolů na Rasātalu, do vesmírné oblasti Pātāly.”
Text 5:
¡Oh, rey!, yo no deseo descender al planeta Tierra, pues la gente se bañará en mis aguas para purificarse de las reacciones de sus actos pecaminosos. Cuando todas esas reacciones pecaminosas se acumulen en mí, ¿cómo me liberaré de ellas? Debes considerar todo esto con detenimiento.
Sloka 5:
“Ó králi, nechce se mi sestoupit na planetu Zemi, neboť se tam v mé vodě budou koupat lidé proto, aby smyli reakce za své hříšné činy. Jak se všech těchto hříchů, jež se ve mně nahromadí, zbavím? Důkladně to zvaž.”
Text 6:
Bhagīratha dijo: Las personas que han alcanzado la santidad en virtud de su servicio devocional se hallan de hecho en la orden de renuncia, libres de deseos materiales. Esos devotos puros, expertos en seguir los principios regulativos mencionados en los Vedas, siempre manifiestan un comportamiento glorioso y puro, y pueden liberar a todas las almas caídas. Al bañarse en tus aguas, esos devotos puros neutralizarán, sin duda alguna, las reacciones pecaminosas debidas a las demás personas, pues siempre llevan en lo más profundo del corazón a la Suprema Personalidad de Dios, que puede destruir todas las reacciones pecaminosas.
Sloka 6:
Bhagīratha pravil: “Ti, kdo jsou svatí díky své oddané službě a žijí tedy ve stavu odříkání, bez hmotných tužeb a čistí oddaní, zkušení v následování usměrňujících zásad uvedených ve Védách, jsou vždy slavní a čistého chování a dokáží vysvobodit všechny pokleslé duše. Když se budou koupat ve tvé vodě, určitě to odstraní reakce za nahromaděné hříchy jiných lidí, neboť tito oddaní nosí stále ve svých srdcích Nejvyšší Osobnost Božství, jež ničí všechny hříchy.”
Text 7:
Como una tela formada con hilos que se entrecruzan a lo largo y a lo ancho, este universo, en toda su latitud y longitud, está bajo el control de las diversas potencias de la Suprema Personalidad de Dios. El Señor Śiva es la encarnación del Señor, de modo que representa a la Superalma en el alma corporificada. Él puede sostener sobre su cabeza tus poderosas olas.
Sloka 7:
“Jako je látka utkána z podélných a příčných vláken, tak celý tento vesmír v celé své zeměpisné délce a šířce závisí na různých energiích Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Śiva je inkarnací Nejvyššího Pána a jako takový zastupuje Nadduši vtělených duší. On tvé mocné vlny na své hlavě udrží.”
Text 8:
Tras decir esto, Bhagīratha realizó austeridades para satisfacer al Señor Śiva. ¡Oh, rey Parīkṣit!, el Señor Śiva pronto se sintió satisfecho con Bhagīratha.
Sloka 8:
Poté, co Bhagīratha pronesl tato slova, uspokojil Pána Śivu prováděním askeze. Ó králi Parīkṣite, Pán Śiva s ním byl velmi brzy spokojen.
Text 9:
Cuando el rey Bhagīratha acudió al Señor Śiva para pedirle que contuviese las violentas olas del Ganges, el Señor Śiva aceptó su propuesta diciendo: «Que así sea». Entonces, con gran atención, sostuvo el Ganges sobre su cabeza, pues el agua del Ganges, que ha emanado de los pies de Viṣṇu, es purificadora.
Sloka 9:
Když se král Bhagīratha obrátil na Pána Śivu s žádostí, aby zadržel mocné vlny Gangy, Śiva přijal jeho návrh se slovy “Staniž se.” Velmi pozorně pak držel Gangu na své hlavě, neboť její voda očišťuje díky tomu, že vytéká z prstů na nohách Pána Viṣṇua.
Text 10:
Bhagīratha, el gran rey santo, llevó el Ganges, que puede liberar a todas las almas caídas, hasta el lugar de la Tierra en que los cuerpos de sus antepasados habían quedado reducidos a cenizas.
