Skip to main content

Text 29

Sloka 29

Texto

Verš

eṣa hi brāhmaṇo vidvāṁs
tapaḥ-śīla-guṇānvitaḥ
ārirādhayiṣur brahma
mahā-puruṣa-saṁjñitam
sarva-bhūtātma-bhāvena
bhūteṣv antarhitaṁ guṇaiḥ
eṣa hi brāhmaṇo vidvāṁs
tapaḥ-śīla-guṇānvitaḥ
ārirādhayiṣur brahma
mahā-puruṣa-saṁjñitam
sarva-bhūtātma-bhāvena
bhūteṣv antarhitaṁ guṇaiḥ

Palabra por palabra

Synonyma

eṣaḥ — este; hi — en verdad; brāhmaṇaḥ — un brāhmaṇa cualificado; vidvān — erudito en el conocimiento védico; tapaḥ — austeridad; śīla — buena conducta; guṇa-anvitaḥ — dotado de todas las buenas cualidades; ārirādhayiṣuḥ — deseoso de ocuparse en adorar; brahma — el Brahman Supremo; mahā-puruṣa — la Persona Suprema, Kṛṣṇa; saṁjñitam — conocido como; sarva-bhūta — de todas las entidades vivientes; ātma-bhāvena — como la Superalma; bhūteṣu — en cada entidad viviente; antarhitam — en lo más profundo del corazón; guṇaiḥ — con cualidades.

eṣaḥ — toto; hi — vskutku; brāhmaṇaḥ — kvalifikovaný brāhmaṇa; vidvān — obeznámený s védským poznáním; tapaḥ — askeze; śīla — správné chování; guṇa-anvitaḥ — obdařený všemi dobrými vlastnostmi; ārirādhayiṣuḥ — který se chce věnovat uctívání; brahma — Nejvyššího Brahmanu; mahā-puruṣa — Nejvyšší Osoba, Kṛṣṇa; saṁjñitam — známého jako; sarva- bhūta — všech živých bytostí; ātma-bhāvena — jako Nadduše; bhūteṣu — v každé živé bytosti; antarhitam — v srdci; guṇaiḥ — svými vlastnostmi.

Traducción

Překlad

Él es un brāhmaṇa erudito, muy cualificado, que se dedica a la práctica de austeridades, con un ardiente deseo de adorar al Señor Supremo, la Superalma que vive en lo más hondo del corazón de todas las entidades vivientes.

“Toto je učený a vysoce kvalifikovaný brāhmaṇa, jenž se věnuje askezi a dychtivě touží uctívat Nejvyššího Pána, Nadduši, jež žije v srdci každé živé bytosti.”

Significado

Význam

La esposa del brāhmaṇa no consideraba a su esposo un brāhmaṇa superficial, que recibía ese tratamiento por el simple hecho de haber nacido en una familia brāhmaṇa. Por el contrario, era un brāhmaṇa dotado de todas las cualidades brahmínicas. Yasya yal lakṣaṇaṁ proktam (Bhāg. 7.11.35). Las características de los brāhmaṇas se definen en el śāstra:

Brāhmaṇova manželka nepovažovala svého muže za nějakého povrchního brāhmaṇu, který by se tak nazýval pouze proto, že se narodil v bráhmanské rodině. Naopak-tento brāhmaṇa skutečně projevoval všechny bráhmanské příznaky. Yasya yal lakṣaṇaṁ proktam (Bhāg. 7.11.35). Příznaky brāhmaṇy uvádí śāstra:

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam
śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam

«La serenidad, el dominio de sí mismo, la austeridad, la pureza, la tolerancia, la honestidad, la sabiduría, el conocimiento y la religiosidad: esas son las cualidades que rigen las acciones de los brāhmaṇas» (Bg. 18.42). Pero, además de poseer esas cualidades, el brāhmaṇa debe ocuparse en actividades brahmínicas. Las cualidades por sí solas no bastan; también es necesario ocuparse en deberes brahmínicos. El brāhmaṇa tiene el deber de conocer al paraṁ brahma, Kṛṣṇa (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). Matar a aquel brāhmaṇa, que, además de poseer verdaderas cualidades, se ocupaba en actividades brahmínicas (brahma-karma), sería un acto muy pecaminoso; la esposa del brāhmaṇa suplicó al rey que no le matase.

“Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, moudrost, poznání, a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, podle kterých jednají brāhmaṇové.” (Bg. 18. 42). Nejenže musí být brāhmaṇa kvalifikovaný, ale musí se také věnovat bráhmanským činnostem. Kvalifikace nestačí; je nezbytné rovněž plnit povinnosti brāhmaṇy. Povinností brāhmaṇy je znát paraṁ brahma, Kṛṣṇu (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). Jelikož tento brāhmaṇa byl skutečně kvalifikovaný a rovněž se věnoval bráhmanským činnostem (brahma-karma), zabít ho by byl velice hříšný čin a jeho žena žádala, aby byl ušetřen.