Sloka 10:
Velký a svatý král Bhagīratha přivedl Gangu, která dokáže vysvobodit všechny pokleslé duše, na ono místo na Zemi, kde ležela těla jeho předků, spálená na popel.
Text 11:
Guiada por la veloz cuadriga de Bhagīratha, madre Ganges purificó muchos países hasta llegar a las cenizas de los antepasados de Bhagīratha, los hijos de Sagara, que, de ese modo, fueron salpicados con sus aguas.
Sloka 11:
Bhagīratha nasedl na rychlý vůz a jel před matkou Gangou, jež tekla za ním a očišťovala mnohé země, až dospěli k popelu Bhagīrathových předků, synů Sagary, kteří tak byli pokropeni vodou Gangy.
Text 12:
Por haber ofendido a una gran personalidad, los hijos de Sagara fueron reducidos a cenizas por el calor de sus propios cuerpos. Pero, por el simple hecho de ser salpicados con agua del Ganges, todos ellos merecieron entrar en los planetas celestiales. ¿Qué puede decirse entonces de quienes utilizan el agua de madre Ganges para adorarla?
Sloka 12:
Synové Mahārāje Sagary urazili velkou osobnost, a proto vzrostla teplota jejich těl a shořeli na popel. Stačilo však, aby se jich dotkla voda Gangy, a všichni se mohli odebrat na nebeské planety. Co potom platí o těch, kdo používají vodu matky Gangy k tomu, aby ji uctívali?
Text 13:
El simple contacto del agua del Ganges con las cenizas de sus cuerpos quemados bastó para que los hijos de Sagara Mahārāja se elevasen a los planetas celestiales. ¿Qué puede decirse entonces del devoto que adora a madre Ganges fielmente, con un voto firme? Apenas podemos imaginar el beneficio que obtiene.
Sloka 13:
Sagarovi synové se dostali na nebeské planety už jenom tím, že voda z Gangy přišla do styku s popelem z jejich spálených těl. Co teprve čeká oddaného, který uctívá matku Gangu s vírou a slibem odhodlanosti? Nelze si ani představit, jaký prospěch tento oddaný získá.
Text 14:
Madre Ganges emana del dedo del pie de loto de la Suprema Personalidad de Dios, Anantadeva, y debido a ello puede liberarnos del cautiverio material. Por esa razón, lo que ahora hemos explicado acerca de ella no tiene nada de extraordinario.
Sloka 14:
Jelikož matka Ganga vytéká z lotosového palce Nejvyšší Osobnosti Božství Anantadevy, dokáže vysvobodit živou bytost z hmotných pout. Proto na tom, co je zde o ní řečeno, není nic zázračného.
Text 15:
Los grandes sabios, completamente liberados de los deseos de disfrute material, consagran su mente por entero al servicio del Señor. Esas personas se liberan del cautiverio material sin dificultad, y se sitúan en el plano trascendental, adquiriendo así la cualidad espiritual del Señor. Esa es la gloria de la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 15:
Velcí mudrci, zcela prostí hmotného chtíče, zasvěcují svou mysl plně službě Nejvyššímu Pánu. Bez potíží tak dosahují vysvobození z hmotného zajetí a dostávají se do transcendentálního stavu, kdy nabývají duchovní kvality Pána. Taková je sláva Nejvyšší Osobnosti Božství.
Texts 16-17:
Bhagīratha tuvo un hijo llamado Śruta, cuyo hijo fue Nābha. Este hijo, que no es el mismo Nābha de quien se habló anteriormente, fue padre de Sindhudvīpa; de Sindhuvīpa nació Ayutāyu, y de Ayutāyu, Ṛtūparṇa, el amigo de Nalarāja. Ṛtūparṇa enseñó a Nalarāja el arte del juego, y Nalarāja dio lecciones a Ṛtūparṇa acerca de la doma y crianza de caballos. El hijo de Ṛtūparṇa fue Sarvakāma.
Sloka 16-17:
Bhagīratha měl syna jménem Śruta, jehož synem byl Nābha. Ten však neměl nic společného s Nābhou, o němž bylo psáno dříve. Nābhův syn se jmenoval Sindhudvīpa, jehož synem byl Ayutāyu. Tomu se narodil Ṛtūparṇa, který se stal přítelem Nalarāje. Ṛtūparṇa učil Nalarāje umění hazardních her a Nalarāja ho na oplátku naučil ovládání a chovu koní. Synem Ṛtūparṇy se stal Sarvakāma.
Text 18:
Sarvakāma tuvo un hijo llamado Sudāsa, cuyo hijo, Saudāsa, fue el esposo de Damayantī. Saudāsa recibe a veces los nombres de Mitrasaha o Kalmāṣapāda. Debido a sus malas acciones, Mitrasaha no tuvo hijos y fue maldecido por Vasiṣṭha a convertirse en caníbal [rākṣasa].
Sloka 18:
Sarvakāma měl syna Sudāsu, jehož syn zvaný Saudāsa byl manželem Damayantī. Saudāsa je někdy také nazýván Mitrasaha nebo Kalmāṣapāda. Kvůli svému hříchu neměl žádné syny a Vasiṣṭha ho proklel, aby se stal lidožroutem (Rākṣasou).
Text 19:
El rey Parīkṣit dijo: ¡Oh, Śukadeva Gosvāmī!, Saudāsa era una gran alma; ¿por qué le maldijo su maestro espiritual, Vasiṣṭha? Deseo saberlo. Si no es un tema confidencial, explícamelo, por favor.
Sloka 19:
Král Parīkṣit řekl: “Ó Śukadevo Gosvāmī, proč Vasiṣṭha, jakožto duchovní učitel Saudāsy, tuto velkou duši proklel? Přeji si to vědět. Prosím, pověz mi to, pokud to není důvěrné.”
Texts 20-21:
Śukadeva Gosvāmī dijo: Cierto día, Saudāsa se marchó a vivir al bosque; allí mató a un caníbal [rākṣasa], pero perdonó y dejó libre a su hermano. Este, sin embargo, decidió vengarse. Con la idea de hacer mal al rey, entró en el palacio como cocinero, y un día en que el rey había invitado a cenar a Vasiṣṭha Muni, su maestro espiritual, el cocinero rākṣasa le sirvió carne humana.
Sloka 20-21:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Kdysi šel Saudāsa žít do lesa, kde zabil jednoho lidožrouta (Rākṣasu), ale jeho bratra vzal na milost a propustil ho. Ten se však rozhodl, že se pomstí. S myšlenkou králi ublížit se stal kuchařem v jeho domě. Jednoho dne byl králův duchovní učitel Vasiṣṭha Muni pozván na oběd a Rākṣasa mu předložil maso.
Text 22:
Al examinar el alimento que le habían servido, Vasiṣṭha Muni, en virtud de su poder místico, se dio cuenta de que no era comestible, pues era carne de ser humano. Muy enfadado, Vasiṣṭha maldijo a Saudāsa a volverse un caníbal.
Sloka 22:
Když si Vasiṣṭha Muni prohlédl jídlo, které dostal, svou mystickou schopností poznal, že nebylo vhodné k požití, protože se jednalo o maso nějaké lidské bytosti. Velice ho to rozhněvalo a Saudāsu okamžitě proklel, aby se stal lidožroutem.
Texts 23-24:
Cuando comprendió que no había sido el rey, sino el rākṣasa, quien le había servido carne humana, Vasiṣṭha inició un período de doce años de austeridades para purificarse por haber maldecido al rey, que era inocente. Mientras tanto, el rey Saudāsa tomó agua, cantó el śapa-mantra y se dispuso a maldecir a Vasiṣṭha, pero su esposa, Madayantī, se lo prohibió. El rey vio entonces que las diez direcciones, el cielo y la superficie del globo estaban llenos por todas partes de entidades vivientes.
Sloka 23-24:
Jakmile Vasiṣṭha zjistil, že mu lidské maso podal onen Rākṣasa a nikoliv král, podstoupil dvanáct let askeze, aby se očistil za to, že proklel nevinného krále. Mezitím král Saudāsa nabral dlaň plnou vody a pronesl śapa-mantru, a tak se připravil proklít Vasiṣṭhu, ale jeho žena Madayantī mu to zakázala. Král potom viděl, že všech deset stran, nebe a povrch Země jsou plné živých bytostí.
Text 25:
De esa forma, Saudāsa adquirió las tendencias de un antropófago; en su pierna izquierda apareció una mancha negra, que le hizo merecer el nombre de Kalmāṣapāda. Cierto día, el rey Kalmāṣapāda en el bosque vio a una pareja brāhmaṇa que realizaban el acto sexual.
Sloka 25:
Saudāsa tak získal sklon k lidožroutství a na noze se mu objevila černá skvrna, pro kterou byl zván Kalmāṣapāda. Jednoho dne král Kalmāṣapāda uviděl v lese bráhmanský pár při pohlavním styku.
Texts 26-27:
Muy hambriento, y bajo la influencia de sus tendencias rākṣasas, el rey Saudāsa apresó al brāhmaṇa. La pobre mujer, la esposa del brāhmaṇa, dijo entonces al rey: ¡Oh, héroe!, tú no eres un caníbal de verdad; eres uno de los descendientes de Mahārāja Ikṣvāku. Eres un gran luchador, el esposo de Madayantī. No debes cometer este acto irreligioso. Yo deseo tener un hijo. Por favor, devuélveme a mi esposo, que todavía no me ha fecundado.
Sloka 26-27:
Protože byl ovlivněn rākṣasími pudy a měl velký hlad, zmocnil se brāhmaṇy. Nebohá brāhmaṇova manželka pak králi Saudāsovi řekla: “Ó hrdino, ve skutečnosti nejsi lidožrout, ale jeden z potomků Mahārāje Ikṣvākua. Jsi velký bojovník a manžel Madayantī; neměl by ses snížit k tomuto bezbožnému činu. Toužím po synovi. Vrať mi, prosím, mého muže, který mě ještě neoplodnil.”
Text 28:
¡Oh, rey!, ¡oh, héroe!, el cuerpo humano es para obtener beneficios universales. Si lo matas antes de tiempo, acabas también con todos los beneficios de la vida humana.
Sloka 28:
“Ó králi, toto lidské tělo má sloužit ke všeobecnému prospěchu. Jestliže je předčasně zabiješ, zmaříš tím všechny blahodárné příležitosti lidského života, ó hrdino.”
Text 29:
Él es un brāhmaṇa erudito, muy cualificado, que se dedica a la práctica de austeridades, con un ardiente deseo de adorar al Señor Supremo, la Superalma que vive en lo más hondo del corazón de todas las entidades vivientes.
Sloka 29:
“Toto je učený a vysoce kvalifikovaný brāhmaṇa, jenž se věnuje askezi a dychtivě touží uctívat Nejvyššího Pána, Nadduši, jež žije v srdci každé živé bytosti.”
Text 30:
Mi señor, tú eres perfectamente consciente de los principios religiosos. Del mismo modo que no se espera que un padre mate a su hijo, este brāhmaṇa debería recibir tu protección, y no morir en tus manos. ¿Por qué tendría que matarle un rājarṣi como tú?
Sloka 30:
“Můj pane, ty dobře znáš všechny náboženské zásady. Stejně jako syn si nikdy nezaslouží, aby ho zabil vlastní otec, toto je brāhmaṇa, jehož má král chránit a nikdy ne zabít. Čím si zasloužil smrt z rukou rājarṣiho, jako jsi ty?”
Text 31:
Eres bien conocido y adorado en círculos eruditos. ¿Cómo te atreves a matar a este brāhmaṇa, que es una persona santa, libre de pecado y bien versada en el conocimiento védico? Matarle sería como destruir el embrión dentro del vientre o matar a una vaca.
Sloka 31:
“Jsi známý a ctěný v učených kruzích. Jak se opovažuješ zabít tohoto brāhmaṇu, světce, který se nikdy nedopustil hříchu a je zběhlý ve védském poznání? Zabít ho by bylo stejné jako zničit embryo v lůně nebo usmrtit krávu.”
Text 32:
Sin mi esposo, yo no puedo vivir ni por un momento. Si quieres devorar a mi esposo, mejor sería que me comieses antes a mí, pues sin él seré como un cadáver.
Sloka 32:
“Bez svého manžela nemůžu žít ani na okamžik. Jestliže ho chceš sníst, sněz raději nejprve mě, protože bez něho nejsem o nic lepší než mrtvé tělo.”
Text 33:
Condenado por la maldición de Vasiṣṭha, el rey Saudāsa devoró al brāhmaṇa como un tigre que devora a su presa. Ni siquiera las lastimeras palabras y los lamentos de la esposa del brāhmaṇa lograron conmoverle.
Sloka 33:
Král Saudāsa pozřel brāhmaṇu stejně, jako tygr sežere svou oběť, jelikož k tomu byl odsouzen Vasiṣṭhovou kletbou. Přestože brāhmaṇova manželka tak žalostně lkala, Saudāsu její nářek neobměkčil.
Text 34:
Abrumada de dolor y lamentación, la casta esposa del brāhmaṇa vio cómo el caníbal devoraba a su esposo, que había estado a punto de emitir semen. Entonces, llena de rabia, la mujer maldijo al rey.
Sloka 34:
Když ta počestná žena spatřila, že lidožrout pozřel jejího manžela, který se právě chystal vypustit semeno, zalykala se žalem. Rozhněvaně proto krále proklela.
Text 35:
¡Oh, necio pecador!, por haberte comido a mi esposo cuando yo sentía inclinación sexual y deseaba la semilla de un hijo, también yo te veré morir cuando trates de descargar tu semen en tu esposa. En otras palabras, tan pronto como intentes la unión sexual con tu esposa, morirás.
Sloka 35:
“Ty hloupý hříšníku! Pozřel jsi mého manžela, když jsem cítila pohlavní touhu a přála si dostat semeno ke zplození dítěte. Nechť tě také zastihne smrt, až se budeš snažit vypustit semeno do lůna své manželky! Jakmile se s ní pokusíš o pohlavní styk, zemřeš.”
Text 36:
Con estas palabras, la esposa del brāhmaṇa maldijo al rey Saudāsa, conocido con el nombre de Mitrasaha. Después, deseosa de reunirse con su esposo, entró en el fuego en que quemaba sus huesos y partió con él rumbo al mismo destino.
Sloka 36:
Tak proklela brāhmaṇova žena krále Saudāsu, zvaného Mitrasaha. Potom založila pod kostmi svého muže oheň, a jelikož toužila odejít s ním, padla i ona sama do ohně a odebrala se na stejné místo jako on.
Text 37:
Pasados doce años, cuando el rey Saudāsa se liberó de la maldición de Vasiṣṭha, quiso tener relaciones sexuales con su esposa. Sin embargo, tuvo que abstenerse, pues la reina le recordó la maldición de la brāhmaṇī.
Sloka 37:
Když byl král Saudāsa po dvanácti letech zbaven Vasiṣṭhova prokletí, zatoužil po pohlavním styku se svou ženou. Královna mu však připomněla kletbu brāhmaṇī, a tak ho zadržela.
Text 38:
Advertido de ese modo, el rey renunció a la felicidad que pudieran depararle las relaciones sexuales y, por designio del destino, no tuvo hijos. Más tarde, con el permiso del rey, el gran santo Vasiṣṭha engendró un hijo en el vientre de Madayantī.
Sloka 38:
Takto poučen se král do budoucna vzdal štěstí z pohlavního styku a řízením osudu zůstal bez synů. Později s jeho svolením počal dítě v lůně Madayantī velký světec Vasiṣṭha.
Text 39:
Madayantī llevó el niño en el vientre durante siete años sin dar a luz, hasta que Vasiṣṭha provocó el parto golpeándole el abdomen con una piedra. Debido a ello, el niño recibió el nombre de Aśmaka [«el hijo nacido de una piedra»].
Sloka 39:
Madayantī nosila dítě v lůně po sedm let, aniž by je porodila. Vasiṣṭha jí proto udeřil do břicha kamenem, a poté se narodil syn. Následkem toho se nazýval Aśmaka (“dítě narozené z kamene”).
Text 40:
De Aśmaka nació Bālika, que fue conocido con el nombre de Nārīkavaca [«el que es protegido por mujeres»], porque se salvó de la ira de Paraśurāma gracias a que estaba rodeado de mujeres. Cuando Paraśurāma destruyó a todos los kṣatriyas, Bālika fue el progenitor de más kṣatriyas. Por ello se le conoce con el nombre de Mūlaka, «la raíz de la dinastía kṣatriya».
Sloka 40:
Aśmakovi se narodil Bālika. Jelikož byl obklopen ženami a díky tomu uchráněn před hněvem Paraśurāmy, byl známý jako Nārīkavaca (“ten, jehož chrání ženy”). Když Paraśurāma pobil všechny kṣatriyi, Bālika se stal praotcem nových kṣatriyů, a proto dostal jméno Mūlaka (“kořen kṣatriyské dynastie”).
Text 41:
Bālika tuvo un hijo llamado Daśaratha; Daśaratha tuvo un hijo llamado Aiḍaviḍi, y de Aiḍaviḍi nació el rey Viśvasaha. El hijo del rey Viśvasaha fue el famoso Mahārāja Khaṭvāṅga.
Sloka 41:
Bālikovi se narodil syn jménem Daśaratha, Daśarathovi Aiḍaviḍi, a ten byl otcem krále Viśvasahy. Synem krále Viśvasahy byl slavný Mahārāja Khaṭvāṅga.
Text 42:
El rey Khaṭvāṅga era invencible en el combate. A pedido de los semidioses, se unió a ellos para luchar contra los demonios, y salió victorioso. Cuando los semidioses, muy complacidos, quisieron darle una bendición, el rey preguntó cuánto tiempo iba a vivir. Entonces le informaron que no le quedaba más que un instante de vida. De inmediato, el rey abandonó el palacio y regresó a su propia morada, donde consagró su mente por entero a los pies de loto del Señor.
Sloka 42:
Král Khaṭvāṅga byl neporazitelný v každém boji. Když ho polobozi požádali, aby jim pomohl v boji proti démonům, získal pro ně vítězství, a jelikož s ním byli navýsost spokojeni, chtěli mu dát nějaké požehnání. Král se jich zeptal, jak dlouho ještě bude žít, a dozvěděl se, že již jen okamžik. Ihned proto opustil palác a odebral se do svého obydlí, kde pevně upřel mysl na lotosové nohy Pána.
Text 43:
Mahārāja Khaṭvāṅga pensó: Ni mi propia vida me es más querida que la cultura brahmínica y los brāhmaṇas, a quienes mi familia adora. ¿Qué puedo decir entonces de mi reino, mis tierras, mi esposa, mis hijos y mi opulencia? Nada hay que me sea tan querido como los brāhmaṇas.
Sloka 43:
Mahārāja Khaṭvāṅga uvažoval: “Ani můj život mi není dražší než bráhmanská kultura a brāhmaṇové, které má rodina uctívá. Co potom říci o mém království, zemi, manželce, dětech a bohatství? Nic nemám raději než brāhmaṇy.”
Text 44:
Ni siquiera en la infancia me sentí atraído por las cosas insignificantes o los principios irreligiosos. Nunca encontré nada más trascendente que la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 44:
“Nikdy, ani v dětství, mě nepřitahovaly bezvýznamné věci či principy bezbožného života. Nic pro mě nebylo důležitější než Nejvyšší Osobnost Božství.”
Text 45:
Los semidioses, quienes dirigen los tres mundos, estaban dispuestos a darme cualquier bendición que pudiera desear, pero yo no he querido sus bendiciones, pues quien me interesa es la Suprema Personalidad de Dios, el creador de todo cuanto existe en el mundo material. La Suprema Personalidad de Dios me atrae más que todas las bendiciones materiales.
Sloka 45:
“Polobozi, vládci tří světů, mi chtěli dát vše, co bych si přál. Já jsem však o jejich požehnání nestál, protože mě zajímá Nejvyšší Pán, stvořitel všeho v tomto hmotném světě. O Osobnost Božství mám větší zájem než o všechna hmotná požehnání.”
Text 46:
Los semidioses gozan del privilegio de estar situados en el sistema planetario superior, pero, aun así, las condiciones materiales agitan su mente, su inteligencia y sus sentidos. Pese a su elevada posición, ni siquiera ellos logran comprender a la Suprema Personalidad de Dios, que está situado eternamente en lo más profundo del corazón. ¿Qué puede decirse entonces de quienes, como los seres humanos, tenemos menos facilidades?
Sloka 46:
“Přestože polobozi užívají všech výhod plynoucích ze života ve vyšším planetárním systému, jejich mysl, smysly a inteligence jsou rozrušeny hmotnými vlivy. Ani tyto vznešené osoby tedy nedokáží poznat Nejvyšší Osobnost Božství, jež věčně sídlí v srdcích všech. Co potom říci o ostatních, jako jsou třeba lidské bytosti, které nemají tolik možností?”
Text 47:
Así pues, ahora debo abandonar mi apego por las cosas creadas por la energía externa de la Suprema Personalidad de Dios. Debo ocuparme en pensar en el Señor y, de ese modo, entregarme a Él. La creación material, obra de la energía externa del Señor, es como una de esas ciudades imaginarias que se evoca en una montaña o en el bosque. Aunque ese apego y esa atracción por lo material son naturales en el alma condicionada, es necesario abandonar ese apego y entregarse a la Suprema Personalidad de Dios.
Sloka 47:
“Proto bych se nyní měl zbavit své připoutanosti k věcem stvořeným vnější energií Nejvyšší Osobnosti Božství. Měl bych se pohroužit do myšlenek na Pána, a tak se Mu odevzdat. Jelikož je toto hmotné stvoření dílem Jeho vnější energie, připomíná přelud města spatřeného v lese nebo na vrcholku hory. Každá podmíněná duše je přirozeně přitahovaná a připoutaná k hmotným věcem, ale této připoutanosti se je třeba vzdát a odevzdat se Nejvyšší Osobnosti Božství.”
Text 48:
Valiéndose de su inteligencia, muy madura en el servicio del Señor, Mahārāja Khaṭvāṅga abandonó la identificación falsa con el cuerpo, que está lleno de ignorancia, y, tras alcanzar su posición original de servidumbre eterna, se ocupó en el servicio del Señor.
Sloka 48:
Takto, pomocí své rozvinuté inteligence zaměřené na službu Pánu, zavrhl Mahārāja Khaṭvāṅga falešné ztotožňování se s tělem plným nevědomosti. Ve svém původním postavení věčného služebníka se poté zaměstnal službou Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 49:
La Suprema Personalidad de Dios, Vāsudeva, Kṛṣṇa, es muy difícil de entender para los hombres de poca inteligencia que Le consideran vacío e impersonal, pues Él no es así. Solo los devotos puros entienden al Señor y cantan Sus glorias.
Sloka 49:
Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, Kṛṣṇu, nesmírně těžko pochopí neinteligentní lidé, kteří Ho považují za něco neosobního či prázdného, což neodpovídá skutečnosti. Pána tedy znají a opěvují čistí oddaní.